Ovoce Ducha Svatého #7 | Biblické vyučování
Výraz duch je v přepisu na 21 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Takže ta první věc, kterou zmíním a kterou všichni znáte, je to, že prázdniny skončily, že vlastně školáci a taky středoškoláci už od 1. Ář zahájil další školní rok, takže prázdniny skončily, ale my jsme si řkli, že o prázdninách budeme přemýšlet o ovoci Ducha svatého a to jsme celé
0:39neprobrali. A tak jsme se rozhodli, že tohle prázdninové téma přece neodložíme na neurčito, ale ale že se že ho doprobereme. Ta další změna je také to, že nebudeme pokračovat v tom probírání ovoce v tom přesném pořadí, jak následují ty slova za
1:10slovem. To znamená, že to šesté šesté projev šestý projev ducha. To tak trochu přeskočíme a budeme se věnovat tomu sedmému ovoci nebo sedmému projevu Ducha svatého. Budeme se věnovat věrnosti. Takže není to o tom, že že bychom o o to
1:43šesté ovoce o dobrotu nepřiš nepřijdeme o to. Protože na příští středu si ji zarezervoval Bert Rudvík taky jako určité pokračování toho jeho minulého tématu laskavosti, takže nechtěl mít dvě středy za sebou, takže právě došlo přehození těchto dvou témat.
2:15Takže kdo může, tak můžete povstat budu číst opravdu jen stěžení verš z páté kapitoly Galatským 22. Ovoce ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost.
2:45mírnost, sebeovládání. Můžete se posadit? Takže dnes se tady budeme zabývat věrností. To je takový takové téma, které asi nepotřebuje příliš vysvětlováni, protože být věrný, zůstat lojálním, důvěryhodným,
3:18spolehlivým i v těžkostech. To všichni poměrně docela dobře známe, ale možná někoho spíše překvapilo, že věrnost je také ovocem Ducha svatého. My většinou, když mluvíme o věrnosti nebo přemýšlíme o n, tak o tom přemýšlím jako o lidské vlastnosti,
3:49ale i věrnost je ovocem Ducha svatého. Tože jako my hříšní lidé také tuhletu vlastnost, která je vlastnost Boží celé Boží trojice, tak i tu věrnost dokážeme v nedokonalé míře uskutečňovat i v našich mezilidských vztazích, třeba v přátelstvích nebo v
4:19manželstvích, ale to ještě zdaleka není potvrzením skutečnosti. že tuhletu věrnost, o které mluví Bible, že v nás vypůsobil Duch svatý. Myslím si, že opravdu někdy to, čemu se říká mezi lidmi věrnost, tak to možná někdy může být pohodlnost.
4:57Tak spíš taková seteračnost v životě. Ale když Bible mluví o věrnosti, to je opravdu věrnost kvůli Pánu Ježíši Kristu i v těžkých situacích. A na toleto už ta lidská věrnost bez Ducha svatého nestačí. Já v podstatě trochu taky něco zopakuju. Už už několikrát bylo zmíněno, že ovoce
5:29Ducha svatého, tedy to první slovo verše, který jsme dnes četli, je ve staré řečtině v jednotném čísle. V to češ v češtině je slovo ovoce pomnožné, takže často nedokážeme rozpoznat. jednotné číslo od množného a nerozlišujeme je od sebe.
5:59Ale v tom verši 22. páté kapitoly galatským se jediné ovoce ducha svatého může projevit mnoha způsoby a v různých podobách a určitě není omezeno jenom těmito devíti možnosti možnostmi, které jsou v tomhletom verši uvedeny. Také už jsem řekl, že někteří vykladači
6:29písme rozdělili to jediné ovoce Ducha svatého do tří trojic projevů, které se týkají různých oblastí křesťanského života. Láska, radost, pokoj jsou ovoce nebo můžeme říct také i dary, které trojediný Bůh sám dává do srdcí jeho dětí a ty se potom projevují
6:59i v jejich životech, v jejich okolí. Už bylo také řečeno, že láska je společným jmenovatelem všech těch způsobů, všech těch ovocí, tak jako to je často v matematice, že když je zlomek, tak to má pak nahoř jsou jsou různé čísla, ale má to společný jmenovatel,
7:30takže vlastně ovoce Ducha svatého má také jedno jednoho jmenovatele a tím je láska. Takže láska působí radost i pokoj. Láska působí i trpělivost, laskavost a dobrotu. A to jsou opravdu ty praktické projevy, jak se věřící člověk projevuje třeba k
8:00druhým. a věrnost, mírnost a sebeovládání. To jsou vlastně většinou naše vnitřní změny našich osobností, které působí skrze lásku Duch svatý i v oblastech, které nám nejsouozené. Takže věrnost je i lidskou možností, vlastností,
8:30ale ovoce, tak jak o tom mluví písmo v tomhle textu, je skutečně možné jen působením Ducha svatého. Když se zaměříme na slovo věrnost, tak v tom originálním textu řeckém je slovo pistis. A to se na většině míst písma překládá jako víra, tedy jako podstatné jméno.
9:02Ale na tomhletom místě jde opravdu spíši než o víru, jako o postoj k Bohu, o způsob našeho věrného jednání. Věrnost je tedy způsob, který vychází z víry v Boha. A jak už jsem řekl, věrnost je opravdu hlavně Boží vlastností k nám, hříšným lidem.
9:35Bez Boží věrnosti, bychom byli všichni věčně ztraceni. O Boží věrnosti čteme na mnoha místech písma, třeba i v takové smutné knize Starého zákona v pláči Jeremiáše třetí kapitole 22. a 23. verš je napsáno:
10:05"Je to Hospodinovo milosrdenství, že jsme nezahynuli, neboť nepominulo jeho slitování. Je nové každé ráno, tvá věrnost je velká." Takže to, že i lidská věrnost, třeba když jsem tady mluvil o tom manželství nebo v dodržování slova a slibů, to je
10:36správná věc. Na tom se shodne většina lidí, ale v praxi to tak v naší společnosti nevypadá. Protože mnozí odmítají Boží existenci a sami nedokáží morálně jednat. Proto je situace v naší společnosti taková, jaká je.
11:09Lidé jsou také přesvědčení to i v tom jednom rozhovoru kolem přehrady zaznělo, že Bůh a morální jednání nemají žádnou souvislost. Myslí si, že lidé mohou morálně jednat i sami ze sebe a nebo když mají slušnou výchovu, dobré rodiče. Ale není tomu tak.
11:40Tu věrnost, kterou očekává pán Bůh, tu bez tu bez Pána Boha nejsme schopni docílit. Ale je také potřeba říci, žel, že i lidé, kteří říkají, že věří v existenci Boha a přitom nevěří v pravdivost Božího slova Bible. A když Bibli nevěří, tak se taky jejími
12:13pravdami v životě neřídí. Potvrzují, že i jejich v úvokách víra. bez poslušnosti písma také vede k morálnímu úpadku a vrhá to špatné světlo i na ty skutečně věřící, kteří Boží normy a slovo se snaží dodržovat.
12:43Když se mluví o věrnosti, tak se většinou mluví o manželstvích. Tak se tak jsem se trochu díval i do statistik. Podle statistiky bylo v roce 2004 uzavřeno 44500 sňatků a rozvedlo se 20 800 000 manželství. Takže rozvedených manželství asi 40 %,
13:17tedy o trochu víc, než to bylo ten předcházející rok. A to si přitom ještě ale musíme uvědomit, že statistika nezahrnuje rozchody lidí, kteří ani do manželství nevstoupili, protože se nechtěli později třeba rozvádět.
13:48Takže počet dvojic, které se během toho roku rozhodly, je pravděpodobně tedy ještě mnohem větší. Také ve st ve statistice bylo docela zajímavé číslo, že asi 70 % dětí je v neúplných rodinách. To neznamená, že že v té tý domácnosti není muž a žena, ale asi je to pro ty
14:21ženy jednodušší, že nahlásí, že je, že je samoživitelka, i když tam ten muž a ten druhý příjem je. Já když o tom uvažuji, tak je to už dávno v jiné době. Tak taky asi já asi byl ve tří asi skoro 30. Já si nevzpomínám, že by tam byl někdo, kdo by
14:51opravdu byl z neúplné rodiny. Vzpomínám si na jednu jednu dívku, která o které se teda vědělo, že ji maminka je podruhé vdaná, ale jinak to bylo to byly všechno jako úplné rodiny. Dneska jsme se opravdu dostali někam dál,
15:23ale je to opravdu tím, že jsme se dostali dál od Boha. Je také zajímavé, že často zvláště v žalmech je spojováno milosrdenství a víra, tedy věrnost. Takže je dost pravděpodobné, že ti, kteří neporožili a nepřijímají Boží milosrdenství,
15:59takže nevěří, nedůvěří Bibli, tak pochopitelně také nejsou uchotni Bohu, aby byli věřit a podle toho se chovat A proč by pak měli být věrní lidem?
16:30Proto si stěžuje Hospodinu Hospodinské hře proroka Oziáše na Izrael a na Judu. To je Ozeáš. Šestá kapitola, čtvrtý verš. Co s tebou mám udělat, Efraime? Co s tebou mám udělat, Judo? Vždyť vaše věrnost je jako ranní oblak, jako rosa, která brzy odchází.
17:05Takže na tu lidskou oddanost Bohu a věrnost lidem se nedalo spoléhat kdysi ani v Izraeli. A to přece jenom byli lidé, kteří měli mnohem větší povědomí o Božím jednání, než je tomu dnes.
17:45souvisí s tím, jak se lidé dívají na Boha, jaké učení zastávají. třeba v té naší nejpočetnější katolické církvi, tak tam mluví o Bibli jako o základu křesťanské víry,
18:18že že jako skutečně důležitou pravdu si z ní berou hlavně to, co spolu spolu s tradicemi, s učením svatých, s těmi výnosy koncilů, co tvoří učení katolické církve, shrnuté v katolickém katechismu. A ještě horší je, že kromě tradic, které asi apoštoli asi ani nenapadli,
18:49například papežství, nevím, kdyby se tady dnes objevil apoštol Peter, co by si o tom pomyslel. Tak jsou vlastně v tom v tom učení katolické církve i věci, o kterých Bible nic neví. Spíš jako v katolickém katechismu. Je například se tam učí o očistci
19:21nebo o neposkvrněném početí Marie a také o jejím na nebe vzetí. O tom v Bibli nic není. A opravdu o tom, jestli Marie byla vzata do nebe, o tom by měl vědět hlavně její pečovatel a opatrovník, apoštol Jana.
19:51Kdyby to bylo opravdu něco důležité pro víru, tak by to určitě napsal. U mnohých katolických věřících tedy nejde o víru založenou hlavně na Bibli, ale jejich velká věrnost a důvěra se upíná na katolické učení a praxi. Ale o mnoho lepší to s věrou v pravdivost Bible
20:23a s věrnosti dodržovat biblické učení. Tak to není ani ve věčně protestantských církví. V nich vám nikdo veřejně, zvláštěné zkazatelny, neřekle, že Bibl vlastně moc nevěří. Protože ačkoli říkají, že Bible je pravda,
20:53ale myslí hlavně asi pravdu teologickou, ale jinak je jsou ty lidé do značné míry přesvědčeni, že některé události proběhly úplně jinak, než je tam než je v Bibli napsané.
21:23To zpochybňování pravdivosti Bible se ale ve všech církvích opravdu silně zakořenilo v těch posledních možná dvou až 300 letí. Takže spousta farářů a kazatelů už nevěří nejen ve reálnost zázraků, ale i v to, že pán Ježíš je vtěleným Bohem,
21:53který je reálně vstal z mrtvých a Bible je pro ně jen jakousi jakousi pravdou, možná spíše inspirací, která může mít morální vliv v životě posluchačů, když tedy tomu, co píše Bible, uvěří. Ale takhle opravdu vykastrované evangelium
22:23nemůže přinést žádné ovoce Ducha svatého, protože tahleta tradice bez písma, bez pravdivosti písma je mrtvá. A pán Bůh opravdu žádného člověka bez ovoce, bez přítomnosti Ducha svatého v něm, tak ho nepřijde, nepřijme.
22:57Takže tady jsem mluvil spíš o těch negativních věcech, ale naštěstí těch příkladů skutečné věrnosti z Ducha svatého, tak těch můžeme najít v Bibli velice mnoho. Napadl mě třeba Job, člověk, který byl pronásledovaný tragédiemi.
23:30Byl to bohatý muž a přišel o všechno i o zdraví. prožíval bolesti a přesto se nevzdal své věrnosti k mocnému Bohu, ačkoli ho k tomu nabádala jeho manželka a svým obviňováním ho trápili jeho přátelé, ta jeho reakce v tédleté situaci
24:00a to opravdu nevěděl, proč se dě děje. To, co se děje, je opravdu nepravděpodobná. Jobb 13:15, tam je napsáno: "I kdyby mne Bůh, tohle slůžko jsem tam vložil, zabil, což bych v něho nedoufal,
24:38Tomu, co Bůh zaslíbil, jsou třeba ti dva ze zvědů, kteří prošli zaslíbenou zemi. Jozue a Káleb. Ti byli ochotni podle Božího rozkazu hned jít, ale nevěra těch ostatních převážila a proto byli i po 40 letech toho bloudění po poušti.
25:14odměněni tím, že jako jediní, kteří vyšli z egyptského otorství, také do zaslíbené země vstoupili. podobnou věrnost v těžké situaci také měli ti Danielovi přátelé, kteří se nepoklonili před tou nebouezervou, před tou před tím obrazem sochou.
25:55Ale neupustila je ta jejich věrnost ani před smrtí rozpálené peci. Oni opravdu Pánu Bohu věřili natolik, že buď ji zachrání nebo je nezachrání. A podobně věrný hospodinu byl i sám Daniel,
26:25který se dostal kvůli své věrnosti, kvůli tomu, že se, že byl věrný i ve svém správném zvyku se modlit, tak se dostal do jámy s hladovými lvy. Ahl těch příkladů je opravdu v Božím slově víc. Těžký život prožil třeba prorok Jeremiáš a mnozí další.
27:02Ale po seslání Ducha svatého na církev, když už věřící mohli skutečně přinášet ovoce Ducha svatého, který v nich podle zaslíbení Pána Ježíše Krista přebýval, těch je opravdu v novém zákoně počínají apoštolů, apoštoly mnoho. Byli to třeba mučedníci Štěpán, Jakub a další,
27:32jejichž jména neznáme, ale jejichž činy písmo zaznamenává. A to opravdu, když čteme ten list Hebrium Židům 11. kapitolu 33 až 40. To je opravdu to vzpomíná jenom na to, co se stalo, ale to pořád pokračuje.
28:03Takže 11. kapitola 33 až 40, že ti věrní Bohu uskutečnili spravedlnost, dosáhli zaslíbení, zavřeli ústa lvům, uhasili sílu ohně, unchli ostří meče, nabyli síly ve slabosti, stali se silnými ve válce, zahnali na útěk vojska cizozemců.
28:36Ženy dostaly své zmrtvé vzkříšené. Jiní byli mučeni a nepřijali vysvobození, aby dosáhli lepšího vzkříšení. Jiní zase zakusili veřejný posměch a byčování, ba i pouta a vězeni. Byli ukamenováni, rozhřáni pilou, pokoušeni, zemřeli a rozsekáni mečem,
29:08toulali se v ovčích rounech, v kozích kořích, trpěli nedostatkem, zakoušeli útisk a zlé jednání. Tiichž svět nebyl hoden. Bloudili po pustinách. horách, jeskyních a roklinách země. Tito všichni, ačkoliv se jim dostalo svědectví skrze
29:38víru, neodnesli si zaslíbení, protože Bůh pro nás zamýšlel něco, něco lepšího. Nechtěl, aby dostali dokonalosti, dosáhli dokonalosti bez nás. Takže tohleto je je opravdu taková malá část seznamu těch, který se stále rozrůstá, kteří
30:09kteří přinášeli ovoce víry a věrnosti Pánu Ježíši. S některými to dopadlo dobře podle lidského pohledu. J byli umučeni, ale nic z jejich ovoce věrnosti nebude zapomenuto. Sám pán Ježíš některé sbory chválí za to, že nesli ovoce věrnosti.
30:47věrnost svých dětí, svých následovníků a oceňuje to, že byli odhodláni být věrní až do smrti. Ale když mluvíme o ovoci věrnosti, které přinášejí z Ducha svatého lidé, nemůžeme pomenout ani ten největší čin věrnosti a obětavosti, který byl ochotný přinést
31:17Bůh Ježíš Kristus, aby zachránil nás hříšníky. 27 až 9. Nývrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otoroka, stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil se,
31:48stal se poslušným až k smrti a to smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil nade vše jméno nad každé jméno. Opravdu to, co pro nás udělal pán Ježíš, je pro nás lidi nepochopitelné.
32:22Jak se mohl svatý všemohoucí Bůh stát bezmocným člověkem v hříšném lidském těle? Ale i jako člověk se znovu ponížil. Byl byt, posmíván, zbičován. Nechal se pověsit na kříž, kde místo nás trpěl a zemřel. A musíme si uvědomit,
32:54že přitom to vše mohl v každém okamžiku zastavit. A protože se stal nahromaděným hříchem veškerého světa, opustil ho i jeho nebeský svatý otec. Tohle bylo pro Pána Ježíše možná ještě těžší než všechny ty ostatní strašné věci, které jsem předtím
33:25jmenoval. A tenhleten úděl obětovat se místo nás si pán Ježíš předvěky sám dobrovolně vybral, aby nás ospravedlnil a zachránil od věčného zahynutí.
33:55Ta jeho věrnost a odhodlání splnit svůj úkol. přesahuje naše chápání. To jen kvůli jeho činu lásky a věrnosti mohou skrze Ducha svatého věříci přinášet v životech také jeho ovoce skrze svatého ducha. Těch věrných bylo během minulých staletí mnoho a
34:25mnoho tisíc. Vzpomeňte třeba Valdenské nebo našeho Jana Husa, Anabaptisti a další věrné následovníky Krista, kteří se třeba ani nestali mučedníky, ale byli ochotni mu být věrným. třeba až do smrti.
34:58A je to opravdu podivné, že pán Bůh je tak milostivý, že těch lidí, kteří dodnes nesou ovoce Ducha svatého, tak ti existují i dnes a i ti lidé přinášejí ovoce věrnosti a nejsou to řídké případy. Těch lidí jsou statisíce.
35:35Dodnes žijí statisíce křesťanů v Číně, v Indii, v Africe a zvláště muslimských zemích v těžkých dobách protivenství a pronásledování. To je taková otázka asi i pro nás. Kolik lidí by se dnes v České republice přihlásilo k věrnosti a oddanosti Bohu, kdyby to přinášelo uvěznění nebo dokonce smrt.
36:18dodnes způsobení Ducha svatého ve všech dobách, který dává odhodlanost a věrnost těm, kteří nesou ovoce Ducha svatého. že to opravdu přináší nám osobně otázku, jak je to s naší věrností Pánu, jak je to z naší poslušností jeho plně pravdivému slov slovu,
36:48jak opravdu jsme oddáni a jak jak bychom reagovali, kdyby to opravdu mělo špatné důsledky. pro nás. Také se musíme ptát, jak je tato věrnost Bohu zeřejmá i pro naše sousedy, spolužáky nebo spolupracovníky.
37:20Takže my si dnes oproti těm minulým dobám žijeme opravdu. Je pravda, že lidé dnes nepřijímají evangelium, ale jinak si žijeme jako ve vatičce. Ale já už jsem to tady několikrát tady zmiňoval. Tadleta doba, kdy se křesťanům daří dobře,
37:50nemusí trvat dlouho, protože doba jakési tolerance pro následovník Ježíše Krista se může náhle změnit v dobu perzekuce. Ale ať už žijeme v jakékoli době, otázkou je, jsme li opravdu Boží děti.
38:23A jestli jsme Boží děti, tak jsme voláni k neseni, k nesení ovoce Ducha svatého. A tím jedním z projevů být i naše věrnost. To v prvním a základním smyslu k našemu Pánu a mistru Pánu Ježíši Kristu, ale také jsme voláni k věrnosti a spolehlivosti i pro naše okolí.