Prorok Zachariáš # 10
Biblické texty v kázání
Jeremjáš 27Daniel 2Daniel 5Daniel 8Jan 19Římanům 1Zjevení 17Zjevení 19
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (7)
- 16:34 Jeremjáš 27,7
- 52:58 Daniel 8,19
- 57:21 Jeremjáš 27,5
- 1:05:39 Daniel 2,46
- 1:07:14 Zjevení 19
- 1:10:54 Jan 19,10
- 1:15:07 Daniel 5,23
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:10Vítám na dnešní biblické hodině a my jsme tedy na dnešní biblické hodině desáté hodině, co se týče probírání proroka Zachariáše, Šá a Siric. Takže máme před sebou dnes, jestli si pamatujete z minula, návrat k tomu rozboru toho druhého proroctví z té řady
0:41těch osmi podivůhodných nočních viděních proroka. My jsme se teď zabývali především takovou všeobecnou teologií, která se týká eschatologie a tedy toho termínu Babylona. Za domácí úkon si pamatujete a doufám, že jste ho vyslyšeli, si přečíst z Jeremiáše o pádu Babylona z 50. a z 51. kapitoly, abyste si uvědomili, jak hluboce jsou tyto pravdy
1:14a do jaké komplexnosti a míry jsou obsaženy v Božím slově již ve starém zákoně. Takže doufám, že jste to přečetli, když ne, tak je to na vás. A dnes se vracíme tedy nějaké té posloupnosti, výkladu těch jednotlivých částí toho nočního vidění,
1:48které se stala 24. dne měsíce Ševatu, což je kolikátý měsíc Luach Hašana Haivri, tedy v tom hebrejském kalendáři, jedenáctý měsíc. To už teď jenom opakujeme, teď si připomínáme to, co jsme už si říkali. A když bychom to tedy převedli do těch historických konotací,
2:21které nám i písmo jasně specifikuje, tak to byl druhý rok kralování krále Daria. Čili rok 519 př. Kr. a kdyby jsme to tedy opravdu i ty dny přepočítávali do gregoriánského kalendáře, tak by to vycházelo na 15. února. A když si vzpomenete, tak jsem vám říkal, že jak u Agea, tak i u toho Zachariáše to jednotlivé číslování a specifikace toho,
2:55kdy se ty proroctví staly, nám také by vždycky mělo navodit to, že budeme v písmu pátrat, proč zrovna třeba tento měsíc. A to nám může napovědět samozřejmě, když budeme pátrat, jestli se nějaká významná událost písmu jiná předešlé době nestala už v tomto měsíci. Takže to jsme si už taky říkali, jaká významná událost se stala
3:19toho měsíce Ševatu, historii božího lidu z písma. Víte, že jsme si řekli, že těch osm podívodných nočných vidění zhrnuje dějiny božího vyvoleného národa Izraele v té době od babylonského zajití až po vyvrcholení doby pohanu a nastolení mesiářského království, čili naplnění všech zastýbení pro Izrael.
3:51Jsou to dějny spásy v kostce od toho babylonského zajetí. Takže jaká významná událost se kryla v tomto měsíci? A není to náhodný, já tomu věřím, že to není náhoda, pán Bůh náhody nepoužívá, pán Bůh všechno řídí. Co se stalo v měsíci šévatů? Jaká významná biblická událost? Není jich mnoho. V deuteronomiu čteme, že tento měsíc započal
4:19po putování pouští 40 letém možíš opakovat božímu lidu před vstupem do zaslíbené země, co? Zákon. Čili to prů. Takže všimáte si, že najednou boží lidu je odhalováno skrze proroka Zachariáše v tomto měsíci to, co ho čeká
4:50a čím bude ještě muset projít. A samozřejmě je velice důležité, že boží lid si v této době připomínal svoji smlouvu s hospodinem a že je pamatoval. Víte, Biblia je plná paralelismu. Slyšeli jsme o paralelismu. Existuje paralelismus jako terminus technicus, paralelismus memororum, který jsme rozebírali při rozboru biblické poezie
5:18a zkůsobu hebrejského poetického vyjádření, ale samozřejmě máme v Biblii i paralely teologické. Co to jsou paralely teologické? Že mnoho míst z nějaké části písma nám poukazuje na jiné části písma už samotným svým obsahem. A určitě tady nemusíme si všecko předžvíkávat, ale zkusme duchovně rozjímat v duchu svatém nad písmem.
5:45Tak 40 leté putování pouští, co to bylo? To byla odměna božího lidu za poslušnost nebo za co to bylo? To byla přece boží jasná výchovná soudní procedura, kterou si boží lid vysloužil za to, že neměl dostatek víry a nevěřil hospodinu, byl neposlušný a nevstoupil do zaslíbené země. Takže máme 40 let na poušti a to končí tím,
6:13že když se to naplnilo ani ode mý, ani víc, hospodin přichází znovu ke svému lidu a nechává Mojžíše zopakovat celý zákon dříve, než Mojžíš zemře a po něm jeho nástupce Jozue uvede lid do zaslíbené země. A nevnímáme paralelu, kde jsme teď. Jsme v roce 519. Jsme po uplynutí čeho? Babylonského zajetí. Vožilice navrátil po naplnění božích soudů do své země
6:46a je vyděšen a vystrašen a utiskován okolními národy. To jsme rozebírali dopodrobna už u proroka Agea. Jednak zažívá velké nepříjemnosti stran útisku okolních národů, ale také se tam objevují velké problémy, protože i sám boží lid není úplně v pořádku. Takže když jsme probírali prvního předexilního proroka, tak jsme se soustředili hlavně na ty problémy neposlušnosti božího lidu,
7:19kdy ta nejznámější věta z Agea, každý si hledí toho svého, ale boží dům je v troskách. A teď přicházejí ty boží soudy. A Zachariáš nám dává ten pohled na to, jaký má pán Bůh vůbec plán, jestli je tu nějaký plán. A co vlastně boží lid čeká. A proto není divu, je to kniha zjevení starého zákona. A my jsme tedy rozebrali do současné doby to první noční vidění,
7:56které se odehrálo, to si pamatujete, jezdci, myrtoví a tak dále. A pak jsme začali to druhé proroctví. A vlastně tam jsme udělali ten širší odstup, aby jsme si uvědomili, jak velice důležitý je termín Babylon k pochopení i ostatní eschatologie. Takže já se vracím k Zachariášovi a jdeme tedy do druhé kapitoly, podle toho číslování, jak máme v Bibli našich kapitol a začnu číst tedy od prvního verše.
8:31Pozvedl jsem oči a v tom jsem uviděl čtyři rohy. Zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil, co mají tyto věci znamenat. Odpověděl mi. To jsou rohy, které roztýlí Judu, Izrael a Jeruzalém. Arbá, keranot a šerzerů, jehuda, Izrael, viruša, lajim. Roh jsme si vyložili, že je symbol moci, symbolizuje nejen moc jako takovou, ale i královskou moc, může značit sílu, ale také v tom negativním slova smyslu i píchu.
9:08a taky zase, když se řekne roh, víme písmo, Ludvík si nevymýšlí, písmo vykládáme písmem, který žalm se týká rohu 75. Takže my jsme si řekli, že začali jsme rozebírat ty jednotlivé rohy. A tedy pokračuje text božího slova ze Zachariáše. Pak mi hospodin ukázal čtyři kováře. Kováře, já jsem říkal Arba, Charašim, není tam doslova muž pracující jako kovář,
9:43ale řemeslník, ale to jsme si už také řekli. Zeptal jsem se, co jdou dělat, odpověděl, víte, kdo odpověděl. My se už od prvního toho nočního podivuhodného výdění s osmi se stráváme s několika postavami a tady jsem vám říkal, že je důležité si umědomit, že tady funguje jakýsi angelus interpres, česky bychom řekli, to je teologický termín z latiny,
10:13ale tedy anděl tlumočník, který je hospodinem vyslán k tomu, aby proroku Zachariášovi některé ty věci přímo vyložil. A co říká tedy tento anděl? Toto jsou rohy, které rozstylili judu, takže nikdo nepozvedl hlavu. Ale títo je přišli vděsit, aby urazili rohy národů, které pozvedli roh proti judské zemi, aby ji rozstylili.
10:44Identifikace prvního rohu máme za sebou. Je to náplň uplynulých biblických. roh z toho biblického pojetí byla jaká říše? Ano, tak? Babylon. Dejte pozor, neplíc potom s tou
11:15definitivní šelmou a části. Ano, tady musíme si uvědomit, že proroková perspektiva začíná babylonskou říší, protože kdo roztýlil Judu a Jeruzalém? Asirská říše ne, tá roztýlila severní Izrael. Ale nástrojem soudu a začátek doby té eschatologii si uvědomujeme, jak se nazývá tato veliká doba, která je historicky a biblicky teologicky datována od roku 605. Začíná takzvaná doba pohanů,
11:50kdy Izrael de facto ztrácí svoji suverénitu a všichni králové jsou již, No všichni, kolik jich bylo od roku 605. Tak vteří, jdete pozor, jsme v roce 605.
12:25To už máme, jaké krále v Izraeli, už jenom Eliákin, Eliákin. To je smrt Eliákima, nastupuje Eliákin, je první deportační vlna, které odchází mimochodem i kdo do Babylona? Náš známý prorok Daniel. Pak máme rok 597, druhá deportační vlna a potom definitivní zničení Jeruzaléma a zničení chrámu, rok 586.
12:58Takže rokem 605, ale také po bitvě Úka Karkemiše a definitivním poražením a naplněním náchumových proroctví, jaké je říše? která říše byla definitivně poražena v alianci s farajem Nékem, kdo byl nám poražen a Syrie, tak se dostává na trůn právě zlatá hlava král Nebukadnezar. A ten víme, že už si z králu izraelských činí jasně vazali,
13:30už nebyli svrchovanými vládci, jako tomu bylo do posud. Takže doba pohanu. A doba pohanu jsme si řekli, že je specifikována tedy určitými biblickými poselstvími, které ji dělí na velice důležité části. A my nejsme schopni z tohoto jednoho textu Zachariáše vyčíst víc, ale písmo vykládáme písmem. A my jsme si říkali, že samozřejmě největším pomocníkem
14:02při výkladu Zachariáše nám bude prorok Daniel. A já chci, aby jsme tyhle věci, co vidíte tady na obrazovce, to uvidíte vždycky, když zavřete oči. Vždycky, vždycky, vždycky. To se naučíme naprosto jasně, protože to jsou úplné základy eschatologie. Takže my si musíme uvědomit, že se nám tady naprosto jasně doplňují texty,
14:26vidění z 2. kapitoly sna a výkladu jeho Nebukadnezarovi. Sochy, dějiny lidstva. Potom jsme měli za domácí úkol velice významnou sedmou kapitolu proroka Daniele a na ní úzce dneska už musíme i jít do kapitoly 8. Takže, když jsme si tedy definovali, že babylonská říše byla tedy zlatá hlava krále Nebukadnezarovi Sochy a samozřejmě on představoval tuto zlatou hlavu, tak si uvědomujeme,
15:00jasně jsme si to demonstrovali, že on je také oním okřídleným lvem, nebo tá neobabilonská říše z té sedmé kapitoly proroka Daniela. A taky jsme si ukázali souvislost, že součástí a stopy této říše najdeme i u definitivní šelmy z třinácté kapitoly knihy Zjevení, protože jak je tam zastoupena. Jak je popsána šelma vystupující z toho moře?
15:30Ve 13. kapitole zjevení má nějaké součásti lva? Tlama lví. Takže zlatá hlava, okřídený lev, tlama lví. Babylon. Minule jsme vlastně ukončili Babylon tím, že jsme si řekli, jak tedy se historicky naplnilo to, že pán Bůh nechal odseknout ten první roh. Jak se to stalo?
16:01My jsme si řekli, že do detailu jasně nám písmo ukazuje, že vykonavatelem tohoto soudu nad Babylonskou říší byl král Kýros II. Veliký. Mecko-Perský. Tyto úradky pánem Bohem byly zjeveny božímu lidu a světu už v roce 600 před Kristem, kdy prorok Daniel, jak jsme si minule říkali, teda prorok Jeremiáš,
16:34prorokoval jasně, že po jakou dobu budou potomci krále Nebukadnezara sedět na trůnu. Po tři generace. 70 let bude trvat babylonské zajetí. Takže skutečně Jeremiaš 27.7. připomenu, budou mu sloužit, tedy králi Nebukadnezarovi, všechny prorádory i jeho synu a vnuku.
17:06Naprostě přesně se to naplnilo, protože přímých potomků krále Nebukadnezara seděl na trůnu po smrti Nebukadnezara jeho sil Evil Merodak, propuštění Eliáky na zvězení. A potom, tedy jsme si říkali, byly ty nepokoje, několik nevýznamných králů, usedá na trůn. Kdo? No ale jak se tam dostal Belčasar?
17:37Přes svoji maminku, která byla přímou potomkyní, čili dcerou krále Nebukadnezara. To je ta královna matka z té hostiny, která přišla varovat svého syna bezbožného Beltšasara, Nito Cris, jsme si říkali, no a kdo byl její manžel? Nabonides. Nabonides.
18:07A my jsme říkali, že on se dostal k tomu trůnu, 14 dní vratři a sestry, se dostal k tomu trůnu právě tímhle s dětkem a byl to vojevůdce, vlastně sjednotil znovu tu zemi a víme, že tedy od roku 555, eventuálně 553, to si budeme demonstrovat, došlo k takzvanému koregenství, co to je koregenství, jsme si říkali,
18:37to je spoluvláda s jeho nejstarším synem, Beltšasarem. Takže, Beltšasar, kdy se to stalo? My jsme si dokonce říkali, že historici znají, a my tedy z písma také, v roce 539, 12. října, nebudeme určitě kvůli tomu nikoho upalovat,
19:09ale dejme tomu, historici to takto vypočítali, že se odehrála ona, hostina, kdy byly znesvěceny ty předměty z božího chrámu. A kdy se objevila ta ruka píšící na tu zeď poslaná od hospodina, kde bylo napsáno mene tekel u farsin. A my jsme si to minule nad tím zamýšleli, že to není jenom historická událost,
19:39že to je velká paralela k pochopení božího soudu nad bezbožným lidstvem a člověkem jako takovým. A víme, že král Berčazar, přestože Daniele oblékl do zlata, purpuru, tak byl ještě téže noci, dle výpovědi 5. kapitoly, Daniele zabit. A došlo tedy k definitivnímu konci a poražení neobabilonské říše a poté nastupuje na trůn Kýros II. Veliký.
20:13Kdo pak je Kýros, odkad je Kýros? Takže jsme dneska u druhého rohu a čili začínáme probírat Měcko-Perskou říši. Měcko-Perská říše je tedy z té druhé kapitoly výkladu Daniele, jeho snu, reprezentována čím na té soše? Socha, socha, stříbrnou hrudí a pažemi, nebo můžeme říct horní končetiny.
20:54Takže máme tady jasně demonstrováno, pořád jsme tedy na té soše a začínáme druhou rynku. Čili my se teď z pohledu božího lidu dostáváme do roku 539, kdy je tedy ustanovená po neobabilonské říši za největší mocnost nad tímto světem hospodinem říše Mecko-Perská.
21:26A hned jdeme tedy zpátky do Daniele do 7. kapitoli, který nám k tomu řekne víc. V prvním roce krále babylonského Belčasara. Všimáte si sedmá kapitola, co jsem vám říkal, taky ve dne v noci o půlnoci. Jaká je chronologie? Sedmá kapitola ve vztahu k páté čtvrté. Je před. Protože pátá kapitola se stane až za čtrnáct let.
21:56Takže tady určitě jste si biblisté všimli, že nám v páté kapitole je Belčasar zabit. A najednou v sedmé kapitole čteme, že Daniel se vrací a říká, kdy měl to vidění. V prvním roce vlády krále babylonského Belčasara. Takže biblisté hned odpoví, když jsme si řekli, jaký je to teda rok, první rok vlády. Takže se dostáváme zase do roku 553 nebo 5. Za to taky nebudeme vylučovat ze skromáždění, ale 553 nebo 551, jak se to počítá na roky.
22:44Takže jsme zpátky. V této době měl tedy prorok Daniel ono noční vidění onen sen. A ona naplnění, to znamená soutnat Belčasarem, se potom staly o kolik? O přibližně 14 let. Teprve později byla ta samotná hostina. Rozumíme tomu, orientujeme se. Až budeme probírat dále pán, jestli budeme někdy probírat se mnou, Daniele, tak to už všechno budeme znát.
23:13Takže Daniel. A budu tedy citovat, co tehdy tedy Daniel viděl. Abyste věděli, kolik asi přibližně bylo v této době Danielovi roku. Byl to mladík, taky se spokojím desetiletí. Takže když jsme si řekli, kdy byl odveden, to všechno vidíte, jak se vším souvisí. 605 deportační vlna, byl to mladík. Když jsme si říkali, že mladík náár je v hebrejském myšlení nějak definován
23:41a končí to 15-16 roků, přesně jak říká Martin. Takže jestliže Danielovi bylo v té době 605, 15, 16, tak teď mu může být tak 500, pozor jsme v roce 553, vy už předbíháte do soudu, 553 tomu ještě nebylo 70, takže nebojte, až byl ten soud, tak potom mu bylo ke konci života, když byl velvý jámě, tak mu bylo kolem 80 let.
24:15Takže Daniel má v 67 plus minus ono boží navštívení. Co je velice zajímavé, za vlády krále Balčasara už Daniel nebyl žádnou významnou osobností v Babyloně, protože víme, že v době snu, tedy po 14. lech, musela královna matka mi to připomenout, že za otce, jsme si vysvětlovali, proč říká za tvého otce, ačkoliv to byl vlastně děd, byl tady muž známý,
24:48který uměl a rozuměl výkladu snů od pána Boha a nechali zavolat Daniele. Vačasar by si na něj nespomněl. Takže Daniel má tedy toto podivuhodné vidění. Daniel viděl sen, měl totiž ve svém nitru jistá vidění, když byl na loží. Ten sen potom sepsal. Věc začala takto. Daniel promluvil ve viděních sem během noci příližil tomu, jakhle čtyři nebeské větry vzdouvaly velké moře.
25:18Takže první mě vyložte čtyři nebeské větry. Všechno už to známe. To je poukaz na boží andělské duchovní sféry vlivu. Vy z kniha z Jevení, vy z další texty ze Zachariáše. To znamená, pán Bůh ve svojich vládách působí nejprve na ten andělský svět, který posléze samozřejmě ovlivňuje svět tady lidský. Takže čtyři větry ve zjevení potom o nich čteme také.
25:52Takže působí na velké moře, vyložte mi moře. Jsou to pohanské pro národy pod nadvládou satana. A tedy pán Bůh působí skrze své zřízení moci na ty pohanské národy a hle najednou z toho velkého moře pro národu vystupují čtyři šelmy, veliké šelmy.
26:24A čteme tedy. Každá jiná první byla jako lev, ale měla orlí křídla. Přílížel jsem, jaký byla potom ta křídla utržena. Šelma byla zvednuta ze země, postavena na hohy jako člověk a bylo jí dáno lidské srdce. Nerozebírám. Dopodrobna jsme rozebrali. Ale pozor. Po této šelmě vystupuje z toho moře pro národů
26:54pod vlivem boží svrchované moci a působení druhá šelma a ta šelma je popsána písmem takto. A hle, další šelma, druhá, podobná medvědu, byla pozvenutá, já nevím, jak to máte přeloženo, to není správně, tam má být zebrejštiny, já vám to pak budu demonstrovat, že prakticky, kdybych vám to ukázal,
27:24jeden z těch jejich boků byl vyvýšený, byl vyšší. To je detail, který je velice důležitý, uvidíme proč. Takže dalo by se to přeložit Anglii. King James Version, kdo má tam, je to naprosto jasně demonstrováno. Ale byla tedy na tom jednom boku pozvednutá nebo na jedné straně vyvýšená. Mezi zuby měla v tlamě tři žebra a takto k ní bylo hovořeno.
27:57Sežer hodně masa. Takže pojďme tedy na to. Dov je aramejský, tedy, že sedmá kapitola víme, je psána v aramejštině, je medvěd. Takže tento medvěd je zajímavý, že následuje tedy polvu.
28:28A už z toho můžeme něco vyčíst. Kdo je důstojnější v říši zvířat? Kdo je určitě úrozenější? Kdo je noblesnější? Medvěd nebo lev? Co? A možná někdy budou nesouhlasit, ale věřím, že se neříká medvěd je králem zvířat. Ale vidíme, že tady dochází postupně, a to si všimejte, k dekadenci. Víte, co to je dekadence?
28:58Úpadek. Takže od toho lva. A, protože pán Ježíš také přirovnává jedním svojím kelovu z Judy, přichází na scénu těžkopádný, vypasený medvěd a ještě je trošku hrbatý. Na jedné straně je trošku vyvýšený. Každopádně ale medvěd, to už či obecně chápeme, není zrovna kamarád, pokud není vytvíčen cirkus.
29:30Je to pořád veliká šelma, dokáže bez problému zabíjet a je taky dost nenasytná. Takže to není vybráno pánem Bohem náhodně. Víte, že i pán Ježíš často ve svých podobenstvích používá obrazy, které ty lidé měli výzdo duchovních vpracht, jakým způsobem, že je demonstruje na něčem, co jim bylo známé. No dneska, když lidé nechodí do zoologické, tak možná ani nevědí medvěd.
30:03Oni neznají už ani ovcá kozy, ale dejme tomu. Tedy v Izraeli medvěda znali. Znali i v Asýrii, i v Babylonii, takže i v Perzii. A medvěd tedy je symbolem v tomto textu, té mecko-perské rýše. že mě říkáte, to nám ještě nic nedokazuje z božího slava, já vám to dokážu potom na konci. Takže Bible vykládá písmo z písmo. Vykládá písmo, takže jestliže někteří vezmou tyto texty do současnosti
30:37a teď nám celou Evropu poskládají pomocí těchto obrazů, tak naprosto ignorují výklad samotného písma. Protože nějaký anděl Gabriel to dokonce Danielovi vyložil, kdo je to, co je to. Takže od toho se musíme odrážet. Takže medvěd symbolizuje tu mecko-perskou říši. Věděl by někdo, a to je za horně bodu, proč byl ten medvěd na jedné straně vyvýšený, proč byl hrbatý?
31:09Zkuste to. To by bylo opravdu mecko-perská říši a jeden ten bok hrbatý. A všimněte si ještě druhá věc z osmé kapitoly, jestli nám posune, brater, tam vám vyskukuje jedno zvíře, další šelma. Co pak to je? Je to B, beran. Takže dejme pozor, symbolem další mecko-perské říže, to si budeme demonstrovat, byl beran. A zase nějaký trošku zdeformovaný.
31:36Jeden z těch jeho rohů je očividně delší. Tak kdo by na to přišel? Není to převratné, teologové to dávno vykládali, ještě před století před námi. Tak, nahlas. Tak, brater Petr vyhrává.
32:06Je to přesně tak, když budeme všímat si, tak už jste si všimli, že název této říši je tvořen dvěma slovy. Říše, mecko, perska. Takže oproti neobabilonské říši, což byla říše Chaldejců, tady máme vlastně alianci dvou národů. A přesně jak Petr vystihuje, ta říše z historie je naprosto jasně známo, nebyla rovnoceně rozložena, že tady byly médové a tady peršani.
32:39Bylo tomu tak z historický konotace za domácí úkol dějepis. Uvědomíte si, že na počátku byla samozřejmě mocnější říše Měcka. A perští králové často sloužily a byly jako vazalové králů Měckých. Ale zlom, bratři a sestry, veliký zlom dochází k němu za vlády otce Kýrose Velikého II.
33:13který se jmenoval, se jmenoval otec, to je tak velká biblická postava Kýros, ne, ne, ne, kam bý, kam bý se, aha, takže před ním vládl Kýros první, Ten měl syna Kambise a ten měl syna Kýrose druhého.
33:47Král Kýros, to jsme, on má nějakou historii. Když dobil Babylonii, tak to nebyl mladíček. Věděl by někdo přibližně, jakých letech král Kýros žil, nebo aspoň vládl v té své zemi, nebo byl známý v té své zemi. 590 až 530. Všimáme si, chápete, aby jsme si nemysleli,
34:18někdy se nám stane, my se soustříbení na dějny Babylona, ale tady někde samozřejmě existovaly médi a peršani, rozumíme tomu. A ty postupně pán Bůh nechává pozvednout. Takže tím velikým aktem bylo, že ten otec krále Kýra druhého velikého, Kambises se vymanil z toho vazalství krále Meckého Astiagese
34:49a připravil půdu pro sjednocení a vytvoření velké mocnosti, kterou známe pod názvem Mecko-Perská říše. Takže Kyros je určitě i historiky a biblisty velmi, velmi známý král starověku. Je to jeden z největších, dejme pozor. Všimáte si, pořád to jsou obrovské jména. Nebukadnezar, potom některé další jména, ale najednou Kyros, druhý veliký.
35:24Takže přesně jak brater uvedl, nebylo tam mocensky rovnocené postavení, A ke konci, už za vlády Kýra, který byl peršan jako poleno, je naprosto jasné, já poprosím bratra, aby nám tam dal obrázek říše Mecko-Perské, aby jsme měli představu, jaké míry a jaké rozlohy Mecko-Perská říše zaujímala v tom starověku.
35:58starověku, všímáte si tu obrovskou plochu. A všimněte si, původně Perzie byla, vidíte tamhle ten flíček, blízko čeho Perského zálivu, je malinkatá oblast, která původně byla Perzií. A potom vidíte méckou část, která je teda očividně, snad i zřetelně vám znám, viditelně větší. A tyto králové z Perzie
36:28Kralové z Perzie opanovali nakonec a byli v čele této aliance. My se tomu obrázku dostaneme, protože ty tři žebra, to také s tím bude souviset. Takže Mecko-Perská říše je obrovská na tu dobu, když se podíváte, a jaké území vlastně zaujímala celý tehdy známý civilizovaný svět. Řekové v té době už tam samozřejmě také něco připravovali,
36:59ale Římané, ty už ještě vůbec nic moc, ale samozřejmě byly. Ale tady, tady bylo to světové dějiště. Takže Kýros nepřišel najednou v roce 539, aby nechal dobít Babylon. Pán Bůh s ním jednal už dávno předtím a pozvedal ho postupně. A víte, z jakého rodu velkého panovnického tedy samozřejmě pocházeli tyto králové?
37:32A my se k nímu rodu dostaneme, protože z toho rodu byly další známá jména biblická. Takže Kýroz byl z rodu a chajmenovců. To byl významný královský rod a chajmenovců. Věděli bychom jmenovat další významné krále z tohoto rodu? Co? Ne. Tak Darius. Rok 522.
38:03Takže to jsme v době existence a sepisování proroka Zachariáše. Takže Darius byl také z tohoto významného rodu. A Bible o těchto mužích mluví velmi významně. Ještě se k tomu dostaneme. Takže teď jsme si řekli, že medvěd je teda hrbatý. Jeden hrb byl větší a teda symbolizuje to to, že v průběhu dějin došlo jednoznačně k tomu,
38:28že kdo tedy v této aliance hráli prim a kdo byli tou větší stranou, tím větším rohem, byly to pak peršané. Přesně tak medové a potom peršané. Takže zase, jak pak si na to přišel, právě nám pomáhá ta osmá kapitola o tom rohu, protože osmá kapitola, nejřív jsme si řekli teda, že medvěd ze sedmé kapitoli je hrbatý,
38:58ale v osmé kapitole proroka Daniele je nám představena mecko-perská říše ještě jako jiné zvíře, A to tedy ten Beran. Takže pojďme spolu do Daniele 8. kapitoly a zase si všimněme, čím je tedy 8. kapitola asi zvláštní. Zvláštní je tím, že tady končí už aramejština a začíná být zase kniha psána v hebrejštině.
39:30Takže kdo by věděl, jaká část je teda psána v aramejštině s Daniele? Je to od druhé kapitoly, od čtvrtého verše, tedy do sedmé kapitoly verše dvacátého osného. Takže tady už jsme v hebrejštině a všimněme si taky časově toto vidění už potom následuje po vidění nočním z té sedmé kapitoly.
40:00A máme tady ve třetím roce kralování krále Beltša Sara, takže matematici. Teď jsme byli v prvním roce a teď v osmé kapitole máme třetí rok. Takže kdo by to věděl identifikovat, jaký rok tedy je to před Kristem? 551, 550. Přesně tak. Takže pán Bůh doplňuje to vidění ze sedmé kapitoly. A my jsme tedy z toho historického kontextu by si měli ještě uvědomit,
40:31že tedy v této době v Babyloně vládne tedy kdo. Fud chce, aby se nám v hlavě vytvářela určitá osa, aby jsme věděli to vykládat. Takže kdo vládne v této době v Babylonii? Vládne Beltšasar se svým otcem. A tady se připravuje jednoznačně král Kýros. A v roce 551-550 se babylonský král Nabonides uchylil do Arábie
41:08a Babylon zcela svěřil pod nadvládu a zprávu svého bezbožného ničemného syna Beltšasara. Už babylonská říše zažívá znatelný úpadek jak v morálce moci síle, tak i samozřejmě postojí k Pánu Bohu. A v Meckoperské říši se nám tedy formuje obrovská osobnost Pánem Bohem,
41:39vyvolený služebník král Kýros II. A co tedy Daniel viděl v té osmé kapitole? Vy výtění jsem spatřil, že hledím, jak jsem v pevnosti Šůšanu v provincii Élamu. A zase, biblijste, rozumíte, Šůšan, copak Šůšan, známe, neznáme, je nějak důležitý. Kniha Ester. Všechny události knihy Ester probíhají v Šůšanu.
42:10Tak dám, poprosím, mapu. Šůšan byl asi 220 mil východně od Babilona. Vidíme Šůšan? Všichni vidíme Šůšan? Jo, Šůšan. No, právě. Nebudeme, zapomeneme anglická výsobnost. Šůšan. Takže 200 kilometrů. A proč to bude důležité? No, když něco bude na sever, něco bude na západ, něco bude na jich, tak to souvisí, kam půjdeme.
42:39Ano, budeme si pamatovat tuto mapku. Takže Šůšan. Kniha Ester, má ho, přidejte. Co je významné spojeno se Šůšanem? Pro mě kniha Ester. Acha Šveroše, který byl král. Perský taky samozřejmě. Takže co významného? Šůšan, číšník, nějaký tam byl u jednoho krále.
43:09Nebyl zrovna jeho tvář, nebyla příjemná. A celé události začátku knihy Nehemijáš, přesně tak. Takže Šůšan to je taky biblický pojem. A tedy číšník Nehemijáš za vlády krále Atraxerxe. A to jsme tedy už v roce 446 a 445. Umíte si představit, jak Šůšan byl původně zimní rezidencí králu Mecko-Perský. Ale za vlády krále Daria, to je ten Darius, za kterého působil prorok Ageus a prorok Za,
43:46se Šůšan stává hlavním městem Měcko-Perské říše. Takže pojďme se podívat, co tedy bylo dál v tom vidění. Spatřil jsem ve vidění, jak jsem byl u, já nevím, v některých překladech je brána, Jak jsem byl u brány nebo řeky? Co? Je to řeka Ulaj. Je tam řeka, spíš kanál. Ulaj.
44:18Pozvedli jsem oči a viděl nějaký ajil echad, nějaký beran. Beran. Ve starověku známý symbol. Beran byl nosen, a to potvrzuje i historikus například Amianus, v čtvrté století našeho letopočtu, byl na zlaté holi, nebo takhle, zlatá hlava Berana na holi byla nosena prskými vojevůdci v čele armády.
44:53Jaký pak znak nosili třeba Římané? Přesně tak. Takže oni nosili Berana. Takže na jedné straně je popsán jako beran, ale také jako medvěd a stříbrná hruď. Stál, zase tam má někdo před řekou, teda před bránou, ale je tam ometlifné baúval a je to určitě před řekou a měl dva rohy.
45:23A to rohy vysoké, ale jeden vyšší než druhý. Takže opravdu bok a nerovnost rohů, jak vratr poznamenal, jasně poukazuje na alianci dvou nestejně mocných zemí v jedné světovládné říši. Takže zpět ale k tomu, aby jsme si to demonstrovali na písmu.
45:57Jak my tu říši nazýváme? Měcko-Perská. Ale kdybychom studovali jednu knihu, Ester, a šli bychom třeba hned do prvních kapitol, kde je popsána vzpoura jedné z prvních emoncipovaných žen, která se vzepřela svému muži, neposlušná královna Vahšty, která byla zapůzena a potom si vzal král po výběru chada, chadasu, neboli hebrejsky, česky přeloženo mir, tu,
46:41a což aramejštněji dali jméno es, ester. Takže my v první kapitule 16. verši čteme něco zvláštního. Nepostřehli jste, jak je ale Mecko-Perská říše pojmenována v písmu? Persko-Mécká. Každý detail, co říká pan Ježíš, na čemu záleží, na každém slově. Všimněme si, že už v roce, když jsme tedy v události knihy Ester,
47:11my si řekneme, kdy to bylo, tak už je jednoznačně tato říše nazývána ne mécko-perská, ale jak čteme, víte, jak povstal ten rádce krále Achašveroše, který mu řekl, co má z vašty udělat, aby ji nenásledovali ostatní ženy. Jaké princezny, kněžny, z jaké země by se mohly přiučit zlým zvykům od vašty? A tam je právě napsáno, že by se perské a mécké kněžny
47:42Pásar umádaj, které slyšeli o královně jednání, mohli zepřít svým mužům a následovat toto odsouzení chodné chování. Takže Bible nám ukazuje, že opravdu tato země byla mocensky definována tak, že potom byla definována ne jako mecko-perská, ale správně jako persko-mecká. Detaily.
48:19Takže obraz mé do Perzie. Viděl jsem, jak Beran trkal. A pojďme trkat. Kam trkal nejprve? Na západ. Doslova jamá. Co je jam hebrejsky? Jam je moře. Když se řekne v hebrejštině jam, moře, a nespecifikuje se to, myslí se tím často velké moře, a to je tedy moře středozemní. Takže když budete si myslet, že hebrejština má výraz pro západ biblická,
48:51tak používá slovo jama, to znamená směrem k moři. A myslí se tím, když vidíme, kde je Palestina, umíme si uvědomit, kde je Jeruzalém, Tak když tedy budeme ze Šušanu směrem na západ, tedy ke středozemnímu moři, tak koho pak trkali? Koho dobili? Babylon. Zkuste si dát linku, jo?
49:22Protože Egypt, to už když bychom si dali potom vodorovnou linku, tak Egypt bude ten jich potom, jo? Protože ten je niž, ale samozřejmě, no. Takže samozřejmě přešli přes Jucko a potom tam byla Syrie, a samozřejmě potom se dostali až do Malé Azie a až do Řecka. Takže Beran trká, pak se nějaký dva živočichové utkají. Jeden z živočich postane z jakého polostrova.
49:53No, Řecko máme a nahoře. Jaký zvíře bude trkat z tohohle směru? Přijde kozel. Takže to nepředbíláno, kdo je kozel? Aleksandr Veliký. Takže Médové samozřejmě podnikali výpadky. Vy tamhle vidíte určitě Krétu, Ostrovy řecké, až tam na západ. Takže Beran trkal na západ. Ale on netrkal jenom na západ, on trkal také na se, na sever.
50:23A kam mohl trhat na sever? Co byste řekli? Takže to je oblast Kaspického moře a to je oblast Arménie. Tak přesně tak, Armenie, Scytie, pro nás nepříliš známé říše, ale byly tam. A potom trkal tedy Beran na jih. A to tedy úzce souvisí s jeho dovývačnými sklony na E, Egypt, A,
50:53ta tady není, a to už musíte říct sami, co je na jihu pod Egyptem dál, velká říše, známa starověku, E, Etiopie, přesně tak, Etiopie kůž. Takže trkal. Rozumíme tedy tomu. A teď teda nám demonstrují, že opravdu Beran je Mecko-Perská říše a tím pádem teda musí to být i medvěd a tedy ty stříbrné ruce a hrudník.
51:23No a přesto vlak nepojede, bratři a sestry. Je. Protože byl poslán anděl Gabriel, proroku Danielovi, který mu to vyložil. Písmo vykládáme písmem a nespokolujeme. My si musíme uvědomit, že tedy má to obrovskou souvislost i s tou poslední šelmou ze 13. kapitoly zjevení. Protože když jsme si řekli, že ona měla jakou tlamu, tak jaký pak měla asi?
51:54Tlapy. Medvědi. A věděl by někdo říct, proč ten prorok Daniel, nám popisuje ty zvířátka v tomhle popisu pořadí. A proč ale ta šelma je popsána úplně v opačném? Protože co je na konci, že má tlamu lví? No, protože jsme si to už říkali. Kdyby byla daná kniha z Jevení, roce 90 přibližně,
52:26našel to počtu na ostrově Patmos a poštolu Janovy. Takže tyto události z jeho pohledu byly již. historii, když to z pohledu proroka Zachariáše Daniele jsou to události budoucí. Rozumíme tomu? Proto šelmasní zjevení je popisována prakticky od konce, když to tady jdeme chronologicky. Takže na konci víme,
52:58že má tlamu lví, že má tlapy medvědí, že má ale také něco z levharta a že má něco z té hrůzostrašné čtvrté šelmy. Ale my jsme tedy teď u toho medvěda. Takže a Berana. No to, co tedy řekl anděl Gabriel Danielovi 8.19. Pak řekl, hle, oznámím ti, co nastane koncem rozhoršení,
53:31nebo určenou dobou nastane konec. Ten beran, kterého jsi viděl, vybavený dvěma rohy, jsou králové. Jaký? Všimáte si v jakém pořadí? Tady mečti a peršti a pak jsme si řekli, že budou, protože tady jsme kde Daniel a tady je kniha, chronologie, osa, ester. Rozumíme tomu? Takže nejdřív to bylo mecko, peršti a pak to bylo...
54:01A co říká, kdo je beran? Je to jednoznačně Mecko-Perská říše. Jestliže definujeme Mecko-Perskou říši, ale já myslím, že bychom ji definovali i z těch ostatních znaků medvěda a z dalších, tak už nám je jasně daný výklad i sochy. Stejně tak, protože hlava byla definována jak? Jasně tou zlatou hlavou řekl hospodin projali nebu Karnezarovi,
54:27jsi ty. Takže my nemáme nějakou, jak se to řekne, výkladačskou variabiletu v těchto věcech. Ty jsou daný písmem. No a pojďme se tedy ještě zastavit, čím je zvláštní ten medvěd. Je hrbatý, je vypasený, ale taky něco nese. Nese tří žebra. A to je teda hodně těžký.
55:06Ale kdyby to někdo věděl, co jsou ty tři žebra v tlamě medvěda. Můžeme zpátek na obrázek Meckoperské říše. Vidíme, medvěd má tři žebra. No, tak zkusme je vyjmenovat. Ty tři žebra. Tak, Lidie, přesně tak. Vlářce v té době byl Koresus, tak to není tak známé, ale dobily Lidy v roce 547, pak dobily předtím, ale něco mnohem významnějšího biblicky,
55:44neobabilonskou říši v roce 539, takže už máme dvě žebra a zbývá nám poslední velké žebro, velká světovládná říše, Egypt. A to bylo až v roce 525 za vlády Psamtika, třetího. Takže máme definované žebra a končí to nám, ten roh je definovaný ještě ne, Máme tam poslední větu, která je v tom proletství velice významná.
56:18Ve chen a mérin lach kumi a chuli besar sagy. A bylo, řekli ji, bylo ji řečeno, hebrejštiny doslova řekli ji, co ji řekli. Nažel se čeho? Masa. A jak se má nažrat toho masa? Sagi. Bessar je i hebrejský maso. Ale jak se ho má nažrat? Hodně se má nažrat masa.
56:51Kdo pak jí to řekl, bratři a sestry? Bylo jí řečeno. Jsme ve dne v noci o půlnoci divine pasiv, theological divine, božský pasiv. Bylo vyslyšeno, bylo jí řečeno, byla jí dána. Kdo jí to řekl? Hospodin Bůh sám. Takže pán Bůh jí dal tuto moc a říká, nažr se hojně masa.
57:21A my to víme z kontextu. Stejně jako pán Bůh podrobil Negul Karnezarovi všechny tyto říše, tak i králi Kýrovi byla dána veliká moc a jeho říši. Jak říká Jeremiáš 27.5. Hospodin praví, já jsem učinil zemi člověka i zvířata, které jsou na zemi, svou velikou silou a svou vstaženou paží. A dává mi tomu, kdo je v mých očích hoden.
57:50To praví hospodin. A z biblického kontextu je naprosto jasné, že pán Bůh si v Mecko-Perské říši použil několik významných vládců, kteří byli naprosto úzce spojeny s biblickým národem a s dějinami z pásy. Za prvé to byl tedy král Kíros, pak král Dários I a potom při nejmenším Acha Šveroš. Acha Šveroš a Dários domácí úkol.
58:22Dária jsme rozebírali, co všechno udělal v době, kdy se zastavili práce na obnoveném jeruzalemském chrámu. Achaš Veroš, ten dokonce za pomoci pánem bohem povolané Ester, zachránil celý izraelský národ před vyhlazením, protože Satan si použil a vstoupil do koho? Do Hámana. A to byl potomek koho? Saula. Ne, pozor.
58:54Ne, ne, Háman byl potomek koho? Pozor. Kdo byl potomek Saula? To byla Ester a její strýc Mordokaj. Přesně tak. Takže oni... Tam přece byla nedořešená věc. Jeden král z rodu Benjamina, kterého pán Bůh zavrhl, totiž krutě rozlobil hospodina, takže ho zavrhl. Co neudělal? Nevyhladil a ga... A přímo krále propustil.
59:24A Háman byl přímým následovníkem téhleté linie. Takže vidíme, že se tady utkali dva rody, které nedořešili před hospodinem to, co měli. Hříši nás doženou i našich rodů, pokud nejsou vyřešeny. Takže máme tady Ester a krále Acha Šveroše, ale král Kýros. To je takový pojem, protože co učinil král Kýros pro boží lid?
1:00:05Přesně tak. On byl ten, který vlastně ukončil to babylonské zajetí a byl pánem bohem určen k tomu, aby dal znovu postat jeruzalemský chrám. Já budu číst Paralipomenon 2. Vlastně to jsou poslední texty hebrejského kalanonu Starého zákona. 36 až 22. V prvním roce vlády perského krále Kýra, první rok, čili jsme někde v roce 539-538 před naším letopočtem,
1:00:42když se dozvršilo hospodinovo slovo, skrze ústa koho? Proroka Jeremiášova. Vzbudil, všímáte si, Kyros byl zbožný od malička, prostě sám šel za pánem Bohem. Ne, byl to hospodin, který navštívil krále Kyra a doslova Haír, já jsem vám říkal, že to je Hyfil, vzbudil, probudil ducha perského krále a co on učinil?
1:01:19Aby nechal rozhlásit po celém svém království a také napsal slova. Toto praví perský král Kýros, hospodin. Ještě v Biblii hospodin. Co tam je? Je tam tetragramaton svatého božího jména Judhej Vavhej. nic s jiným Bohem. Jakmile je v Bibli toto, je to jen a pouze jediný pravý živý Bůh.
1:01:49A tento pohanský král, uvědomujeme si to, perský král vyznává, co vyznává? Že pán Bůh, Bůh Abrahama, Izáka, Jákova, Bůh Izraele, který je znám po ty staletí jako Bůh izraelského národa, Bůh Bible, hospodin, pohanský král, rozumíme tomu, na pohanském prostředí,
1:02:25kde uctívali Aštar, vyznává, že J-H-V-H, Jud-Hej-Vav-Hej, hospodin, Bůh nebes, mi dal všechna království země a ustanovil mě, abych mu postavil dům v Jeruzámě, který je v Judsku. Kdokoliv z vás, ze všeho jeho lidu, hospodin, jeho Bůh je s ním, ať jde.
1:02:55Nebudeme rozebírat tu poslední větu, už jsem o tom mluvil kdysi. V dějinách Mecko-Perského říše jde tak o opětovné potvrzení hospodinovi vlády nad králi nejenom meckými a babylonskými, ale nad králi celého světa. Protože kdo dal k tomuto králi moc a vládu, on vyznává, že to byl hospodin. A je tady obrovské pozulúzení, co říká i přísloví, nic neobvyklého, 21.1.
1:03:33To známe z paměti určitě. Srdce králu, ale kde jsou ty potučkové vod? Jsou v hospodinovi ruce a co pak hospodin dělá? Nakloní je tam, kam chce. Takže, bratři a sestry, není to velké pozbuzení i varování pro nás, kteří jsme se ocitli na sklonání věku?
1:04:05Kdo má v rukou všechny vládce tohoto světa a jejich srdce? A ono to jde ještě dál. My jsme si museli všimnout, že král Kýros je podivuhodnou paralelou k někomu, kdo byl před ním a kdo také učinil podivuhodné biblické vyznání. Kdo se ještě z tak velikých králu, nedávno jsme o ně mluvili, tak to hluboce přiznal k hospodinu a vyznal ho jako svého pána.
1:04:35Všimli jsme si? Byl to nám již známý a dokola omílaný král babylonský Nebukadnezala. A tady já musím, aby jsme vnímali biblickou paralelu. Tady je paralela. Protože jak pohanský král Kyros, tak i Nebukadnezar jsou jistě velkou předzvěstí toho, že i pohané nejenom že hospodina zajímají, ale že dokonce někteří z nich určitě také jsou povoláni.
1:05:11A co je velice zvláštní a zajímavé, že tyto pohanští králové udělali takové význání, ke kterému se mnozí židé ani nemohli přirovnat. Král Nebuk a dneska křesťané rovna tak. Já pochybuji, jestli někteří křesťané si vůbec uvědomují to, co si uvědomoval král Kýros a Nebukadnezara. Nad tím přemýšlejme. Protože toto význání,
1:05:39hospodin Bůh Nemes mi dal všechna království země a ustanovil mě, abych mu postavil dům. On si byl vědomý, pro koho tu je a skrze koho tady je. A král Nebukadnezar, znovu to opakovat budu a budu se k tomu vracet, Daniel 2,46. Na to král Nebukadnezar padl na tvář, potom co mu Daniel vyložil sen a říká Danielovi, se klaněl a rozkázal jej obdarovat a oblažovat vůní.
1:06:10Král Danielovi odpověděl a řekl, opravdu, ten, kdo zjevuje tajemství, vždyť ty jsi dokázal toto tajemství odhalit. Váš Bůh, když říká váš Bůh, koho myslí? Boha Abrahamova, Isaacova, Jákovova, Boha Izraele. A co říká král Nebukadnezar? Je Bůh Bohu. Bohu a pán králu. Teologická poznámka apologetická na obhajobu
1:06:46takzvaného božství pána Ježíše Krista. Víte, že jsou sekty, které se hlásí k křesťanskému náboženství a které popírají to, že by pán Ježíš byl bohem. Tady máte jeden z jasných důkazů, že pán Ježíš Kristus je bohem. Proč? Je tady použít paralelní atribut k označení hospodina, boha, Bible, nejvyššího boha, jediného boha,
1:07:14že je bohem bohu a králem králu. Tak co? Je tento termín někdy použit ve vztahu k druhé osobě boží trojice? V nějakém tvaru? Zjevení, a to dvakrát. Ve dvou kapitolách. Zjevení 19, nejznámější text, když pán Ježíš přichází po konci doby soužení, aby ustanovil milénium, ale potom také ve zjevení 17.14.
1:07:45A tam je pán Ježíš definovaný jako pán pánů, jak se v Novém zákoně přepisuje boží jméno. Ky-ry-ios. Kyry-ios znamená pán. Hebrejsky Adonai. Židé nevyslovují boží svaté jméno Judhej Vavhej, my ani nevíme, jak se vyslovuje, proto ho nevyslovujeme a nebudeme ho vyslouvat nikdy, žádné takové zkomoleniny neexistují,
1:08:15ale je to pán a pán Ježíš je nazván tímto titulem. Rozumíme tomu apologeticky, jasně nám toto dokozuje, když písmo napizívá pána Ježíše jako pánem pánu a krále králu a nebů Karnezar vyznal, že jedině izraelský bůh je bohem bohu a král králu, tak tím automaticky písmem potvrzujeme, že Ježíš Kristus je roven komu?
1:08:46Bohu. Ve své podstatě bohu Otci i Duchu Svatému, že je božské přirozenosti. Není pouhým člověkem. A tedy dostáváme se k závěru. Nebukadnezar učinil úžasné význání po tom, co byl pokořen ještě po té své pyšné epizodě. A na konci toho, kdy se mu navrátil ten rozum, to je v té, jaké kapitole? Čtvrté.
1:09:16Vyznává od 34. verše, než tedy definuje boží svrchovanost. Nyní já, Nebukadnezar, co dokonce, on nejenom, že vyznal, že to je Bůh, Ale co činí Nebukadnezar? Prosím vás. 4.34. Co říká Nebukadnezar? Já Nebukadnezar úctívám a vyvyšuji a oslavuji krále nebes.
1:09:47Jehož všechny činy jsou pravda, jehož stezky právo a jenž je mocen pokořit ty, kdo si vedou pišně nebůkanezal, jinými slovy tady vyznává hospodina jako svého pána. Rozumíme tomu, bratři a sestry, a tady je plný závěr, naše poselství, aby to neskončilo jenom historicky a teologicky, ale také nějaké praktické poselství. Bratři a sestry, jak jsou na tom dnes dnešní takzvaní vládci současného světa?
1:10:23s uvědoměním, že všechny jejich kroky, že jejich životy a jejich postavení jsou jim dány od samotného Boha. Opravdu si dneska většina našich světových lídrů toto uvědomuje? A přitom jednoznačně, zase já znovu to dokážu,
1:10:54že nejenom nebukarnezál, ale všechny králové světa, vládci, politici, zřízení jsou vždycky od hospodina. A demonstruji to třeba na příkladě pána Ježíše Krista před Pilátem. Když Pilát si nechal zavolat pána Ježíše Krista předtím, než ho vydal k ukřižování, Jan 19, 10, čteme podivuhodný rozhovor. Pilát mu tedy řekl, nemluvíš se mnou?
1:11:24Nevíš, že mám pravomoc tě propustit a že mám pravomoc tě ukřižovat? A co mu tehdy pán Ježíš odpověděl? Ježíš mu odpověděl, neměl bys nade mnou žádnou pravomoc. A teď dejte pozor, bratři a sestry, co tam je za slovo, kdyby ti nebyla dána z hůry, v dne v noci, o půlnoci. Theological divine. Passive.
1:11:55Pán Ježíš jasně říká Pilátovi, neměl bys na mě vůbec žádnou moc, kdyby ti nebyla dána z hůry. A kdo mu ji dal tedy? Archanděl Gabriel? Ani archanděl a už vůbec ne mu ji nedal. Kdo jediný může dát někomu moc? Byl to sám Bůh Otec. A tedy to samozřejmě víme, jak to dopadlo. Tehdy Pilát byl vystrašen, uvědomil si, kým asi pán Ježíš zřejmě bude
1:12:26a od té chvíle dokonce čteme, že usiloval pána Ježíše propustit. Jenže jeho strach vůči hospodinu byl menší než strach před lidmi. To je alfa a omega, kámen úrazu, jak jsme zpívali. Co nám Jluška hrala zapíšení, že máme být věrní. a četně, co jsme tam zpívali, ono to s tím souvisí. Koho se v prvé řadě bojíme? Piláci uvědomil, že tady je v kontaktu se samotným pánem Bohem.
1:12:59A přesto se víc bal židů, protože židé na něj začali volat co? Kdo se vydává za krále, protiví se císaři? Nemáme krále, ale císaře. A jak dopadlo to, co učinil, to víme. Avšem, bratři a sestry, paní jich říká, ukecheis exusian kat emu, udemian eime de domen.
1:13:31De domen je tedy to participium perfectu. Pasiva. Víte, co je pasiva? Trpný rod. Někomu něco bylo od někoho dáno. To znamená, musí tady být někdo, kdo tu akci způsobil. A když je tam toto pasivum, tak se mluví o tom takzvaným pasiv divine. Já nemám český termín, je to teologický, božský pasiv,
1:14:02který jasně v písmu poukazuje na to, že tady Deus ex machine. Bůh je ten, který působí. A tedy pán Bůh nejenom, že měl moc nad všemi králi země a má, ale on z tohoto textu jasně měl i jasně plnou moc nad ukřižováním pána Ježíše Krista. A teď, radši a sestry, tady není pochyb, že jsou jenom dvě možnosti,
1:14:35jak se králové, vládci a lídři staví k pánu Bohu. Buď to si uvědomují jako nebukadnezar, kýros a budeme pokračovat, že co, cože si mají uvědomit. Jak to říká Daniel Balčasarovi, když ho napomíná, když ho spíš hruzostrašně konfrontuje s jeho bezbožnou realitou. Co říkal Daniel, prorok bezbožnému vnukovi krále Balčasara?
1:15:07Říká mu v Danielovi 5.23 a to by měli slyšet všichni vůd, Říká jim, povýšili jste se proti pánu nebes. Chválíte bohy stříbrné a zlaté, bronzové, železné, dřevěné i kamenné, kteří nevidí a neslyší, ani nic nevědí. Ale boha jenž má v ruce vašeho ducha i dech, i celé vaše putování.
1:15:44Jeho neoslavujete. A jak tomu dodává apoštol Pavel v listu Římanům 1.21, ačkoliv jste poznali Boha, neoslavili jste ho jako Boha, ani jste mu neprověvili vděčnost, nýbrž upadli jste ve svých myšlenkách do marnosti. A vaše nerozumná srdce se ocitla ve tmě. Tvrdíte, že jste moudří, ale stali jste se blázny. Zaměnili jste slávu neporušitelného Boha za spodobení obrazu porušitelného člověka,
1:16:19ptáků, čtvernočců a plazu. Proto vás Bůh vydal skrze žádost vašeho srdce do nečistoty, abyste navzájem zneuctívali svá těla. Vyměnili jste boží pravdu za lež. Koříte se a sloužíte tvorstvu více než stvořiteli, jenž je požehnaný na věky. Amen. Na tři a sestry současná bezbožnost a své vole mezi řadami vůdců a státníků
1:16:56je neklavným eschatologickým znakem, že jdeme do finále. Že se dostáváme do doby velkého odpadnutí a blížíme se do doby, o které nás jasně varovali proroci, apoštolové i sám náš pán Ježíš. Je to doba, kdy bude zjeven onen muž bez zákonnosti.
1:17:30A ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, protože tato doba nastane ve své plnosti do potud, dokud nepřijde, co? Odpadnutí. A nebude zjeven ten člověk bez zákonnosti syn záhuby, který se staví na co? Na odpor proti všemu a pyšně se pozvedá nad všechno, čemu se říká Bůh.
1:18:04Nebo co se uctívá. Takže sám usedne jako Bůh do boží svatyně. Rozumíme tomu? A bude se vydávat za koho? Za Boha. Nespomínáte si, že jsem vám toto říkal ještě, když jsem byl u vás? Také víte, co ho nyní zdržuje, aby byl zjeven, až se ve svůj čas zjeví. Neboť tajemství této bezákonnosti již působí.
1:18:40Víme, kdo nyní zadržuje, aby toto působení bylo plně zjeveno. My jsme si to už na minulých biblických vykládali. A potom bude zjeven ten bezákony, kterého pán Ježíš odstraní dechem svých úst a zahladí jej i jeho skutky. Jasným zjevením svého příchodu. Příchod bezákonného je podle působení satana se všímocí znameními a lživými zázraky a veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou.
1:19:18protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni. A teď dejme pozor, my si neuvědujeme něco ještě mnohem vážnějšího. Neboť hospodin říká v 11. verši 2. tesalonsenským proto, proto na ně Bůh, hospodin, posílá mocné působení bludu, aby uvěřili lži. Uvědomujete si to, známe hospodina Pána Boha,
1:19:49který sám dá mocné působení bludu, aby lidé uvěřili lži? To snad ani nemůže být křesťanský bůh. No určitě ne, ten, o kterém se mluví s kazatelem. Ale je to hospodin. Nebo to není boží slovo, co teď cituju? Aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli takto odsouzeni.
1:20:21Většina knihy sestry, nikdy nevnímejte knihu zjevení a události eschatologie, že by pán Bůh nevěděl, co činí. On to má ve svých rukou. A úplně na závěr tady nemůže zaznit nic jiného, než to, co Apoštol Petr kázal na letnice. 2.38. Petr jim řekl, učíjte pokání a každý z vás, ať se dá pokřtít na základě jména Ježíše Krista Mesiáše na odpuštění svých hříchů
1:20:59a přijmete dar Ducha Svatého, neboť toto zaslíbení platí vám i vašim dětem, i všem, které si povolá Pán, náš Bůh. A ještě mnoha jinými slovy to dosvědčil. A vyzýval. A bratři a sestry vyzýval. A to je poslední věta dnešní Vyblické. Zachraňte se z toho zvráceného pokolení.
1:21:32Bratři a sestry, tady dnes ukončíme. Příště nás čeká dobrání tedy Meckoperské říše, její konec, a nastolení další říše v pořadí. A já chci, aby jsme dopodrovna přemýšleli nad tím, jak pán Bůh podivuhodně vedl i ty meckoperské krály, jak významnou roli zkuste přemýšlet nad Dariusem, přemýšlet nad Achashveroshem a hlavně tedy nad Kýrem.
1:21:59Jaké podivuhodné věci s nimi pán Bůh učinil a jak naopak dopadly, my jsme si říkali i jiné příklady, nejenom Balčasara, králové, kteří opovrhli tím, že jejich život je v rukou hospodinových. Dřív, bratři a sestry, než pán Bůh opravdu, opravdu a on to činil a činí, pošle mocné působení bludu, aby ti, kteří nemilovali pravdu, uvěřili lži.