Svátek Letnic - část II.
Výraz šest dní je v přepisu na 58 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Exodus 19Exodus 12Leviticus 23Jeremjáš 31Ezechiel 36Galatským 3Efezským 2Židům 12
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (7)
- 5:16 Leviticus 23,15
- 10:38 Exodus 12,1
- 16:24 Exodus 19,1
- 24:45 Židům 12,8
- 30:24 Galatským 3,11
- 34:15 Ezechiel 36,25
- 37:36 Efezským 2,11
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:14A tak bratři a sestry, pojďme se trošku podívat na ty svátky pro připomenutí, abysme byli schopni si zařadit jednotlivé detaily. Máme tedy sedm přikázaných svátků hospodinových. Kolik že má ramenora? sedm. K tomu se vrátíme. Všímáte si tomu vzoru stále? Já jsem teď na biblické, když jsme mluvili s bratrem Karlem, všímáte si pořád toho vzoru. 7 + 1. 7 x
0:427 + 1 je kolik? 50. 7. To jsou náhody nebo pán Bůh rád se opakuje, neumí jiné číslice, ne? Je v tom hluboká, hluboká Boží prozřetelnost. A jsou čtyři svátky jarní. Nebudu rozebírat vše do detailu. První příchod Pána Ježíše Krista je jejich naplněním. Počinaj je pesachem, což je oběť beránka. Pak následeruje Chagamacot,
1:13neboli svátek nekvašených chlebů, kdy si Židé museli vyklidit všechno kvašené z domu a po celý týden jedli jenom nekvašené. A ukazuje to na absolutní dokonalost a bezhříšnost. kterou Hospodin vyžaduje od svého lidu, ale kterou jako jediný naplnil beránek bez vady. A to byl pán Ježíš. Protože co je kvašené? Co je symbolika kvasu?
1:40Je to hřích. Pak je svátek třetí, což je prvotina vzkříšení. Jomhaikurim, který je tedy ten den po sobotě a ten ukazuje na vzkříšení. neboť Ježíš Kristus byl vzkříšen jako Korintským, kdo mi pomůže, prvotina. A pak přichází 49 + 1, 7x 7 týdnů plus 1 od šabatu a přichází svátek letnic. To přesně
2:11Hospodin přikázal. A pak je veliké intermézo. Končí jarní svátky. Jarní svátky se totiž naplnily, kdy? Ve svém prorockém záměru tyto svátky byly naplněny při prvním příchodu Pána Ježíše Krista. Ale to je konec, ne? Jsou tu svátky podzimní. A co je zvláštní mezi Pentakostem, mezi Šavótem a podzimními svátky je poměrně dlouhá
2:42mezera a mnoho vykladačů a já mezi ně patřím, spazují v této mezeře právě věk milosti církve, která vznikla na Letnice a bude zde až do doby, než bude vytržena k Pánu. A pak se hospodin znovu rozpomene a vrátí ke svému lidu a nastanou podzimní svátky, které začínají, jsou jaký mají označení? Vysoké svátky jsou v měsíci ty, což je
3:11přelom září a října. A jaké je označení pro tyto dny také? Že to jsou dny hrůzy. Tyto dny hrůzy začínají jom terua, dnem trouben na šofar. Pak následuje jom kipur, ten smíření. Jsem přesvědčen, zkracuji to, vy už to všecko dobře víte, že tyto dny poukazují na dobu velkého soužení a soudu nad Izraelem. A pak přichází sedmý největší svátek v roce,
3:42třetí poutní sukot, svátek stánků, kdy končí v Izraeli žeň a který jednoznačně poukazuje na nastolení milénia Božího království, ale má jednu zvláštnost. Kolik dní se sukot slavil? Týden plus jedna. Osmý den budete mít slavnostní shromáždění. A to je osmý den, který označuje
4:12věčnost. Všechny svátky jsou Božím kalendářem pro člověka. Takže bratři a sestry, klíčem k tomu, abysme poznali Šavuot, je samozřejmě 23. kapitola Levitiku, kde si stoludvíku vymyslel, kde je bereš. 23. kapitola Levitiku. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Promluv k synům Izraele. Řekn jim toto. Toto jsou Hospodinovy svátky
4:44Moade, Adonaj, které budete svolávat svatá shromáždění. Mikré kodéž. To jsou mé svátky od šabátu posukot. Kolik jich je? J+ 7 v té kapitole. Začíná to šabatem a končí to svátkem. Kdo dával pozor? Sukot. Osmým dnem sukotu. Když se mýlím, napište mi. Koukneme se spolu do 23. kapitoly Levitiku.
5:16A teď bratři a sestry, pojďme si tedy přečíst ono ustanovení, kdy ho Izrael tedy dostal? No samozřejmě po exodus Izrael z Egypta, protože je součástí součástí Thóry. Čtvrtý jarní svátek Šavuot Letnice. Levitikus 23:15. Ode dne a dejte pozor, jsou tam často velké nepřesnosti v překladech a zmatky. Já jsem se pokusil to udělat co
5:46nejjednodušší, abyste chápali. Ode dne vy jste přinesli snob jako mávanou oběť ode dne po sobotě, což je svátek jomhaikurim. Chápete to? Ode dne, jo, to jsme u toho svátku prvo dně prvotin, což je neděle, den vzkříšení. Si odpočítáte sedm týdnů. Je to tedy to schéma 7 x 7 + 1. Musí být úplné.
6:16Spočítáte 50 dní pentakosté 50 a přinesete Hospodinu novou přídavnou oběť. Ze svých sídel přinesete dva chleby jako mávanou oběť. A teď všichni otevřou ústa. Čtu a vy se mnou. Budou ze dvou desetin éfy ty dva chleby,
6:46jemné mouky, kvašené se budou péct. Slyšeli jste mě, co jsem vůbec vyslovil? Jaké že ty chleby, které přinesou Hospodinu na den letnic, budou? Tak za domácí kroměho najděte, kolik obětí mohlo být Hospodinu kvašených. naprosto neslýchané. No, pro někoho, kdo to neví, je mu to jedno samozřejmě, ale pro biblistu je představa, že
7:16Hospodin přikáže svému lidu, aby mu na Letnice byly přinešeny dva, dejte pozor, dva chleby, aby dokonce byly kvašené. Potom, co slavil Izrael svátek nekvašených chlebů, kdy co se mělo stát s člověkem, u kterého byl nalezen kvas? No, měli ho pokárat. Je to tak? Neměli ho okamžitě vyobcovat z Božího lidu, tak najednou na Letnice,
7:43když uplynulo teh 49+1 od začátku a svátku nekvaš nekvašených chlebů, Hospodin přikáže Izraeli, přineste mi dva kvašené bochníky. My se k tomu dostaneme. To bude a potom pokračuje. Spolu s chlebem přinesete sedm ročních beránků bez vady, jednoho bíčka a dva berenny. To bude zápalná oběť Hospodinus, patřičnou přídavnou litou obětí. Ohnivá
8:13oběť, příjemná vůně Hospodinu. Připravíte též jednoho kozla jako oběť za hřích a dva roční beránky jako obětního od pokojné oběti. s nimi zamává před Hospodinem spolu s chlebem z prvotin jako mávanou oběť spolu s dvěma beránky budou svaté Hospodinu. Právě v ten den svoláte a budete mít svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou
8:38práci všední. To je věčné ustanovení. Jak na jak dlouho to ustanovení platí? Věčné ustanovení ve všech vašich sídlech po kolik generací. ve všech generacích. A teď dejte pozor na co Hospodin pamatoval v tom textu. Ale budete sklízen žeň, až budete sklízen žeň ve své zemi, nevyžínej zcela rohy svého pole a nesbírej klasy pro své
9:08žni, nech je pro chudého. Na příchoz jeho. Já Hospodin, jsem váš Bůh. Co Rud? Co ona to na tom poli dělala? Sbírala tam paběrky. Proč tam sbírala paběrky? Protože Hospodin přikázal a Božný muž. Bo byl synem Salmona a jeho manželky, nevěstky Racha z
9:39Jericha. A byl to přední kníže judský, protože Salmon byl syn Nachšona. A tyto jména jsou všechny zaznamenány kde? V rodokmenu Pána Ježíše Krista. Boas pamatoval na Boží přikázání a dokonce ještě svým žencům přikázal, aby nechávali prorůd na poli zbytky. To bysme tu byli do rána, kdybych to
10:09chtěl s letnicemi rozebírat. Ale kniha Růd, kdo posloucháte a víte, že je natočeno mnoho sérií, třeba Gerlof o tom natočil, Rud je hlubokým obrazem a proroctvím. A tak bratři, pojďme se podívat a sestry na počítání svátkušavot. Není možné v rozmezí dnešní vám to přiblížit a do detailu vysvětlit, ale určitě chápete, že počátkem měsíců, od
10:38kdyčíná židovský liturgický měsíc a nový rok, tedy je měsíc Aví, což je doslova rož chodašim hlava měsíců. Exodus 12:1. Řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi. Tento měsíc bude pro vás počátek měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku. Víte o tom, že měsíc Aviv byl původní název pro měsíc, který po babylonském zajetí Židé
11:10nazývají měsíc Nissan. Takže dávat na to pozor. Ale původní název je Aviv. Slovo aviv doslova znamená klas, mladý klas zeleného ječmene, protože svátky byly úzce spjaty s úrodou a sežní. Takže ten Boží liturgický kalendář je úzce spojený s vyím z Egypta, ale samozřejmě i s těmi fázemi hospodářského
11:42roku. A jak jsem již říkal, jde zejména o ječmen, Sroa. Co je velmi další důležité, je, že vše se počítá od takzvaného prvního úplňku, od jarní rovnodennosti. Reašel ha Pesach. A proto dnešní letnice přicházejí na 8. června. Jenže Židé si letnice připomínali už 2. a 3. června. Bratři a
12:15sestry, proč tomu tak je? Brzy v církvi, já jsem o tom už mluvil a znovu připomenu, vypikly velké spory o slavení Velikonoc a pesachu jako takového. Část křesťanů trvala na tom, aby pesach byl vždycky fixován tak, aby den vzkříšení padl na první den po sobotě. Jenomže židovský kalendář je luni solární a tedy není myslitelné. aby
12:47byl koherentní s tím naším počítáním v kalendáře gregoriánského. Ty spory byly velmi ostré a nakonec tedy zvítězila v té západní církvi ta část, která trvala na tom, že se vždy bude počítat tak, aby po té po tom jarní rovnobenosti, po tom úplňku ten den vzkříšení padl na první den v týdnu neděli. To se rozhodlo na synodě v Arles roku
13:17314 a definitivně to bylo schváleno na prvním nikajském koncilu roku 325. Proto dodnes jsou velké rozdíly mezi Židy, křesťany a dokonce i mezi mnohými Židy samotnými v určování přesného konání to svátku. Já jsem přesvědčen, že i to má svůj význam, protože Hospodin, Pán Ježíš nám řekl: "Nepříluší vám poznat časy a doby, které otec uložil ve
13:48vlastní pravomoci." Boží kalendář je dokonalý, ale my po těch tisíci letech máme tolik zmatků v tom, který den je přesně, že prostě opravdu až se všechno naplní, budeme možná koukat. Ale v té Boží perspektivě není žádná chybička. Všechno běží přesně. A jak jsem říkal, počítání, tak to bych tady dneska s vámil 4 hodiny, kdybych
14:18vám to chtěl přiblížit, jak se tedy počítají ty věci a tím bysme zabrali zbytečně mnoho času. Ale doufám, že jste již tedy pochopili, že klíčovým je tedy 14. Nissan. Potom je klíčový den, kdy přinášeli Židé tu prvotinu ze sklizně, od kterého se odpočítalo těch 7x7, čili dostali jsme se na tu sedmou neděli po neděli vzkříšení. Jak jsem říkal, v
14:48tom hebrejském kalendáři to tak nefunguje, protože ty dny se posouvají a nejsou kompatibilní s přesně s naší pondělím, úterým, středou, čtvrtkem a pátkem. Bratři a sestry, tento svátek se také nazývá počítáním [Hudba] Omeru. Proč Sifrat a Omer? Protože se právě počítaly ty dny a ty odříznuté klasy až
15:21po ten svátek, který byl potom až přesně na ten den letnic. Všímáte si, že není podobnost jednoduchá a znovu se k tomu vrátíme, že menora má sedm ramen a že těch svátků je přesně sedm a že právě ve středu toho svícnu je svátek Letnic, který rozděluje obě dvě části, jarní a potom podzimní svátky. A teď bratři sestry, paralelismy.
15:53Paralelismy, které nám pomohou pochopit důležité věci obsažené ve svátcích letnic, abysme pochopili, bude to jenom ochutnávka. Víte, co je ochutnávka? jenom trošku vám takhle dám líznout z hloubek, na kterými jste možná nepřemýšleli, ale doufám a je mojí naději, že si o to víc dneska, když je svátek Letnic, dáte
16:24tu práci. Darování Tóry Izraeli. A kde sis to, Ludvíku vymyslel, že zrovna tehdy byl dán zákon? No, čtenáři exodu, nikdo si to nevymyslel, ale tam jsou takové časové údaje, že vám to pán Bůh nenaservíruje všecko najednou. Vy se musíte číst a studovat písmo. Víte, Exodus 19:1 čteme: "Třetího měsíce po víti synu Izraele z egyptské země, to
16:53je měsíc Sivan, Luach, Hašana i Vrí, v tentýžden den přišli do syajské pustiny. Který je třetí měsíc hebrejského kalendáře? Kdo byl pozorný?" No, je to Sivan. Je to samozřejmě měsíc, kdy jsou letnice. Mojžíš byl nahoře Syaji 40 dní a 40 nocí, než přilesl kamenné desky desatera Izraely a celý zákon, jak ho máme zaznamenaný písmo. Všimli jste si, že
17:23pán Ježíš se po svém vzkříšení zjevoval svým učedníkům 28 dni? Ne, mluvím jako blázen, samozřejmě, že 40 dní. Náhoda. Pán Ježíš po svém vzkříšení se sněboval 40 dní a učil své učedníky o Božím království. To, co se dělo s Izraelem těch 40 dní, když putovali do té pustiny Synajte, je
17:55velmi důležité. I to má obrovský prorocký význam. Seslání Many, bitva s Amálékem. A můžete pokračovat rozestoupení Rudého moře. To všecko se odehrálo v tomto mezidobí. Zadé. Hospodin přikázal, co měl Izrael činit, než sestoupí nahoru syna. Je to pravda? Připravil nějak Hospodin Izrael předtím, než sestoupí nahoru Sina a bude
18:24k nim mluvit? Čteme Exodus 19:10. Hospodin řekl Mojžíšovi:„Jdi k lidu a posvěcuje dnes i zítra, ať si vyperou oděv a spolu jsou připraveni k třetím dni, protože třetího dne Hospodin před očima všeho lidu sestoupí nahoru Sinaj. Vyzna z hranic si lidů dokola a řekni: "Mějte se na pozoru, aby nevystupovali nahoru, neboť nebo se dotkli jejího
18:52okranu. Každý, kdo by se dotkl hory, bude jistě usmrcen. Ruka se jí nedotkne. Proto musí být ukamenováno nebo zastřeleno šípem, ať dobyče nebo člověk nezůstane naživu. Až táhle zatroubí beraní roh, pak budou oni vystupovat nahoru." Mojžíš sestoupil zhory k lidu, posvěcoval lid. Oni si vyprali oděvy i řekl lidu:„Buďte připraveni za tři dny,
19:22po tři dny nepřistupujte k ženě." Co řekl pán Ježíš učedníkům, jak měli být připraveni na seslání svatého Ducha? přikázal jim, aby se nezdalovali z Jeruzaléma, ale očekávali otcovo zaslíbení, dokud nebude, nebudou oblečeni zhůryem. My jsme četli malý detail v první kapitole, když se Židé vrátili učedníci, když byl
19:49pán Ježíš vzad nahoru, kam šli a co dělali? Kdo mi pomůže? Kdo poslouchal úvodní slovo? Vrátili se do Jeruzaléma učedníci i Marie a setrvávali spolu. Hráli pryč. Ne, obrou mi moje rýpy takové, ale já chci, aby nás to provokovalo. Byly setrvalé na modlitbách.
20:23Vydání Tóry Hospodinem na Sina bylo doprovázeno velkými nadpřirozenými jevy a zjevení Boží slávy, jeho hlasu, jeho hlasu a ten v Izraeli vzbuzoval hrůzu. Třetího dne, když nastalo jitro, se nahoře objevilo hřmění, blesky, ohromný oblak a ozval se velmi silný zvuk beraního rohu. Všechen lid v táboře se třásil. Mojžíš vyvedl lid z tábora
20:49stříců a oni se postavili na úpatí hory. Celá hora Sýnaj byla zahálená kouřem, protože na ní sestoupil Hospodin v ohni. Vystupoval z ní kouř jako kouř z hrnčtířské pece a celá hora se velice třásla. Zvuk beraního rohu byl slyšet silněji a silněji. Mojžíš mluvil a Bůh mu hlasitě odpovídal. Hospodin sestoupil nahoru Sají na vrchol hory. Pak Hospodin
21:15zavolal Mojžíše na vrchol hory a Mojžíš vyšel vzhůru. Hospodin řekl Mojžíšovi:„Sestup a varuj lid, aby nezkoušeli proniknout Hospodinu, aby ho viděli, aby jich mnoho nepadlo. To nebyla běžná událost, která se děje každý druhý den. A co seeslání Ducha svatého na učedník v Jeruzalémě? Doprovázalo je nějaké jasné, viditelné, mocné znamení
21:45moci, nadpřirozených událostí. Když se naplnil den Letnic, byli všichni spolu na jednom místě. Někdo říká, že to mohla být ona horní místnost. Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vichr. To slovo opravdu zvuk jako když se žene prudký vychr to lze jenom přirovnat k hurikánu. Ne jako
22:15ale hurikánu. Ale jako oni to slyšeli. Náhle se ozval zub nebe, jako kdy sežene prudký vychr. Víte, jak se řekne ten vyhr? Pnoes, pneum, ruach. A zase jsme u toho, jak vyučil teď na posledních biblických. Duch, dech, vítr.
22:52To je lingvistika. Ozval se mocný vítr jako vychřice a to bylo znamením, že sestupuje Boží duch, jehož jméno také znamená vítr. A naplnil celý dům, kde seděli. A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly a na každém z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jakým Duch dával promlouvat.
23:25Bratři a sestry, Hospodin chtěl, abysme nad tímhle přemýšleli, protože Sinaj a potom Sion jsou dvě rozdílné události. V listu Židům čteme, jak tyto dvě události chce, abysme Hospodin porovnali, neboť se nepřistoupili k hmatatelné hoře, k planoucímu ohni a temnotě a k mrákotě a výchru a zvuku polnice a takovému hlasu slov, že ti, kdo
23:53uslyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno, neboť nemohli snést, co bylo přikazováno. I kdyby se zvíře dotklo té hory, bude ukamenáváno. A tak strašná byla ta podívaná, že Mojžíš řekl:„Jsem vzděšen a třesu se hrůzou." Ale přistoupili jste k hoře Sion, k městu živého Boha nebeskému Jeruzalému a k 10 000 andělů k slavnostnímu
24:21shromáždění a k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích. k Bohu, soudci všech a k duchům spravedlivých, kteří jsou učiněni dokonalými a prostředníku nové smlouvy Ježíši a ke krvi pokropení, která mluví lépe než Ábel. Hleďte a neodmítejte toho, kdo mluví. Neboť jestliže neunikli oni, když odmítli toho, který k nim mluvil na
24:45zemi, tím spíše neunikneme my, odvrátíme-li se od toho, kdo mluví z nebes. Židům 12:8. Projevujme proto vděčnost, že přijímáme neotřesitelné království a s ním přinášíme Bohu jeho, jemu příjemnou službu s úctivostí a bázní. Neboť náš Bůh je oheň stravující. Co viděli Židé na tom Chorébu? Ta hora celá hořela.
25:12Jak na to reagovali? Říkali si zajímavá podívána. Třásli se hrůzou. A když k nim Bůh mluvil, třásli se ještě víc. A proč se třásli? Protože nemohli vůbec, co jim Bůh říká. Ale pán Bůh říká, vy jste nepřistoupili koreu. My jsme účastníci teď té nové smoby a to všecko je spojeno s letnicemi. Tam byl oheň a blesky nahoře. Tady sestoupil
25:42Duch svatý ve výchřici, v podobě vychřice a ukázaly se ohnivé jazyky. Izrael při vydání zákona vstupuje s Hospodinem do manželské slouby Ketuva. Mojžíš vystoupil Bohu a Hospodin na něho zoraval: "Toto řekneš domu Jákobovu a oznámíš synům Izraele. Sami jste viděli, jak jsem naložil s Egyptem, ale vás jsem nesl na orlých křídlech. Přenesl jsem
26:09vás k sobě nyní. Tedy budete-li mně opravdu poslouchat a budete-li zachovávat moji smlouvu, budete mým zvláštním vlastnictvím mezi všemi národy, i když moje je celá země, ale vy budete mým královským kněžstvem a svatým národem. Toto jsou slova, která budeš říkat synům Izraele. Mojžíš přišel, povolal strašti lidu a přikázal jim
26:34všechna tato slova, která mu Hospodin přikázal. Je to smlouva manželská. Hebrejsky smlouba manželská je smlouba ketuba. Celá stará smlouva nebo starý zákon vydaný na Chorebu musí být takto vnímána. Je to smlouva mezi Izraelem a Hospodinem. Je to smlouva bilaterální. To už vám říkám opakovaně. A je to smlouva, která v sobě nese četná
26:58požehnání, pokaď bude lid poslouchat, ale i četná a hrozná prokletí, pokud lid nebude věrný. Židé to podepisují. Židé mají nad postelí v ložnici ketubu. Dodnes. Manžel a manželka, kteří vstupují do vztahu manželského, mají smlouvu, kde mají jasně vyznačené své povinnosti, práva a výsady. A tehdy tedy bylo očekáváno, že lid
27:29zareaguje. A jak tedy lid zareagoval? Všechen lid společně odpověděl: "Vše, co Hospodin promluvil, budeme plnit." Mojžíš přinesl slova lidu zpět k hospodinu. Lid vydal slib. A jak to dopadlo? Jak to dopadlo? Víte, netrvalo dlouho, vůbec ne dlouho. A Mojžíš byl povolán na Choreb, kde měl právě dostat po 40 dnech desky zákona,
28:01které byly vyryty. Kdo je tam psal? Hospodin svým prstem. A copak se odehrávalo dole v táboře? Když viděl lid, že ten Mojžíš otálí a 40 dní nejde zpátky, tak vyrukovalina a Rona říká: "Udělej nám bohy, kteří nás vyvedli z Egypta." Tože cože to říkal Hospodin z té hory? Jak si že prej mají vytvářet bohy? Já jsem Hospodin tvůj
28:30Bůh. Nebudeš mít žádné bohy mimo mě. Já jsem Bůh, který jsem tě vyvedl z Egypta. Neúčiníš si Boha zobrazením ničeho, co je na nebi, na zemi, ani pod zemí. A nebudeš se tomu klenět, nebo já tvůj Bůh, jsem Bohem žárlivým. 40 dní po tom, co Izrael slíbil, budeme už stavítelé slévají.
29:01Ach, ach. Ve dnech krále Jošiáše, čteme u Jeremiáše, říká Hospodin: "Viděl jsi, co páchala izraelská odpadlice?" Viděl jsem to vždyť právě proto, že izraelská odporlice cizovala žel jsem ji propustil a dal se mi rozlukový lístek. Ale její nevěrná judská sestra se nebála. Také ona chodila a smělněla. Co to je rozlukový lístek?
29:24Rozlukový lístek byl v době Mojžíšova zákona něco jako rozvod. Dal ho hospodin Izraeli. Proč? Pro jeho nevěrnost. Víte, celý zákon byl totiž kámen úrazu pro Izrael. Zákon nemůže nikoho přivést dokonalosti. A teď se dostáváme k listu Římanům.
29:54Zákon nemá moc nikoho změnit vnitřně. Ano, zákon je duchovní. Já však jsem tělesný, propadlý do otroctví hříchů. Víme totiž, že v nás nepřebývá spravedlnosti. Dobro to dovedeme, ale vykonat jistě ne. Zákon je spravedlivý. Přikázání jsou svaté a dobré. Tedy to dobré mi způsobilo smrt? Naprosto ne. Ale hřích se ukázal jako hřích. Působil mi tím
30:24dobrým smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadměru příšným. Galatím 3:11 říká jasně, že zákona zákonem nemůže být nikdo spravedlivý, protože spravedlivý živý bude z víry. A proč tedy Izraelité tak hluboce klopítli? Izrael 9:31. Izrael však ačkoliv usiloval o zákon spravedlnosti, k cíli zákona nedospěl. Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž
30:55jakoby ze skutku zákona. Narazili na kámen úrazu, jak je napsánohle kladu na Sion kámen úrazu a skálu pohoršení a každý, kdo v něho věří, nebude jistě zahanben. Ale Jeremiáš 31:31. Hle přicházejí dny je Hospodinův výrok, kdy uzavřu s domem izraelským a s domem judským novou smlouvu. Nejakou smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den,
31:23když jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. smlouvu, kterou porušili, ačkoliv jsem byl jejich Хот
32:12Bratři a sestry, nový zákon stojí na jediném. Solfide, žádné naše zásluhy. Muži, milujte své ženy, jako Kristus miloval církev a sám sebe za ní vydal, aby ji posvětil, když ji očistil vodní koupelí slovo, aby sám sobě postavil slavnou církev, která by neměla poskvrny ani vrásky, ani čehokoliv čeho jiného, ale byla svatá a bezhoná.
32:35Absolutní podřízenost Kristu vychází právě z této víry, že Kristus je hlavou církve a že pro nás udělal všechno on sám. Služba litery a ducha. Půjdeme už rychleji. Tam byly vydány kamenné desky a my čteme, že litera zabíjí, ale duch dává život. Duch, který byl sestán na Letnice, už není jen mrtvou literou vytasanou na
33:07kamenné desky, ale přichází, aby byl vepsán do našich masitých srdcí. A jak říkám, kamenné desky zákona, den letnic víte, jak dopadly, když se Mojžíš vrátil dolů, rozřískal je a pak vystoupil znovu na choreb. Ale my víme, že když ty desky roztřískal, došlo k obrovské věci, protože lid propadl zvrácenosti. A tak čteme, že co se tehdy odehrálo v
33:37Izraeli. Obrovský soud. Hospodin v den letnic nebo dy letnic usmrtil rukou bratra. Bratra. Bratr zabil bratra. Kolik mužů zabil? 3000 lidí bylo zabito po vydání zákona, po tom, co učinili Zlaté tele. Ne moc veselé oslavě letnic. My se k této paralele dostaneme.
34:15Kamenné desky zákona, masité srdce od Hospodina. Ezechiel 36:25. Pokropím vás čistou vodou a dám vám nové srdce, nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. Svého ducha dám do vašeho nitra a způsobím, že budete žít podle mých ustanovení a má nařízení budete zachovávat a plnit. Kdo to učiní?
34:38Kontrolní otázka. Já vám dám nové srdce. Já způsobím, že budete zachovávat mé přikázání. Ale byli to Židé, kteří se snažili uplatnit a mnozí v církvi tak žijí dodnes úplně zcestně, ne pod milosti, ale vlastních sil a bez ducha Božího. Nový zákon stojí na Sólafide.
35:10Je to Bůh v nás. Sláva první smlouvy a sláva druhé. První Korintským čteme, že první slova byla velmi slavná. Mojžíš dokonce si zakrýval svoji tvář, když vycházel, protože mu zářela. Ale ta sláva byla pomivá. Ale oč větší, říká Pavel, je sláva této nové smlouvy, která nepomíží. Takže přemýšlejme sláva prvních letnic a
35:37sláva letnic, kdy byl sestlán Duch svatý a době, v které žijeme. Vydání zákona na Letnice. Co se stalo po kázání Petra? Kolik že to mužů uvěřilo po tom mocném kázání? 474. 3 000 duší. Kolik mužů zemřelo v Izraeli poom, co bylo zhotoveno zlaté tele, když dostali zákon?
36:07No pomozte mi. 3000. Nějak asi Lukáš poplet. Není nic náhoda. Tak jako zákon měl sloužit k čemu? Zjevit hřích a smrt a odsouzení a vychovat nás ke Kristu. Tak duch měl přinést milost. pravdu a svobodu. A to pán Bůh potvrdil velmi hmatatelně.
36:41Bratři a sestry, sestání ducha na Letnice, zachránění 3 000 lidí. Z rozdělení zákon co činil? Zákon Boží odděloval Izrael jako bariéra, jako zeď, jak čteme v Efezským, od okolních národů. Není tomu tak? Mohli si pohané přijít do Jeruzalém a říct, dneska půjdeme do chrámu spolu. Židé řekli svým přátelům, Kenáncům, Moabcům,
37:06pojďme spolu dnes do sboru. Pojďme. Mohli jsme takhle, mohli Židé takhle jednat, ne? Když někdo se chtěl připojit k Izraeli, byl to muž koupený za peníze, za to musel být obřezán, musel se jasně poddat židovskému zákonu. A kdyby tak neučinil, neměl ani přístup k hospodinu, ani do chrámu, ani k svátku. Ale my čteme
37:36dokonce, že do Hospodinova shromáždění nikdy nestoupí Amonec nebo Moabes, ani jejich 10. pokolení nestoupí do Hospodinova shromáždění. A ejle je tu příběh Růd. Rud byla původem kdo? A ona se stala největší proselitkou. Vidíte už to tajemství proroctví. Kdy se to stalo? Na Letnice. Náhoda. Ne, ne. Efezkým 2:11.
38:06Proto pamatujte, že vy kdysi pohané tělem, kteří jste byli nazváni neobřízka, těmi, kdo si říchají obřízka, ta byla lidskou rukou činěna na těle, že jste byli v tom čase bez Krista odszeni společenství Izraele bez účasti na smlouvách zaslíbení beznaděje a bez Boha na světě. Ale nyní v Kristu Ježíši, vy, kteří jste byli kdysi daleko, stali jste
38:31se blízkými v krvi Kristově, neboť on je náš pokoj. On oboje učinil jedním a zbořil rozdělující hradbu ve svém těle zrušil nepřátelství, co zákon s jeho příkazy a ustanovením, aby v sobě z těch kolika? Dvou stvořil jednoho nového člověka, učinil pokoj, oba dva smířil s Bohem v jednom těle skrze kříž v něm zabil to
38:59nepřátelství. A teď jsme u toho. Dva kinuté bochníky. Proč byli dva? Bratři a sestry, Židé se dodnes myslí a předpokládají, že ty dva bochníky poukazují na kolik bylo desek, na kterých byl zapsán zákon. Byly dvě. Ale je tady něco ještě mnohem hlubšího. My jsme totiž četli o tom Božím závěru, že pán Bůh chtěl na Letnice v budoucnu
39:31spojit kolik? 4 8 12 v jedno. Ne, dva chtěl spojit v jedno. Koho? Židhany, aby utvořil církev, aby všichni byli jedno v Kristu. Je vám to jasné? Ale teď proč kynute? Kdo by mě věděl povědět? Proč vykladači vidí? Nebo samozřejmě není něco nového, co Ludvík vymyslel, ale proč ty chleby
40:01byly kinuté a jsou? Jko neboj se a řekni to nahlas. Všichni jsme omilostnění hříšníci. Kdo je tady bezvady? Kdo je bez hříchu a zvedne ruku? Je li někdo z vás, kdo řekne, že nezřešil, tak je co? Hář. Takže pánbůh ukazuje, že je Izrael dokonalý, je církev dokonalá bez hříchu, ne jenom jeden, který je nekvašený a
40:32zcela bez hříchu a to je pán Ježíš. Ale církev je v současné době společenstvím omilostněných hříšníků. Proto jeden kvašený chleb z Izraele a jeden kvašený chleb z pohanu. A tito dva jsou obětováni Hospodinu jako oběť přemná. Může být obětováno Hospodinu něco kvašeného? Nemůže. Ale proč Hospodin na Letnice přijímá kvašené? Protože jsme
41:02ospravedlňováni zadarmo. V kom čem? Kým? Čím? Ježíšem Kristem a jeho krví. Takže v něm jsme nekvašeni. To je úchvatné. A proto říká Pavel 12. kapitola Římanům: "Vybízí vás tedy pro Boží milost. Přinášejte sami sebe jako Bohu milou oběť. My všichni jsme kvašenými chleby.
41:32Dokď nebude dokonán zázrak našeho oslavení, než slékneme toho starého a promění nás Pán do té podoby Ježíše Krista plně mocí, kterou je ochopen si všecko podmanit a zbaví nás té staré přirozenosti, tak jsme slabí hříšníci, padáme, ale máme tu milost, že hříchy vyznáváme a že pán Bůh nás pro svoji spravedlnost přijímá naše hříchy, mám odpouští a
42:02očišťuje nás od každé nepravosti. Kvašeme chleby na letnice. Všichni zřešili a jsou daleko od Boží slávy. A tak bratři, chýlíme se sestry ke konci. Církev vznikla na Letnice, byla a je velikým tajemstvím pro izraelský národ.
42:33Církev je společenství lidí, které vyvolil Hospodin z Izraele, který byl částečně zatvrzen a je stvořená z lidí, které vzal z pohanu. Církev. Tady vidíte krásně tu menoru, jarní svátky, letnice a podzimní svátky. Tady bude až do toho času, než Hospodin bude chýlit žni ke konci, než přijdou ty hrozné podzimní svátky.
43:06Dnes je léto Boží milosti a každý, každý, kdo se připojí k Pánu, pro něho platí zaslíbení. Kdo dostane Ducha svatého? četl bratr Gena ke konci druhé kapitoly. Jsou v tom obrovské zmatky mezi některýma křesťan. Kolik z vás znovuzrozených lidí má Ducha svatého? Všichni. Neboť nemá-li někdo ducha svatého, tak co? Tak je poloviční
43:34křesťan a potřebuje učinit nějaký rituál, aby ho získal. Je to tak? Ne, ne a ne. My všichni jsme zapečetěni Duchem Božím, který v nás přebývá. On je v nás, protože kdo nemá ducha Kristova, ten není jeho. A bratři a sestry, neodpustím si samozřejmě jazyky. Všimli jste si toho divu, že apoštolové, kteří tam byli a učedníci v tu chvíli,
44:05když na ně sestoupil Duch svatý, co činili? začali promlouvat v jazycích, kterými se nikdy neučili. Byli tam Židé zbožní z různých koutů měst. Už kontrolní otázka, pročže tam byli zrovna ten den? Protože byl svátek Letnic. A najednou slyšeli, že mluvili ti neučení Galilejci v jejich jazycích. Partové, Médové, Elemité, Mezopotámí.
44:38Oni se těch jazyků nikdy neučili. A tak jako Hospodin učinil soud na Bávelu, když zmátl jazyky, tak i to, že všechen Boží zákon byl dán hebrejštině, byl velký problém. Jakými jazyky se četlo v synagoze story? No, do dneška běžte do synagogy. Oni vám tam přečtou rakousky, německy, no francouzsky, no samozřejmě, že se čte hebrejsky.
45:07Židé si na to velmi potrpí. Tak si představte, když bych na vás pustil hebrejsky, jaký z toho budete mít užitek, když budu mluvit o velkých věcech hospodin Baru Hašem, Adonaj, Elohénu, Melecha, Olam a budu mluvit a mluvit. Bude to pro vás hezké, jen se učte. To bylo. Seš proselíta, tak se uč. Seš v synagoze, stoupni si vzádu.
45:39a uč se. Ale najednou pán Bůh dal tu milost, že promluvil k těm lidem v jejich jazycích. Představte si, že byste tam byli a najednou byste slyšeli, pán Ježíš je spasitel světa. Bůh poslal svého syna ve svém jazyce. Oni nemumlali. Oni mluvili v jazycích, kterých se nikdy neučili. Ne, že si sedli a řekli, teď mám Ducha svatého bla bla bla bla. Ne, v tom
46:13okamžení, v tom momentě bych začal, já neumím hodně jazyků, tak vám nic maďarsky neřeknu. Ješ na pár slov a prejch mluvil plyně maďarsky nebo rusky, ukrajinsky, německy. To je zázrak. Jenomže tenhle zásrak, který byl propohany znamením kíře, byl obrovským znamením odsouzení pro samotný Izrael. Víte, že někteří, kteří to slyšeli, z
46:44radosti uvěřili. A co řekli ti druzí? Jsou opilí. pohrdli jimi. A tady musím říct, bratři a sestry, velmi těžké slovo z Izaiáše. 285. Dejte pozor, nejsou to má slova, jsou to slova Hospodinova, abyste se nelekli těch vulgarismu. V onen den Hospodin zástupů bude slavnou korunou a nádherným věncem
47:16ostatku svého lidu a duchem práva tomu jenž zasedá na soudu a udatnosti těm, kdo odvrací boj v bráně. Ale tito vrávorají při vinně a klopítají při pivu. Kněz i prorok vrávorají při pivu. Jsou zmatení z vína, klopítají z piva. Chybují ve vidění. Jsou vratkého úsudku blouzní. Když mají vidění, když mají soudit, blábolí. Neboť všechny stoly
47:45jsou plné hnusných zvratků. Není čistého místa. Výkaly leží všude hromady. Posloucháte, co říkal? V Jeruzalémě byly po stolech výkaly a zvratky, ne? Takhle Hospodin viděl celý ten náboženský systém. Všechny ty farize, saduce, kněze, považovali je za opilé, kteří jsou pozvracení ve svých výkavech. Viděli jste někdy těžce opilého člověka? Já urgentu
48:16párkrát. Nejenom, že zvrací, ale často mají v kalhotech. Takhle Hospodin promluvil pro náboženských špičkách Izraele. Blábolí. Všechny story jsou plné hnusných zvratků. Není čistého místa. Výkali leží všude hromady. Koho budete vyučovat poznání jak do naučení se rozumět správě. Odstavené od mleka, vzatí od prsu. Vždyť říká: "Pokyn za
48:48pokyn kinem, pokyn za pokynem. Míra k míře, míra k míře, trochu sem, trochu tam. Ano. Žvatlavou řečí a cizím jazykem bude mluvit k tomu jazyku, teda k tomu lidu. Cizím jazykem promluví k tomu lidu. Znamení letnic, bratři a sestry, je velkým znamením pro nás, kteří jsme z milosti uvěřili, ale pro Židy to bylo jasné vyhlásení soudu. Najednou Židé v
49:12Judsku, kteří byli zvyklí slyšet jenom Adonaj, Elohy, Melech a Olam, kteří slyšeli vždy Boží slovo ve svém slově, slyšeli plácat nějaký kaparojský, makedonský, cizí jazyky, který vůbec nerozuměli. Řekli, jsou opilí. Oni byli opilí a Hospodin nad nimi vynesloud, který trvá dodnes. Etničtí Židé, kteří byli zatvrzení,
49:42nepřijali Pána Ježíše Krista. Slyšeli mluvit svoje bratry řečí, kterou vůbec nerozuměli. Ale ti, kteří radostně přijali zprávu a uvěřili, těch bylo tehdy 3000. A proto, říká Izaiáši, Hospodin, nesrozumitelnou řečí a cizím jazykem promluvím k tomuto lidu. Ten, který mu říkal, zde je místo odpočinutí, nechte
50:13odpočinout znameného. Zde je místo míru. Nechtěli však slyšet. Slovo hospodinovo, to jsou tvrdá slova, se jim stalo na žvást nadžvást, žvást nadžvást, tlach a tlach a trošku sem a trošku tam. Jen ať jdou, však klesnou, zpět ztroskottají, padnou do léčky, uvíznou dni. Proto slyšte Hospodinovo slovo, chvástou vládnoucí nad tímto
50:44lidem v Jeruzalémě. Říkáte, uzavřeli jsme smlouvu se smrtí a sjednali jsme úmluvu s posvědčím. Valí se bičující příval, však se požene na nás zasáhne. Vždyť jsme si svým útočištěm učinili lež a skryli jsme se v klamu. Proto praví toto Hospodin panovník. Já to jsem, kdo za základ položil na Sionu kámen osvědčený, uhelný
51:15a drahý. Základ nejpěvnější, kdo věří, nemusí spěchat. Je vám už to všecko jasné? 28. kapitola Izaiáše. Pán Ježíš říká: "Kdo na ten kámen, co to znamená? Kámen, který stavitelé prozkoumali, zavrhli, se stal kamenem úhlu. Každý, kdo padne na ten kámen, rozstříští se. Na koho padne, toho rozdrtí. Vám tedy, kteří věříte, říká
51:41Petr, je vzácný, ale nevěřícím je to kámen, který stavitelé zavrhli a ten se stal kamenem úhelným a kamenem úrazu a skálou pohoršení. Ty narážejí, protože jsou neposlušní slova. K tomu také byly určený. Žvatlavou, nesrozumitelnou řečí k vám promluvím. Smlouva se smrtím. Jak dopadl Jeruzalém po Letnicích, po 30 letech byl srovnán Římany se zemí.
52:15Pán Bůh nemluví do větru. To, že slyšeli cizí jazyky, pro ně byla hrůza. Neboť Hospodin jasně ukázal, že spása nyní přichází k pohanům a jejich završení pro nás přineslo spásu. Ale my víme, že to zavržení nebude trvat věčně. A tak bratři a sestry na závěr uvědomujete si to požehnání, které máte, že vy jste součástí
52:45Božího lidu, církve, těla Kristova, že Bůh Otec, Syn i Duch svatý přebývá ne s námi, ale v nás, jak je psáno, kdo mě miluje, zachovává mé přikázání a já, můj otec, přijdeme k němu a učiníme si v něm příbytek. Bratři a sestry, žasné podivuhodnými plány Božími, které nejsou vůbec náhodou, ale které, jak i v Efezským
53:17říká Pavel, jsou odvěkým naplněním Božího úradku, tak jak si pánbůh ještě před stvořením přece vzal a to všecko naplnil. V něm i vy, když jste uslyšeli slovo pravdy, kdy se tak stalo? Kontrolní otázka. Když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium své záchrany, v něm jste byli zapečetěni zaslíbeným Duchem svatým, jenže zádavkem našeho dědictví až do den
53:46vykoupení vlastnictví chvále jeho slávy. A proto vás prosím na místě Kristově, jako Bůh promlouval našimi ústy, smřte se s Bohem. Bratři a sestry, Židům 37 říká, jak duch pravý, jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, ne zatvrzujte svá srdce. Letnice přinášejí obrovskou milost, ale jsou také předzvěstí hrozivého soudu,
54:16protože pán Ježíš přišel křtit Duchem svatým a ohněm. Jestli nechápete slovo význam oheň, že je úzce spjatých se soudem, tak si přečtěte, jak to vysvětlil Jan Křtitel, o čem mluví. Jeho lopata je napřažená, sekera u kořenek kořenu. Shromáždí zase ta že letnice, chápete? Začala žeň.
54:46Pokračuje už 2000 let žeň trvá. Začala žeň. Pán Bůh shromážďuje do své sípky, ale co udělá s plevami? Spálí je neuhasatelným ohněm. A bratři, sestry, úplně na závěr nezapomínejte, že Letnice ve svém počítání poakuzí na Boží milostivé léto. Víte, že Boží milostivé léto, hebrejský Jovel, od toho slova jubileum se počítalo tak, že se
55:17napočítalo 7x 7 let plus jeden, dohromady 50. A každý 50. rok bylo vyhlášeno troubením na Jom Kipur. Jovel neznamená jenom jubileum, milostivé léto, ale znamená také trubku, stejně jako šofar. Bylo to propuštění zajatců na svobodu. A co přišel pán Ježíš učinit? Co vyhlásil, že nyní začalo? Co začalo těmi letnicemi
55:49a tím obdobím, jak četl synagoze z Izaiáše. Nyní je tu léto Boží milosti. Duch panovníka Hospodina je nade mnou. Ale pán Bůh také nedoplnil tu větu, kterou citoval Ježíš, která je v Izajášovi, protože má druhou část a vyhlásit den pomsty našeho Boha. Bratři a sestry, Letnice, mi to končí. Celá dispenze času
56:20novozákonní doby, které žijeme, končí letnicemi. Co je před námi? Další Letnice, ne? Je před námi druhý příchod Pána Ježíše Krista pro církev. Doba velkého soužení a ustanovení milénia a pak věčnost. A jestliže bratři a sestry a proto jsem tak zaryitý premilenialista, se všechno naplnilo tak přesně v ustanovený čas,
56:49kdo z nás by přemýšlel, že ty podzimní události se nenaplní také přesně? Vždyť by to byl nesmysl. Jestliže čtyři ze sedmi se naplnily přesně, pán Ježíš nstal 16. den po sobotě. Duch svatý nebyl seslán na svátek nějakej mi řekněte třeba svátek losů, který ustanovil
57:20Ester. Nebylo to na Letnice. A já jsem se dnes pokoušel, abyste přemýšleli jenom trošinku, protože je to jenom zlomek toho, jak podivuhodně všechno se vším souvisí a co všechno z toho můžeme, bratři a sestry, načerpat. Chválme Pána za to, že nám poslal svého ducha. Oslavujme ho, nezarmucujme ho, neuhašujme ho, ale podávejme se mu
57:52a buďme za něho vděční. Amen.