Tvůj druhý nejdůležitější krok
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:00Měli bratři, milé sestry, děkuji za milé přivítání. Jsem bohu vděčný za to, že s rodinou můžeme být opět s vámi. Nevíme, jak dlouho ještě bude možné cestovat zase. To celé tak nějak zase mění ta situace. Ale dneska jsme tady a jsem vděčný za to, že můžu vidět vaše tváře. Někde možná jen oči, ale i to stačí. Díky bohu za vás.
0:28Já když jsem se minulý týden ptal vlastně bratra Petra, který byl z chodou okolností zase u nás, o čem bych měl kázat, když budu u vás na nějaký text nebo na nějaké téma, tak on mi řekl, budeme tady mít dneska poprvé novomanžele. Tak možná by bylo zajímavé něco k tomu tématu, tak bylo vidět, že už se těší na to, protože ta chvíle tady bude, kdy Roman se Simonkou přijdou do schromáždění.
0:58A pak mi řekl, ale měj v tom svobodu, káž o čem chceš. Já jsem o tom chvíli přemýšlel a říkal jsem si, ano, bylo by dobré možná mluvit na to téma vztahu mužů a žen, ale nechtěl bych kázat jenom dvěma lidem, jsou tady další, navíc ti dva měli určitě předmanželské poradenství, které byly určitě dlouhé, připravovali se na manželství.
1:20A pak mě napadlo, že pořád je tady u vás ve zboruji dost těch mladých lidí, kteří ještě nežijí v nějakém manželství, v nějakém vztahu svobodní. A říkal jsem si, takové kázání zaměřených právě nebo primárně pro tuto skupinu lidí je velice málo. Tak jsem se rozhodl, že bych dneska ráno zaměřil naši pozornost na oblast hledání životního partnera.
1:50A to bychom mohli říct, že je takové hlavní téma toho dnešního kázání. Hledání životního partnera. Některým z vás teď zasvítili oči a rozdářili se úsměvy. Někteří se možná vyděsili, nevím. To, co chci říct, je, že písmo mluví i o těchto otázkách. I v této oblasti hledání životního partnera nám písmo radí.
2:15Jak na to? Nebo co a jak? A tak se na to společně podíváme. Zároveň bych chtěl říct si, nebojte se vy, co jste už životního partnera našli. Toto kázání, mám naději, bude i pro vás. Není zacílené pouze na svobodné, nezadané, i když věřím tomu, že ti z něho mohou opravdu těžit nejvíce. Ale toto kázání je určené všem nám ostatním,
2:40nebo i všem nám ostatním, protože i my ostatní bychom měli nejenom znát biblické principy týkající se navazování, správných vztahů mezi mužem a ženou. Nejenom, že bychom podle nich měli žít a jimi se řídit, ale také bychom měli podle nich vychovávat své děti. A měli bychom podle nich být příkladem nebo vychovávat i naše blízké bratry a sestry v Kristu, které máme ve svém okolí.
3:07Tudíž to, co chci říct, bavíme se o komplexní otázce, která je aktuální, věřím tomu, pro každého jednoho z nás. A tak text, který jsem vybral jako podklad pro to dnešní kázání, je zapsán v 1. knize Mojžíšově, neboli v knize Genesis, ve 24. kapitole, od 1. do 27. varše. Tak pokud tady máte u sebe boží slovo, pojďme si společně otevřít do Genesis, do 24. kapitoli,
3:37kde budeme číst od 1. do 27. verše a poprosím vás, abychom ještě jednou povstali ke čtení tohoto textu. Tam se píše. Abraham byl již starý, pokročil jeho věku a hospodin mu ve všem požehnal. Je řekl Abraham svému otroku, nejstaršímu svého domu, který vládl vším, co mu patřilo, vlož teď ruku pod má bedra.
4:08Zapřísahám tě při hospodinu, Bohu nebes i Bohu země, že nevybereš ženu pro mého syna z cerkenánců uprostředních žbidlím. Ale půjdeš do mé rodné země a k mému příbuzenstvu a vybereš ženu pro mého syna Izáka. Ten otrok mu řekl, možná mě ta žena nebude chtít do této země následovat. Určitě mám přivést zpět tvého syna do země, odkud jsi vyšel.
4:39Abraham mu řekl, měj se na pozoru, abys tam mého syna nepřivedl naspět. Hospodin Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a z mé rodné země a který ke mně promluvil a přísahal mi, tvému potomstvu dám tuto zemi, on před tebou pošl svého anděla, a tak otamtud vezmeš ženu pro mého syna. A kdyby tě ta žena nechtěla následovat, budeš této mé přísahy s proštěm.
5:07Jenom tam mého syna nevojď zpátky. Ten otrok tedy vložil ruku pod bedra svého pána Abrahama a tu věc mu odpřísáhl. Pak ten otrok vzal z velbloudů svého pána deset kusů a odešel, sebou měl všelijaké vzácné dary svého pána. Vydal se do aramského dvojříčí do města Náchorova. Na večer, v době, kdy ženy vycházely čerpat vodu,
5:35nechal odpočinout vlbloudy venku za městem, u studny s vodou a řekl. Hospodine, bože mého pána Abrahama, vzpůsob to dnes prosím při mně a prokaž milosedenství mému pánu Abrahamovi. Stojím zde u pramené vody a dcery mužů toho města vycházejí čerpat vodu. Ať dívka již řeknu, nakloň prosím džbán, abych se napil, a ona odpoví, napíj se a také tvé velbloudy napojím,
6:06je ta, kterou si určil pro svého otroka Izáka. Podle toho poznám, že si mému pánu prokázal milosrdenství. Ještě nedomluvil, když tu vycházela Rebeka, která se narodila Betuelovi, synu Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora. A na ramení měla džbán. Ta dívka byla velmi hezkého vzhledu. Pana muž ji dosud nepoznal. Sestoupila k pramení, naplněla džbán a vystoupila.
6:35Otrok jí vyběhl naproti a řekl, dej mi prosím napít trochu vody ze džbánu. Odpověděla, napíj se můj pane. A rychle sundala džbán na ruku a dala mu napít. Když se napil, řekla, načerpám i tvým velbloudům, dokoce nenapíjí. A rychle vylila čbán do žlabu a běhala stále znovu ke studni čerpat, dokud nenačerpala pro všechny jeho velbloudy.
7:07Muž na ní mlčky pozorně hleděl, aby poznal, zda hospodin dopřeje jeho cestě úspěch či nikoli. Když přestali velbloudy pít, vzal muž zlatý nosní kroužek o váze půl šekelu a pro její ruce dva náramky o váze deseti šekelů zlata a zeptal se jí. Či si dcera, pověz mi prosím, je-li v domě tvého otce pro nás místo k přenocování.
7:34Odpověděla mu jsem dcera Betúvela, syna Milky, kterého porodila náchorovi. A pokračovala, slámy i krmiva je u nás mnoho a také místo k přenocování. Muž poklekl, klanil se hospodinu a řekl, požehnán buď hospodin, Bůh mého pána Abrahama, který od mého pána neodňal své milosrdenství a věrnost. Vždyť mě hospodin na cestě vedl přímo do domu bratrů mého pána.
8:05Pane Bože náš otče, děkujeme ti, že toho dnešního rána můžeme otevírat tvé slovo, které je plné moudrosti a praktických principů pro náš život, pro to, jakým způsobem máme žít, abychom se tobě líbili a svým životem tobě vzdávaly čest a slávu a tak to je naše touha. Prosím tě, aby jsi k nám promluval, hovořil skrze své slovo,
8:30aby jsi je proměňoval naše myšlení, aby naším cílem a naší touhou bylo odcházet dnes z tohoto místa v touze žít posvěcený život a sloužit lidem, kteří jsou kolem nás posvěceným životem. A tak do tých ruků odvzdává mi sebe nedokonalého člověka, abych srozumitelně toto slovo vyložil. Odvím se ve tvém otci a v jeho synu,
8:55pánu Ježíši Kristu. Amen. Můžeme se posadit. Tak, milí bratři a milé sestry, my jsme přečetli prvních 27 veršů z 24. kapitoly knihy Genesis. A v podstatě bychom mohli číst dál. Ten příběh pokračuje. A vlastně celá tato kapitola mluví o námluvách neboli hledání životního partnera.
9:27Ale jak jste si jistě všimli, celá tato kapitola je dostala dlouhá. Než bychom ji přečetli, tak by to moje kázání z časových důvodů možná mohlo pomalu skončit. Ve skutečnosti je totiž tato 24. kapitola nejdelší kapitolou této knihy Genesis. A to je, musíme si říct, docela zajímavé. Například něčemu tak úžasnému, jako je výčet božího stvoření,
9:57náš pán věnuje v Genesis 1 pouze 31 veršů. Za to tady máme celkem 67 veršů pojednávajících o tom, jak zbožný muž dostal od hospodina zbožnou ženu, respektive jak se Rebeka stala Izákovou manželkou. A věřím tomu, že i tato drobná nuance a srovnání vlastně Genesis 1 s Genesis 24 nám poukazuje na to, jak je téma, o kterém budeme dneska dopoledne společně mluvit,
10:28ve skutečnosti důležité. Kolik prostorů Bůh této otázce v knize Genesis věnuje. Hledání životního partnera, neboli rozhodnutí se pro toho správného člověka. Hledání zbožné manželky, potaž mu manželé, je totiž v životě božích dětí naprosto zásadní. Tento okamžik totiž naprosto zásadním způsobem ovlivní náš další život.
10:56A proto se v žádném případě nevyplatí takovéto hledání podceňovat, anebo se odchýlit od božích požadavků, od božích nároků, které nám v písmu sám Bůh v Duchu Svatém zjevuje a dává nám k tomu jasné instrukce. Kdo si kdysi řekl, a po němu už to všichni opakují, včetně mě dnes, že rozhodnutí, koho si člověk v životě vezme,
11:17je druhé největší nebo nejdůležitější rozhodnutí, jaké člověk v životě může udělat. První je které? Rozhodnutí uvěřit, odevzdat svůj život Bohu. Druhé je rozhodnutí vybrat si správně. S kým a jakým způsobem tento zbytek života člověk stráví. Bude to k boží cti a slávě? To by měl být náš cíl. A i proto je potřeba tedy tomuto tématu věnovat v církvi náležitou pozornost.
11:51I proto je potřeba si zjistit, co o hledání a rozhodnutí se pro správného životního partnera písmo říká. I proto tomu v 1. Možišově 24. kapitole věnuje autor tolik pozornosti, pozornosti, když říkám, že to je nejdelší kapitola této knihy. A víte, když se podíváme právě na ten dnešní text do Genesis 24, nemusí nás vlastně vůbec trápit, že tento příběh Izáka a Rebeky
12:21se odehrává v naprosto jiné době a na úplně jiném místě. Je to, jak už jsem řekl, Bohem vdechnuté slovo a i přes svůj kulturní podtext a zvyklosti nám má stále co říci a je nám pouzbuzením. A to nejenom pro ty, kteří se chtějí řídit boží vůli při volbě životního partnera, ale i nám všem ostatním, kteří už například v manželství jsme.
12:46Celý tento příběh totiž obsahuje nadčasové pravdy, nadčasové principy, které byly aktuální tenkrát v době Izáka a Rebeky, které jsou stejně tak aktuální i dnes v době 21. století. A tak se tedy pojďme společně podívat do toho textu. Když se podíváme na začátek do prvního verše, tak tam čteme, že je tam taková zmínka o tom, že Abraham byl již starým mužem.
13:19Byl pokročilého věku a hospodin mu ve všem požehnal. Ve chvíli, kdy se odehrává tato situace, tak už Abrahamovi bylo konkrétně, víte kolik? 140 let. Už mu bylo 140 let. Jeho žena Sára byla ještě tři roky po smrti a jemu ještě zbývalo nějakých 35 let života, což on ale samozřejmě pravdepodobně neví. To, co ale ví, je, že mu Bůh dal zaslíbení.
13:50Jaké bylo to zaslíbení? Že v jeho potomku, Izákovi, se jeho rod rozmnoží, jako je hvězd na nebesích, že z něj povstanou mnozí králové a že v této linii dojdou požehnání lidé ze všech národů. No jo, ale Izákovi už je skoro čtyřicet a pořád je sám. Ještě se neobjevila ta prava. Abraham je již starý muž a vnoučata nikde.
14:20Je potřeba říct si, že tenkrát bylo běžné, sice neúplně vždycky, ale na druhou stranu zase docela často, že rodiče uzavírali manželské smlouvy pro své děti a vybírali jim partnery. A tak, když Abrahamovi zemřela manželka Sára a viděl, že Izák je stále sám, i pro zaslíbení, které dostal, rozhodl se jednat a zajistit pokračování svého rodu.
14:47A tak pověřil nejdéle sloužícího správce ve svém domě, pravděpodobně Eliezera, aby to byl on, kdo vybere Izákovi ženu. Byl to v podstatě hlavní správce, ten nejzodpovědnější ze všech. Vidíme, že to byl nejstarší muž v tom jeho domě. Byl to věrný služebník, kterému Abraham důvěřoval patrně ze všech nejvíce. A tak ve chvíli, kdy se Abraham zapřísahá při hospodinu
15:16a vkládá na tohoto Eliezera úkol, to nejdůležitější, co zde můžeme pozorovat, je příkaz, že pro jeho syna nesmí vybrat pohanskou ženu z Kanánu. Nebo z Kanánu, abych byl přesnější. A proč? No, aby neodvedla jeho syna od hospodina ke svým bůžkům. Jinými slovy, nebo jinými slovy, nic jenom mě nedápadá, musí to být žena zbožná, žena patřící Bohu, žena uctívající hospodina.
15:51A takovéto ženy byly kmání jen v jeho rodové línii. Jinými slovy, už tenkrát vidíme ty indicie, že lidé patřící pánu si mají brát opět jen ty, kteří patří pánu. Později tento příkaz Bůh explicitně nařizuje svému lidu, předtím, než Možíš přivede Izrael k zaslíbené zemi. Tam čteme jasně, že Izraelci si nemají brát z dcer pohanských
16:18a ani nemají dávat své dcery pohanům. To, jak to vypadá, když se toto nařízení nedodržuje, vidíme ve své podstatě na mnoha místech ve starém zákoně, že? Lidská srdce jsou opravdu vzdálená, odvedená od Boha, žijí v říchu, mnohokrát jsou opravdu ztracena. Bůh není v takových svazcích oslaven, ale naopak je degradováno, pošlapáváno jeho jméno.
16:43A proto tyto smíšené svazky svému lidu pán Bůh neže nedoporučuje, ale zakazuje. Tak, jak jsme si už řekli, život božího dítě, to je má být k boží slávě. A to je možné pouze s partnerem, jehož cílem je společná oslava všemohoucího Boha. S partnerem, který tyto duchovní věci nebo pohled na svět vidí stejně. I v Novém zákoně je tento princip potvrzen, když apoštol Pavel říká v 2. Korinském 6. kapitole
17:18Nebuďte zapřeženi do cizího já s nevěřícími. Nebuď co má společného spravedlnost s nepravostí. a jaké je společenství světla s tmou, jaký je souzvuk Krista s Beliálem, jaký je podíl věřícího s nevěřícím, jaké spojení svatyně boží s modlami, neboť vy jste svatyní boha živého, jak řekl Bůh, budu bydlet uprostřed nich
17:43a procházet se mezi nimi a budu jejich bohem a oni budou mým lidem. Proto viděte z jejich středu a oddělte se pravý pán a nečistého se nedotýkejte. A já vás přijmu a budu vám otcem a vy mi budete syny a dcerami, pravý pán všemohoucí. Ten text hovoří velice jasně. Pán Bůh ve své svrchované moci ukazuje, co je jeho vůle. A jakákoliv snaha tento příkaz obejít je jenom obcházením svatého Boha.
18:18Někdo si řekne, a už jsem to slyšel mnohokrát, no jo, ale co když budu tomu dotyčnému svědčit? Co když uvěří? Já bych na to řekl a co když ne? Někdy by možná pokračoval, no jo, ale co když je velice tolerantní k mému náboženství? Dává mi svobodu, abych uděl do církve a neomezuje mě nijak, abych následoval Boha. Neomezuje mě ve víře. Já bych znovu řekl a co když přestane
18:47být tolerantní? Víte, zahrávat si s myšlenkou nevěřících partnerů je jako zahrávat si s ohněm, pokoušet Boha a zkoušet jeho míru, milosti a milosedenství. Ano, je pravda, že Bůh se někdy slituje a spoustu nevěřících partnerů k Bohu přitáhne. Ale budeme ho kvůli tomu pokoušet? Budeme si zahrávat? To je čistá nevěra. Je to lidská své vole.
19:22A Bůh nás před takovýmto jednáním varuje. Buďme si jistí, že naprostá většina smíšených párů, tedy věřící s nevěřícím, není šťastná. Možná, že někdy na začátku jejich tělesného, fyzického vztahu, ano, ale časem přijdou těžkosti. Protože domácnost je duchovně rozdělená. A děti, které přijdou do takové rodiny, jsou duchovně rozpolceny.
19:51V konečném důsledku ti věřící, ale i jejich děti jsou od Boha, pokud ne úplně vzdalováni, tak minimálně omezováni. A tudíž nemůže být řeč o naplněném cíli, kterým je na svém životě plně oslavovat Boha. Jestli všichni znáte mnoho příkladů, kdy takto rodina je rozdělená, kdy jeden je věřící a druhý je nevěřící.
20:15a jaké situace přichází potom do takové rodiny, když přijdou děti, kterým se možná nechce do schromáždění s jedním partnerem a ten druhý říká, však nemusí, já jsem také doma. A v neděli ráno ty nejlepší seriály, pohádky jsou v televizi. Je to pokušení i pro ty děti a proč by museli, když jeden z rodičů nemusí. Je to už v okamžiku rozhodování se životního partnera,
20:40je to zahrávání si nejenom se svým duchovním zdravím, ale také s duchovním zdravím dětí, které do rodiny přijdou. A tak když se vrátím k tomu dnešnímu příběhu, Eliezer je poslán do Abrahamovi rodné země. K jeho příbozenstvu, aby vybral ženu prosina Izáka z jeho kmene. Je to dlouhá cesta, musíme říci. Z Kanánu do Mezopotámie je to nějakých 720 kilometrů.
21:09To znamená celkem náročná pout, náročná cesta. A i z toho vidíme, že hledání životního partnera není nic snadného. Vyžaduje to mnohé úsilí a chvíli to trvá. Ale z textu je jasně patrné, že Bůh má toto hledání pevně ve svých rukou. On na všechno dohlíží. Jeho zaslíbení je věrné a pravé. A proto se Abrahamů služebník nemusí bát, že by netrefil, že by to správné příbuzenstvo nenašel,
21:43anebo že by ta pravá nechtěla s ním odejít k Izákovi, který nikam cestovat neměl. Eliezer Abrahamovi přísahal, že mu manželku pro Izáka přivede a tak se vydal na cestu. Čteme, že vzal sebou deset velbloudů a všelijaké vzácné dary a vyrazil směr městu náchorovu, což bylo jméno Abrahamova bratra. Je otázka, či se to město vyloženě jménovalo nějak po náchorovi,
22:12anebo či je to jen označení pro město, ve kterém náchor žil. Někteří vykladači se domnívají, že se jedná o město Cháran, nebo jeho nějaké přilehlé okolí. Když tam Abrahamův služebník dorazil, to další, co zde vidíme, a co bych chtěl, abychom si zapamatovali, je, že vložil svou důvěru v hospodina. Můžeme říct, že ten první bod byl věřícího partnera.
22:40Druhá taková věc, bod, který bych chtěl, abychom si ho zdůraznili, je, že vložil svou důvěru v hospodina. To je totiž při hledání životního partnera velice důležité. Odevzdat svůj důvěru Bohu. Bylo na večer a Eliezer za městem u Studny přichází v modlitbě ke svému pánu a říká, veř 12 a 14, Hospodine Bože mého pána Abrahama,
23:06způsob to dnes, prosím, při mně a prokaž milosedenství mému pánu Abrahamovi. Stojím zde u pramene vody a dcery mužů toho města vycházejí čerpat vodu. A dívka již řeknou, nakluň prosím džbán, abych se napil a ona odpoví napíj se a také tvé velboudy napojím, je ta, kterou si určil pro svého otroka Izáka. Podle toho poznám, že si mému pánu prokázal milosrdenství.
23:33Jinými slovy, to, co zde vidíme, je, že si Eliezer přeje, aby to byl Bůh, kdo mu tu správnou dívku pošle. Aby se nesnažil on sám nějak hledat ženu podle svých kritérií, podle svých měřítek a úsudku, ale aby to byl Bůh, kdo mu ženu přivede. Nemyslím si, že bychom měli dnes sami Boha žádat o nějaká nadpřirozená znamení,
23:56podobně jako Eliezer, či je to ta správná nebo nikoliv. Protože na rozdíl od něj my máme dnes písmo a už známe ta správná kritéria a požadavky, které na našeho partnera Bůh klade. Bůh už nám to zjevil. Ale to, jakým způsobem Eliezer vložil svoji důvěru v hospodina, to je princip, věřím tomu, který je hodný následování.
24:21Co je tím principem? Tím principem je modlitba. A všimněte si, jaká je to modlitba. Jaké požadavky tento onen sluha na Izákovou manželku má? Podle čeho chtěl Eliezer poznat, že je toto správná? Všimněte si, že on se nemodlí o nebo za budoucí manželku Izáka slovy mnoha dnešních svobodných mladíků. Hospodine Bože, pošli mi ke studni tu nejkrásnější ženu z celého cháranu.
24:52Taková, která je dobře stavená, má vysoké nohy, a dlouhé nohy, je vysoká, má dlouhé nohy, která má velké oči, dlouhé vlasy a plné rty. Taková, která je hodně tolerantní, usměvavá, s dobře zabezpečené rodiny a nejlépe s láskou k vaření. To není ta pravá modlitba, že? To nejsou ty správná kritéria na budoucího partnera.
25:20Eliezer dává podmínku, ve které se má projevit dobrý charakter. dotyčného člověka. To je pro něj důležitá vlastnost. Víte, když byl někdo v té době považovaný za pohostinného, byl to většinou takový člověk, který se postaral o příchozího hosta, kterého třeba vůbec neznal. Dal mu najíst, napít, ale obvykle o jeho zvířata se už většinou nestaral.
25:48Pokud ano, nejenom, že to byl pohostinný člověk, ale byl také neobvykle laskavý. A jeho charakter daleko přesahoval obyčejnou slušnost. A taková osoba se nám zde najednou objevuje. Eliezer se ještě ani nedomodlil a už mu jde naproti Rebeka, dcera Betuelova. A nejen, že to byla žena laskavá a pohostina se služebným přístupem, dobrým srdcem, charakterem,
26:14ale v 16. verši nám písmo odhaluje, že to byla žena také krásná a čistá. Po té, co se naplnila první část Eliezerovy modlitby a tedy se projevil dobrý charakter Rebeky, když mu dala napít my vidíme, že Abrahamův sluha není hned hr takový zbrklý, ve smyslu, že by si říkal wow, super, hezká holka, ochotná ruka je v rukávě, našel jsem tu pravou
26:42a tak rychle šup šup podniknul všechno podstatné potřebné k tomu, aby si ji mohl odvést ke svému pánu Ne. Co se tam děje v tom textu, v tom příběhu? Eliezer vyčkává. A velice pečlivě pozoruje a zkoumá, či opravdu je to skutečně ta pravá. Či je to skutečně žena od hospodina. Či je to žena, se kterou Bůh dá zdar v případném manželství s Izákem.
27:14Po té, co Rebeka dala Eliezerovi napít, vidíme, že nabídla vodu u jeho velbloudu. A tak se vlastně naplnila i ta druhá část Eliezerové modlitby. Mimochodem, co si myslíte, kolik takový velblout dokáže vypít vody? 40, myslíte? Tady je 80, kdo dá víc? Samozřejmě asi záleží na tom, kdy pil naposledy takový velblout. A vzhledem tomu, že šlo o dlouhou cestu, mohlo to být docela dávno.
27:47Tak věřte, to, co jsem se dočetl já, je, že velblout dokáže pojmout až 130 litrů vody. Eliezer měl deset velbloudů, že? Odle toho verše 20, kde se píše a rychle vylela čbán do žlabu a běhala stále znovu ke studni čerpat, dokud nenačerpala pro všechny jeho velbloudy, tak to vypadá, že si Rebeka docela mákla, než všechny velbloudy napojila.
28:14A Eliezer na ní zatím stále mlčky a pozorně hleděl, aby poznal, zda hospodin dopře jeho cestě úspěch, či nikoli. Hraběka odpověděla přesně tak, jak si přál, ale přesto nebyl unáhlený a pozoroval. Zkoumal, či je to opravdu žena od hospodina. Víte, domnívám se, že mladí, souvodní muži, ale nebo také ženy v církvi se jistě modlí za své partnery.
28:49To asi nemůžeme říct, že ne. Určitě se modlí za dobré charaktery svých protěžků. A to je velmi dobré. Na neštěstí už ale potom nejsou až tak úplně dost často náchylní tyto charaktery zkoumat. Čekat a přesvědčit se o boží vůli. Či se skutečně jedná o toho pravého či pravou. Či tento dotyčný je opravdu věrným, zbožným a vytrvalým křesťanem
29:18a nebo jestli si to o sobě jenom myslí. Jestli se za křesťané jenom považuje. Žel mnohem častěji rozhoduje takový ten první dojem. Krása, společné záliby a já nevím co, ale už mnohem méně rozhoduje ta trpělivost, sebeovládání a ujištění se, že se skutečně jedná o božího muže nebo o boží ženu. Avšak, milí přátelé, modlitba a čekání jde ruku v ruce.
29:51A proto chci pozbudit vás, zejména mladé, a vyzvat, pokud jste svobodní, abyste jednali cílovědomně. Jako křesťané jistě znáte svůj cíl. A proto k němu upínejte svůj zrak. Je všechny své síly. Spolehejte se na Boha a v trpělivosti se správně modlete a čekejte na ujištění, že se skutečně jedná o partnera, který patří pánu a bude vám duchovní oporou, duchovní pomocí.
30:19O partnera, který je zodpovědný, který je ohleduplný, který je věrný s dobrým charakterem a především s touhou oslavit Boha. Pokud není, tak bych řekl, že nemá smysl ztrácet čas. Nemá smysl pokoušet štěstí a vystavovat v nebezpečí svoji vlastní víru nebo případně víru svých potenciálních dětí. Jak říká první bod v katechismu Charlesa Spurge'a,
30:49největším cílem pro člověka je oslavovat Boha, A na věky v něm nalézat potěšení. Víte, to ale není dost dobře možné s partnerem, který to nevidí stejně. Eliezer pozoroval Rebeku. A jistě byl velice nakloněný k tomu, že tu správnou ženu pro Izáka našel. Ale ještě si možná nebyl úplně jistý. Až teprve, když se jí zeptal, čí je dcera,
31:16a dozvěděl se, že je to potomek z domu Abrahamova bratra, tak se velice zaradoval a poznal, že pán Bůh dal jeho cestě zdar. Že ji přivedl na to správné místo ke správné ženě a proto znovu přichází na řadu co? Proto znovu přichází na řadu modlitba. Veř 27. Modlitba vděčnosti, modlitba úcty a chvály milosrdného, laskavého a především věrného Boha.
31:45Jinými slovy, modlitba je na místě stále. Ať se člověk nachází v jakémkoliv okamžiku procesu hledání toho pravého. Před jeho nalezením, během poznávání, ale i po ujištění, že je to on. Modlitba je tu stále s námi. Kdybychom četli dál, viděli bychom, jak se Eliezer ubytoval u bratra Rebeky Lábana. Jak celé rodině vypravoval záměr své cesty a jak mu v jeho prozbě vyšli vstříc.
32:16Určitě všichni dobře známe ten příběh. Když rodina s jeho záměry souhlasila a oni se již měli tedy vydat na zpáteční cestu, my čteme, že matka Rebeky a Lában požádali Elizera, aby ještě deset dní posečkali a teprve až potom, aby odjeli. Avšak Elizér chtěl jít hned. A proto přichází na řadu rozhodnutí Rebeky. Ať se ona rozhodne, ať ona řekne, či se pojede hned,
32:46anebo se ještě deset dní zdrží. Jak se zachovala Rebeka? Vidíme to v tom 58. verši. A znovu je zde vidět ten její dobrý a především zbožný charakter. Je z něj totiž patrné, že Rebece nejde o své potěšení, nejde ji o své záměry, o nějakou lidskou své vůli, ale jejím cílem je skutečně naplnit hospodinovu vůli. Ano, bylo by hezké ještě pobít s rodinou, než se s nimi rozejde
33:17a vydá se na nové místo, kde nikoho nezná. Bylo by hezké se naposledy potěšit se svými nejbližšími, zajít na nákupy s matkou, uspořádat rozlučkový večírek, pozvat holky z města a já nevím co. Ale pokud Bůh tyto námluvy vedl, pokud Bůh dopřál Eliezerově cestě zdar, pokud Bůh je Bohem pravdy, milosti, lásky a jeho vůli je něco,
33:44kdo už jsem já, nebo ty, nebo Rebeka, aby jeho vůli zdržoval. Aby jí bránil, anebo šel vyloženě proti ní. Rebeka odpověděla, půjdu. A tak jí propustili. A na cestu jí požehnali. Verš 60. A všimněte si, jak se toto požehnání až nápadně podobá požehnání Abrahamovu. Ať z tebe vzejdou tisíce deseti tisíců, a to je potomstvo, ať obsadí bránu svých nepřátel.
34:18To je přesně, jak víme, to, co se později stalo. Rebeka měla dva syny, Ezau a Jákova, tedy dva otce velkých pronárodů, Izraele a Édomu, tedy tisíce deseti tisíců. A obsazení brány svých nepřátel, to se přesně také naplnilo, když Izrael zabral zemi Kánán. Jinými slovy, můžeme zde mimo jiné jasně vidět, jak dobré rozhodnutí následují dobrá požehnání.
34:49Pán Bůh je věrný. Chci ale ještě zmínit další věc. Podívejme se na verž 63. Tam se píše, když se schylovalo k večeru, Izák se šel procházet po poli. Představte si, že jste svobodní. Možná se to nemusíte představovat. Váš otec pošle sluhu nebo svého souseda nebo někoho, aby vám přivedl manželku a vy čekáte.
35:20To je docela zvláštní pocit, že? Vy nemáte žádnou možnost to ovlivnit, jaká asi bude. Izák se procházel po poli a jsem přesvědčen, že o něčem takovém přemýšlel. Rozjímal nad tím. A taktež jistě celou situaci dával do božích rukou. Měl by se obávat? Já si to nemyslím.
35:53Může totiž být lepší žena než ta, která je od hospodina? Ta, která v jeho případě naplní boží vůli? Asi těžko. Vždyť Bůh je ten úplně nejlepší dohazovač, jaký může být. Proč by mu tedy neměl Izák, respektive kdokoliv jiný, důvěřovat? Když Izák uviděl velbloudy a také Rebeka zpatřila svého budoucího nastávajícího,
36:23čteme, že se zahalila závojem. Bylo tehdejším zvykem, že se snoubenky až do svatby v přítomnosti manžela zakrývaly. Co to znamená? Znamená to, že i po té, co se setkali, Izák vlastně nevěděl, jak jeho budoucí manželka vypadá. Mohl jste to jen domnívat. Taky zvláštní pocit, že?
36:54Ale i tato situace nám něco důležitého komunikuje. Víte co? že ten vztah dvou z božných lidí není vystavěn v první řadě na fyzické přitažlivosti. Že lidská krása, která je pomývá, kdy to, co je dnes užít rabit, nemusí, není na vztahu to nejdůležitější. Že hodnoty, na kterých záleží, spočívají v něčem naprosto jiném.
37:25Jaké jsou to hodnoty? No, vidíme je u Rebeky a vidíme je u Izáka. Důvěra Bohu. Spolehání se na hospodina. Společná touha oslavit Boha. Být věrný a poslušný jeho vůli a zaslíbením. To jsou největší hodnoty, od kterých se potom odvíjí všechno ostatní. Všimněte si, Izák měl 40 let. Byl dospělý.
37:56Mohlo si říct si, co mi má můj otec v šedinách, co kecat do manželství. Nebo do toho, jakou holku si přiveru. Já si vyberu ženu sám, jakou já chci. Je mi čtyřicet. Neudělal to. Respektoval vůli svého pozemského i nebeského otce. A důvěřoval v boží zaslíbení. Spolehal se na hospodina a do jeho rukou vložil své hledání partnerky pro život.
38:32Byl poslušný. A úplně stejně byla poslušná i Rebeka. I ona důvěřovala Bohu. Víte, i ona měla možnost říct, nikam nepůjdu, od rodiny mě nikdo nedostane, trmát se někam 700 kilometrů, to tak. Ale ani ona tak neučinila. Neměla důvod. se na Boha nespolehnout. Naopak jde nám ve své výře velikým příkladem.
39:02Rozhodla se vzít si zbožného muže, stejně tak, jako se Izák rozhodl vzít si zbožnou ženu, kterou mu Bůh přivede. A výsledkem bylo co? Výsledkem byla láska. Co také jiného bychom čekali od Boha, který je Bohem lásky, který sám je láska. Bůh zná lidské srdce lépe než my sami. On ví, co je pro nás nejlepší.
39:33A proto, když přijde na věc a spojí dva své věrné k sobě, tak pokud je to skutečně vztah od hospodina, pokud si ti dva dali čas sledovat se a poznávat kvality toho druhého, jim ještě na prvním místě dobrý charakter a poslušnost hospodinu, nemusíme se bát. Nemusíme se bát, že by ten jejich vztah měl být bez lásky. Nemusíme se bát, že by to nefungovalo.
40:03Že by si ti dva nerozuměli. Že by se neměli milovat. Ano, sledujte pozorně tu dnešní pasáž a všimněte si, že až poslední verž, až poslední verž, celé této dlouhé kapitoly 24, mluví o lásce. Nebo poukazuje na lásku. Není to zajímavé? Až v posledním verši přichází na romantiku
40:33a skutečnou zamilovanost, která Izáka a Rebeku v manželství provázela. A buďme si jistí, že to byla pevná láska. Vždyť Izák miloval svou ženu po celých 20 let jako neplodnou. Jako tu ženu, která mu nedala syna. Miloval ji, protože to byla žena od hospodina. Protože k ní skutečně přilnul. a důvěřoval Bohu, že jednoho dne pán otevře její luno.
41:07To, co tím chci říct si znovu, je následující. Není to romantická láska, která je počátkem vztahu anebo základem pro manželství. My jsme dneska hodně ovlivněni tímto světem, různými seriály a filmy a růžovou knihovnou a zahradou a bulvárem a nevím čím vším. my máme často falešnou představu o tom, jak by to mělo probíhat.
41:34Ale v písmu my vidíme, že romantikou hledání životního partnera nezačíná. Hledání životního partnera romantikou v podstatě končí. Nebo lépe řečeno, romantika má svůj čas. A skutečná láska přichází na řadu až po tom všem, o čem jsme dneska spolu mluvili. A tak si pojďme znovu udělat ještě jednou takovou malou rekapitulaci.
41:57Co všechno jsme dnes zmínili a tedy, co se z toho textu můžeme mimo jiné naučit. Tak zaprvé, co bych chtěl zdůraznit, je zodpovědnost rodičů. Možná, že to až tak úplně nevyniklo z toho kázání, ale zodpovědnost rodičů je velice důležitá. Věřící rodiče, milí přátelé, měli dohlédnout a usilovat o to, aby si jejich děti vzali věřící partnery.
42:23A je úplně jedno, jestli jim je 16, 18, 25 nebo 40. Izák měl 40 a stejně jeho rodiče viděli potřebu ho vést a mluvit mu do života, aby si vzal zbožnou ženu. Stejně jako rodiče Rebeky, kteří dali požehnání k tomu, aby si vzala zbožného Izáka. Milí rodičové, možná prarodičové, nebojte se do toho svým dětem a vnukům mluvit.
42:54Není to dneska úplně trend, ale když jim do toho mluvit nebudete, když jim nebudete vysvětlovat, že potřebují věřícího partnera, ublížíte svým dětem mnohem více, než si myslíte, že jim ublížíte, když jim do toho mluvit budete. Vaše děti musí rozumět tomu, jak moc je toto závažná situace. Tady není místo pro kompromis.
43:20Kompromis rovná se nevěřit Bohu, nespoléhat se na něj. Nebojte se brát na sebe tento závazek. A vy, mladí, poslouchejte své rodiče, nebo opěra rodiče. V některých oblastech jsou možná staromodní, to nebudu rozporovat, určitě jsou. Ale v této věci vědí, o čem mluví. Vědí, co znamená žít v manželství. Zatímco vy o manželství pouze jen sníte.
43:52Oni mají mnoholetou praxi a dokáží zhodnotit, jak by jejich manželský vztah vypadal, nebo možná vypadá, pokud by jeden z nich neduvěřoval a nespolehal se na Boha. Pokud by jejich cesty nebyly v jednotě. V touze a úsilí oslavit Boha. Takže to byl bot jedna. Za druhé, vždycky je to o modlitbách. Je potřeba se za partnery modlit. A opět, pokud jsi rodič, modli se za své děti.
44:24A znovu jedno, kolik jim je, jestli se zrovna narodili, anebo už jim bude skoro 50. Modli se za jich víru, modli se za jejich moudrost, jejich rozhodnutí. Modlitbou nikdy nic neskazíme. Naopak, modlitba je dobrá a vhodná v každý čas. Modlitba, modlitba, modlitba. Pokud jsi svobodný a nemáš ambici a pokoj zůstat sám,
44:55tak se modli a čekej. Čekej na Boha. Chce-li ti Bůh dát partnera, tak ti ho dá ve svůj čas. Modli se. Za třetí, zkoumej a pozoruj. Není těžké se pro romantickou lásku dočasně změnit. Není těžké poupravit své chování a dočasně se duchovně přetvařovat. Víte, slyšel jsem už mnoho, mnoho smutných příběhů,
45:26kdy se lidé vydávali za lepší, než ve skutečnosti jsou. Kdy byli velice zbožní a po svatbě to šlo velice z kopce. A proto je na nejvíc důležité k poznávání přistupovat zodpovědně. S modlitbou a trpělivostí, ale také s ochotou zkoumat skutečný charakter a priority dotyčného. S ochotou nechat si poradit od jiných, kteří toho dotyčného či dotyčnou dobře znají.
45:57Jen tak totiž můžeme objevit, či se jedná o skutečně čisté srdce, které chcete mít vedle sebe pozbytek svého života. Svobodní, nenechte se ošálit jenom nějakou tělesnou stránkou věci. Nenechte se omráčit lidským chtíčem nebo tlakem společnosti. Zaměřte se na to, co je opravdu podstatné. A podstatné je to, co je duchovní.
46:26Zkoumejte navzájem svůj duchovní charakter. Možná, že zjistíte, že potřebujete možná jenom jeden z vás nebo oba dva dozrát. Prostě tomu dát jenom čas. Jedna věc je duchovní nadšení, druhá věc je skutečná duchovní kvalita. Pokud se objeví ve vašem okolí někdo, kdo je tak někde uprostřed, ve smyslu, jo, chodí do sboru, ale je neukotvený v Kristu,
46:57nebo je vlažný, nebo nemá zápal pro Krista, Nedělejte kompromis. Zkazíte si život. Jak už jsem říkal, křesťanské manželství je o uctívání Boha. To je smysl. A to není možné s partnerem, který to nevidí stejně. Nebo, bych tomu dodal, nemá stejně pevný základ jako vy. Není na té, řekněme, možná to by z ní byl by, ale úrovni, duchovní úrovni, kde jste vy.
47:29Pokud jsi svobodný, chci říct si, nemyslím si, že existuje pouze jeden nebo jedna ta pravá. Mám za to, že si můžeš vzít, koho chceš. Ale jak říká boží slovo, například v 1. Korinském 7, jenom toho, který je v pánu, myšlenou v Kristu, tedy věřícího. A znovu to zbakuji, oplatí se čekat, prověřit to, nechat si poradit o druhých.
47:57Jestli ten, na kterého si myslíte, je opravdu takový, jaký by měl být. Že to není jenom nějaká dočasná snaha. Za čtvrté, důvěřuj hospodinu. Bůh ví nejlépe, co je pro nás dobré. A také ví nejlépe, kdy je to pro nás dobré. Zároveň ale musíme dodat, že ne každý má oslavit Boha tím, že vstoupí do manželství, i když by si to třeba přál.
48:25Ano, manželství je dar od Boha. To víme všichni. Je to dar, když muž najde k sobě ženu. Je to dar, když žena potká k sobě zbožného muže. Ale tak stejně musíme dodat, že je to dar, když některý člověk zůstane svobodný. Ať je totiž člověk svobodný nebo ženatý, je to stav od Boha a pro Boha. A v obou těchto případech má člověk Boha oslavovat.
48:54Ať manželstvím, či singlstavem. A v obou případech je důležité Bohu důvěřovat. Boží vůle pro náš život může být jiná než naše. A když tomu nerozumíme, Bůh ví, proč se někteří najdou partnera rychle a někteří až v pozdějším věku, anebo vůbec. Pro nás je důležité vědět, že náš Bůh má pro nás ten nejlepší plán.
49:24ve kterém se oslaví a proto mu v tom budeme důvěřovat. Kdo věří, nemusí spěchat. Pánu Bohu se nic s rukou nevymyká a tak můžeme s klidem na něj nebo v něj vložit svůj důvěru. Možná, že si myslíme, že víme, co je pro nás nejlepší, ale buďme si jistí, že Bůh to ví mnohem lépe. Nebojme se svoji naději vložit do jeho rukou
49:53a netrapme se tím, když to není po našem. Naopak, využijeme veškeré úsilí a čas k tomu, abychom ho oslavili, ať už jsme ženatí, anebo ještě svobodní. Na úplný závěr chci říct však ještě jedno. Něco, o čem jsem do posud zatím nemluvil. Ale zároveň něco, co věřím je mnohem důležitějšího, než to všechno, o čem jsem do posud mluvil.
50:22Celá ta dnešní kapitola 24 je totiž jedním velkým obrazem, nebo předobrazem, můžeme říci. Předobrazem, který na něco ukazuje. Víte na co? Na vztah Krista a církve, přesně tak. Izák je totiž obraz milovaného syna Božího, obětovaného za hřích. Je to zbožný, tichý, pokorný muž, poslušný syn svého otce,
50:56který trpělivě čeká na vyvolenou, kterou mu otec nechá přivést. A když se tak stane, neudolatelně se do své nevěsty zamiluje. To je, milý přátelé, obraz Krista, který si zamiloval svůj církev, tedy těch, které mu otec dal. Obrazem církve je Rebeka, neposkorněná, čistá, svatá, připravená pro svého ženicha. Na zavolání je ochotná se za ním vydat a časem neplýtva.
51:30Těší se na něj a vyhlíží ho. V poslušnosti před Bohem jde za ním podle jeho vůle. A Eliezer, Abrahamů služivník, ten je jako duch svatý, který přivádí nevěstu ku Kristu. Dělá to proto, aby sloužil a oslavil svého pána. Aby vyvýšil a dal zdar jeho konání a rozhodnutí.
52:01Buďme si jistí, milí přátelé, že Bůh je Bohem lásky. Je Bohem, který o nás stojí. A proto poslal svého ducha, aby nás v něm přivedl ke Kristu, ke svatvě Beránkově. Ale jenom taková nevěsta, která je poslušná a spolehá se na hospodina skutečně k ženichově přijde. Rebeka je dobrý příklad pro každého z nás. A tak se učme z jejího života.
52:33Učme se z jejího charakteru. Učme se z její důvěry a spolehání se na hospodina. Opustit vše a přijít ke svému vyvolenému. Kristus čeká na svoji nevěstu. Kristus čeká na svůj církev. A čeká i na tebe. Otázka je, jestli na povolání ducha svatého řekneš, stejně jako Rebeka řekla Eliezerovi, půjdu. A nebo se rozhodneš zůstat tam, kde jsi daleko od ženicha.
53:07a jenom mu pošleš vzkaz, ještě mám čas. Ještě jsem se nerozhodl nebo nerozhodla. A nebo najdi si někoho jiného. Jistě máš na to plné právo. Ale buď si jist, že takovýmto rozhodnutím přijdeš o všechno, po čem ve skutečnosti tvoje duše prahne. O samotnou podstatu a bytí skutečné lásky.
53:39Pro ty, kteří ještě neuvěřili, je aplikace této celé kapitoly Genesis 24 velice jasná. Ve svém rozhodnutí pro Krista by jsi neměl nebo neměla váhat. Ano, je to rozhodnutí víry, založené na důkazech, které působí Duch Svatý skrze Boží slovo a svědectví církve. Pokud k tobě však Bůh mluví, věř, že není na co čekat.
54:09Hříšník, který slyší evangelium, který si uvědomuje jeho moc, ale váhá, se vydává na nebezpečí, že je promarní příležitost patřit do boží rodiny a žít v nebesích. Charles Spurgeon v jednom svém kázání v Londýně řekl následující, deset dní není tak dlouhá doba, ale za deset dní může být pozdě. Ani jeden den není mnoho, ale jeden den navíc
54:38může znamenat být ztracen navždy. Ba opozdit se o jedinou minutu může znamenat přijít o celou věčnost. A tak pokud je Rebeka před obrazem církve a ona je, potom je dobré opravdu sledovat jejich charakter a vzít si z něho příklad. Jak říká židům 3. kapitola, vers 7 a 8, jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce.
55:12Pokud jsi, milí příteli, ještě neodevzdal svůj život Bohu, nebo je tvůj náboženský život vlažný, přemýšlej o tom a se svým rozhodnutím neotálej. Toto rozhodnutí vložit svoji důvěru v Krista je totiž tím prvním rozhodnutím a tedy ještě důležitějším rozhodnutím, než hledání rozhodnutí pro správného životního partnera.
55:42Uvěřit Bohu a vydat mu svůj život má nejvyšší prioritu. Je to krok číslo jedna. Teprve až potom přichází na řadu krok číslo dvě. Amen.