Hádky a závist | Pátek 1/3
Výraz pokoj je v přepisu na 14 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Žalm 139Skutky apoštolů 41. Petrův 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:04Tak už máme poslední dvě témata, ale máme ještě i čas, abychom se vrátili k tomu tématu, co jsem chtěl nějak možná přeskočit. To je téma, myslím, že 8 než 7 to je, tak to znamená, že máme ještě i čas na hátky a závist. Je to dobré, že máme čas na hátky a závist. Já jsem to chtěl přeskočit, ale jednou na mládežnické konferenci
0:39tak tam to moderoval náš syn a byl z toho strašně nevozný, protože to ještě nikdy nedělal a teď poprvé. A když tak oznamil všechny semináře, které měly být teď po obědě, A měl říct, kdo, o čem a kde. Tam byl jeden seminář s názvem Předmanželský sex, otáznik.
1:09A teď, když to všechno oznámil, on tam řekl, a v 14 hodin bude Petr mít v místnosti 101 předmanželský sex. Tak nemluvilo o semináři, jenom, že tam bude mít v 14 hodin v té místnosti předmanželský sex. Všichni se smáli a bylo mu to tak trápne. Dobře, ale přišlo hodně. Tak, ale teď vážně, já se pomodlím.
1:45Pane Bože, děkujeme ti za to, že znovu můžeme přemýšlet o tom, co jsi nám nechal napsat v listě Jakuba. Děkujeme ti za to, že ty nás chceš pořád proměňovat. Pořádně jsou další témata, o kterých bychom měli přemýšlet v svém osobném životě. A tak Tě prosíme i teď o požehnání, o vedení zkroze svého ducha a chválíme Tě za to, že nemusíme pochybovat,
2:15že bys tady nebyl. Víme to přesně, že jsi přítomný a chválíme Tě za to. Amen. Tak ten text jsme už četli, o kterém teď budeme mluvit. tak je to sedma lekce, když se k tomu teď chcete vrátit, Hatky a závist. Text jsme už četli, když jsme mluvili o moudrosti a teď se soustředíme v tom textu trochu na něco jiného.
2:45Tak je to Jakub 3. Jakub 3. A budou číst od 13. verše. Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? ať ukáže dobrým způsobem života své skutky v moudré tichosti. Máte-li však v srdci hořko závist a soupeření, nechlupte se a nelžete proti pravdě.
3:15To není moudrost se stupující z hůry, ale pozemská, duševná, démonská. Vždyť, kde je závist a soupeření, tam je zmatek a kde je jaká špatná věc, Moudrost z hůry je předevčím čistá, potom pokojná, mírná, potajná, plná milosedenství a dobrého ovoce, nepochybující, bez přetvářky. Ovoce z pravidelnosti je v pokoji zaseváno těm, kdo působí pokoj.
3:47Tak jako píše do zboru, ne do jednoho, které to teď právě v tom konkrétním zboru nebylo tak pěkné, ale on píše do více zboru, je to takový okružný dopis, do více zboru mimo Palestínu. A jako by to vypadalo ve všech těch zborech takhle. Závist, souperžení a všechno to, co tady je napsáno,
4:19dokonce věci, které nazývá pozemsko-duševní-demonské. A to ve zborech. A člověk by řekl, kde jsou ty časy, které byly popsány v skutcích. Tak je to možná o 25 let později. Když je tam napsáno skutky 4.32, všichni, kdo uvěřili, byli jednoho srdce a jedné duše
4:49a nikdo neříkalo ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nebož měli všechno společné. Jednoho srdce, jedné duše, všechno měli společně. Měli společně kreditní kátu, každý měl kátu toho druhého z účtu. Tak jak to a teď 25 let později musí psát o tom. Tak se podívám trochu na to, co tam bylo, když tam je napsáno v tom 14. verzi.
5:22máte v srdci horško závist a soupeření. Soupeření v zboru, v církvi. Jeden chce být lepší než druhý, nebo vyšší než ten druhý, nebo cokoliv tam je, závist, nepřejeme někomu, aby tak dobře uměl zpívat, jak ty tady vpředu. Nejenom, že tam sedíme
5:52a říkáme, Rád bych tak uměl zpívat, ale ani jim to nepřejeme. Lepší by bylo ještě, kdyby ani oni to nemohli, uměli. A já vím, že nikdo tak nemyslí z nás. Ale tehty to tak bylo. Z těch zborech. A možná, že něco podobného i známe. Závist. Nevím, známe to. Závist. Soupeření. Bůh někomu něco dal.
6:22A my se zlobíme, že to dal jemu, a ne nám. To je tohle tady. Nevím, jestli to známe. Bůh někomu dal partnera, ale nám ne. Tak sáni nemůžeme radovat z té svatby, protože my ještě nemáme tu svatbu. Ještě nikoho nemáme. Bůh dává nějaké duchovné dary, jak se mu řekl, a my je nemáme. A tak jsme možná dokonce i naštváni. Naštvány. Někto umí zpívat, kázat s dětmi, cokoliv.
6:55A to z Boha potřebuje. A my se neradujeme z toho, ale spíš jsme z toho smutní, že to nemáme my. Dokonce někto čeká ještě na děti. Někto mi to řekl, že už nemůžu vidět miminka. Protože sám nemá. Už ani nemůžu vidět miminka, že druhé má. Tak to je závist. To není pěkně.
7:26Když jsme přišli do Česka, tak jsme se učili, měli jsme jednu soukromou učitelku a tak jsme zkusili s ním mluvit, tak jak jsme už uměli. A nevím, jak jsme se k tomu dostali, že jsem tam nějak řekl, že pro různé národy jsou možná i různé věci důležité, různé hodnoty. A ona řekla, tak jak například,
7:58já jsem zkusil teď ještě taková špatná čestina, nebo hodně špatná, tak jsem i řekl, no pro američan asi je hodně důležité svoboda. To je nějaké slovo svoboda. A pro Němce to je možná taková jistota. Oni potřebují ve všem jistotu. Oni mají na všechno dvě pojištěny, všechno bylo v pohodě a nic se nemůže stát.
8:29A ona řekla, a co Češi? A jsem řekla, no tak já to nevím, to musíte vědět vy. A ona řekla, asi závist. Já jsem z toho byl docela překvapený, to by mě vůbec v životě nenapadlo, že by někdo něco takového mohl říct. Asi závist. Tak zkusila to trochu potom i vysvětlit, to už ani nevím, co tam řekla, ale mi to nějak zůstalo v hlavě.
8:57To už je opravdu hodně dlouho. 27 let, nebo 26. A potom jsem si i někdy tak všiml, když jsem viděl nějakou reklamu někdy i v televizi, že ta celá ta reklama byla postavená na závisty. tak soused přijde s novým autem a oni stáli tam za záctojem, dívali se a teď mezi sebou se hádali proč ona to on to má, odkud asi na to bral a teď to byla reklama
9:28pro nějaké levné půjčky a vzpomínám si jak jsem jedno šel s někým ze sboru tak na procházku a teď 25 let zpátky a to vypadalo tady ještě trochu jinak a když tam stál, tak jsme šli kolem nějakého pěkného auta. A on mi řekl, no když vidíš takové auto tady, můžeš si být úplně jistý, že to nemá čistým způsobem. To mi to také už bylo divné,
9:57že to tak řekl, protože proč nemůže být někto pěkné auto čistým způsobem? Hned předpokladáte, to je podvodník. To určitě. A hned už takový negativní postoj. Proč? tak já to určitě nechci říct, že to je nějaká národná záležitost, ale tady to bylo i ve zboru. A musíme se ptát, jestli to možná i známe.
10:29Je to, o kolik je to lepší, když se můžeme radovat z úspěchu a z dadů, které mají druhé, druzí. Jak je to pěkné, můžeme se radovat z každé svatby, z každého miminka, z každého daru, co někdo jiný dostal. Tak potom máme o tolik víc možností se radovat, když to jde. Protože tady je napsáno, když to nejde,
11:00tak to je lidské, duševní, pozemské, démonské. a škodíme hlavně sami sobě. Je to dobré, když máme potom tolik důvodů k radosti navíc, když se můžeme radovat i z toho, co Bůh dává někomu jinému. A teď ty hádky v zboru, jak je tady napsáno, taková bojová rivalita.
11:31my víme, že někteří dokonce soudně nebo před soudem se hádali. Tak to Pavel vyčítá v listě korinským. Najedno ten bratr se stal soupeřem. A chceme ho nějak tak porazit. Ale aby ta hadka nebyla tak pro všechny na první pohled, tak nebo říct,
12:02aby mě viděli, že to je právě tohle tady, duševní, demonské, pozemské, tak to postavíme na duchovný úroveň a v podstatě bojujeme za nějakou teologickou věc, za pravdu, nebo za čisté učení a postavíme to na duchovný úrovný, aby to vypadalo líp. A můžu vám říct, opravdu si myslím, že častokrát
12:32nějaká hádka začala tím, že tam je nějaký teologický problém. Ale skoro nikdy jsem neviděl, že by to na té úrovni zůstalo. Že by to zůstalo na věcné teologické úrovni. Po nějaké době, když se hádají dál, tak už vždycky to je osobní a ta teologie nebo cokoliv to je, už je v pozadí.
13:04Teď ještě během tohoto týdnu mi volal jeden kazatel z Nemecka a chtěl nějakou radu a řekl, že v neděli u nás někto kázal a jeden stáží s tím vůbec nesouhlasil, co on tam kázal a on skončil kazány a ten stáží hned tam šel mu nadávat, před všemi. Nebo před všemi ne, to byl konec, ale ti, kteří právě tam stáli, tak to slyšeli, viděli.
13:36Všechno je zkouška. I špatně kazání je zkouška. Co teď s tím? Co máme ty rád? Když je to teologické špatné, tak je třeba o tom mluvit. Nebo i mezi staršími mluvit a říct, toho už nezveme. A druhé to druhé, co jsme si ořekli, když dokážeme jenom chvílku počkat. Tak potom už možná některá slovány neřekneme. Ale hned tam šel.
14:05A teď se tam hádali, ostatní to viděli. A teď mi volal ten kazatel a řekl, že teď domluvili nějakou schůzku, protože teď si to museli mezi sebou vyžidit. A prosili jeho, aby u toho byl přitomný. Tak jsem řekl, vem si ještě dalšího k tomu. abys tam nebyl sám, protože potom máš dva další nepřátelé. Protože když zkusíš se nepostavit jasně na tu stranu nebo na tu,
14:37když to není tak, tak se budou zlobit na tebe oba dva. Tak nakonec tam byl ještě jiný. A když se tak sešli, ten jeden... Předtím oba dva se připravili na tu schůzku, tak to tento týden, tak oba dva se připravili tým, že jeden se polýval ještě na to, co ten druhý všechno napsal na Facebooku a dělal nějaký screenshot, já nevím, jak se to říkat česky, tak screenshoty, které přinesl, jaké věci on tam dává na ten Facebook.
15:06ten druhý vytáhl ještě kazány, co on už někdy řekl, co nebylo dobré. A teď to bylo přesně tohle, co tady je napsán, soupeřený. Kdo má víc špinu na toho druhého? Tak řekl mi potom, že to bylo strašné, ale Bůh k konci dal milost, že se směřili, ještě se modlili a byl potom tak rád a vděčný. řekl, že Bůh ještě dal milost.
15:38Všechno dobré teď. Víte, v čem je problém? A já to jsem mu už neřekl. V čem je problém? Není všechno dobré. Protože to nemůžeš vymazat z mozku, hned pryč. To si navzájem odpouštíte a máte dojem, zase je to dobré, zase to je tak, jak předtím, ale není to. Protože vám to zůstane tam v mozku. A jak mil potom jeden z nich jenom něco špatného říká,
16:04jenom nějak něco naznačí, hned se vám to vrátí. Já jsem věděl, že mi neodpustil úplně. A už je to znovu. Tak a proto je dobré opatně pomálu, aby ani to nedošlo tak daleko. Abychom nemuseli litovat, co tady říkáme. To není kdo vyhráje. To můžeme jenom prohrát. Jakmile to je na osobní úrovně, můžeme jen prohrát.
16:35Když máš dojem, že v tvém zboru se učí blud a nejsi stáším, tak je důležité si uvědomit, že za ten blud neneseš zodpovědnost. A to teď není tvůj úkol zachránit ten zbor před bludem. Tak můžeš tam jít a to je i dobré, když jsi přesvědčený, že to tak je, můžeš tam jít a možná upozornit starší na to, a to právě
17:05bylo tam něco takového, v tom zboru tam, upozornit starší, ne přeskazání to vyřešit, tak ale tam jít a to upozornit, to je možná tvoje zodpovědnost a tam to skončí. Tak, a když je to velká věc, tak je to dobré odejít, hledat si jiný zbor, ale nemusíš tam bojovat proti vedeným, pro něco jiného. tak to není opravdu náš úkol.
17:34A co ty stáši? Já jsem jedno byl na přednášce, to bylo o vedení zboru nebo něco, a tam byl ten, který tam mluvil, a byl hodně starý bratr, nebo hodně starý, ale starý bratr, přes 70, a on právě mluvil o tom vedení a když se ho tam nějak dáli a v čem je největší problém těch stářích. Úplně největší problém.
18:06A on řekl něco, tak to mi také zůstalo v hlavě. Já jsem dokonce nesouhlasil tak moc, že jsem potom tam šel s ním mluvit. Tak on řekl, ale teď už vím, že na tom opravdu něco je. On potom řekl, největší problém je, že oni nevedou, ale že vládnou. A to bylo zajímavé. Takže nevedou, ale že vládnou tam. Je to v člověku touha pomoci.
18:39A když moc v uvozovkách, moc to není moc, je být stářím, ale když v uvozovkách tu moc má, je to vždycky nebezpětší. A čím dál někdo v té funkci je, tím větší je i potom to pokušení, aby se stal malým králem svého malého království. A to neplatí teď jenom pro stáši,
19:10to platí pro každého, kdo je v nějaké funkci, kde může někoho vést. Jenom takový příklad, teď ne ze sboru, ale úplně ze světa. Když se díváte na nějaké diktatóry, nebo v Africe někdy, to je hodně tam, jak tam nastoupili a jak celý národ je volil, protože viděli v něm nějak naději
19:40a jak on měl takové přesvědčení a chtěl tam přinést demokracii a mluvil o svobodě a každý muže, tak nastoupili všichni, ho tam volili a po nějaké době, tak po pěti, deseti, patnácti lety, tak je to největší diktátor, který ta země vůbec měl. A on to nějak tak řekl, na to musíme dát pozor. Jak jsem řekl, já jsem tam potom šel a já jsem řekl,
20:12tak to si nemyslím, že stáši jsou takový. A ona řekl, že stáši jsou takový, ale lidé jsou takový. A to je to, co jsme právě slyšeli i ten jeden večer že v poslední době lidé budou. A my jsme lidé z poslední doby. Tak skrze Božího ducha se můžeme měnit, to je úplně jasné. Ale já přečtu jenom ještě, co ten Petr píše.
20:39Petr, pátá kapitola. Petr, pátá kapitola prvního verše. A Petr asi taky ví, proč to píše. On píše, stáši mezi vámi vybízím, já spolu stáši a svědek Kristových utrpení a takový účastník budoucí slávy, která bude zjevená, pastte Boží stádo, které je u vás, dohlížejte na ně, nezdunocení, ale dobrovolně,
21:11podle Boha, ne z nízké zjištnosti, ale ochotně, ne jako páni nad svým podílem, ale jako ti, kteří se svému stádu stávají vzorem. I on varuje tady, Hned přetom ne jako páni nad svým podělem a jako tí, kteří se stávají vzorem. Tak to pokušení je v nás. A když máme ještě ty možnosti, musíme o to víc bojovat.
21:45Ty skutečné motyvy našeho jednání jsou tak těžké poznat někdy. Tak já čtu ještě jednou úsek, který jsme také možná slyšeli, četli Jakub Štěží, tam to pokračuje stejná téma, a on se ptá odkud jsou ty hátky boje, odkud jsou boje a hátky mezi vámi, zdálené odtud z vašich rozkoších,
22:15které bojují v vašich údech, díhtíte, ale nemáte, zabijíte a žárlíte, ale nemůžete ničeho dosáhnout. Hádáte se a bojujete a nic nemáte. Tak je to o zboru o tom, co tam může být. Tělesnost, kritičnost, chamtivost. Není to pěkná kapitola, jak to tady píše. A musíme opravdu zkoumat
22:46své srdce, co tam opravdu je. Já mám největší strach ze svého vlastného srdce. Abych vám řekl pravdu. A že ten mozek si myslí, myslí, že všechno je v pořádku, dělám to všechno z čistých motivů, tak jenom pro Pána, jenom pro Jeho slávu, tak a občas na jednom i Bůh tak jenom zjevuje, co v tom srdce je a proč člověk to dělá.
23:18a tak potom mám pochybnost, jestli to je opravdu k Boží slávu nebo proč dělám věci. Žalm 139, 23 Vyspytuj mě, Bože, se modlí David, a poznejme srdce, zkoumej mě a poznejme myšlení a pohleď, není ve mně cesta trápení a veď mě cesto věčnosti. Tak ten David to také věděl a modlil se.
23:50A tak se máme modlit. Pane Božo, ukaz mi ty pohnutky a proč opravdu věci dělám. Je to z čistého srdce. Tak tolikrát jsme vyzýváli k tomu, abychom opravdu tak hlídali své srdce. A když někdo potom ještě to postaví všechno jenom na teologickou úroveň, protože to bylo u těch dvou i co se teď tady hádali. Ten jeden kázal, protože myslel, že ty starší to dělá
24:19špatně. Tak a potřebu je teď poučený. A ten druhý také myslel, že musí teď zboa chránit před takovým kazatelem. Tak každý to postavil takhle na duchovný úroveň, ale potom to bylo hodně osobný. Tak a pěkné je, když vidíme potom dál v tom úseku, v tom sedmnáctém
24:49verši, jak to má být. A teď je tam napsáno, moudrost z hůdy je především čistá, potom pokojná, mírná, poddajná, plná milosedenství a dobrého ovoce, nepochybující, bez přetvářky. Ovoce z pravidelnosti je v pokoji, zaseváno těm, kdo půsoví pokoj. Tak když máte tam na jednou stranu ty hádky a soupeření a závist a to všechno.
25:21Ale teď on mluví o tom, že je jiná cesta. Že člověk může mít i úplně jiné zaměření, jiné srdce, když Bůh dává moudrost. A to si přejú tady, aby to tak bylo. A podívejte si jenom když teď v tom 17. kolik tam je právě o pokoj, o míru. Tam je napsáno moudrost úry je především čistá. Potom pokojná.
25:52To je to, co Bůh působí. Pokojná. Mírná. Potom plná milosedenství. Potom ještě spravedlný. A znovu k konci. V pokoji zaseváno těm, kdo působí pokoj. Bůh působí pokoj. V našem srdci nejdřív máme pokoj s Bohem, ale potom i pokoj s lidmi. Víte, když má někdo problém, tak
26:23v sboru, v práci, v sousedství, v manželství, v rodině a pořád si ještě myslí, že on je ten správný a všichni ostatní jsou vedle, tak to žije opravdu už natolik v omílu, že si to nedokážu představit, jak si to pořádně k tomu může myslet. Znám aspoň jednoho takového člověka, které to tak bylo. Se sousedem se tak strašně hádal,
26:52protože ten pes od toho souseda pořád štěka, tak se tam naštval, řekl mu to, to se všechno dá říct i různými způsoby. Ale řekl to takhle, že potom ten soused s ním už nemluvil, tak a potom bez bodu a v manželství možná ne, tak to nevím, ale to je opak toho, co Boží duch působí. Ovocem Božího ducha však je, co pokoj. Je to pokoj.
27:23A teď bych právě nechtěl jenom tak negativně o tom mluvit, já chci ještě trochu o tom, že můžeme byť takovými směžovateli, byť směžovatelem, mírotvácem. To je to, co si přijel, abychom byli takoví. Když je nějaký problém, ať nás někto volá. Pomoc. Zase působit mír a pokoj,
27:53protože jsme to ztrátili. Tak to je tak pěkné vidět v tom textu. Tolik dobrých věcí můžeme působit. Mír, pokoj a potom milosedenství. To je to, co Bůh opravdu chce vidět. Tak co jsme, peace maker nebo troublemaker? Tak co děláme? Působíme problémy nebo působíme pokoj a mír? Má to už pět devět znovu kazání na hoře,
28:26tak pan Ježíš říká úplně to samé. Blahoslávení tí, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni božími syny. Takové zaslíbení. Blahoslávení tí, kdo působí pokoj. Jaký jsi člověk, když přijedeš, působíš pokoj nebo napěty? V jednom zboru, kde jsem byl, jsme také měli člověka,
28:58tak to bylo těžké s ním. A dokonce v nějaké diskuzi jsem řekl, proč jsi zase proti? A to řekl, no někdo snad musí být proti, ne? To byla odpověď a já jsem opravdu myslel v tom okamžiku. To je opravdu postoj jeho srdca. Někdo snad musí byť proti. Tak ne, nemusí. Nemusí. Bůh, Boží duch, působí jednotu. Znam jiný sbor v Americe. To je jeden z mých nejlepších přítelů v tom sboru.
29:40Když tam chcete být členy, musíte podepsat, jak se budete chovat, až přijde napěty a hátka a sbor. Musíte tam i podepsat nějaké teologické prohlášení, čemu věříte, ale ještě je větší skladu na tohle. Nevím, jestli znáte tu knížku Peacemaker,
30:11to je něco jako směžovatel, mírotvůrce, a tam jsou nějaké kroky, jak tvořit pokoj a mír, jak byť ten, který působí mír. a něco takového tam musí podepsat. Když tady chcete být členem, tak musíte se zavazat, musíte podepsat, slíbit, jak jsme o tom mluvili, jak míle bude napětý, bude problém, že budete postupovat podle štěž
30:41takových kroků. Já vám řeknu ty štěří kroky. Tak to první, co tam musí říct, nebo já ještě tohle nejdřív. Já jsem se ptal, a až ten problém potom nastane, přijde, oni se opravdu podle toho žili, pořád to ještě dodržují a to bylo zajímavé. On řekl, že ne, většino ne. A to už není naše věc,
31:11to si potom Bůh s nimi věřití. Oni to slíbili, Bůh to bere vážně a když potom už podle toho nepostupuje, to si Bůh věřití s nimi. A to bylo zajímavé. To už není naše zodpovědnost. Tak to Bůh potom dělal. Tak ten první krok bylo, že tam slíbili v každém sporu zkoumat své srdce, jestli jim opravduj, jde o Boží slavu. Tak
31:39zkoumat své srdce, aby zjistili, jestli jim opravduj, jde o Boží slavu. Jaké jsou tvoje motyvy v tom? Zkoumej se. Tak to bylo to první. Tak to druhé potom je hledej, až najdeš trám ve svém oku. Tak je opravdu dobré a důležité a zajímavé. Hledej, až najdeš trám ve svém oku.
32:09A potom ho vytáhní. Tak to bylo to druhé. A potom to třetí bylo vždycky budu ochotný mluvit. protože tak častokrát potom někdo je uražený a už odmítal vůbec se setkat, vůbec mluvit o tom a uraženost je řík, je v tom listu říků. Být uražený a už nemluvit je řík. Tak to
32:39třetí bylo právo, vždycky budu ochotný mluvit. Nebudu se uražit. A to v štvrté bylo. cokoliv bylo, vždycky budou ochotný je odpouštět a směřit se. A to mi, já nevím, my jsme to nikdy nezavedli v zboru něco takového. Ale možná, že to je dobré. A potom někomu, když už není ani ochotný se sejít s někým o tom mluvit, říct, ty si tohle
33:09tady slíbil, podepsal, to byla podmínka, aby se mohl stát. A možná někoho to potom ještě povzbudí k tomu, aby to dodržoval. My, když jsme založili v Ostravě ten zbor, tak to bylo velice neobvykle, protože obvykle je to tak, že začnete možná v domácnosti někoho, v málej skupině, potom to doste
33:39a potom možná někdy, po kolika letech, tak můžete i uvažovat, jestli nemůžete koupit malý zborový dům nebo postavit něco. my jsme než jsme přišli sem, jsme ještě byli v jednom zboru, jenom pár let nedlouho nebo velký zbor ale zhruba sto lidí to už něco je sto lidí a potom, když jsme tam byli
34:10v Ostravě v tom zboru, se ty stáří mezi sobou, mili jenom dva ty stáří tak pohádali že nakonec ten zbor jim řekl, že vás už nechceme v nedělí slyšet. Protože oni se tak hádali před zborem a nepěkným způsobem. Asi se nedá vůbec hádat pěkným způsobem. Ale to, co si tam navzájem všechno tak řekli, že zbor řekl, že už je nechtějí slyšet.
34:41Ten zbor skončil. Já jsem už častokrát viděl, jak nějaká skupina odchází jak se zbova rozdělí, ale tam se nikto nerozdělil, neodcházel, ten zbov úplně skončil. A on mi volal a řekl Manofer, tak jeden mi volal, Manofer, přijď s nakladjakým sen. Ty můžeš mít úplně všechno, co tady máme, my skončíme. Tak já jsem opravdu
35:11nakladjakým jel do Německa. My jsme přivezli z bova sto lidí. tak my jsme přivezli úplně všeho, co tam jeli. Židlí, stožidlí, klavě, kazatelnou, kuchyňskou linku, úplně všechno. Potom mám ještě řekl a vem i celou hotovost, tak co jsme vzali z účtu, tak může všechno mít k čemu, komu to patří teď, už není zbor. Tak potom ještě i nějaký další zboru
35:42něco přidali a my jsme potom koupili v Ostravě dům A měli jsme celé zařízeny, úplně všechno. Ukazatelnou klavíru, všechny židle. Tak jenom lidi ne. A potom Bůh dal i lidi do toho. Tak jak říkám, to bylo velice obyklé. Ale v tom zboru jsme možná seděli 15 let
36:13na těch židlich z toho zboru. Kázat jsem z té kazatelny, nehrál jsem na klavíru. To jinak by nikdo nezůstal. Ale já jsem tolikrát myslel, to je na jedné stráně důvod k vděčnosti, když jsem to viděl, na druhé stráně je to důvod k pláči. A my nemluvím o světu, co ten zlý svět dělá. Protože zase stejně, podívejte se do komentářek,
36:45k tomu textu, některé tam píšou, že to je ten vnitřní boj v člověku, popsan tam, jak ta stará přirozenost se přes to novou. To je úplně nesmyslet. Nebo, že to je ještě tak předobráceným nebo něco, že to je ten boj toho zboru proti světu. Ne, to je boj uvnič zboru. Úplně jasné to tak píše,
37:15bratři, mezi vámi to vypadá takhle. Já bych mohl jeden příklad po druhém. To jsou zkušenosti, které nejsou pěkné. Já vám ještě řeknu jednu a potom už to stačí. Nebo dva. Z Boha byl tak rozsádány, nebo tam to bylo tak dvě skupiny. Seděli dokonce odděleni. A teď, jak to Stanna popsal všech
37:46trochu, jak to je v těch našich, nebo bývalo v těch našich křesťanských zborech, tam nebyl tak moc organizovan, někdo navrhl píseň, když někdo z té jedné skupiny navrhl píseň, ta druhá nezpívala. Představte si to. A tak slavili pamatku. To je opravdu smutné. Jiný zbor přišli za mnou a ptali se, musíme mít v neděli kazány?
38:17Je to někde napsáno, že v neděli musí být kazány? Já jsem řekl, co ty myslíte? Proč nechcete kazány ve sboru? No a teď přemýšlím, jestli nestačí, abychom si řekli tak zkušenosti s pánem, co každý měl. Myslím, tak to je také dobré, ale ano, musíte mít kazány. A proč nechcete mít kazány? A říká, že jsou tak pohadáni,
38:46že když někdo káže, ty druze jenom slyší v tom nějaké vyčítky a to je zase úrážka na to a tím chce zase říct to. A říká, že pokaž těm kazány, ty vztahy jsou ještě horší. Musíme mít kazány. A musíme mít kazány. Víte jenom, že teď, když se dívám na ty zbory 20 let později, Bůh tam už nežehlá. postupně lidé odcházeli
39:14byli pryč ty zbory skončili nebo je to jenom úplně malinká skupina která zůstala a to je smutné a teď čtete skutky dva jak je to napsano všechno měli společně tak se milovali tak úplně něco jiného a my se musíme k tomu vrátit protože to je naše svědectví A já vám přiznám, my jsme to i tady slyšeli, zpívali.
39:48Pokažte, když slyším tu píseň, že nás mají poznat po lásce. Já to ani nezpívám. Ale pokažte, na to myslím. Tak by to mělo být. Ale častokrát to tak není. Tak zkusme na to myslit, pokažte, když to zpívám. Já chci dělat Pána všechno, aby to takhle bylo, aby nás po lásce mohli poznat. Protože když to tak je,
40:20tak potom je úplně jasné, že Satan má jeden hlavný cíl. A to je, aby se nemilovali. Aby podle lásky je nikdo nepoznal. A tolikrát má v tom opravdu úspěch. Já bych se s vámi ještě porýval jedno na Petra. tak 1. Petr 3, 9, tam je napsáno, neodplácejte zlým za zlé, ani úrážko za úrážku,
40:51ale naopak, žehnejte, vždy k tomu jste byli povoláni, abyste jako dědictví obdrželi požehnáni. Neboť, kdo chce milovat život a vidět dobré dny, ať držuje jazyk od zlého a ty od listivých slov, ať se odvrátí od zlého a činí dobré. Ať hledá pokoj a usíluje o něj. A tam není napsáno,
41:22to nezačíná takhle, kdyby vám někdo udělal zlé. Nebo pro ten případ, jestliže, kdyby. Ale tam je to předpoklad. To je předpoklad. To budou dělat? A tak máte reagovat. A jak Pavel trpěl? A čím? Kým trpěl Pavel?
41:53Utočili i nevěříci na něho. Tak to je jasné. Ale kolik trpěl věřícími? Když čtete v Korintském, jak ten zbov v Korintě utočil na Pavla. A on se pořád modlil. za ten zbor, dokonce děkoval za ten zbor a chvál Pána, chválil Pána za ten zbor. A prvný korinský Petr, znovu Petr,
42:243.17 je napsáno, nebo tě lépe trpět, bude-li to chtít Boží vůle. A to si uvědujte, musíme uvědomit u toho, to může být Boží vůle, to trpení. Tak, nebo tě lépe trpět, bude-li to chtít Boží vůle, když jednáte dobře, než když jednáte zlé. Vždy ti Kristus jednou pro vždy trpěl za žíhy, spravedlivý, za nespravedlivý.
42:54Tam je napsáno, že naše trápení tak může mít dva důvody. Jeden, že jsme se chovali dobře a jeden, že jsme se chovali špatně. a nepředpokládajeme vždy, že to je, protože jsme se chovali správně. Tolikrát žijeme v tom omilu. Ještě mám před očima, jak to jednoho řekl, že ho vyhodili z práce a on řekl, tak to je určitě,
43:25protože jsem tam řekl evangelium, protože jsem s lidmi mluvil o Kristu, proto mě vyhodil a cítil se, jakoby teď trpěl pro Krista. Já jsem řekl svědectví a oni mě vyhodili z práce. Jenom v nějakém soukromém rozhovoru ten majitel řekl, že ho vyhodil, protože byl jiný a nezodpovědný. Tak my máme dojem, že teď jsme sbírali body v nebi,
43:52protože vyhodili nás z práce a ten důvod byl úplně jiný. Tak někdy možná trpíme, myslíme si, že to je pro Krista, ale je to kvůli našemu špatnému chováni. Tak nechám to tady, ale moje přání je, aby nás volali, když je nějaký problém, pojď pomoct, zase vytvořit mír, pokoj.
44:25Že budeme právě známi tím, že tam, kde je on, tam vznikne pokoj a mír. On dokáže dát to dohromady zase, co ostatní rozbili. A ne, aby měli strach, když přijedeme, doufám, že to dobře dopadne. Chceme být opravdu míru tvorci. Tak a nejenom jako starší. Ve své rodině, v sousedství, všude. Tak tvořit pokoj a mír.
44:57Dobře. Tak pomadlím se ještě. No a potom můžeme zpívat jedno písan. Pane Ježíši, děkujeme ti za to, že ty jsi ten, který nás směřil s Bohem. My teď můžeme opravdu vyznavat, že máme pokoj s Bohem, protože ty jsi ho vytvořil. My jsme byli největší nepřátelé.
45:29My jsme tě měli v nenávistí. A jsme tak vděční za to, že ty jsi nás směřil, ty jsi působil ten pokoj. A my chceme být také takový lidi. Chceme pomáhat k směření chceme vytvářit pokoj v našich rodinách, také ve sborech, v sousedství. Tak prosím tě, abychom si uvědomili i své srdce, proč věci děláme, abychom to srdce zkoumali.
45:59A když možná nám někdo působí něco zlého z bratři, z sesté, tak nechceme být naštvaní, nechceme se pomstit, ale chceme se směřit a tak tě moc prosíme. Prosíme tě o to, aby se smiloval, abychom vždycky viděli, proč možná i trpíme a tak tě děkujeme za to, že ty jsi Bohem novej začátku i v našem životě. Amen.