Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

Pronásledovaní pro spravedlnost

4. 1. 2026 · Václav Chumchal · Kázání · délka přepisu 53:38 · Otevřít na YouTube

Biblické texty v kázání

Matouš 5Lukáš 6Skutky apoštolů 52. Korintským 42. Korintským 6Koloským 32. Timoteovi 3Jakubův 51. Petrův 4

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

Osnova podle biblických textů (10)

  1. 0:02 Matouš 5
  2. 9:14 Matouš 5
  3. 20:27 2. Timoteovi 3,12
  4. 31:21 Matouš 5
  5. 34:36 Lukáš 6,26
  6. 37:35 1. Petrův 4,12
  7. 41:19 Skutky apoštolů 5,40
  8. 43:32 Matouš 5
  9. 46:40 Jakubův 5,10
  10. 50:58 2. Korintským 4

Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.

0:02Tak dobré ráno i ode mne, milí bratři, milé sestry. Děkuju za to, že můžeme být opět s vámi. A jak už Martin předeslal, tak chtěl bych se s váma podívat do Matouše 5 na to poslední blahoslavenství. Eh, taky nevím, jak dlouho už trvá tahleta série. Tipl bych, že to bude možná i dva roky. A tak jenom taková kontrolní otázka, kolik těch

0:25blahoslovenctví jsme teda probrali do téhle chvíle. Dokázal by někdo říct? Včera jsme tady měli silvestrovský kvíz, tak řekněme, kolik je celkem blahoslavenství? [smích] Osm jich je. Takže sedm jsme sedm jsme už společně prošli. Dneska se zaměříme na to, na to osmé závěrečné a to znamená, že budeme pozorovat další vlastnost, kterou Ježíš vyzdvihuje a

0:52která je stejně jako ty předchozí, můžeme říct, takovou klíčovou podmínkou pro každého znovuzrozeného člověka. Tedy pokud se bavíme o Ježíšově kázání nahoře, respektive jeho blahoslavenstvích, nejedná se o nějaké nějaké doporučení, že žádné z těch blahoslovenství není nějaké doporučení, nějaký inspirativní text nebo něco, co

1:10můžeme nebo nemusíme na svém životě zakoušet a žít, ale jedná se opravdu o nedílnou součást každého Kristova následovníka. Aspoň by to tak mělo být. Každé jedno blahoslavenství, každá jedna vlastnost, kterou pán Ježíš v tomto kázání zmiňuje, zdůrazňuje pravý význam toho, co znamená nové lidství. Tyto vlastnosti odhalují a prohlubují

1:33propast mezi znovuzrozenými a mezi neobrácenými lidmi, tedy mezi tou starou a novou přirozeností. Ježíš totiž těmito svými výroky jednoznačně ukazuje na to, že věřící člověk má zcela změněné myšlení, že věřící člověk má zcela změněné chování i motivy oproti těm, kteří plně podléhají Pánu tohoto světa. To dnešní blahoslavenství, na které se

1:59podíváme, za chvíli se nám na první pohled možná může zdát, že se o těch předchozích trošičku nebo mírně liší, že není tak osobní jako jako ty předešlé, ale ukážeme si, že zdání možná klame. Toto poslední blahoslavenství je velmi osobní vlastností, kterou opravdu musí každý z nás, každý z nás, pokud patříme

2:21Kristu, tak každý z nás ji musí zažívat, musí ji prožívat na vlastní kůži. A pokud ji nezažíváme, pravděpodobně nejsme skutečně blahoslavení a tudíž možná ani nepatříme Kristu. Tak pojďme. Věřím, vidím, že už máte otevřené Bible. Pojďme si přečíst ten text z Matouše 5. Budeme tentokrát číst tři verše 10 až 12. A pojďme se k tomuto

2:45čtení postavit. Matouš 5 10 až 12. Tam je zapsáno toto slovo. Blahoslaveni ti, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebes. Když vás budou tupit a pronásledovat a mluvit proti vám lživě všecko zlé kvůli mně, jste blahoslaveni. Radujte se a jásejte, neboť hojná je

3:16vaše odplata v nebesích. Vždyť takto pronásledovali proroky, kteří byli před vámi. Budeme se modlit. Hospodine, pane Bože, Otče náš, chceme na prahu tohoto nového roku opravdu vyjadřovat vděčnost za to všechno, co je za námi, za to, čím jsi nás provedl v tom uplynulém roce a vypršovat požehnání pro ten rok, který je před námi. Děkujeme za to, že nás

3:48shromažďuješ ze své milosti že jsme součástí tvého lidu a že můžeme společně otevírat tvé slovo a můžeme se z něj učit. Díky za to, že bez eh ohledu na to, co všechno nás v životě potkává, my se můžeme radovat v tobě a můžeme vědět, že k tobě můžeme vždycky přicházet a můžeme se opravdu těšit z tvé přítomnosti, neboť ty jsi ty jsi

4:18opravdu dobrý a laskavý Bůh a všechno, co máme, je z tvojí milosti. Děkujeme ti za to, že i dneska můžeme otevírat tvé slovo a prosíme tě, aby toto slovo k nám promlouvalo, aby nám něco ukazovalo, aby nás přibližovalo více k tobě, abychom si možná uvědomili aspoň jednu nějakou pravdu, kterou můžeme ve svém životě tak aktivně

4:40prožívat, žít. To vše je ke tvé slávě. Kž nám k tomu dopomůže i toto toto kázání. Modlím se ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. >> Tak můžeme se posadit. Když jsem tady byl posledně, což není možná až tak úplně dávno, tak jsme se dívali na to předchozí blahoslavenství, kde se mluví o působení pokoje. Nevím,

5:10jestli si na to trošku vzpomínáte. Pán Ježíš Kristus tam vlastně seznamuje své učedníky, že nedělnou součástí křesťanského života je vlastnost být, mluvili jsme o tom jako o tom být aktivním činitelem pokoje. To znamená, že křesťan, neboli činitel pokoje, jestli si trošku vzpomínáte, tak měli jsme tam nějaké body. Jednak zaprvé

5:35ovládá svůj jazyk, nemyslí jenom sám na sebe, neodplácí druhým. Křesťan, aktivní činitel pokoje, je laskavý, je smířlivý, je to člověk, který odpouští, je to člověk, který usiluje o spravedlnost a aktivně se zapojuje do řešení různých konfliktů nebo problémů, které vidí kolem sebe. Mluvili jsme o tom, že člověk, který je aktivním činitelem

6:01pokoje, tak se nevyžívá v hněvu, nevyžívá se v nějaké nenávisti, v hádkách nebo nelásce. Neznamená to, že by, že by nepadal i do takovýchhle hříchů, ale nevyžívá se v tom. Prostě aktivně v tom nic se nesnaží. Prostě nemá z toho radost, když když se to děje. Eh, říkali jsme si, že láska a pokoj jsou dvě nerozlučné hodnoty, které

6:20k sobě patří a nelze je oddělit. A tak pokojný člověk je člověk plný lásky a to nejenom ke svým blížním, ale také zejména a především ke svému Bohu. A když takhle o tom vlastně přemýšlíme, o té předchozí vlastnosti a dneska se zadíváme na ten dnešní text a na to naše dnešní blahoslavenství, tak možná můžeme být trošku zaražení, když zjišťujeme, že

6:43že ta další vlastnost, kterou před nás náš pán klade, spočívá v tom, že činitelé pokoje, tedy ti, kteří jsou pokorní, kteří jsou mírní, kteří mají čisté srdce, ti, kteří usilují o dobro, mohou být pro svou spravedlnost a to vlastně dobré jednání pronásledování. Zdá se to jako takový paradox. Nemáte ten pocit, že právě tito tvůrci pokoje by měli být

7:10za své postoje, za své chování, e, za své jednání, perzekuování. No, minimálně je to trošku takové zvláštní, ne moc pochopitelné. Člověk tichý, milosrdný, smířlivý, usilující o pokoji by měl být za své postoje měné chování opravdu utlačován. Eh, možná, že si stejně jako já říkáte na první dobrou, jak je to možné, proč proč to tak je.

7:35Jak je možné, že všechny ty dobré ctnosti, které před nás pán Ježíš Kristus ve svém kázání nahoře staví, se v životech obrácených křesťanů obrací na takovou pohanu, že se obrací na takový kříž. Zkusíme se na to dneska společně podívat. Zkusíme si poukázat na to, proč to tak je. Proč tyto na první pohled dvě možná nespojitelné věci jdou spolu ruku

7:57v ruce. tedy na jedné straně všechny ty ctnosti blahoslavenství, těch prvních sedm, o kterých jsme mluvili ty poslední dva roky a na druhé straně je to poslední pronásledování. Odpovíme si na to, proč je křesťan takovým typem člověka, že je terčem pronásledování a také na to, proč se tomuto pronásledování nikdo, nikdo ze

8:21znovuzrozených nemůže vyhnout. Nejdříve, nejdříve si ale pojďme říci něco o tom, co to znamená pronásledování, pro spravedlnost a zároveň také, co to neznamená. Víte, v dnešní době je na světě mnoho křesťanů, ale i jiných lidí, kteří čelí pronásledování z různých důvodů. Je však důležité si uvědomit, že tito

8:49lidé a dokonce ani mnozí z těch, kteří se nazývají křesťany, netrpí a nejsou pronásledování pro spravedlnost, jak o ní mluví pán Ježíš Kristus v tomto svém kázání nahoře. Někteří jednotlivci trpí pro proto, že jsou utlačováni kvůli mocenským zájmům bez ohledu na jejich názory, bez ohledu na jejich ideologii, náboženství nebo nějaké jejich chování.

9:14Jiní lidé zase trpí kvůli svým politickým postojům. Další, včetně mnoha křesťanů, trpí, protože ve svém jednání se chovají nerozumně nebo si způsobují nepříjemnosti a těžkosti tím, že se například zapojují do zbytečných konfliktů nebo naopak se úplně izolují. O jakém pronásledování pán Ježíš Kristus ale mluví tady v Matoušovi 5?

9:40Co to znamená opravdu být pronásledován pro spravedlnost? Jak tomu máme rozumět? Co si pod tím představit? Pojďme do toho textu. Když se podíváme na tu dnešní pasáž, zjišťujeme, že na rozdíl od těch předcházejících kázání, kdy jsme vlastně šli verš po verši jednotlivě a pozorovali to každé jedno blahoslavenství, tak dneska se zaměřujeme neobyčejně na

10:05tři verše. Ten základní verš je verš 10. Četli jsme tam blahoslavení ti, kdo jsou pronásledování, pro spravedlnost, nebo těch je království nebes. To je to blahoslavenství. A ty následující dva verše, ten verš 11 a 12 v zápětí jakoby dovysvětlují o čemže to vlastně pán Ježíš Kristus v tom 10. verši mluví. Dá se říci, že tyto další dva verše 11 a

10:3112 do šířky rozvíjejí to naše dnešní téma pronásledování. Když se podíváme detailně na ten 11. verš, tak vidíme, že se jedná o takové pronásledování, které je kvůli Kristu, že píše se tam, když vás budou tupit a pronásledovat a mluvit proti vám lživě všecko zlé kvůli mně. To je ta klíčová fráze kvůli mně, říká

10:58Pán Ježíš, jste blahoslavení. To znamená, není to pronásledování kvůli nám, kvůli našim názorům. Je to pronásledování kvůli Kristu. Dobře, ale v jakém smyslu tedy kvůli Kristu? Když se ještě jednou vrátíme k těm předchozím veršům blahoslavenství, vidíme v každém z nich vlastnost a charakter znov znovuzrozeného křesťana,

11:24že? A jak jsme si již několikrát v minulosti ukázali, tento charakter je diametrálně odlišný od charakteru tohoto světa. Kristus poukazuje na charakter, který má proměněné myšlení. na charakter, který má očištěné srdce, na charakter, který má pokorného ducha. Na druhé straně charakter tohoto světa je přesně opačný. Myšlení v hříchu, hříšné srdce,

11:51pyšný duch. To, co tím chci říci, je, že všechny ty vlastnosti, na které nás pán Ježíš Kristus upozorňuje, jsou vlastnosti vlastní jemu samému. A my bychom měli všechny tyto vlastnosti následovat, neboli napodobovat. A když tedy mluvíme o pronásledování kvůli Kristu, mluvíme o pronásledování, které vychází právě z těchto vlastností,

12:16které nám Kristus představuje a které my podle jeho příkladů následujeme. Toto je ten pravý význam toho být pronásledován pro spravedlnost. Náš Pán a Spasitel je spravedlivý. On sám je spravedlnost a právo. On nám ukazuje na těch svých blahoslavenstvích, jak by měl vypadat náš život, který bysme měli následovat. A víte, my bychom si klidně mohli do

12:37toho verše 10 dosadit místo slova spravedlnost slovo Kristus. A vlastně by se možná vůbec nic nestalo, protože to je ve skutečnosti to, co tento verš v kontextu opravdu znamená. To, co nám potom ukazuje i ten ten verš 11. zlahoslaveni ti, kdo jsou pronásledováni kvůli Kristu. To znamená pro Krista, neboť jejich je království nebes.

12:59Jinými slovy, v praxi to znamená, že jsme pronásledováni za to, že chceme být jako Kristus. To je to pronásledování, o kterém tady Pán Ježíš mluví. mluví o pronásledování, které nastává kvůli spravedlnosti, konkrétně spravedlnosti, která je spojená s jeho následováním. To znamená, že když člověk žije podle křesťanských hodnot a usiluje jeho

13:26naplňování Kristova učení, stává se terčem odporu nebo pronásledování právě kvůli své víře v Krista a způsobu života, který z Krista vychází. Být pronásledovaný pro spravedlnost tedy znamená, že člověk trpí kvůli svému závazku žít podle evangelia. To je to klíčové. Člověk trpí kvůli tomu svému závazku žít

13:54podle evangelia. Když člověk následuje Ježíše, věří v něj žije podle jeho učení, tak je jenom otázkou času, než se k němu někteří lidé obrátí zády, než ho někteří lidé odmítnou nebo jej začnou dokonce opravdu aktivně pronásledovat. Jak jsme o tom četli v tom verši 11. Když vás budou tupit a pronásledovat a mluvit proti vám živě

14:24všecko zlé, kvůli mně jste blahoslavení. Být pronásledován kvůli Kristu tedy znamená, že věřící trpí za svou víru, že věřící trpí za své svědectví o Kristu a za svůj závazek žít život podle jeho příkladu. A toleto pronásledování může mít opravdu mnoho forem. e, od různých, já nevím, sociálního, od sociálního vyloučení až

14:51po nějaké fyzické nebo psychické útoky a může být motivováno nesouhlasem s křesťanskými hodnotami nebo třeba také strachem z nich. Je úplně jedno, v jaké části tohoto světa žijeme. Pokud jsme znovuzrození křesťané, pokud žijeme aktivní křesťanský život, pokud se nestydíme za evangelium, pokud odrážíme na svém těle

15:12Krista, řekl bych, že je absolutně nereálné nečelit tlaku tohoto světa, případně pronásledování v jakékoliv formě, e, o které jsem před chvílí se zmínil. Osobně bych řekl, že čím více je na nás vidět Kristus, tím více bychom asi měli být tupeni a pronásledování zakoušet. Čím méně je na nás Kristus vidět, tím

15:39více splýváme s davem. Pokud ovšem splýváme s davem, je potřeba vzkoumat svoji víru. jestli v Kristu vůbec jsme, jestli si jenom něco ve svém životě nenalháváme. Kradli jste si někdy otázku, proč tento princip platí? Proč obrácení křesťané opravdu zakouší pronásledování?

16:10A si vzpomínám a když jsem kázal naposledy i tole kázání kromě říží, tak jsem dával takovou ilustraci, že ještě když jsem byl v Lovosicích a nebo když jsem přišel do Lovosic a vlastně člověk, když se přestěhuje na nové místo, nevím, jestli to znáte, tak musíte si udělat takové to kolečko po doktorech a po všech těch úřadech a a kamkoliv přijdete

16:27k těm lékařům, tak oni si vytváří ty nové karty a vždycky se vás ptají, jako je zaměstnání vaše. A jsem říkal, jsem kazatel evangelia. A ve chvíli, kdy člověk řekne, že je kazatel nebo zmíní slovo Kristus nebo evangelium nebo cokoliv takového, tak vždycky, nevím, jestli máte tu zkušenost stejně jako já, tak zhoustne vzduch jako v místnosti.

16:46Jo. A to není úplně pronásledování, ale už to něco evokuje, už to k tomu jako svádí. Lidi jsou opatrní a mají takový jako respekt, ale vlastně někdy možná takovou jako nechuť a rychle utíkají od toho tématu a vlastně se o tom vůbec nechtějí bavit. Takhle to dost často je. E a proč to tak je? Já věřím tomu, že to je z toho důvodu,

17:13protože tento svět opravdu na opačné straně než svatý Bůh, než Kristus, kterého, kterého následujeme. Tento svět se vyžívá v hříchu. Tento svět má porušené srdce a ve chvíli, kdy se setká s Kristem, tedy se spravedlností nebo se znovuzrozeným člověkem usilujícím o Kristovu spravedlnost, tak takový člověk se najednou cítí velmi velmi zle.

17:38Je to opravdu zvláštní, že když zazní slovo Ježíš, tak lidé se tak jako orosí. Když řeknete Hitler, tak se nic neděje častokrát nebo stalina. A když se řekne Ježíš, tak lidé se opravdu necítí dobře a necítí se tak, protože se najednou cítí být trochu obvinění. Já si myslím, že to je ten důvod, že se cítí být obvinění. Eh, nest jako cítí se najednou

17:59nedostatečně dobří, že uvědomují si možná, že jsou ve svém nitru zkažení a proto proto rychle utíkají od toho tématu. Ta jejich pícha jim nedovolí být v klidu. Nedovolí jim zažívat pokoj. Není to kvůli tomu, že tam jsme my jako do té doby neměli problém s námi, ale najednou zazní něco toho duch, něco duchovního, nějaký ten nějaký nějaké to slovní

18:21spojení. Ježíš Kristus nebo jsem křesťan a já chodím do církve. V tu chvíli oni ztrácí takovou pevnou půdu pod nohama. Jsou v podstatě jenom dvě reakce, které u takového člověka mohou nastat. První je, že činí pokání a sami vlastně přijmou Krista, jeho spravedlnost jako nezasloužený dar, který obnoví jejich duši, jejich srdce,

18:43její mysl. A druhá reakce je, že Kristem a jeho spravedlnosti takový člověk pohrdne a jde si dál svojí vlastní cestou. Křesťanství mu je nadále kamenem úrazu a nebo ho prostě nezajímá, nechce s ním mít nic společného, aby náhodou to právě neobviňovalo jeho svědomí. Jana eh Janovo evangelium 15. kapitola, verše 18 až 21. Tam se píše: "Jestliže

19:08svět, jestliže vás svět nenávidí, věřte, že mě nenáviděl dříve než vás." Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co je jeho. Že však nejste ze světa, ale já jsem si vás ze světa vybral. Proto vás svět nenávidí. Vidíme ho tam znova, že to je kvůli Kristu. Já jsem si vás ze světa vybral. Proto vás svět nenávidí. A

19:31pak ten text pokračuje. Pamatujte na slovo, které jsem vám řekl. Otrok není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali mě, i vás budou pronásledovat. Jestliže zachovali mé slovo i vaše zachovají. Ale to všechno vám učiní kvůli mému jménu, protože neznají toho, který mě poslal. Mil přátelé, pronásledování a útlak

19:58znovuzrozených křesťanů, kteří se snaží žít v souladu s Boží vůlí a přestočelí nepřátelství, je kvůli Kristu a kvůli tomu, který jej poslal, tedy kvůli Bohu Otci. Svět pronásleduje křesťany právě kvůli jejich vztahu s Kristem, protože svět nechce přijmout Boha, nechce přijmout jeho principy, nechce se podřídit jeho autoritě. A to všechno je

20:27ten důsledek toho pronásledování, odmítnutí Boha. Apoštol Pavel píše ve druhé Timoteově 3:12: "Všichni," to je klíčové, všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni. Proto jsem říkal, že i to blahoslavenství, to osmé poslední blahoslavenství je jednou z klíčových podmínek toho, e, být skutečným křesťanem. Všichni, kdo chtějí

20:53zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni. Tím nemyslíme pouze nějaké extrémní případy, jako jsou vraždy, o kterých slýcháme možná z některých muslimských zemí nebo jiných států, ale také ty běžnější formy nepřátelství, jako je posměch, jako jsou různé slovní útoky, různé urážky, nadávky, pomluvy,

21:11které se mohou vyskytovat vlastně i v naší společnosti. To všechno je forma pronásledování, která může mít hluboký dopad na věřící a všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, všichni zakusí. Ne každý, kdo se považuje za křesťana, toto pronásledování zakusí, ale každý, kdo chce žít zbožně v Kristu Ježíši, ten

21:32ano. Eh, tak ještě jednou, co to znamená teda v Kristu Ježíši? Je to jednoduché. Jsou to ti, kteří Krista oblékli. Samozřejmě ne všichni, kteří se považují za křesťana, Krista oblékli. Proto ne všichni zakouší toto pronásledování, ale my, pokud jsme oblékli Krista, to znamená žijeme podle těch jeho standardů, chceme následovat,

21:52je to na nás vidět. Kristus se na nás odráží, tak takoví lidé jsou pronásledování. Koloským 3:910. Tam se píše: "Nelžete jedni druhým, když jste svlékli toho starého člověka a jeho skutky a oblékli toho nového, který se obnovuje k pravému poznání podle obrazu, který ho stvořil." Pokud jsme svlékli toho starého člověka

22:13a oblékli na sebe Krista, tak jej následujeme. A to je to, co dráždí lidi kolem nás. Člověk, který oblékl Krista, který žije v Kristu, který napodbuje jeho život, je tomuto světu kamenem úrazu. Stejně jako byl kamenem úrazu, tomuto světu sám Kristus. Vůbec nás nemusí překvapovat, že za dobré skutky a spravedlnost v tomto světě eh následuje pronásledování, že

22:42není to opravdu nic nového. Lidské srdce je ze své podstaty zkažené. A tak to tomu bylo vždycky. A opravdu ten největší příklad ze všech je patrný právě na samotném Kristu, kterého, kterého následujeme. On je ten největší příklad pro následování pro dobro. On je ten největší příklad pro následování pro spravedlnost.

23:02Jenom si to vezměte, že on ve své vlastně dokonalosti, absolutní dokonalosti, jemnosti, pokoře, tichosti, mírnosti, ten, který by nalomené třtiny nedolomil, zakusil skutečný hněv tohoto světa. Nikdo nebyl laskavější než Ježíš Kristus. Nikdo nepomáhal tak jako on. Nikdo neměl více lásky než on. A přesto se podívejte, jak s ním tento svět

23:27naložil. Čím vším musel Ježíš Kristus projít? Jakým pronásledováním? Jakou tryznou? A víte, co je na tom vlastně asi úplně nejsmutnější? Že největšího pronásledování, kterého se Ježíši dostalo, nebylo ani tak ze strany světa. jako ze strany Božího lidu. A to je krutá realita. Já musím říci, že dnes se dostáváme na tenký let, kdy

23:59nebude dlouho trvat a už je to vlastně zde, že ti, kteří Krista skutečně oblékli, jsou a bude to ještě horší taktéž jako Kristus pronásledování. A to nejenom tímto světem, ale i těmi, kteří se sami říkají Boží lid, neboli křesťané. Konkrétně tedy formálními křesťany, progresivci, můžeme říci liberál, liberáli, těmi, kteří nemají problém

24:26překrucovat písmo a podrývat jeho autoritu, kteří se nestydí záměrně propagovat a žít opačným způsobem, než eh jaký nám předkládá náš pán ve svém slově. Když se dneska rozhlédneme po viditelné církvi, tedy viditelná církev je ta cíkev s malým C, spatřujeme, že je plná ne křesťanů, ale antikřesťanů. J jinak řečeno, je plná ne Kristovců,

24:53ale antikristovců. Je to někdy až úplně šílené vidět na půdě viditelné církve všechny ty hříchy, ty zvrácené názory, roztržky, hádky, nejednotu, nepokoje, vzdor těla proti duchu, jakoby tam chyběl vlažnost, nemorálnost, pasivita, tohle všechno a mnohem více. A to všechno jenom následek opuštění

25:23autority písma, ztráta bázně před svatým Bohem. Nejde o to, že tak lidé žijí, ale jde o to, že nebojují s těmi hříchy, že nebojují s těmi názory, které jsou v rozporu s Božím slovem. To je ten problém. To, že jsme hříšní, jsme hříšní, padáme do hříchu, někdy se hádáme, někdy jsme uražení, někdy prostě dáváme za vinu druhým lidem a tak dále,

25:46ale něco vnitřně nás půdí k tomu, že to není dobré, že potřebujeme činit pokání, že potřebujeme se usmířit, že že potřebujeme být tími tvůrci pokoje, jako jsme o tom mluvili minule. Ale mám pocit, že tohle často dneska nevidíme. Viditelná církev je plná lidí, kteří se sice považují za křesťany, ale zapomněli obléknout Krista, jako jsme to četli v

26:10Kolosským. Co je horší, oblékají na sebe antikrista. To znamená opak. Opak Krista. Nejenom, že splynuli se světem, takže již není vidět rozdíl, ale také obviňují ty, kteří chtějí stát věrně na písmu. Obviňují ty, kteří chtějí poslouchat Boží slovo a nedělat s ním kompromisy. Útočí na ně, dávají jim různé nálepky,

26:37nadávají jim, označují je za homofobii, bigoty, netolerantní fanatiky, fundamentalisty, omezence, bez lásky a podobně. Však co vám budu povídat, my to známe velmi dobře. Boží soud je neodvratný a začne u viditelné církve. Začne u Božího domu. Na to si můžeme být jisti. Bohu se nikdo nebude vysmívat a už vůbec ne ti, kteří

27:05se k němu naoko oko hlásí. Ne každý, kdo mu říká: „Pane, pane, vejde do Božího království, že? To, co vidíme po celém světě, všude kolem sebe na křesťanenských portálech a různé všelijaké ty křesťanské diskuzní fóra, sociální sítě, to, co slyšíme z křesťanských podcastů kazatelen, je dost často církev, která

27:26se chce líbit světu, která zesvědčtila, která přijala vlastně ty světské názory. Písmo už jakoby nemá nejvyšší hodnotu. Stalo se lidskou svévolí místo Boží moudrosti. Zdá se, jakoby bylo už mnoho témat překonaných. Bavit se o feminismu, tvrdit na základě písma, že Bůh nastavil pro muže a ženy určité role. proghlašovat, že manželství

27:52je vztah muže a ženy, stavět se proti potratům nebo hovořit o spravedlnosti, dobru a zlu, to možná rezonuje nejvíc, ale mnohem častější trend, který můžeme pozorovat na na křesťanské půdě, kterého si mnozí nevšímají, je čím dál tím větší absence základních biblických pravd týkajících se svatého Boha, lidského hříchu a věčného soudu, neboli věčného

28:15trestu. Proč? Protože pokud chcete o těchto tématech mluvit, pokud chcete vykládat písmo v pravdě a nedělat kompromisy, tak musíte počítat s tím, že budete mít mnoho odpůrců. Ve chvíli, kdy budete mluvit o svatém Bohu a prostě hříšném člověku a trestu, kterej za to plyne, tak v tu chvíli můžete počítat s tím, že budete

28:39mít hodně nepřátel, kteří se proti vám budou stavět. Toto mnozí nechtějí slyšet. Nechtěj, abyste mluvili o soudu. Nechtěj, abyste mluvili o hříchu. Stát na písmu vnímají druzí jako odsouzení, jako osočení proti jejich svobodě, jako omezování jejich volby.

29:10A žel to, jak už jsem řekl, dneska vidíme i na půdě církve s malým C. viditelné církve. Písmo je ostré, písmo je tvrdé a mnozí se cítí dotčení, protože se najednou cítí nebo spíš necítí být pány sami nad sebou. A to všechno vzbuzuje jejich odplatu. To všechno vzbuzuje ten jejich hněv. Zastávat pravdy Božího slova znamená

29:36říkat druhým něco ve smyslu jsi nečistý, jsi jsi porušený. Hm. To není pýcha, to není arogance, to není homofobie nebo neláska. Je to touha žít podle Božího slova. Je to touha žít ve spravedlnosti. Tady máme tu frázi, kterou vidíme v tom blahoslavenství. Ti, co jsou pronásledveni pro spravedlnost, tady je touha žít ve spravedlnosti. Je to touha následovat a

30:01napodobovat Krista. Je to láska, úcta k našemu Pánu, samozřejmě také k našim blížním, o které nám jde, na kterých nám záleží. Je to opak chtíče tohoto světa. Svět nechce žít podle Božích zákonů, chce žít po svém a proto přichází s pronásledováním a různými útoky na ty, kteří chtějí Pána Boha následovat a dávat mu prostor v jeho autoritě.

30:30Osočování, výsměch a podobně jsou důsledkem této opozice. Ale víte co? I když se tole všechno děje, i když tole všechno možná můžeme zakoušet na svém vlastním životě, tak to není vůbec nic, co by nás mělo osobně trápit. Jeden můj kamarád, misionář v České republice, tak se v minulosti ohradil citací z písma proti falešnému učení

30:57člověka, který působil nebo působil na vyšších pozicích jedné z oficiálních církví. A to, co následovalo poté, co co citoval písmo vlastně, tak byly hříšné nadávky. Byly to osobní útoky ve snaze tohoto tohoto mého kamaráda veřejně ponížit. Vyslechl si něco ve smyslu, že je arogantní, že jako cizinec ani neumí dobře česky, že je podporovaný penězi ze

31:21zahraničí, taková klasická bylička, že jenom soudí a přitom ničemu nerozumí. A tento kamarád, když když si se mnou volal a říkal mi vlastně tuhletu situaci, tak jsem mu zrovna říkal, netrap se tím. Asi jsem zrovna četl Matouše 5. Říkal jsem netrap se tím. Vždyť to musí být. Písmo říká, že takové věci přijdou. Každého křesťana mají takovéto útoky

31:52potkávat. A víte, kdyby nepotkávali, tak je v naší víře něco špatně. Jak už jsem říkal, Boží slovo je ostré jako dvousyčný meč. Je kamenem úrazu, stejně jako Kristus byl kamenem úrazu. A i my jsme kvůli Kristu a jeho slovu terčem

32:23pohrdání. Jsme kameném úrazu ve světě, ale žel viditelné církvi. A tak já říkám dál tomuto bratrovi: "Bratře, raduj se z toho." Já vím, že to je takov takové zvláštní. Někdo na vás útočí, nadává vám, snaží se vás zesměšnit, ale písmo říká: "Radujte se.

32:56Říkal jsem mu připomínci Matouše 510 až 12, kde nás pán Ježíš Kristus vybízí k tomu, abychom se opravdu v takovýchto situacích radovali. Je to takový další paradox, ale to je to, co máme skutečně dělat. Je jasné, že z pohledu té lidské stránky to to je těžké, když na vás někdo útočí a není sám, když máte pocit, že všichni

33:16se proti vám bouří a a prostě vás se snaží nějakým způsobem eh falešným způsobem zdiskreditovat. Je to nepříjemné. Eh jakýkoliv útok je nepříjemný, ale Boží slovo říká, že se máme radovat v těchto situacích, v souženích, v trápeních, v pronásledování. Ten verš 12 říká dokonce nejenom, že radujte se, ale říká: "Radujte se a co?"

33:42A jásejte. Přemýšleli jste o tom někdy? Fú, jásat v takových situacích. Proč se máme radovat a jásat? Tak jsou minimálně tři důvody, proč se máme radovat a jásat. I v těchto těžkých situacích. Pojďme se na ně společně podívat. Tak zaprvé, proč bychom se měli radovat a jásat, když jsme pronásledování.

34:14Protivenství v životě obráceného křesťana je znakem ryzosti. Jinými slovy, je to jakési potvrzení křesťanské věrohodnosti. Když přichází pronásledování, je to pro nás znak, že stojíme v Pánu, stojíme, stojíme v Kristu. Je to je to, jak jsem říkal, znak ryzosti. Víte, kdyby o vás všichni mluvili jenom dobře, kdyby vás všichni chválili a

34:36plácali po zádech a říkali, jak jste dobří a že vlastně všechno, co říkáte a děláte, je úplně fantastický, tak opravdu je něco v nepořádku. Lukáš 6:26 říká:„Běda, když o vás budou všichni lidé mluvit dobře." Vždyť totéž činili jejich otcové falešným prorokům. To, co tím chci říci, je, že pokud o vaší víře nikdo nemluví, asi o ní neví.

35:02A je tedy otázka, co je to za víru. Pokud o vaší víře lidé ví a všichni o ní mluví jenom hezky, je to taktéž otázka, co je to za vírou. Protože víra položená na Kristu je provokativní víra. Víra, která provokuje lidský hřích. A tento svět, který žije v hříchu o takové víře, nemůže mluvit dobře. Zkusme v této souvislosti přemýšlet o

35:29tom, na jakou strategii naskočila ta dnešní viditelná církev, když se snaží dělat všechno pro to, aby byla přívětivá a poutavá pro tento svět. Není to snad přesný opak toho, co vidíme v písmu? Církev, která se líbí světu, je pro něj pohodlná, přívětivá, přijatelná. To zní přece skvěle. Každý by chtěl chodit do takové církve.

35:56Má to ale jeden dost podstatný háček. Takováto církev není Kristova církev. To neříkám já, to říká písmo. Kristova církev je podle Božího slova kamenem úrazu. Kristova církev podle Božího slova prochází těžkostmi. Těžkostmi, které ale působí vytrvalost. Římanům 53 až 5. Tam se píše a nejen to.

36:27Chlubíme se také souženími, neboť víme, že soužení působí vytrvalost. vytrvalost, osvědčenost a osvěčenost naději. A naděje nezahanbuje, neboť Boží láska je vylita v našich srdcích skrze Ducha svatého, který nám byl dán. Milí přátelé, těžkosti a pronásledování pro víru v Ježíše Krista, ať už mají jakoukoliv podobu, to jsou těžkosti,

36:52které nás budují. Bez takovýchto zkoušek víry by naše víra a spoléhání se na Krista bylo velice plyké, protože bysme možná neměli pocit, že potřebujeme Krista. Pokud by se nám všechno dařilo a všichni by nás měli rádi a a všichni by nás jenom chválili, jak už jsem říkal, pláceli po zádech, možná, že bysme neměli důvod vůbec volat

37:11k Bohu, protože bysme měli pocit, že to všechno zvládáme sami. Zakoušíme-li těžkosti pro Krista? tedy proto, že se snažíme být jako Kristus, ne proto, že jsme tvdohlaví a máme velké ego a proto se nekonečně hádáme s někým, koho jsme měli jenom napomenout a potom se jej říct, ne? Zakoušíme-li těžkosti pro Krista? Je to znak naší opravdové

37:35víry. A v každé takovéto těžkosti my se máme radovat, protože jsme utvrzováni v naší víře. První Petrova 4:12 a 14 říká: "Milovaní, nedivte se to je výhni zkoušek." Co to je to slovo výheň? Já vím, že to je nějaký množství, ne? Jako tomu obrovskému množství těch zkoušek. Nedivte se té výhni zkoušek mezi vámi, která vám nastává jako by se vám dalo

38:01něco divného, ale když máte podíl na Kristových utrpeních, radujte se, abyste abyste se stejně radovali a jásali i při zjevení jeho slávy. A potom pokračuje Petr a říká: "Jte-li tupeni pro Kristovo jméno? Jste blahoslaveni. To je vlastně skoro stejný verš jako tady v Matoušovi. Jste-li tupeni pro Kristovo jméno, jste blahoslavení, neboť

38:29na vás spočívá duch slávy a moci, duch Boží. Takže to je zaprvé, když procházíme protivenstvím, protože chceme být jako Kristus, máme se těšit a jásat, protože protivenství je znakem naší opravdové víry. Za druhé, máme se radovat a jásat, protože můžeme trpět pro Krista. To klíčové slovo je, že můžeme trpět pro Krista. Filipským

38:561:29 až 30. Tam se píše: "Neboť vám je z milosti pro Krista dáno, abyste nejen v něj věřili, ale i pro něho trpěli." Vedete týž zápas, jaký jste při mně viděli a o jakém nyní slyšíte. Tak jako jsme to četli v Matouši 5:11, utrpení pro Krista sebou nese blahoslavenství. Eh, být blahoslavení, možná si to pamatujete, tuším, že to

39:22bylo řecké slovo Makarios, tak znamená šťastní, radostní, pokojní. Tady to vidíme v tom kontrastu. Pokud neseme utrpení pro Krista, jsme blahoslavení. Pokud neseme utrpení pro Krista, jsme tedy šťastní, radostní, pokojní. Ten, kdo trpí pro Krista, se nemusí strachovat, protože Bůh takovému člověku zaslibuje pokoj, požehnání, blaženost, která má přesah na

39:48věčnost. A to je přece radostná věc. Už ve chvíli bolesti a trápení zde na zemi může člověk zažívat radost, protože poznal pravdu a tato pravda mu dala naději a osvobodila jej. To znamená, dala mu pokoj. Trpět pro Krista je výsada. Neznamená to, že máme bezstarostný život a že se nám nic neděje. Ne. Právě, že v těch těžkostech my zažíváme pokoj v Kristu,

40:18tu radost, neboť nám ji on dává. ty těžkosti, které nás potkávají, to není něco, v čem se Bůh vyžívá, ale je to něco, co pán Bůh ve finále odměňuje. Něco, v čem Bůh posiluje. Pronásledování je něco, co musí být, aby se ukázalo, jak zlý tento svět vlastně je. Jak hříšné srdce člověk má, aby se ukázalo, z čeho všeho nás náš Bůh ze své

40:49milosti vytáhl a osvobodil. Pronásledování musí být, aby se opravdu ukázalo, že tento svět, jak jsme o tom mluvili, odmítá Boha, odmítá Krista, nechce ho. Musí to být. Ale my se můžeme radovat v Kristu a pro Krista. Stejně jako se radovali i prvotní učedníci, kteří procházeli asi mnohem horším pronásledováním než my

41:19sami. Pojďme se podívat do skutků 5:40 a 42. Asi to známe tu pasáž. Tam vidíme učedníky, kteří trpěli pro Krista. Píše se tam zavolali apoštoli, zmrskali je a přikázali jim, aby nemluvili v Ježíšově jménu a propustili je. To, co byl problém, bylo, že mluvili v Ježíšovým jménu. Oni oblékli na sebe Krista. Oni odráželi Krista.

41:46To, co se dělo dál? Oni tedy šli z velerady a co? Plakali, ne? Radovali se. Poté se dost schytali několikránce radovali, že byli uzná za hodné, aby byli potupeni. Proč? Pro to jméno. Pro to jméno. Každý den v chrámě a po domech nepřestávali učit a zvěstovat Krista Ježíše. Toto je úžasný příklad. úžasný pohled. Toto je obraz pevné víry,

42:14kdy je zřejmé, komu tito učedníci uvěřili, na koho se tito učedníci spoléhají. Něco podobného vidíme i u apoštola Pavla ve druhé Korintským 6:10, kde eh on používá takovou frázi jako zarmucování, avšak stále se radující. V této pasáži Pavel popisuje protiklady a paradoxy, které charakterizují život oddan daného křesťana. Navzdory

42:41těžkostem, navzdory utrpení, navzdory všem těm zármutkům, které Pavel a jeho spolupracovníci zakoušeli při své službě. Oni nacházejí důvod k radosti v naději a víře v Ježíše Krista. Kontext této fráze se tedy týká Pavlova popisu toho, jak lze uprostřed těžkých životních okolností a nesnází nacházet radost. Pavel i nám ukazuje, že

43:07opravdová radost není závislá na vnějších okolnostech, tedy to, co se děje okolo nás, ale na vnitřním vztahu s Kristem na vědomí Boží přítomnosti a jeho příslibů. Navzdory zármutku, který může přijít z lidského pohledu, je věřící schopen radovat se díky naději a útěše poskytované vírou. Takže to bylo za druhé. Můžeme se

43:32radovat, protože je to výsada trpět pro Krista. Je to vzít svůj kříž a následovat ho. A za třetí, můžeme se radovat a jásat, protože verš 12, Matouši 5, máme odměnu v nebi. Co může, mili přátelé, člověku způsobit větší radost, než to, že má odměnu na nebesích?

44:03že Bůh odplatí svým věrným. Ten verš 12 říká: "Radujte se a já sejte. Neboď hojná. Hojná je vaše odplata v nebesích." Vždyť takto pronásledovali proroky, kteří byli před vámi. Něco podobného potom vidíme i v Lukášovi 6:223, kde se píše: "Blahoslaveni jste, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí a potupí a zavrhnou vaše jméno

44:28jako zlé kvůli synu člověka." Znovu je to kvůli Kristu, ne kvůli naší hlouposti, ne kvůli našemu egu, kvůli kvůli Kristu, kvůli synu člověka. A pokračuje: "Radujte se v onen den a já sejte, neboťhle hojná" tady opakuje, je vaše odměna v nebi. Vždyť totéž dělali jejich otcové prorokům. Pokud bychom sledovali Bibli, Boží slovo

44:54od začátku a postupně se zaměřovali na ty, kteří chtějí zbožně žít v Boží blízkosti a v pravdě, tak bychom viděli stále se opakující princip, tedy že ti, kteří se odvraceli od Hospodina, se k těmto věrným obvykle chovali dosti nepřátelsky. Můžeme si udělat takový výčet. Ábel to byl už jedním opravdu z prvních příkladů,

45:22co o něm víme? Byl pronásledován a zabit svým bratrem Kainem kvůli své spravedlnosti a oběti, která byla Boh příjemná. Noe, zatímco žil spravedlivě mezi lidmi plnými zla a násilí, byl zesměšňován za svou víru, když stavěl archu. Josef byl prodán do otroctví svými bratry kvůli závisti, protože byl Bohem vyvolený a měl prorocké sny.

45:49Mojžíš, který byl povolán Bohem k vedení Izraelitů a Egypta z Egypta, čelil neustálému reptání a nespokojenosti lidu a to navzdory velkým činům, které Bůh prostřednictvím vykonal. Samuel, poslední souce Izraele, který byl často kritizován lidem, když je vedl podle Božích pokynů a napomínal je za jejich hříchy. Král David musel prchat před králem

46:14Saulem, který ho pronásledoval a usiloval o jeho život, protože David byl věrný služebník Boží. Eliáš a Jeremiáš, dva z velkých proroků Starého zákona, čelili nenávisti a odmítnutí. Eliáš byl pronásledován královnou Jezábel a Jeremiáš byl často vystaven posměchu a utrpení kvůli svým proroctvím. Daniel, další veliký muž víry, byl

46:40uvržen do lvíámy za to, že se modlil k Bohu a odmítl se klanět cizím Bohům. Nehemiáš čelil odporu a posměchu od svých nepřátel, když obnovoval hradby Jeruzaléma na Boží příkaz. Áos kritizoval nespravedlnost a nepravosti Izraele a čelil odmítnutí o odporu za to, že hlásal Boží slovo. I v Jakubovi 5:10 jsou starozákonní proroci

47:10vyvolení Bohem zmíněni jako vzor ve snášení zlého v trpělivosti. Tam se píše za vzor ve snášení zlého a v trpělivosti si bratři, vezměte proroky, kteří mluvili v Pánově jménu. To znamená všichni proroci Starého zákona, kteří mluvili v Pánově jménu, byli pronásledováni za svou věrnost Bohu. A všechny tyto příklady nám

47:40ukazují, že věrní Boží služebníci sice čelí těžkostem a protivenstvím, ale jejich oddanost a vytrvalost jsou příkladem pro nás, pro všechny. A samozřejmě ten stejný vzorec, který vidíme ve Starém zákoně, který vidíme na starozákonních prorocích, ten stejný vzorec se potom opakuje i v novém zákoně. Jan Křtitel kázal pokání a připravoval cestu pro

48:05Krista, ale byl uvězněn a nakonec popraven. 12 učedníků nebo Štěpán, Pavel další. My víme, jak všichni ti to dopadli, že můžeme si říkat, copak to byli nějací vyvrhové? Copak to byli zloději? Copak to byli lupiči, vrahové? Ani náhodou. Byli to pokorní lidé. Byli to pracovití lidé. Ne, že by byli dokonalí, to rozhodně ne,

48:34ale ale následovali Krista, usilovali o život podle Boží vůle, podle Boží spravedlnosti. Byli to lidé, kteří oblékli Krista a snažili se ho napodobovat. A my bychom ve stejném vzorci mohli pokračovat i dále. Kdybychom nahlédli do církevních dějin, našli bychom obrovský zástup příběhů o mučednících, jako byli Ignát z Antiochie, Polykarp ze Směrny, Justin

49:04mučedník nebo později samozřejmě reformátoři jako Jan Hus nebo nebo Baltazar Hubmajer. Mohli bysme zmínit, je 27 českých pánů popravených na Staroměstském náměstí. bratr Hisek pro nás přeložil nebo převedl starou češtinu do moderní češtiny o těchto o těchto věrných Božích mužích. Tito všichni trpěli pro Krista. A možná se nám může zdát, že to je

49:35vzdálená historie, ale my nemusíme chodit ani moc daleko. A když jsem kázal toto kázání v Kroměříží, tak jsem zmiňoval vlastně i zakladatele kroměříského sboru Cyrila Burgeta, což není zas tak dávno. Někteří z vás zažili tu dobu. Cidelburg zemřel 4. února roku 1954 pro svoji víru ve vykonstruovaném procesu ve valdické

49:57věznici na následky mučení a neléčení těžké nemoci, které utrpěl během dvouletého věznění komunistickým režimem. Samozřejmě to nebyl jediný kazatel, který v té době trpěl tímto způsobem. Stovky, tisíce, desitisíce a mnohem více lidí zemřelo pro svou víru v Krista. Dráždili svým životem. Dráždili tím, co říkali.

50:27Ne sama za sebe, ale když interpretovali Boží slovo. A ti, kteří nezemřeli, často zakoušeli protivenství a výsměch. A všechny tyto příklady je nadále inspirují věřící. Inspirují i nás. abychom vytrvali ve své víře, abychom vytrvali ve své oddanosti, i když čelíme obtížím, protože nám za to náleží odměna v nebi.

50:58Znovu opakuji, bratře a sestry, být křesťanem znamená být tomuto světu, který žije v hříchu kamenem úrazu. Ale ať už na nás doléhá ten tlak soužení v jakékoliv míře, máme se radovat. Protože Bůh nám zaslíbil úžasnou odměnu. Pokud obstojíme v našich zkouškách a ve víře vytrváme až do konce. Druhá Korintským 4 1718 říká: "To naše

51:27nynější lehké soužení." Pavel to říká té církvi. Máte pocit, že to bylo lehké soužení to pronásledování? No, je to lehké soužení oproti věčnému trestu, který bude následovat pro ty, kteří neuvěřili. Říká, to naše nynější lehké soužení nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy. Když nehledíme

51:50na věci viditelné, ale na neviditelné. Neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné, však věčné. Pokud, milí přátelé, sklízíme posměch, pokud si na nás někdo vylévá zlost, pokud některého z kazatelů v 50. letech zavřeli do vězení, ano, nic z toho není a nebylo lehké, ale žel k životu zde na zemi, která je

52:20porušená hříchem, to patří. Ovšem z pohledu věčnosti nás takovéto situace nemusí až tak až tak trápit, protože my víme, že Bůh je věrný. Koneckonců včera jsme tady o tom mnohokrát mluvili, nevím, jestli jste to vnímali, v těch svědectvích, ale i v těch modlitbách se neustále opakovala ta Boží věrnost. Pán Bůh je věrný a my to víme, protože

52:46to zakoušíme, protože jsme to zakoušeli minulý rok a protože víme, že to budeme zakoušet i tento rok. Bůh je věrný bez ohledu na naše okolnosti. Bůh nám zaslibuje Boží království. To je to, co nám působí tu radost. To je to, proč se můžeme radovat a jásat. Všimněte si, jak první blahoslavenství začíná Božím královstvím a poslední

53:09blahoslavenství Božím královstvím končí. Je to náhoda? Nemyslím si. Je to čistě jenom proto, abychom to měli neustále na zřeteli. Bůh je věrný, zaslibuje nám Boží království. My potřebujeme upínat svůj zrak k tomuto cíli. Protože když budeme upínat svůj zrak k tomuto cíli, tedy k Božímu království, tak věřím tomu, že budeme neochvějní ve víře bez

53:38ohledu na to, jak těžký život, jak těžké pronásledování, jak těžké útoky nás budou potkávat.