Tak jako KRISTUS
Biblické texty v kázání
1. Korintským 13Efezským 4Matouš 221. Korintským 141. Korintským 16Koloským 11. Petrův 4
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
- 1:40 1. Petrův 4,8
- 3:41 1. Korintským 13
- 14:18 Koloským 1
- 34:45 1. Korintským 16,14
- 38:26 1. Korintským 13
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:04Tak dobré ráno a pokoj vám. Je to je to radost vás vidět a být s vámi uctívat našeho Boha, našeho Spasitele. Poprosím taky nechci zapomenout vyřídit pozdravy z bratrů, ze sester z Kladna Vřele vás zdraví a jsme za vás vděční. Poprosím vás teď, abyste si otevřeli do vaší kopie Božího slova do Jana 13. kapitoly
0:43A tento text nás povzuzuje k tomu, abychom pokorně milovali další jako Kristus, protože Kristus pokorně miloval nás. Ale proč se tomu potřebujeme věnovat dnes? Čím je, čím těžší je situace ve sboru nebo doma nebo osobně, tím více potřebujeme poznávat Kristovu lásku a usilovat o napodobování jeho lásky.
1:13Jako v rodině, jestliže nevládne Boží milost a pravda, tak vztahy nejsou dobré a téměř nic není v pořádku. A samozřejmě v církvi, kde vidíme stejné lidi v naší blízkosti několik let, možná několik desetiletí a vzájemně známe své slabosti, zápasy, možná nějaké otravné zvyky, nedostatky dalšího člověka, tak je potřeba se věnovat této prioritě
1:40Božího slova. Apoštol Petr k tomu říká v prvním listu Petrův 4:8. Především k sobě mějte vroucí lásku, neboť láska přikrývá množství hříchů. A kdekoliv jsou hříšníci, tak tam žel budou nějaké hříchy. Proto Petr říká: "Především k sobě mějte voucí lásku, neboť láska přikrývá množství hříchů." Podobně v Kolosím čteme: "A nad to
2:12všechno mějte lásku, která je poutem dokonalosti." Tak můj cíl dneska je vás povzbudit a vyzvat tímto textem v Janu, abyste se pokorně milovali jako Kristus, protože on neskutečně pokorně miluje vás. Naše jediná naděje spočívá v Boží lásce k nám. A jestli jestliže jsme nějakým
2:42způsobem opustili jeho lásku, jestli už nemá téměř žádný vliv na naše jednání, pocity, vztahy a tak dále, tak potřebujeme změnu a obnovení. vyznat modli, lhostejnost a spolehnout se znovu jedině a plně na jeho lásku k nám, ve svém synu a pak se chovat novým způsobem podle Ježíše jako církev ve v Efezu Zjevením
3:1324, ta vidíme, že měli správnou doktrínu, ale opustili lásku. Píše se tam, ale to mám proti tobě, že jsi opustil svou první lásku. Rozpomeň se, odkud jsi spadl, učiň pokání a začni jednat jako dřív. Takže teologicky věrná církev v Efezu opustila svou první lásku a potřebují rozpomenout, odkud spadli, činit pokání, začít jednat znovu jako
3:41dřív. A tato věc je hlavní náplní celého křesťanského života. Jak to řekl Pavel v prvním listu Korintským 13 od začátku té kapitoly, biblická láska je nepostradatelnou náplní života křesťana. Bez lásky můžete udělat cokoliv. Sloužit, evangelizovat, obětovat
4:11všechno, co máte, svoje tělo. Můžete sloužit víc než kdokoliv další, koho znáte. Můžete být jakkoliv úspěšný. Můžete mít veškeré poznání všech teologických věcí a všechny znalosti, ale bez lásky, říká Pavel. Tak to nic není. Nic vám to není a nikomu to neprospěje. Bez lásky bychom tak byli naopak otravným zvukem,
4:38jak říká Jan na začátku 13. kapitoly. Prostě to nikomu nepomáhá. A hned potom říká v první Korintským 14:1 Pavel pokračuje: "Usilujte o lásku." A největší přikázání se zabývá stejnou prioritou, že jo. Matouš 22. Miluj Pána svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší
5:08a první přikázání. Druhé jemu podobné. Miluj svého bližního jako sebe samého. Na těchto dvou přikázáních spočívá celý zákon a proroci. Tak se prosím eh modleme teďka spolu. Dovolte mi se pomodlit a pak si pak přečtu pro nás Jan 13, jak jsem zmínil. Tak nebeský otče, prosím pracuj mezi námi. Prosím pomoost
5:39tvé slávy, velikost tvé milosti. Prosím, Pane, pomo nám si vážit více toho, co udělal tvůj syn za nás a proměňuj nás a povzbuď naše srdce, tvou dokonalou lásku pro nás. Modlím se ve jménu tvého syna Ježíše Krista, našeho zachránce. Amen. Teď 131 až 19. Boží slovo zní: "Před velikonočním svátkem Ježíš vědal, že přišla jeho
6:12hodina, aby z tohoto světa přešel k Otci, protože miloval své, kteří byli ve světě. Miloval je až do konce." Během večeře, když již ďábel vložil do srdce Judy Šimona Iškariotského, aby jej vydal, Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, vstal od večeře a odložil
6:44své šaty. Vzal lněné plátno a přepásal se. Potom nalil do omyvadla vodu a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, kterým byl přepásán. Přišel k Šimonovi Petrovi. Ten mu řekl:„Pane, ty mi chceš mít nohy?" Ježíš mu odpověděl: "Co já činím, nyní nevíš. Potom však to poznáš."
7:14Petr mu řekl:„Nikdy mi nebudeš mít nohy. Ježíš mu odpověděl: "Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl." Šimon Petr mu řekl:„Pane, pak tedy nejen mé nohy, ale i ruce a hlavu." Ježíš mu řekl:„Kdo je vykoupán, nepotřebuje než umít nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.
7:44Věděl totiž, kdo ho vydává. Proto řekl: "Ne všichni jste čistí." Když jim umyl nohy a vzal si své šaty, opět zaujal místo o stolu a řekl jim:„Chápete, co jsem vám učinil? Vy j mě nazýváte učitelem a pánem a dobře pravíte. Jsem jim. Jestliže tedy já, pán a učitel jsem vám umyl nohy, i vy si máte navzájem umývat
8:16nohy. Dal jsem vám příklad, abyste i vy činili, co jsem já učinil vám. Amen. Amen. Pravím vám. Otrok není větší než jeho pán. ani apoštol větší než ten, kdo ho poslal. Jestliže toto víte, jste blahoslaveni, budete-li to činit. Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem si vyvolil, ale musí se naplnit písmo.
8:48Ten, kdo jí se mnou, pozdvihl proti mně svou patu. Již teď vám to říkám dříve, než se to stane, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem. Teď přeskočíme do verše 33. pokračuje:„Dítky, ještě krátce jsem s vámi. Budete mě hledat a jako jsem řekl Židům, tak i vám nyní říkám, kam jdu já, tam vy přijít nemůžete.
9:17Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali, jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci. Budete-li mít lásku jedni k druhým. Tak dnešní plán je si přiblížit zaprvé, co udělal tedy Ježíš pro své učedníky, co Kristus dělá pro své
9:48vlastní. Zaadruhé, jak to vysvětluje. Za třetí, co vyžaduje a za čtvrté, pak několik aplikací a příkladů v dnešní doby. Vidíme z textu zaprvé tedy, že Kristus miluje své učedníky. Od prvního verše. Protože miloval své, kteří byli ve světě, miloval je, tam čteme až do konce. A z širšího kontextu víme, že
10:19miloval své dřív, než oni milovali jeho. Oni nerozuměli tomu, co říkal o své smrti. Jo, oni mu ještě nebyli totálně oddaný. Když Krista odvedli, všichni se rozprchli, i když Petr říkal, že za ně zemře. Za něho by zemřel. Je to podobné s námi, když budeme upřímní. Kristus miloval nás dříve, než jsme vůbec začali nějak my milovat jeho.
10:52Tak buďte, prosím povzbuzeni, že to není míra naší lásky ke Kristu, která nás zachraňuje. Je to Kristus a jeho dřívější láska k nám. Jak stojí v prvním stanu 4: "My milujeme, neboť on dříve první miloval nás." A dále jeho láska dokonale vydrží pro své vlastní na rozdíl od lásky jakéhokoli dalšího člověka. Kristus miluje své vlastní až
11:22do konce, jak tady píše Jan. Pro nás to znamená nejen do konce prázdnin nebo dalšího školního roku, nejen do konce dalšího budoucího roku a dokonce manželství a nejen do konce pozemského života, do konce Kristova vlastního života a miloval Kristus své, protože vstal z mrtvých. Víme, že jo, bez přestání bude nás věrně dál milovat,
11:50protože se nemění. Jak se píše v Hebreům 13:8, Ježíš Kristus je tentýž včera, dnes i navěky. A tady v evangeliu podle Jana vidíme způsob, jakým miluje Ježíš své učeníky. I když si to vůbec nezasloužili, stejně jako my, tak Kristus je miloval tak, že on se ponížil, aby jim sloužil a prakticky a hmatatelně.
12:22velice se ponížil a tak je miloval. Jan tedy píše, že večeřili spolu a tady vidíme sedm konkrétních kroků, jak je Kristus pokorně miloval. A nezapomeňte, prosím, že Kristus tyto věci dělá dříve, než oni věděli, kdo je. Oni neviděli v tu dobu všechno, co víme my o Kristu.
12:53Věčný, svatý, neposkvrněný a mocný král vesmíru. Stvořitel vstal ze stolu. Všichni jedli, poléhali o stolu, odpočívali a Kristus přestal jíst. Nevím, jak vy, ale když si užívám jídla, tak nechci, aby mě přitom město rušilo, že jo. Je to dobrý, dobrý zážitek. Kto to jídlo je chutný, ale Kristus přestal jíst vhod. Víte, když naší nad tím popřemýšlíme,
13:22tak vhodnější by bylo, že by všichni tučenníci stáli kolem a jediný Ježíš by jedl a seděl po celou dobu a oni by obsluhovali jemu, zatímco by oni jenom čekali pozorně, aby uklidili cokoliv, co by mohlo spadnout a přinesli mu cokoliv by on chtěl. Ale všichni učedníci jedli. A v okamžik Kristus, verš 4, Jan píše, vstal od večeře.
13:51To samo sebou bylo aktem pokory. Ale Jan píše dál druhou věc, že odložil své šaty. Víte, samozřejmě lidi se oběcně se oblékají, když je nám zima nebo abysme se nějak aby lidi nějak trochu hezky vypadali a lidi sundají si eh mější oblečení, když je jim horko, nebo když eh jdou spát večer, že jo, převykíkáme se, nebo když jdou pracovat, aby si
14:18zbytečně neušpinili oblečení. A to je tady, co vidíme, co dělá Bůh syn. A nezapom nezapomínejme přitom s Kolosským 1, že Bůh syn skrze něho a pro něho vznikl vesmír. Ale vstal z večeře, odložil si vnější oblečení, aby pracoval. Já popisuje dál třetí věc, jak se
14:48ponížil. vzal vněné plátno. Vzal si teda ručník, nějakej hadr, něco, co se používá k běžnému úklidu. Tohle samozřejmě používali běžně sluhy nebo otroci v domácnostech, ti, co uklízeli špínu a nepořádek, kdekoliv bylo potřeba. Svobodní pány obvykle nedělali běžnou každonní práci ukudu a o to více nedělali podřadnou práci svých otroků.
15:22A dál za čtvrté ten ručník si jenom nevzal Ježíš do ruky nebo někam ho položil, ale obvázal se tím ručníkem, aby ho měl u sebe. Jan píše verš 4 ke koncipásl se. A nejenže už e nejí Ježíš, zatímco učeníci dál jedí a připojil si k sobě ten hadr ku uklidu, ale píše Jan Jan dál píše ve verši pět. Potom nalil do umývadla vodu jako pátý krok své pokory
15:49a lásky k nim si připravil vody vodu. Zkuste si to představit. Všichni učenci jedí, že Ježíš přestane a lije vodu do nějaké nádoby kyti. nebyla, nebyl, nebyla nebylo to umyvadlo jako dneska, co máme, že jo, s kohoutkem u nějaký zdi. Bylo to nějak nějaký přenosný džbán, do který lil vodu a dokážete si představit, jak všichni se
16:14cpou a Ježíš odstoupil od večeře a lije vodu. Tak slyšíte, jak lidi jedí, pijou a pak nějaká jiná voda si lije. Ján říká dál, že ne, pak Ježíš neřekl učedníkům: "Hele, nikdo nám neumyl nohy. Vy jste si taky neumyli nohy. Tady máte vodu. Připravil jsem vám to, pojďte umyjte si nohy. Tady máte ručník, který jsem vám připravil, pak se můžeme k tomu
16:40vrátit a budeme jíst v klidu, v čistotě a správně." To neřekl. Ani neřekl Petrovi, hele, Petře, ty se potřebuješ cvičit ve pokoře. Jestli chceš následovat mě, potřebuješ pokoru, tak pojď sem. Vem si tady ten ručník a tuhle vodu a umyj mi nohy, protože zanedlouho zemřu za tvoje hříchy, ne? Že jo? V pátém verši čteme, když oni
17:05v pohodlí v klidu jedli dál, Ježíš osobně začal svým učedníkům, verš pět, umývat nohy. To je 12 mužů, když to přepočítáme, to znamená 24 špinavých nohou. To znamená 24 krát umít špinavou nohu někoho jiného a pak dalších 24 pak utřít další nohu
17:37někoho jiného. To není jenom něco na t minuty nebo 5 minut. Ján popisuje, že oni se ani pro něho zdvořili zdvořile neseřadili, aby mu to usnadnili. On umývá první špinavou nohu prvního učedníka a pak druhou špinavou nohu toho prvního učníku umývá. Pak vlastníma rukama utírá
18:07tomu prvnímu tu nohu, tu první nohu a pak samozřejmě tu druhou nohu utírá tím ručníkem, kterým jsem, kterým se obvázal. Pak vstává s tou nádabou, s vodou, aby přišel k druhému, aby si kleknul nějak a udělal to celý znovu a pak mu zbývá dalších 10 mužů. A pro pochopení je důležité vědět, že rovnocenné lidi ve společnosti si
18:38neumývaly jeden druhému nohy. Tohle je jedna z nejnižších úkonů práce pro otroky nebo sluhy, pro ty, co jsou nejnižšího společenského postavení. Často, co se často dělo, když někdo přišel někomu do domu, tak by se přinesla voda, aby si člověk umyl sám pro sebe svoje špinavé nohy. Nebo ten otrok, domácí otrok, ten nejnižší otrok,
19:08by udělal tu špinavou práci a omyl tomu návštěvníkovi nohy. Lidi šli sem a tam hlavně pěšky, tak měli špinavé nohy běžně. A mytí nohou cizího člověka byla podřadná práce. kterou někdy dělal ten nejskromnější otrok nebo sluha domácnosti. To, že by někdo větší myl nohy někomu menšímu, menšímu, bylo ve společnosti
19:38úplně obráceně. To se prostě nedělalo. A víte, lépe než učeníci, tak Jan Křtitel chápal, kdo Kristus je. Proto prohlásil v Janu 127 Jan Křtitel řekl: "Jemu Ježíši, nejsem hoden já, Jan Křtitel rozvázat řemínek jeho sandálu." Věděl Jan Křčit, že on nebyl toho ani aby Kristovi sundal boty.
20:16Je to diametrální opak. Co to, co tady vidíme. A Petr ve verši 8 věděl, že tohle není správně pro Krista dělat takovou špinavou a nízkou práci, tak Kristů oponoval, když k němu přistoupil, že jo. Verš 8. Nikdy mi nebudeš mít nohy, řekl. A Ježíš mu řekl na to: „Jestliže tě neumí, nemáš se mnou podíl." A Petr nechápel, tak poprosil Krista, aby mu
20:38tak umyl teda hlavu taky a ruce. Ale Kristus vysvětluje, že jo, že nejde jenom o fyzickou čistotu těla, ale odkazoval, odkazuje tady na potřebu očištění od hříchů svou blížící se smrtí. Tím nás Jan vede do druhé části. Ted jak Kristus teda vysvětluje, co právě udělal. Ten okamžik popisuje ve verši 12, co
21:08řekl Ježíš. Když jim umyl nohy a vzal si své šaty, opět zaujal místo u stolu Ježíš a řekl jim: "Chápete, co jsem vám učenil?" Tak Ježíš tedy si vzal svoje vnější oblečení zpátky na sebe. Znovu se posadil. a zeptal se jich, víte, co jsem právě udělal? Ježíš chce, aby jasně věděli a chápali, co to znamená, co udělal.
21:38Aby si nejenom řekli pro sebe, hele, tak teď mám čistý nohy. Sup. Hele, Tomáše, podáš mi eh ty hrozny, dám si ještě víc. Vysvětluje v 13. verši. Ježíš říká:„Vy mě nazýváte učitelem a pánem a správně mi říkáte, vždy tím jsem. Jestliže tedy já, pán a učitel, jsem vám umyl nohy,
22:08i vy si máte navzájem umývat nohy." Verš 15. Pokračuje. Dal jsem vám příklad, abyste i vy činili, co jsem já. učinil vám potvrzuje, že mu správně říkají pane, protože je jejich pánem a protože on jejich pán se ponížil do této normálně nemyslitelné míry slouží tím praktickým, hmatatelným,
22:39skromným způsobem. A tak oni mají dělat totéž mezi sebou. A v 15. verši dodává, aby to bylo absolutně jasné, dal jsem vám příklad. Tohle tedy je vzorem i standardem, jak pro ně, tak pro nás, jak se máme chovat. A aby nebylo pochyb o tom, že tohle Kristus myslí vážně a konkrétně, tak
23:10naprosto zcela jasně říká. Verš 15. Dal jsem vám příklad, abyste i vy činili, co jsem já učinil vám. Tohle nedělá jen aby něco zajímavého viděli, aby něco zajímavého nebo dobrého poslouchali, aby něco dobrého věděli. Ne, tohle říká jasně, aby se tímto způsobem chovali jako nový způsob chování mezi sebou.
23:46A v normální společnosti je takové jednání úplně cizí, jo. Kristus ale přesně tohle udělal a jednoznačně vysvětluje, že takhle má vypadat společenství učedníků Krista. Nejen tehdy, že jo, ale dnes 6. září a 7. září a 8 a každý týden našich životů. Takhle má vypadat chování učedníků Krista.
24:17Nejen samozřejmě na tom místě tam v prvním století, kde byly byly kulturní normy jiné, ale tady a kde bydlíme. Všude, kde jsou skuteční křesťané, tak tam má být takové jednání. A nezapomeňme, že tohle není jenom něco, co Kristus přikazuje. Kristus osobně sám dělá tuto ponižující práci.
24:4724 špinavých nohou, ale láskyplně ukazuje svou pokoru a lásku svým učedníkům, aby napodobovali jeho. On sám jako první se neskutečně ponížil, i když on sám je jediný, který si zaslouží vyvýšení a službu nejen všech učedníků, ale veškerou službu o totální lásko
25:18každého člověka. Nejen v Čechách, nejen v Evropě, že jo, všude, bez výjimky. A s tím souvisí dvě důležité motivace v textu. První je ve verše 16. Tam říká Ježíš: "Amen pravím vám, otrok není větší než jeho pán. Ani je apoštol větší než ten, kdo ho poslal." Tak kdo je větší? Pán nebo učedník Pána?
25:51Tak ano, pán. Takže Kristus jim i nám připomíná jednoduše, že oni nejsou větší než on. Žádný z těch učedníků jídle není větší než jejich pán Ježíš. A nikdo z nás tady není větší než náš pán Ježíš. Takže,
26:21protože nejsme větší než náš pán, nemáme právo si na někoho většího hrát. A když nejednáme podle příkazu Krista, když nejsme ochotni se ponížit, abychom láskou sloužili dalšímu, tak si hrajeme na někoho, kým nejsme. A to je seblam, to je duchovní dětinskost a to je arogance.
26:58On Ježíš nejen umyl a utřel 24 špinavých nohou, že jo. A oni i my nesmíme jen jednat dál, jak je člověk přirozeně v padlém vztavu zvyklý jednat, hledat jenom své vlastní zájmy, dohadovat se, kdo je největší a nebýt ochotný se pokořit nějakým způsobem a sloužit někomu, který má potřebu. Ale Kristus svými slovy laskavě
27:27povzbuzuje své učedníky. Druhá motivace je tady ve verši 17. Jestli tyto věci víte, budete blahoslaveni, pokud je budete dělat. To je úžasné zaslíbení. Pokud se budete chovat podle příkladu Ježíše,
28:00To slovo makareosto znamená radostný, požehnaný nebo šťastný. Takže to je dobře. Fajn. Ale teďka hlavní otázkou není, jestliže s tím souhlasíte nebo jestli byste řekli, že věříte, že to tak je. Otázkou je, jestli naše chování třeba dneska odpoledne nebo večer, dokáže, že tomuto skutečně věříte, že věříte tomu, že budete požehnanější. a
28:32šťastnější, pokud se budete takhle chovat jako Ježíš, měli bysme tomu věřit. Kristus nikdy nelhal, nikdy nelže. Co řekl pro své učíky v prvním století, platí pro své učedníky v 21. století. A protože pokud se budeme pokorně milovat jako Ježíš, budeme požehnanější a šťastnější v něm.
29:03A tak prosím, modleme se podle toho, jednejme podle toho, čeňme pokání, jakkoliv je třeba podle toho, když nejednáme takhle láskyplně a pokorně vůči druhým. A pojďme pak dál. Hleďme přitom všem dál k našemu dokonalému příkladu, který nejen vylil vodu jako otrok do džbánu kumytí nohou, ale prolil vlastní krev za tebe a za mě,
29:32za mnohé, které si to nezasloužily vůbec. Takže věřme mu, bojujme dál pohledem na něho o poslušnost a radost s tím spojenou. Důvěřujme našemu Pánu dobrému zachránci Ježíši, že nám to přinese ve skutečnosti hlubší potěšení v něm, když budeme láskou sloužit jako on, protože to tak je. Můžu to dosvědčit vaší z vlastní zkušenosti.
30:02A rozhodněte se, prosím vás teď, že si nedovolíte hrát si na někoho většího než náš dobrý pán Ježíš. To nás přivádí k třetí části textu. Proč a jak pokorně milovat jako Kristus? Do verších 33 až 35, kde Jan píše dál: "Dítky, ještě krátce Ježíš říká:„Jsem s
30:32vámi. Budete mne hledat?" A jak jsem řekl Židům, tak i vám nyní říkám, kam jdu já, tam vy přijít nemůžete. Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali, jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci. Budete-li mít lásku jedni k druhým?
31:06Tak tedy vypíchnu tři klíčové věci. Zaprvé nezapomeňme, prosím, že naši lásku a jakéokoli naši službu umožnil on. V první řadě nejde o našem jednání, i když samozřejmě je důležité, že máme zodpovědnost, ale je důležitý, jak jednáme. Ale v první řadě jde o tom na prvním místě, co už on udělal, co on sjednal svou krví. Kristus, který říká,
31:35že odejde, mluví o své smrti a následném odchodu k Otci. Kristus nejen žil a sloužil, že jo, nejen učil a uzdravoval láskyplně a pokorně. Nejen umyl 24 špinavých nohou mužů, kteří nevěděli, co to znamená, nevěděli, kdo je, ale dal svůj život a své tělo, svou drahocennou krev obětoval místo nás. kteří jsme si zasloužili místo něho
32:06vyset na kříž po věčnost, protože je nesmírně nekonečně svatý Bůh. Kristus zemřel za hříšníci jako my, abysme nepokračovali v sobectví, ale poslušně imitovali jeho. Ča druhá věc, tady je to jednoduché. Tady jde o přikázání. To znamená, že nemusíme o tom přemýšlet příliš moc. Nemusíme o tom diskutovat, jestli to mám
32:34dělat nebo ne. Není to jenom příklad jako jo, hezký. Tohle je požadavek od našeho dobrého Boha pro každé Boží dítě. Kristus tedy říká verš 34, že jo, dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali, jako já miluju vás, abyste se i vy navzájem milovali. A tohle přikázání není jen pro vedoucí sboru nebo pro křesťané, kteří mají zájem sloužit.
33:07Každý křesťan, každé Boží milované dítě má povinnost a privilegium jeho milosti se milovat. Tohle není jen něco pro takový matky s dětmi doma nebo jenom něco pro naše sestry. A tohle taky není jen něco pro dospělý. A na druhou stranu tohle není jen něco pro ti mladší bratři a sestry, kteří možná mají trochu víc energii. Ještě
33:39třetí věc, kterou Ježíš dodává, je verš 35. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci. Budete-li mít lásku jedni k druhým. To znamená, že tohle je poznávací znamení. pravých křesťanů. Svět rozpozná křesťana. Podle toho říká Ježíš, jak miluje další křesťané. Stejnou výzvu a skutečnost vidíme v prvním listu Janů 4 7 až 8. Milovaní,
34:13píše Jan. Milujme se navzájem, neboť láska je z Boha a každý, kdo miluje, se z Boha narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. Je velmi důležité pro nás vědět, jak tohle je potřebné a velice praktické. Tahle zodpovědnost milovat sahá do všech koutů života.
34:45Tady před námi stojí dalších aplikací a pak potom pár příkladů dnešní doby, jak bychom tedy měli na to, co vidíme v Božím slově reagovat. No, je to na jednu stranu velmi jednoduché. Jak Pavel psal Korinťanům v prvním listu Korintským 16:14 řekl: "Ať se všechno mezi vámi děje v lásce.
35:23Kristova pokorná služba lásky má proměňovat každou oblast našich životů. Pokorná láska Ježíše by měla zdobit veškeré naše chování, naše rozhodnutí i naši každodenní řeč. Po bohoslužbě dneska asi budou nějaké rozhovory jako často a na cestě domů autem, pokud nejedete sami, tak způsob vašich řečí s manželkou nebo manželem,
35:53bratrem, tátou, mámou, spolujezdcem, buď bude odrážet stejný postoj pokorné lásky Ježíše, nebo nebo nebude. buď bude dávat milost těm, kdo slyší, jak Pavel píše v Efezým 4, nebo nebude. Slyšíme tu povzbuzení. Pavel nám ukazuje z vašich úst efezkým 4:29, ze vašich úst
36:23nevychází žádné špatné slovo, nýbrž jen takové, které je dobré k potřebnému bodování, abyste dali milost těm, aby to dalo milost těm, kdo slyší. Tak se pevně rozhodněte, prosím, například, že díky tomu, co udělal Kristus za tebe, tak příště, až váš manžel možná zase zapomene včas vynést odpad ze záchodu,
36:53řekněme, že mu vlídně láskyplně a něžně připomenete, že je to potřeba, nebo mu to za něj rovnou vynesete. a aniž byste mu to pak oznamovali nějakým způsobem, i když je to možná po 8 tento měsíc, že možná zapomněl čas. Rozhodněte se například díky tomu, co udělal Kristus za nás,
37:25bratři, kteří máte manželky, že třeba koupíte tento týden nějakou hezkou květinu pro manželku a pak jí laskavě předáte. A pokud v manželství to teď není pro vás moc krásné, tak se rozhodni nejednat dál s manželem a manželkou podle toho, co si zaslouží. Stejně jako Kristus nejedná s tebou podle toho, co si zasloužíš. Stejně jako
37:55se mnou, ale naopak slouží prakticky a náš zachránce si nechal přibít na kříž ke smrti, aby se tím mohlo dostat odpuštění za mnohé naše hříchy. Hříchy, který nejsou hlavně proti manželce nebo manželovi, ale na prvním místě proti Bohu. Tak bratři, kteří máme manželky, naslouchejme trpělivě, když mluví manželka. I když si možná myslíme, že
38:26víme, co řekne, nebo že si myslíme, že povídá déle, než je potřeba. Protože jak řekl Pavel v první listu Korintským 13, první popis biblické lásky je trpělivost. Například se rozhodni, že dneska večer si to přečteš tohle znovu. Jan 13 a budeš nad tím přemýšlet, jak neskutečně zarážející je Kristova láska k nám, abys nezapomněl za hodinu
38:56na všechno to, co vidíme teďka v textu. Nebo sestry, rozhodněte se například udělat hezčí oběd pro rodinu zítra. I když možná pravidelně nebo obvykle neděkují za jídlo. Možná manžel ani neděkuje každý den nebo co, když jim něco uděláte. Znovu díky tomu, co udělal náš zachránce pro nás.
39:26Například se rozhodnit díky Kristovi lásce k tobě, vírou v tom, co tedy říká, abys byl šťastnější a požehnanější v něm, že budeš hledat skromné způsoby, jak sloužit dalším v církvi možná v neděli nebo během týdně a že takovým způsobem se budeš snažit sloužit opakovaně, i když si toho možná nikdo nepovšimne a i když možná si na to to
39:54někdo bude nějakým způsobem stěžovat. že jsem neudělal trochu jinak. A i když ti za to nikdo nepoděkuje, když to děláš 32 krát další rok nebo vy znáte asi ty praktické potřeby. Je jich spoustu. Je potřeba možná srovnat židle, srovnat knihy, upravit záchody, uklidit všechno. Připravují se chvály, eh, procvičují se chvály, připravují si věci na večeře
40:23Páně, zapojují se věci na ozvučení, nahrávky, kázání. Někdo má vedení, někdo má čtení, že jo, někdo má oznámení a samozřejmě i předem a potom je nějaká práce pro církev a mnoho dalších věcí, o kterých nevím, že jo. A je to spolupráce. A tak se vraťte taky příští víkend. Nejen protože bude další neděle a to
40:48očekává ať křesťanů, ale abyste mohli nějak sloužit spolu se modlit a milovat další. Tady chceme chodit do sboru nejen pro sebe, ale i více pro druhé se stejným postojem našeho Pána, abychom milovali Boží lid, abysme sloužili, protože Kristus sloužil a slouží nám mnohem větším způsobem. A když máte jakkoliv příležitostoužit v
41:18církvi, tak jestli to viditelným způsobem tady vepředu nebo někde vzadu, kde je nikdo si toho nevšimne nějakým způsobem, třeba uklidem, tak dovolte mi vás povzbudit. Snažte se to dělat co nejlépe. Ne aby vás někdo za to chválil na prvním místě, ale aby to nejvíc pomohl těm, pro které náš pán zemřel. A pokud jste možná díky Bohu už
41:44pokročilejšího věku, tak možná nedokážete zvládnout všechno co dřív, tak mi dovolte vás povzbudit k modlitbám za bratry a sestry. To je veliká služba pokory a lásky pro druhé. Když se pak za někoho pomodlíte, tak mu to můžete říct, hele, pomodlil jsem se za tebe. Víte, jeden bratr, jeden starší bratr se za mě modlí víc než pt let a
42:14píše mi emaily každý týden, co se jak se za mě modlí a je to obrovský bůzení pro mě. Já jenom k tomu přidám tři užitečné, skutečné příklady v současnosti. Jenom takový doporučení, jak se snažit napodovovat našeho Pána, který zemřel za nás. Eh, pár týdnů zpátky jsme s rodinou měli takovou dovolenou. Když jsem se vrátil
42:40do kanceláře na Kladně, tak jsem šel do tý té zadní místnosti, kde mám jenom stůl a židli a moje věci, nějaký knihy a tam jako pracuju, studiuju a tak. A všimul jsem si, že jsem tam už neměl nic, co mi patří. Jako byly tam nějaký cizí věci, tak jsem si říkal, co se tady děje, jako tady normálně pracuju. A pak jsem šel zpátky do tý větší místnosti a
42:59když jsem prošel tou kuchyňkou, tak jsem viděl, kde má Markus jeho kancelář, která je větší, hezčí, větší a tak jako prostě správná kancelář nějaká, tak tam byly moje všechny moje věci. Tak jsem říkal, co se co se stalo? A pak jsem zjistil, že Markus řekl prostě, že tam není tak často a tak mi vymě vyměnil všechny věci.
43:21Tak byl jsem tím pokořen, že eh praktickým způsobem udělal něco, co mi pomohlo. Jako další příklad, tak když moje rodiče nějaký čas zpátky nás navštívili, tak můj táta je pastorem, tak když jsou tady, tak mu říkám jako eh ne nemusíš nič ničím pomáhat. Prostě jako buďte v jak buďte v klidu a buďte jako odpočívejte. Ale on pořád hledá způsoby,
43:50jak něčím pomoct, jako pracující věcky, praktický věci. Ale jedna z věcí, co co udělal, je eh je v záchodu, tak tam ta to sirátko na toaletě bylo křivý a takový e nebylo to pevný, jak to má být. Tak on eh našel ten šroub, šel, nevěděl jsem, kdy to udělal, ale našel moje nářadí a našel ten eh šroub, který byl schovanej a že jo, prostě to opravil.
44:16Tak byl jsem příjemně překvapen, když je to bylo to upevněný a nebylo to nějak jako nevyselo to nějak divně, že jo, jako křivě. Tak to je maličkost, že jo. Ale je to podle příkladu našeho dokonalého Pána, který dal sám sebe jak za Markuse, tak za tátu, za mě, za tebe. Tak píše Jan, abysme se milovali. >> [frknutí] >> Jak další příklad, tak můj bratr Josh
44:45tak nedávno tady byl s jeho manželkou, byli tady nás navštívit na takovou dovolenou. A den předtím, než odletěli o osm dní zmátky, myslím, tak jsem zjistil, že dole ve sprše, tak to sklo bylo skoro perfektně průhledný. A víte, jak s vodou, když je ta voda tvrdá, jak je u nás, tak ono to těžký to umít něco úplně z těch eh usazení nebo
45:14tak. Tak on si on eh našel ty věci a důkladně vyčistil ten záchod. A my jsme to chtěli mít čist čistí pro ně pro ně, když přijeli, že jo. A oni zaplatili dost, aby sem přiletěli takovou dovolenou, ale vyčistil to i líp, než to bylo předtím, než oni přišli. A tito bratři by vám řekli, že tyto věci nestojí za řeč. Určitě.
45:43Díky Boží milosti. Tak oni znají Krista a jeho lásku a pokoru. A nejen mluví o tom, co Kristus udělal, kdykoli mají příližit dost, ale žijí podle toho, co Kristus udělal. Prosím vás, naš naším úkolem není zajistit, aby druzí milovali nás, ale abychom my milovali druhé jako
46:14Ježíš. Tak nesmíme si dovolit pokračovat v píše nebo jakékoli tvrdosti nebo apatie, protože Kristus dal svůj život za nás. Jak píše Pavel, abysme nežili sami sobě. Druhý list Korintským. abysme nežili sami sobě, nývrž tomu, kdo za nás zemřel a vstal z mrtvých. Tak důvěřujme Pánu, napujeme jeho. On nás může proměňovat a
46:42proměňovat dál a dál a on je naší nadějí, ne my nebo někdo jiný nebo cokoliv jiného. Tak pamatujme, prosím, že nejen umyl 24 špinavých nohou a dal svůj život za nás. abysme následovali jeho. Nebeský Otče, děkujeme ti za tvoje slovo. Prosím, pomo nám. Nejen pamatovat na
47:16lásku tvého syna, ale pomo, pane, abysme byli ohromeni tou skutečností, že jsi vydal tvého nejcennějšího syna, aby ji naplnil naši největší potřebu. Prosím, pomo nám, Pane, si vážit toho, co udělal tvůj syn za nás a pomo, prosím, napodobovat jeho příklad. Pomo nám, Pane, odhlédnout od sebe a vzhlížet každou hodinu kříži tvého syna. Děkujeme
47:45ti, Pane, za tvou lásku k nám v Kristu. A děkujeme ti, Pane, že je to tvá moc a jen tobě patří chvála za veškeré dobré věci v našich životů. Pomo nám, Pane, prosím, jednat podle tvé moudrosti. Děkujeme ti, Pane, za společný čas a modlím se ve jménu tvého syna. Amen.