23. 6. 2019 - Miloš Šolc - Misijní služba
0:08Takhle jsme společně 24. kapitolu skutků a poštolů a čteme těch posledních několik veršů. Takže skutky a poštolů, 24. kapitola, 24 až 27. Povstaňme ke čtení Božího slova a pak následně k modlitbě.
0:40Čteme ve jménu Pána Ježíše Krista. Po několika dnech přišel Felix se svou ženou Druzilou, kteráž byla židovka. Poslal si pro Pavla a poslechl si od něho o víře v Krista Ježíše. Když však mluvil o spravedlnosti, sebeovládání a budoucím soudu,
1:10Felix se ulekl a řekl, pro dnešek můžeš jít. Až budu mít čas, zavolám si tě. Zároveň doufal, že mu Pavel dá peníze. Proto si ho také k sobě volal častěji a rozmluval s ním. Po uplynutí dvou let se stal Felixovým nástupcem Porcius Festus a protože se Felix chtěl zavděčit Židům, ponechal Pavla ve vězení.
1:50Budeme se modlit. Pane Bože, Otčenáš, jsme u Tvého slova a prosím, abychom si všichni uvědomili, že Tvé slovo je velikou milostí. Děkujeme za událost, o které jsme četli. a uvědomujeme si, že nedocenujeme tu milost, kterou máme v tom, že žijeme v pokoji, míru,
2:32že nám nikdo nebrání nést tvé slovo, když se zamyslíme nad tím oddílem, neubráníme se údivu a obdivu, jako poštol Pavel v té své těžké situaci. Myslel především na záchranu, obrácení toho Felixe. A my prosíme, abychom také v tomto duchu šli svým životem a očekáváme na Tvé slovo, Tvé oslovení pro jméno Pána Ježíše Krista. Amen.
3:15Tak se posaďme. Já jsem se v minulých dnech zahleděl do historie evropských baptistů. Ten významný praotec, když ho tak nazvu Onken, ten prohlásil, co baptista, to misijní pracovník.
3:48Co baptistka, to misijní pracovnice. A jeden z našich předků, když to tak označím, když měl vydat počet před úřady za Rakouska a Uherska, tak byl dotázán, a kolik se vás schází, kolik tam máte členů. Tak řekl určitý počet, nevím, několik desítek. a kolik máte těch šiřitelů, těch misionářů mezi sebou a on řekl, stejný počet.
4:24No vy jste mě asi přeslechl. Já nechci, kolik máte členů, ale těch misijních pracovníků. Stejný počet. Tak se neubráním otázce, kolik je členů v Javloneckém sboru a kolik je zde misijních pracovníků. Nevím, ale to není legrace. Když se můj bratr stal profesorem na tom South Eastern Baptistological Seminary v Severní Karolíně,
5:10tak vyučoval evangelizace a misiologii. A chtěl navázat kontakt s tou pražskou, teologickou fakultou Karlovy univerzity a mluvil s děkanem a říká, že by rád navázal kontakt v souvislosti s tím svým oborem a děkan mu říká, to my tady neučíme.
5:43Tak v té mé bohaté knihovně mám asi 20 let starou, 20 let to není tak dávno, knihu nazvanou Misiologie, nauka o misii, má 684 stran, to je pěkně tlustá kniha.
6:14má 42 kapitol od různých autorů. A že jsou semináře, kde se misiologie neučí, neubráníme se zahanbení, když je v Inohoradském zboru, byl korejský kazatel největšího 2000 zboru tehdy na světě.
6:5180 tisíc členů v Soulu. 80 tisíc. Dostal se tam, protože zakoupili české varhany. Vyžádal si možnost kázání, kázal a spontánně nabídl, odpoledne bych mohl vás seznámit o růstu zboru. přišlo 25 posluchačů, z těch, nevím, 150. A když jsem se ptal kolegy z církve Bratrské, který měl v podstatě dvojnásovnou účast na dopoledních sromážděních,
7:45Bratře, kdyby se to stalo ve tvém zboru, kolik by přišlo odpoledne na to sdílení o růstu zboru? Tak se zamyslel a říká, tak asi 30. Víte, my svým způsobem přežíváme v souvislosti s tou snahou a nasazením našich předků.
8:21ten počet znovu zrozených baptistů, ten je po desítky let stejný, čím to. Takže my dnes jsme na takovém mini kurzu, kterém budeme rozjímat nad písmem o tom,
8:51o to, co je předpokladem ovoce z naší misijní služby. To ovoce misijní služby, získávání druhých pro pána Ježíše, má nejméně tyto tři předpoklady ve smyslu poznání. Misijní pracovník zaprvé musí poznat, že Pánu Bohu jde o každého člověka. To je hluboce zakotvené v písně. O každého člověka.
9:36Když toho říjmanům čteme, že přijde okamžik, kdy před Pánem Bohem se skloní každé koleno. Každý jazyk bude vyznávat hospodina. Pánu, Bohu jde o každého člověka. Čiňme pokání. Jde nám o každého člověka, abychom ho získali pro to nebeské království, protože jde o věčnost.
10:10ten náš život na zemi, to je jenom jakýsi okamžik. V přičoch odchází i děti na věčnost. Každý člověk je v tom pohledu pána Ježíše. Vy řidiči, jak vás provokuje takový neukázněný řidič, který vás předjede, pak vám začne brzdit, nedá vám přednost a tak dále, a tak dále.
10:51Máte ve zvyku troubit? No tak, abychom to nezjednodušili, tak někdy je potřeba zatrubit. Ale dobře rozumíte té mé myšlence, co všechno nás dovede vyvé z míry, jenom proto, že nevnímáme, že Pánu Bohu jde o každého člověka.
11:21A já vám řeknu jedno ze svých pokání, protože mě bylo proti mysli, když se musel chodit se ptát církevního tajemníka v tom předchozím režimu, jestli nemá nic proti, já nevím, slavnosti díků vzdání, kdy má promluvit ten a onen kazatel. Ale ta nahlašovací povinnost byla tak hrozná, že jakákoliv zahraniční návštěva musela být hlášena.
12:01A to víte, vlastně nevíte, to si těžko umíte představit. kolik zahraničních hostů bylo v naší domácnosti. A já prostě jsem se musel zodpovídat. Mně absolutně nenapadlo, že bych měl tomu tajemníkovi sloušit k víře. Pro ten můj hněv, pro tu moji těžkou situaci se vyrovnávat
12:37zrovnávat s tím státním dohledem nad církví. A poštol Pavel, jen vnímejme, on je před, řekněme si to takto, všemocným římským soudcem. a on samozřejmě musel se hájit v té první fázi, musel říct o tom, jak to v tom Jeruzalémě opravdu bylo,
13:09proč byl nakonec zajat a postaven předsoud, ale když pak následuje jeho slyšení, tak on vlastně káže tomu římskému prokurátorovi. On je zaujat tím, že má možnost někomu sloušit k víře, protože Pánu Bohu šlo i o toho Félixe. Rozumíme?
13:39Pavel se tam nedostal jenom, aby osvědčil svoji věrnost svému pánu. Pavel se tam dostal také proto, aby někomu sloušil k víře a tedy mít poznání v pohledu na naše blížní, že potřebují Pána Ježíše, aby mohli tu věčnost trávit v nebeském království.
14:22To druhé poznání, to je poznání, že má Pán Bůh s každým z nás svůj plán. A tak si vzpomenete možná před měsícem, že jsme hovorili o té neznámé dívence v Sýrii. Zajaté, to musel být těžký úděl. Tak si opečováváme ty své dětičky.
14:59a když nám není učitel hodný nebo učitelka, my tím trpíme. Co zajetí v tom starověku? To nebylo slast zajetí v domně bojevůdce, který byl zatím jejím otroctvím. Ale Pán Bůh měl s ní plán. Onemocněl, náman syrský a dívenka mohla vydat svědectví o proroku.
15:40A my jsme v zápětí hovořili o tom, že Pán Ježíš je ten Mojšišem zaslíbený prorok. To nás odkazuje k tomu cíli směřování našeho svědecí hovořit o pánu Ježíši. Pán Bůh má s každým z nás svůj plán. Nevím, souhlasíte a berete to na vědomí.
16:13To je záměr kázání. Ten misijní kurz znamená vědět, že nikdo nemůže nahradit nás v té které situaci. Nikdo, ale absolutně nikdo. My právě pro tuto situaci jsme v ní. Pavel se dostal do vězení. To bylo nesnadné. Pavel žil tím, že šířil evangelium.
16:47a teď byl zavřený. Znáte tuto bolest, že byste tak rádi řekli něco, co slouží druhým kvíře, ale nemůžete. Jsou určité okolnosti, které vám to znemožní, ale Pán Bůh je nad těmi okolnostmi. Pán Bůh je může přetavit něco velice pozitivního. A tak vám nastíním, co bylo v tom pozitivní.
17:25Dva roky ve vězení. Takový misionář najednou byl za zdmi vězení. Ale Pán Bůh tím sledoval. především to svědectví Felixovi a v zápětí Festovi, jeho nástupci, králi Agripovi, ale snad by vás to také napadlo.
18:00A poštol Pavel najednou měl dost času na to, aby psal listy z vězení. Nejméně čtyři listy jsou z vězení. jak by na to Pavel na misijních cestách našel čas, řekněte mi. Pavel psal. A v tom jednom komentáři jsem narazil na zvláštní myšlenku od 20. kapitoly Skutku čteme, že Lukáš, pysatel Skutku, že psal v množném číste, prostě byl zahrnut do toho děje.
18:51a ten komentátor říká, že nejspíš právě v Cezareji a poštol Pavel mohl sdílet určité události s Lukášem a že se Pavel nesmazatelně zapsal do knihy skutků. No něco úžasného. Pán Bůh si tu, kterou situaci užije, může užít sobě k slávě.
19:25Ale ve filipským listu do Filipis, a poštol Pavel říká, že to jeho vězení, ať to bylo v Cezareji nebo v Římě, že vlastně sloušilo k velikému povzbuzení těch, kteří byli vystaveni stejnému útrpeňu. To je obrovská věc. Trpící křesťané toho prvního století si mohli připomínat, že je Pavel a že vlastně trpí daleko víc než oni,
20:08a nebo stejně jako oni a jim to bylo k povzbuzení, jak k jakémusi utvrzení ve víře, osvobození od strachu, od nepokoje, spokoje, tak tedy misionář ten potřebuje poznání, že má s každým Pán Bůh svůj plán.
20:49Ale přiznejme si, že přijdeme domů, jsme potěšeni božím slovem a v případě těch poslání si tak libujeme, jak byl věrný ten Abraham. Navzdory všelijakým nedostatkům. Jaký měl ten praotec za sebou boží plán? Abraham, co takový Mojžíš? A ještě před ním, co takový Jozef?
21:29a to si hned uvědomme, jakými těžkostmi Josef musel projít a pán Bůh byl nad tím, ale co my, si řeknete, my v porovnání s těmi velkými božími úkoly a s těmi našimi malými úkoly, ale řekněte mi, ta malá dívejnka v Sýrii, co to bylo za kolosální boží záměr, úkol i s dětmi, pán Bůh může, však Jeremiáš, ten se zříkal úkolu, který mu pán Bůh prezentoval
22:20a hájí se tím, že ještě dítě. Máme malé úkoly? Máme vůbec nějaké úkoly? Takže Pán Bůh ví o každém člověku a Pán Bůh má s každým křesťanem svůj plán.
22:51A když se mě před týdnem mladí, v desetých bylo asi, ptali, jak je to s poznáním služby, víte, mladí chtějí sloužit a já jim říkám, dívejte se s otevřenýma očima, víte, já nemám čím se chlubit, Ale když jsem se tak připravoval v Praze na kázání a někdy v sedm ráno jsem se podíval na dvorek, který byl uklizen den předem bezpečně a byly tam listy, tak jsem šel a vzal jsem koště a ten dvorek jsem zamet.
23:39No protože chodím s otevřenýma očima. A když někdo hledá zpěvník, nemůže ho najít, tak služebník vnímá, že někdo má rozpaky a pomůže mu se zpěvníkem a pomůže s urovnáním židlí, ale to jsou příliš malé služby. To my chceme něco o větší a té se vzdáváme. Nemáme odvahu, nemáme rozhodnost. Pán Bůh ví, proto nás povolal. A my víme, co malý Samuel slyšel boží hlas, ale nerozuměl tomu.
24:25tak ho Elí velekně poučil až ho uslyší znovu. Tak co ať řekne? Tak nevíme, mluv hospodine, neboť slyší služebník tvůj. Mluv hospodine, neboť slyší služebník tvůj. A jsme u toho třetího bodu poznání, že máme sloušit kvíře božním slovem.
24:59Víte, je velice významné, když nezapomínáme na sdílení osobního svědectví. Před lety jsem byl na jednom kázání v Praze, to bylo, a ten americký kazatel Velkého sboru, 500, 600 členů, ten mluvil o tom, že v postmoderní době má mimořádný význam naše osobní svědectví.
25:37A já jsem pochopil, v postmoderní době lidé mají dost všelijakých učení, však oni mají své učení, tak nepotřebují to křesťanské učení, ale když jim někdo sekne, co prošil s pánem Ježíšem, oni rádi poslouchají a oni to berou vážně, ať se rozhodnou tak, či onak.
26:08a to bylo poselství toho kázání před měsícem sdílení zkušeností. Vím, že by ho prorok v Izraeli uzdravil, byl to postoj, který žil vědomím živého Boha. a v našem svědectví nesmí chybět právě to, že Pán Ježíš šije.
26:45Ale my často, já kážuji k sobě, často začínáme a končíme věroukou. A ten postmoderní člověk, my už nežijeme v postmoderní době. Jsem zaslech onehdá před půl rokem, že žijeme v době postfaktické. Proč? No protože lidi už nevědí, čemu věřit. Už ani fakta k ním moc nemluví.
27:26Ale zpátky k té postmoderní době, takže lidé mají všelijakého učení dost. Ale svěděci, no vždyť se klábosí, klábosí o všem možném, no tak do toho klábosení zanizí nějaká osobní zkušenost s živým pánem Ježíšem Kristem. Ale Pavel, víte, ob kapitol, ve 26. kapitole, Pavel má svědectví o svých zkušenostech s Pánem Bohem.
28:03I Pavel vzdílel, ale v naší kapitole, Apoštol měl učení. On navíc, Felix toho již doslyšel a takový místo držící ten měl dobrý pohled, ten vnímal, že má před sebou dosela jiného vězně, před ně, že se nebude za každou cenu chtít dostat na svobodu.
28:35To se Takový obžalovaný brání, čím jen je to možné. Pavel byl svědek pána Ježíše. To byl zvláštní vězeň. A tak jsme četli, že Felix a pošvala Pavla poslouchal. A Pavel mu řek, a to je teda třetí bod, Pavel hovoril ve smyslu poznání, šířit boží slovo.
29:12Tak tedy, poznání, že pánu Bohu jde o každého člověka. A jestli o tom někdo pochybuje, tak špatně čte písmo. Misionáři musí jít o to, aby vnímal, že je to boží plán, pro který je v té které situaci.
29:47A to třetí poznání, že jenom skrze boží slovo může druhý přijít k víře. A tak Pavel nekončil svým svědectvím. Pavel hovořil o spravedlnosti, o sebeovládání a o budoucím soudu. To jsou tři velká biblická témata. Protože jenom skrze boží slovo může být druhý spasem. Protože je to boží slovo. Nebe a země pominou, ale slovama nikoli nepominou. Znovu zrození souce skrze živé boží slovo.
30:38A tak se ptám, ti naši nejbližší, slyšeli z našich úst již o spravedlnosti, o sebeovládání, o božím soudu? To jsou velká témata, mají vést k víře. A tedy to prvé, spravedlnost. Felix, ten reprezentoval římské právo.
31:15Římskou spravedlnost. Řím opravdu dbal na řád, pořádek a Felix ten reprezentoval Řím, ale byl to zvláštní. Můžeme říct naplno, nespravedlivý soudce. Poslechněte jednu větu z historie.
31:49nechal zavraždit velekněze Jonatana, Felix, který ho původně podporoval, nechal ho zavraždit bandou lupičů, ti se stali postrachem celého judstva a na to dal všechny lupiče pochytat a ukřižovat.
32:20Tak to byla jeho spravedlnost. A co Pilát, který byl soudcem pána Ježíše Krista, nakonec si umyl své ruce. A když lid volal, že chce Barabáše, tak propustil Barabáše a pán Ježíš byl ukřižován. Tak je to s tou lidskou spravedlností. Však si zmiňme krále Davida. Král David.
32:58zosnoval vraždu, scizoložil. A přijde k němu prorok Nátan a začne mu vyprávět o chudákovi, který měl jen jednu ovečku. A boháč měl hosta nebo hosty a tak vzal tu jedinou ovečku, aby toho svého hosta uctil.
33:36a když to slyšel král David svým způsobem souce, jak rozhodl, že je hoden smrti ten, který ukradl tu ovečku. A co mu řekl Nátan? Ty jsi ten muž, vnímejme, my jsme zaujati spravedlností, ale ne tak dalece v pohledu na sebe. tak jsme svědky nejrůznějších manifestací. Proč? Protože lidé jsou ve střehu, aby tady byla zajištěna lidská spravedlnost.
34:21A my, když se nám udá nějaká křivda, tak teda není daleko naše rozhněvání a naš nenávist, Ale Pavel, když teda hovoří o spravedlnosti, tak nepochybně musel poukázat na tu spravedlnost Boží, spravedlnost zvíry.
34:52Protože tento pyšný, tento nespravedlivý soudce, ten na tom před Pánem Bohem byl stejně jako ten nejspravedlivější člověk na světě. protože Biblia hovoří jenom o spravedlnosti z víry, ale to je dokonalá spravedlnost. Kdož věří, říká pán Ježíš mému slovu, věří tomu, který mne poslal, na soud nepřijde, ale přešel ze smrti do života.
35:35Je to víra v zástupnou oběť pána Ježíše Krista, pro kterou je boží spravedlnost upokojena a uspokojena. Spravedlnost. A pak je zde sebeovládání. A to bylo, myslím, ještě adresnější v případě té služby Felixovi.
36:10sebeovládání. Festus, představte si, že byl potřetí ženatý a ta třetí byla ta druzila, tu v šestnácti letech odloudil jejímu manželovi králi jednoho menšího království v Sýrii. Festus byl člověk, který se neuměl ovládat. Je to právě smyslnost, neřest, které bujeli v té době, jako tím spíš v naší době, sebeovládání.
37:00Už jste někomu řekli, si vybavuji jednu slečnu, hezkou, v kupé, při cestě do Bratistavy, tak jsme se rozhovořili a říkám, ale řeknu vám něco biblicky. Předmanželský sex je říchem. Opravdu, opravdu. Co si dnešní člověk má opravdu užít, když je tělesný?
37:35Co? No je to sex, peníze a kariéra a doplňte ještě něco, samozřejmě bychom mohli. Felixi v písmě je zakotveno, že je nezbytné sebeovládání, protože tam, kde není sebeovládání, tak je to cesta k otroctví. Ono to začíná pozvolna, dost nenápadně, ale pak je to otroctví a člověk si s tím neví rady.
38:16A jen promítněte to, co jsem řekl, kořen zajisté všeho zlého je co? Milování peněz. Co všechno? Začíná to maličkosti. Tak asi máte vy rodiče nějakou kasičku, dětíka, něco sem tam hodíte, ale pozor, musíme být duchovně ve střehu. Ono může dojít k milování peněz a kvůli milování peněz nakonec může dojít i k vraždě. V pozadí, kde které vraždy? Jsou peníze.
39:09Sebeovládání je posledním ovocem Ducha Svatého, když to budete číst. Jenom čtyřikrát čteme v Novém zákoně tento řecký výraz. Ale je to Galackým 5, jak je to? 22. To ovoce, kterým je i sebeovládání, to je obrovský boží dar. Je to podmíněno velikostí boží, protože ta pravá zbožnost, ta spočívá v tom, že umíme přestat na tom, co máme.
39:46sebeovládání, ale říct toto před římským soudcem, to byla nepopsatelná odvaha. A jen si promítněme, jak jsme často zbaběli, včetně mne, že někdy při našem svědectví hledíme na člověka. No to, tomu asi nemůžu ani naznačit, že on má tento hřích, no on by se rozhněval, už bychom nebyli přáteli, to je naprosto běžné, hledíme na osobu.
40:39Pavel kázal o sebeovládání, no to mohlo hrozně skončit. Nakonec smrt Jana Krštitele byla z toho důvodu, že Jan Krštitel napomínal Heroda, že nemá v pořádku své manšelství, že odloudil tu manšelku podobně jako tento Félix.
41:14křesťan má mít poznání, že nesmí hledět na osobu. To neznamená, že by hned hřímal, protože duch svatý vede tak, že to nemusí být nutně vždycky hřímání proti hříchu. Může to být projev sebeobětující lásky, se slzami v očích, že někdo je v říchu a může být takovým otrokem, který už si myslí, že Pánešiš na to nemůže stačit.
42:01A to třetí v tom věroučném slově to byl Boží soud. Řekněte mi, všichni jsme už někdy řekli našim přátelům, že kdo nemá pána Ježíše, že ho čeká soud, ale na tom soudu, když někdo nemá pána Ježíše, absolutně neobstojí. protože Pán Bůh připravil jedinou cestu a dokonalou cestu. A to je cesta víry, že ta krev Pána Ježíše očišuje od každého hříchu.
42:42Není to úžasný plán spasení? Dokonalý, postačující a týkající se každého člověka, když se vírou té oběti chopí? Boží soud. Amen, amen, pravím vám, že kdo slova má, slyší a věří tomu, kterým nepostal, má život věčný a na soud nepřijde, ale přešel ze smrti do života.
43:22A tak jsme četli, že po tomto kázání se Felix ulekl. S mnohým nic nepohne, až je to ta zmínka o bojším soudu. S někým ani to nepohne. v případě Felixe se jednalo o vylekání. A tak slychal Pavla ještě více, ale byl zotročen právě tím mamonem.
44:03On si myslel, že od Pavla dostane nějaké peníze. No možná, protože Pavel zmínil, že přijel se s bírkou do Jeruzaléma, možná si myslel, že Pavel má určité zdroje, no a proč by mu nemoh z těch zdrojů něčím poskytnout? Felix otrok, Felix nesvobodný, peníze. Do dvou let přišel o to své výsadní postavení římského prokurátora.
44:42jak je prchavé to a ono v životě, jestli to není boží, to, co je připraveno v Pánu Ježíši Kristu. Mohl být svobodný, mohli jsme o něm čítat v dnešní době jako o člověku, který se změnil. mohli, ale tak se vy, kteří budete chodit s námi po městě, nenechme připravit opokoj tím, že budeme odmítáni, ale ono se může stát, že někdo se obrátí, že bude zaujat evangeliem, kež by pán Bůh dal.
45:39A závěrečná otázka zní, jestli máme někoho, na kterém nám osobně záleží, nejlépe za koho se denně modlíme. A tak zkoumejme, jestli máme poznání, že o něho pánu Ježíši jde. Zda máme poznání, že je to právě náš úkol musloužit kvíře. A zkoumejme, zdajíš, slyšel z našich úst nejméně svědectví a pak věroučné slovo o spravedlnosti, sebeovládání a božím soudu.
46:32To je úžasná výsada, že jsme dnešním kázáním si to mohli připomenout, že Pán Ježíš i s námi má svůj plán. Byť by to byl malý úkol, ale podle Pána Boha, když činí pokání jeden hříšník, tak se raduje celé nebe. velký úkol, ač v očích lidí malý.