29. 12. 2019 - Miloš Šolc - Čekání na Krista
Výraz krev je v přepisu na 10 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Tak já se velice těším z toho, že se s vámi mohu rozdělovat to boží slovo. Kdybyste byli svědky té mé přípravy, možná tří týdení, tak byste mohli sledovat, jak se postupně měnilo to hlavní téma. a protože tak je to podivuhodné, že když člověk rozjímá nad božším slovem, tak se mu prostě rozšiřují jeho obzory.
0:43A teď vnímá ty posluchače, vnímá nejspíš ty potřeby, všelijaká životní úskalí. A tak nakonec je to velice jednoduché téma, i když bude rozvedeno, a sice a aj, kdo miluje boží slovo, tak mu opravdu záleží dokonce na jednotlivých slovech.
1:21a je spodívem, že někteří toto a aj, nebo ahle, někteří modernějších představitelů to sem tam vynechají. Vynechali to i v případě Simeona, o kterém bude dnes řeč, ke škodě těch principů překladatelských,
1:54protože je to sice trochu archaické, ale my zase jsme natolik inteligentní, že to umíme překonat, protože jsou určité statě, a určité zprávy, ve kterých má být něco opravdu vznešeného, patrného a tak na takových vysokoškolstvích promocích, tam zazní latina a hotovo, protože je to něco velice vznešeného, tato událost a tak tedy a aj, ale nemusíte sledovat,
2:50a protože budu číst kralického překladu, a to by vás rozptylovalo, ale jedná se o verše 25 až 35 a pak během kázání se zahleďte do svého překladu. Tak teda povstaneme a čtu Lukáš 2, 25 až 35 ve jménu páni a pak se stiším v modlitbě. a Aj byl člověk v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon a člověk ten byl spravedlivý a nábožný a člověk ten byl znovu spravedlivý a nábožný očekávající potěšení Izraelského a Duch Svatý byl v něm.
3:45a bylo jemu zjeveno od ducha svatého, že neuzří smrti, až by prvé uzdel Krista páně. Ten přišel ponuknut by od ducha do chrámu a když uvodili rodičové Ježíše děťátko, aby učinili podle obyčeje zákona při něm, který on vzal jej na lokty své a chválil Boha a řekl, nyní propouští služebníka svého pane podle slova svého v pokoji, nebo viděli oči mé spasení tvé, které jsi připravil před obličem všech lidí, světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého izraelského.
4:32otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praviny byly o něm. I požehnal jim Simeon a řekl Marii Matce jeho, a i položen je z tento kupádu a kupovstání mnohým v Izraeli. A na znamení, kterému už bude odpíráno a tou vlastní duši, pronikne meč, aby zjevena byla z mnohých srdcí,
5:05myšlení. Poděkujeme a budeme se obracet v rozvách pánu. Pane poše, otče náš, my ti děkujeme, že jsme u tvého slova. Slova, které je živé, mocné, ostřejší na obou straní mež. A prosím, aby si naplnil naše potřeby. Ty víš o každém z nás zde přítomném a my tě prosíme o tvojí milosti,
5:37pro jméno Pána Ježíše Krista. Amen. Tak se posadíme. Tak předpokládám, že ten můj krátký úvod vás povede k větší pozornosti při čtení Evangelii, kde se s tímto a aj setkáváme ne tak mimořádně.
6:09a v souvislosti s Vánočním poselstvím několikrát, a aj, asi bychom to civilně řekli, tak pozor, je zde něco mimořádného. A tak je to s tou Vánoční zvěstí, že vedle narozeného syna Božího se tam setkáváme s lidmi.
6:39a je to aaj především ve smyslu podivu na to, že přišel Syn Boží na naši zem. A to nestačí, to aaj, nemáme slov, co se to odehrálo tam v Betlémě. a aj, pozor, když to, když se objevují anděle, a aj, anděle, a tak dále, a aj Simeon.
7:21Když budete studovat nejrůznější prameny, tak byste se dočetli, že podle vší pravděpodobnosti otcem Simeona měl být Hylel, to je představitel určité židovské školy. Co dál? Že synem toho Symeona měl být Gamaliel, čili muš, o kterém je řeč ve skutcích, který řekl moudrou věc o tom, že je marné představět proti božím plánům.
8:10Tápal, ale měl určitý respekt a určité vnímání božích tajemství. Ale o to vlastně nejde. Není to naprosto prokazatelné, ale jde o Simeona. A aj. A to prvé. A aj. Charakter.
8:44A nebo jinak řečeno, a aj příklad Simona. To je vzrušující. Víte, my jsme v médiích obklopeni nejrůznějšími příklady. Mě to až unavuje. Hlavně ve smyslu, vy o těch hercích a moderátorech, vy toho víte tolik, že já je lituji. To je takový zásad do soukromí, ale my v národě máme přímo vědecké veličiny a veřejnost někdy ani si pod tím jménem neumí nikomu představit.
9:33máme v těch lidských soudech řadu velice významných osobností, v společnosti nic moc o nich neví. Simeon, ten je nám představen v tom božím hodnocení. A co je toto první? Spravedlivý. Tak nevím, já se vám v duchu vracím k tolika věcem z mládí, on je to atraktivní, ale není to v těch kriteriích spravedlnosti.
10:23Usilovat o spravedlnost, ale díky Pánu Bohu, že odpouští, že dává povstávat a o tom bude řeč a že z ducha svatého způsobuje nejenom chtění, ale i skutečné činění a spravedlnost v jistém v jednom smyslu znamená žít důsledně podle božího zákona.
10:58Ale v tom širším pohledu, biblickém, znamená, protože spravedlivý je živ z víry, znamená to naplňovat zákon z víry, protože kdo chodí vírou, tak nad sebou v podstatě může jenom plakat, jak to je. Jako Pavel chtěl by činit dobré, ale přidrží se ho zlé. Takže děti, nechtějte očekávat o těch lidských vzorů, dospělých, tak příliš moc. Všichni zajisté zřešili a nemají slávy boží, tečka.
11:50ale ospravedlnění bývají skrze víru a skrze víru bez pochyby. Byl Simeon spravedlivý, byl zbožný, nábožný. No, nevím, jak u vás, tředoškoláku, by vám bylo milé, kdyby vám říkali jako mě na průmyslce Ježíšek. Zajímavý.
12:29A teďka nevím, kdo mě řekl se tředoškoláku. Jo, můj bratr. Tomu zase hokejisté říkali kostelník. No, lidé vnímají, jaká je naše orientace. a tak nás určitým výrazem charakterisují. Zbožní, to se nenosí, když to řeknu moderně, ale někdy ono to má takový přídech pokrytectví.
13:15Tak to říkají tím moderným výrazem, nebo současným výrazem, pobožnůstkář. To je tragédie. Věřící pouze to nedělní dopoledne, ale pak je horší, než někdo z nás komentuje. Ale Pán Bůh, ten když skrze svého ducha dal tuto charakteristiku, tak to bylo bez výjimky.
13:58Simeon byl zbožný. Znamená to, a znovu jsme u víry, že on chodil vírou podle božího zákona, protože zbožnost Ta má ve své podstatě uctívání Pána Boha podle jeho zjevené vůle. A to třetí, očekávající potěšení Izraele.
14:28A tak mě, bratr Ludvík, v tom svém úvodu trochu zkrátil. Věřím, že užitečně, protože jsem se chtěl zaměstnávat obtížností doby Simeona. Tomu nerozumíme, tomu nemůžeme rozumět, protože jsme nevyrostli v pravověrné židovské rodině,
15:00která měla určité duchovní světlo. V Izraeli to byla hrůza. a to si neuvědomujeme. Víte, to politické pozatí, že byli jedni takzvaní zeloti, kteří prostě odmítali do důsledku tu šímskou nadvládu, odmítali daně, těm šlo o život. Na druhé straně byli Herodiáni, ti byli nakloněni králi Herodovi. O Herodovi se hovoří jako o velikém, protože už jenom ty stavby, které můžete svým způsobem i vnímat, to bylo něco.
15:54Hrodiáni, hmotně se neměl tak špatně Izrael, ale co víc, v chrámě byli farizeové, pán Ježíš je vesměst nazývá bědavám farizeové pokrytci. Co to bylo za zbožnost? Pokrytecká zbožnost, toho se bojíme. Ale pak byli saduceové.
16:27To byly vlastně kněži a ti nevěřili ve zmrtvých vstání v anděli. No co to bylo za situaci? Jsme z mnohého smutní a co se děje v církvi a víme, o čem mluvíme v Izraeli? pro tu vyvolenost božího lidu, pro tu obrovskou historii, to muselo být důstavně jako prorocky s tou kraninou stínu smrti.
17:08Naříkáte si na dnešní dobu, ti pravověrní, ti osvícení šite si měli na co stěšovat. a aj byl tam Simeon, očekávající potěšení Izraelovo. No to bylo něco. V těch složitých poměrech někdo měl ten úžasný výhled.
17:39A tak jsem si nutně vybavil země, ve kterých je protivenství. A v poslední době jsem četl protivenství v tehdejším sovětském svazu, to byla 70. léta. Určitá policejní skupina měla zlikvidovat, jednalo se o Kamčatku, to znamená ten poloostrof úplně na východě, Ruska měla zlikvidovat křesťany, ale ono jich tam přibývalo.
18:20a nakonec ten velitel té likvidační skupiny se obrátil. Prostě si s tím nevěděl rady. Hrála v tom roli i nějaká krásná Nataša, mladá dívka a on se neubránil jako mladí, 20 letý tomu, obdivovat krásnou dívku, která byla pro tu razí chudinka tak zbytá
18:55a ona v příštím týdnu byla na dalším setkání s tou novou razí a když byl křes tam v horách na tajné místě, přišla tahle skupina, zvláštní, začala i ty křtěnce v té řece likvidovat obušky vyrobenými v Československu. Představte si obušky, které byly teleskopické, mohly se natáhnout a uvnitř byl ocelový prut a jedna rána stačila na zlikidování člověka.
19:40Ale já jsem četl před lety od rumunského kazatele Wumbranta nepopsatelná muka ve vyšetřovacích vazbí a tak dále. Víte, co pro tyhle lidi znamená vnímat potěšení Izraele? To my se k tomu nemůžeme dopracovat, zvláště v té dnešní době.
20:15Simeon očekával potěšení Izraele, očekával vládu Mesiáše. Ale řekněme si to pro, já jsem rád, že mám nějaké děti podkazatelnou. Takže, co ta trojí charakteristika? Spravedlivý, zbožný, očekávající vykoupení Izraele? Až se vás, no nevím, jestli se rodiče někdy ptají, co si vzal zkázání, měli by Pán Ježíš Kristus, Pán Ježíš Kristus, Pán Ježíš Kristus.
21:00Tak je to možné zjednodušit. Spravedlnost, no to je. Kristova spravedlnost, kterou jsme oblékli. Zbožnost, no ta není možná bez Pána Ježíše. A očekávání vykoupení, jak by bylo možné bez Pána Ježíše. a úbohý kazatel, jehož kázání nedominuje pán Ježíš. A když jsem tak mýval v Torontě veliký pracovní kalendář, tak jsem si tam napsal třikrát.
21:47Pán Ježíš, Pán Ježíš a Pán Ježíš. No co jiného bychom mohli kázat? Je to úžasné. Spravedlnost? Pán Ježíš. Zbožnost? Pán Ježíš. a očekávání potěšení Izraele, Pán Ježíš. To druhé aj, to už tam nemáme, ale patří to pod tento úvod, to je Simeonová víra.
22:25A to je obsah těch veršů 25 až 31. jedna, Simeon viděl pro víru v tom nemluvňátku Pána Ježíše Syna Božího. A my jsme v době, která se snaží vysvětlit to nejrůzněji nevysvětlitelné a pomalu by vymazala z Biblie ten pojem zázraky.
23:04Na všechno chceme přijít rozumem. I na to, jak mohlo být rozděleno to rudé moře, anebo jak mohl být uzdraven ten, který malomocný nebo slepý, ne my jsme na Prahu, událostí, které jsou nevysvětlitelné, které jsou zázrakem. a tak vám zmíním, ať jsem to nepředpokládal, onoho komsomolce, vedoucího té skupiny, která dělala razie tam na Kamčace.
23:47Představte si, on byl radista na jedné ruské lodi a dostal se do výsostných kanadských vod. a on se rozhod uplavat a dostat se na břeh. Voda měla ale pět stupňů. Nevím, jestli jste to někdo zkusil.
24:19A on plave k tomu pobřeší po třech hodinách, protože byla mlha. Připlaval k té vojenské lodi zpátky. A teď mě dvojí možnost, buď to tedy se odevzdat tomu, že musí zemřít a pokusit se ještě jednou doplavat na břeh, anebo se vrátit na loď a nějak to zaretušovat, co se stalo.
24:50on se rozhod plavat. A když tedy doplaval a vyčerpáním ztratil vědomí, ale pro zkrácení, v uvozovkách byl tam vypiplán kanadskými nějakými domorodci, bylo to na tom západním pobřeží Kanady, blízkosti Vancouveru. Tak nakonec musel být vyšetřován a ti odborníci řekli, to není možné, že by ta vaše výpověď byla pravdivá, to není možné, nezamlčel jste nám něco a tenhle boják přemýšlí, přemýšlí a říká, jo, zapomněl jsem vám, že jsem se modlil.
25:47Tak den dva, byla pausa, pak se vrátila a řekli, tak je to možné pro tu modlitbu, protože modlitba patří do té kategorie nevysvětlitelných věcí a v té naší řeči boží milosti. nebojme se hovořit o zázracích. Nakonec, to, že jsme se znovu zrodili z víry, to je zázrak nad zázraky. A Štěpánka tomu rozumí. To jsem rád, Štěpánko. To je nepochopitelné.
26:32Ale Pán Bůh nás tak stvořil, že je to možné prožít tento zázrak z novuzrození z ducha svatého. No to je úžasné. Simeon, příklad věřícího. On totiž se opřel na boží slovo. Jemu bylo zjeveno, že před odchodem na věčnost, že on se setká s Mesiášem, že to bylo nemluvně, no nejsou zajisté myšlení, má jako myšlení vaše, říká Pán Bůh Vysajáši, a nejsou vaše cesty jako cesty mé, pravý hospodin.
27:21On se spolehl na boží slovo. Tedy Simeon jako člověk víry. Zkoumejme, jak je to s naší vírou. Jestli jsme podobní Simeonovi, mimo jiné nesmíme pohrdat dny malých začátků. a jen si to přiznejme, že někdy nad takovými malými začátky, jako ohnujeme nos, to je jenom, a pro tu naši nedověru, malověrnost, někdy spochybnujeme i nějaké to obrácení.
28:23No to bych uhýbal moc toho svého svědectví. Když spochybnují někdy členové sboru to, které obrácení, však on uvidí, až přijdou těžkosti a já nevím co, jakým on vůbec bude. Jsme lidmi výry, počítáme s tím, že Pán Bůh je mocný? No kdybychom to spochybňovali u druhých, tak to spochybňujeme vlastně u sebe.
28:55Jak je to s námi? Má Pán Bůh neomezenou moc v tom našem životě, tak proč to spochybňujeme u někoho jiného? A přejdeme na to třetí a aj v případě Simeona a to se týká jeho prorockého vidění. A to vám prozradím, to mělo být téma celého kázání, to, co je právě v těch slovech, která říká Simeon v 34. verši
29:41a aj položen je stento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli a na znamení, kterému už bude odpíráno. Tak na jedné straně víra, duchovní vidění v tom nemluvněti a na druhé straně toto vážné slovo ku pádu a povstání v Izraeli.
30:12Ale když se zahledíte do té první kapitoly Lukášem a tam čtete vyznání Pany Marie, tak už tam je jaksi zakotvená skutečnost, Že to s tou vládou pána Ježíše, s tím jeho posláním, to nebude naprosto jednoznačné.
30:52Učinil mi veliké věci ten, kterýž mocný jest a svaté jméno jeho a jehož milosedenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho a teď pozor, dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich, zházel mocné ze stolic a povýšil ponížených. Hned v těch začátcích o příchodu Pána Ježíše Krista hned bylo předkládáno to dvojí.
31:35na jedné straně ta úžasná sláva božích dětí a na druhé straně ten otřesný pád těch druhých v odmítání pána Ježíše. a to samozřejmě muselo lidi mást. Tak jak je to? Pán Ježíš má kralovat, ustavit svoji vládu a teďka slyšíme, že budou někteří scházeni ze stolic a tak dále.
32:16je potřeba opravdu zkoumat písmo, studovat písmo, abychom byli pohotoví v tom umět náležitě předkládat a rozdělovat ty božší pravdy, které jsou v písně svatém zjevené. A tedy je zde pád jedněch. Pán Ježíš rozděluje. Pán Ježíš říká u Matouše 10, že nepřišel přines pokoj, ale meč rozdělení v rodině.
33:07A dále říká, kdo by miloval otce nebo matku více nežli mne, není mne hoden. A kdo by miloval syna nepseru více nežli mne, není mne hoden. Písmo hovoří o široké cestě a o úzké cestě a Simeon toto v prorockém vidění vnímá a teď to předkládá Josefu a Marii.
33:43bylo co předkládat, protože především jich se to tak týkalo. Takový útěk do Egypta, zápětí po narození pána Ježíše, tomu jsou by nepochopitelné. Ten v kralické zarmoucený Jeruzalém při oznámení, že se narodil král Izraelský, to muselo být znepokojivé pro Josefa a Marii.
34:21Jak si s tím poradit? Je zde narozený spasitel světa, syn boží počatý z ducha svatého. Jak se s tím vyrovnat, že se musí utíkat? Jak se pak vyrovnat s tím, že mnozí chlapci byli povražděni? Ale tak je to na světě.
34:51A právě do tohoto světa přišel Syn Boží. Co jsou ty naše rozpaky? Proti bolesti Pána Ježíše. Teď má dojít ke dvěma třem ilustracím, ale víte, já mám knihu tři tisíce ilustrací. Já vám řeknu v tomto případě trochu něco k zasmání, ale je zatím veliká hloubka.
35:25V Americe se obrátil jeden významný džokej. Jonathan, nevíš, kdo je to džokej, že? Jo, nevíš, tak ten závodí na koních. A ta ilustrace hovoří o tom, že džokej, slavný džokej, se obrátil na podkladě slavného dězdu pána Ježíše do Jerusaléma.
35:57Víte proč? Protože on říká, aby vjel někdo na tom syrském oslu v pokoji do Jerusaléma, když na tom oslu nikdo neseděl, to je zázrak. Co objevíte? A my to čteme, pán Ježíš jako král výši, ale na čem to pán Ježíš seděl?
36:30na divokém osu, na kterém nikdo nikdy neseděl. Dobré, co lze vyčíst písma, když máte určitou odbornost. A tu mám ve smyslu stavařiny. Protože, dejte pozor, to slovo pát je v Novém zákoně jenom dvakrát.
37:01Tady a pak u Matouše, konec sedmé kapitoly. A kdo přijde na to, co je tam? Gratuluju. Tam je opádu domu, který byl stavěn na písku. V porovnání s domem, který byl stavěný na skále.
37:31dnes pro ty vymoženosti techniky zestavět i na písku. A Dubaj a já nevím co je toho názorným příkladem, protože stavařina si umí poradit, ale zůstaňme u té klasiky. Víte, stavář, když projektuje, tak musí projektu předcházet geologický průzkum.
38:06A ti geologové vám přesně řeknou, jak je to s unosností půdy. Představte si, když jsem pracoval tady v Preciose, tak se muselo demontovat nejvyšší patro, možná dvě. u domu, kde bydlí Kohoutovi, na to si pamatuju, já nevím, jak se to tam jmenuje, protože ten průzkum nebyl docela precizný a dům se začal nepatrně snižovat.
38:45Ale to je obrovská zvěst tohoto dnešního slova. Všechno začíná vztahem k božímu slovu. Pán Ježíš je vtěleným slovem. A to víte, z toho mého kázání můžete řadu věcí škrtnout. Ale co řekl Pán Ježíš? To prostě nevněné. Neve a země pominou, ale slovama nikoli nepominou.
39:25A proto pád? Pád souvisí se vztahem k písmu svatému. A tak buďme velice obezřetní, abychom měřili. ale všechno to, s čím se setkáváme, samozřejmě nejenom na půdě světské, ale i křesťanské, jak je to v souladu s písmem svatým. A jestli nemáme náležitě jasno, no tak se hraďme se staršími zboru a z písmáky, aby nám bylo jasno,
40:01a abychom se neuchýlili nějak v tom svém vnímání toho a onoho. Pád? Pán Ježíš přišel k pádu mnohým. Proč? No, protože nepřijali jeho slovo s náležitou vážností. a ta šestá kapitola Jana, kdy mnozí učedníci odešli, proč? Kdo mi řekne, ne pro vztah k písmu, zatím postojem pána Ježíše byl jeho postoj k písmu a k té zvěsti, oni nedali náležitou váhu tomu, co říká pán Ježíš.
40:56i ten dnešní člověk, ten přece má své představy a něco, tak jsem to čet v těch ilustracích, když jeden kazatel, familice, byl známý tím, jak poukazuje na krev pána Ježíša, k tomu přijdeme, tak mu bylo řečeno, bratře, ale ta vaše kázání o krvi, víte, to už se moc nehodí do dnešní doby. No ne, já nevím, jak si vybavíme ve svých myslích, když jsme o prolité krvi pána Ježíše náležitě slyšeli.
41:41A ta kázatel odmítl službu v takovém zboru, kde si kladli podmínku, aby to nebylo kázání o krvi. Ta doba si někdy diktuje, co slyší ráda, co méně, o pánu bohu jako o bohu lásky, tak to nikdo nebude protestovat, ale o pánu bohu soudci, tak to snad není tak hrozně nutné dneska kázat o soudech,
42:18Ale pak přijdete k závěru, že lidé nevědí nakonec, z čeho tak činit pokání, protože Pán Bůh je tak milostivý, že i ty hříchy nakonec přehlédne. To je slabé slovo i říct něco tragédie. To je přímo vzpoura proti pravdám božího slova.
42:48A tak tedy pád, ten byl pro nevnímání náležité důležitosti písma svatého. A teď bychom mohli zmiňovat některé události z písma svatého, abychom to dokumentovali. Takový pád toho bohatého mládence přijde, aby porozuměl, v čem spočívá spasení.
43:29a Pán Ježíš jde krok za krokem a pak mu říká, že nezbývá, než aby vše opustil a aby ho pak následoval. Víte, my musíme mít jasno, že jsme ve vztahu k Pánu Ježíši ochotni všechno opustit. To musíme mít jasno. A když nám Pán Bůh, a pozor, ze své milosti něco vezme,
44:01tak je to Boží milost, aby nás osvobodil pro věčnost. A co z toho, že máme to a ono, když bychom mohli ztratit věčnost, tak tedy pát, veliký, bohatý mládenec, já bychom rádi o něm slyšeli, podobně jako o apoštolech opustili. A nemyslíme, že to měli snadné opouštět manšelky, děti. Já jsem přesvědčen, že Pán Bůh v těch rodinách tak konal,
45:00Že pochopili ty manželky a děti, že pán Bůh k něčemu vyššímu, toho tatínka nebo bratra povolal. Že naklonil srdce těch nejbližších, že to pak, to byl boží plán, nekončilo tragédiemi v rodinách. ale teď jde o to povstání a písmo svaté je plné skutečností o povstání věřících a stačí smírně ta poštola Pavla, to bylo povstání.
45:45No, žádná ta moje ilustrace se tomu nevyrovná. Ten, který pronásledoval, který neváhal, aby Štěpán byl ukamenován a tak dále. Co se s ním stalo? nakonec byl sám ochoten položit život pro Pána Ježíše. To bylo povstání a to je boží charakteristika.
46:23A Pán Bůh, ten ví o každém z nás. Ví o našich pádech a teďka zdaje boží milost v tom našem povstání. Jde o to povstání. A teďka zde mám dvě nebo tři krásné ilustrace. Byl konec druhé světové války, ale v těch posledních dnech, dokonce po vyhlášení míru, ještě se sem tam objevila nějaká přestřelka.
47:03Představte si, že v takové přestřelce se jeden voják SS dostal do vojenské nemocnice, ale ta byla pod zprávou Angličanů. jediná šance pro přežití tohoto SS Mana byla, že dostane transfuzi krve. A tento SSA, když to tak řekneme, se na tom nemocnějším lůžku obrátí k anglickému lékaře a říká,
47:47říká, a to je anglická krev, kterou mám dostat? A ten lékař říká, to je dobrá, zdravá anglická krev. A ten SSH mu říká, tak o to nestojím, to radši zemřu. Za nedlouho bylo to jeho tělo odneseno na hřbitov, nebo na hřbitov, na hrob.
48:21Pohrdnutí krví. Když jsme u té krvi. Zbožná matka měla syna, který propadl alkoholu. A tak pro důsledky toho alkoholismu se dostal do vězení.
48:51Ale když se vrátil, jde k matce a matka mu chce stát k pomoci a on říká, ale já mám pořád. Sklon k tomu alkoholismu. Matka říká, udělej slib. Těch slibů jsem udělal, nepomohlo. Tak takový slib podepiš. I to jsem udělal.
49:26Jak jsem četl, tak říkám, manželka, teda matka, zala nůž a řízla se v předloktí a říká, podepiš ten slib mojí krví. Na Češi lustrace končí tím, že tato krev ho probudila k tomu, že se obrátil, znovu zrodil a stal se božím dítětem.
49:57krev. Já jsem si musel v té přípravě vybavit píseň armády spásy. Tak je to v těch bývalých zpěvnících vyloženě titulováno z armády spásy. Či chceš vezby hriecha, byť zbavený, moc v krvi je. Moc v krvi je. A já jsem začal tenhle zpěv armádě spásy
50:29několikrát. Ale to je zpěv. Tam se neubránili tomu, aby přitom tleskali. Víte, to je tajemství. Krev Pána Ježíše Krista. Moc v krvi je. Haleluja. Ale končím jednou ilustrací, tu jsem vybral pro děti.
51:00Nevím, do kolika, Káťo, jsme dětmi. Je ti sedmnáct? Seš ještě dítě? To jsem rád, takže na ilustraci i pro tebe. Pro Izabelku, tím spíš pro Beatrici. Tak pozor, asi nevíte hned, kde je stát Virginia v Severní Americe. Víte, američani dobře vnímají, kde je jich a sever, takže já bych řekl, že Virginia to je stát, kde začíná jich, čili nevím, 200 kilometrů pod New Yorkem nebo kam, a tam jsou hory.
51:48No já bych řekl tak jako jizerské. V té ilustráce možná sto let stará. V těch horách si jeden učitel nevěděl rady s třídou. Nevěděl. Rezignoval. No a mladý student, pardon student, mladý učitel ve zaměstnání žádal o možnost, aby učil v této škole a konkrétně v této třídě, ale v té době byly mnoha třídní, mnohavěkové třídy.
52:30a ředitel říká, asi nevíte dobře, o co žádáte, vy si troufáte na třídu, kde učitel rezignoval? No pokusím se. Přijde do třídy a teďka ti stateční kluci, co vypudili jednoho učitele, si říkají tak a jemu dáme zabrat. a on přichází s touto moudrostí, říká, děti, abychom měli náležité soušití, my musíme přijít s nějakými zákony.
53:11Takže vy mě řeknete, která pravidla považujete za důležitá pro naše soušití. No tak to začalo, no jednou měli možnost ukázat, jak jsou moudří, tak no tak nesmí se krást, dobře, napsal na tabuli, zákaz krádeží, co dál, nesmí se lhát, no a psal a vznikl se z nám deseti povinností,
53:47a pokračuje a říká, ale teďka, když máme seřítit těmito pravidly, tak musí existovat tresty. No ale to byli ouborci, ti chlapci. Jaký tresty? Deset ran prutem na záda. Tak se to dalo do té smlouvy. Načeš jednou se stalo, že tomu nejvýraznějšímu Tomovi, Tomášovi, zmizela svačina.
54:31Přišel za učitelem krádež. Tak se pátralo a přišlo se na takového úbožáka, hůbeného klučíka, který byl v kabátě zapnutém. John, Jan, co s ním? No bylo domluveno deset ran. Sundej kabát, John sundá kabát, pod kabátem žádná košile, žádný svetrp, kalhoty na provázku. Víte, tam v těch oblastech byla chudoba. Jak to, že nemáš košily? Já mám jedinou košily a dneska jí maminka Pere,
55:21A teď se chystá k první ráně a ten tom, kterému byla svačina ukradena, se přihnal učitel a říká, jak si těch deset ran dostat za Johna. No to je ilustracie, jak se patří. Protože přesně o toto jde ve vztahu k Pánu Ježíši Kristu. Hřích, ten je v božích očích tak hrozný, že stál oběť syna božího na kříži. To nedoceníme, to se ani nenamáhejme.
56:15Spíš k nám promluví takováto ilustrace. Chudák, vyhladovělý, bez košile, ukrad zvačinu. Tom dostal pět ran, zlomila se rákovska, tak to museli být rány. A třída se vzepřela, že to stačí.
56:48Víte, v tomto kázání jde o dvě věci. Jak stojíme o božích charakteristiku. Do jaké míry opravdu stojíme o to být příkladem. Zdali by se v našem případě objevilo v Biblii a aj, kdybychom žili v této době. Je to možné? Je to možné.
57:19Ne, tak se divím, že jste nezačali pokybovat. To je možné, protože Boží slovo nás vede k dokonalosti a my proto chodíme také na bohoslužby, aby skrze kázané slovo docházelo k očišťování. To je proces. Podkazatelnou se vzdáváme toho a onoho. A nebo proč sem chodíme? Jako proč chválíme? Tak tedy je to možné. A aj. A teď bych mohl jmenovat, jestli to, které jméno, by Pán Bůh mohl uvést, Pán Bůh by mohl.
58:12To záleží jenom na tom, jestli činíme pokání z toho, co máme činit. A to druhé, to je náš vztah k prolité krvi Pána Ježíše. A tak ta ilustrace o tom Bojákovi SS, ta jde na tělo, protože buď to tu krev přijmeme, anebo jsme mu podobní.
58:47a co je to dobrá anglická krv? Proti krvi syna božího. Ale není jiné cesty. A tak teď bude minuta, dvě, tři k osobním modlitbám. A jestli při těch modlitbách budeme činit pokání, nebojme se zvednout ruku, i když já se zase tak hrozně dívat nebudu,
59:20ale čiňme rozhodnutí, protože jste možná někteří, kteří máte činit pokání a pokání, to je milost. Je to tak prosté. Tak prosté. A vyznat svoji víru ve křtu, tak prosté. Tam na Kamčace to stálo kazatele život. To, že přešili ti křtěnci, kterým byl cpán písek do úst, aby mlčeli, protože vtrhlo tam 20 chlapíků, likvidovali je a oni se modlí.
1:00:05a ten velitel znechucenej, rozlobenej, zacpěte jim ústa, tak začali křesťanů zacpávat ústa tím pískem z řeky. A tak to nepřešil kazatel této skupiny. Tady máme lidská práva. To není jen formalita, že máme náboženskou svobodu, jako to tam bylo v tom tehdejším sovětském svazu. Máme tu možnost, tak tedy odevzejíme svá srdce pánu Ježíši znovu v pokání. Je to úžasný čas.