Rozsévač a jeho semeno
Biblické texty v kázání
Jeremjáš 4Matouš 28Marek 4Lukáš 8Římanům 10
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:06Tak dobré ráno, bratři a sestry. Vítám vás tady všechny. A e jak už Filip naznačil, otevřete si prosím Markovi ve čtvrté kapitole. Měli jsme malou pauzu mezi ne tedy pauzu od Marka, ale pauzu ve výkladu textu. A tak jsme zpátky v Markovi ve čtvrté kapitole a je před námi pokračování našeho
0:36výkladu o podobenství, o rozsévači. A dovolte mi, abych se na úvod pomodlil. Drahý nebeský Otče, Bože náš, naší největší potřebou je vidět Krista, poznat ho v to, tak jak ho zjevil své církvi ve svém slově, tak jak ho Duch
1:12učedníky dal nám všem k užitku, k tomu, abychom viděli našeho Pána Spasitele k tomu, abychom věděli, jak žít pro jeho slávu. My tě prosíme dnešního rána, abys znovu působil svým duchem v našich životech v budování svého svého těla, těla Kristova, církve, ke tvé ohromné slávě, naší velké radosti. Amen. Jak už Filip naznačil,
1:44řešíme a procházíme podobenství o rozsévači, což je určitě určitě jedno z nejznámějších podobenství v písmu. A těžko byste hledali kázání, které by tohleto podobenství vyložilo jedním tahem, které by tohle podobenství adekvátně vyložilo na jeden na jeden pokus.
2:17Sám princ kazatelů Charles Spurgin na toto kázání kázal 10 různých kázání, ale by byli jiní, kteří kázali i víc. Našel jsem kazatele, který na text Marka 41 až 20, ve kterým, ve kterém jsme, kázal 13 kázání. 13 kázání. A je zajímavé, že většina těchto výkladů se zaměřuje na jednotlivé půdy. A tak to
2:47má být v pořádku, protože to množství detailů o půdě, které v textu nacházíme, opravdu to vyžaduje a umožňuje to takový výklad, kdy kdy někteří kazatelé se zaměřili třemi kázáními jenom na jednu z těch půd, kterou tady vidíme v textu. Ale co já bych chtěl dnes dělat, je zaměřit se na úplně ten samý samotný úvod tohodle toho podobenství, kde
3:11nacházíme rozsévače. Rozsévače. Víte, některé eh texty se tím moc nezabývají. Některá kázání se rozsévačem moc nezabývají a myslím si, že to je to je chyba. Tady jsou minimálně dva důvody, proč se chci zaměřit na rozsévače. Za prvé věřím, že správná interpretace tohoto podobenství, jak si za chvilku ukážeme, nás vede k tomu,
3:41abychom věnovali rozsévači pozornost, abychom ho jen tak nepřeskočili. A zadruhé, protože v osobě rozsévače a v jeho v jeho práci, v tom, co dělá, nacházíme velké povzbuzení pro náš duchovní život. Ale než se zaměříme na na rozsévače, na ten na ten začátek celého podobenství, tak si zopakujme krátce kontext. Todle tole je vlastně naše druhé kázání. A a
4:09jestli si pamatujete, v tom prvním jsme si řekli mnoho o kontextu. Řekli jsme si, že se v první části tohoto textu nacházíme u Galilejského moře, kde Ježíš káže ze své ze z lodi a a káže zástupům, které jsou tam shromážděny na tom na tom svahu a učí je neobvyklým způsobem, učí je podobenstvích a ta podobenství zahalují duchovní pravdy o
4:38Božím království. A řekli jsme si vlastně i o účel tě účelu těch podobenství a zároveň o charakteru eh těchto podobenství. No, ale pak je změna v našem kontextu, určitě si to pamatujete, kdy se Ježíš najednou ocitá sám společně se svými učedníky, s 12, s těmi, které ve třetí kapitole nazýval svojí rodinou, tou duchovní rodinou, ti,
5:02co následují Boží vůli a a těm Ježíš tohleto podobenství vysvětluje. To je, co jsme viděli minule a taky jsme si udělali malou nebo jsme si představili malou definici podobenství, že že podobenství je krátký příběh, který vyjadřuje morální nebo duchovní pravdu nebo nějaké poučení pomocí takových těch každodenních
5:26jevů, příběhů ze života. Příběhy, které často ale ilustrují nějakou hlubší pravdu. Řekli jsme si, že podobenství je takový pozemský příběh s nebeským významem. Ale zbyla tady ještě jedna věc ohledně podobenství, kterou jsem minule nezmínil, protože jsem si ji záměrně nechal na dešek, protože nám pomáhá odůvodnit si, proč bychom se měli
5:49věnovat zároveň rozsévači. A ta a to je otázka, jak vlastně číst a interpretovat podobenství. Taková trošku přípravka, taková trošku škola pro nás v interpretaci. Kromě kromě takového toho klasického historického gramatického přístupu k výkladu bychom, když čteme podobenství, měli hledat následující věci. Měli bychom hledat duchovní pravdy a nebo
6:16pravdu, která je v textu. To je ta první věc. A zároveň bychom si měli všímat překvapivých nebo neobvyklých prvků a nebo prvků, který se nachází právě v tom podobenství. Teď vám rychle vysvětlím, co tím, co tím myslím. Duchovní pravda. Máme, máme hledat a a dávat pozor na ty duchovní pravdy. Když byste studovali podobenství
6:41a historii, interpretaci podobenství, zjistili byste, že eh že je tam jisté dilema ohledně interpretace. Znalci písma se ne úplně shodují na tom, jestli podobenství má jeden hlavní bod nebo víc hlavních bodů. Jinými slovy, zda to podobenství ilustruje jednu zásadní duchovní pravdu nebo víc než jednu duchovní pravdu. A a teologové tuhle otázku řeší už po
7:10staletí. A kdybych se měl zařadit do nějakých z těch 100 skupin, tak bych se zařadil těm, kteří navrhují rozděly podobenství na na tři kategorie. Kdybyste se podívali do písma, v podobenství je zhruba 40, jak jsme si řekli minule, všechny jsou v evangeliích. Ve v epištolách nenajdeme žádná podobenství. A tato podobenství by
7:34se dalo rozdělit na tříbodové, jednobodové a nebo dvoubodové nebo 3 2 1. Něco jako když hrajete basketbal, trojky, dvojky a jedničky. A a to rozdělení tří, dvou, jednobodové na v těch podobenství vyplývá z počtu těch hlavních myšlenek, těch teologických prav, který se které se nachází v tom podobenství. A je zajímavé, že tím
8:01pravidlem, jak rozpoznat, zda je něco jednobodové podobenství, dvoubodové podobenství nebo tříbodové podobenství. Tím pravidlem je, že tadleta, tenhleten počet bodů často odráží ve většině nebo ve všech případech odráží počet hlavních postav nebo skupin, které se nacházejí v tom podobenství. A na základě toho právě můžete rozdělit
8:28všechna podobenství na buď jednobodové, dvoubodové nebo tříbodové. To je taková ta první věc, kterou si musíme zapamatovat. Když se díváte na podobenství, vidíte tam těch různých aktérů, maximálně tři, minimálně jednoho. A a na základě toho víte, že tady budou buď jedna, dvě nebo tři pravdy, nebo tři, dva jna zásadní
8:51základní myšlenky. Já vím už, co teďko myslíte. Říkáte si, no, podívám se na na eh podobenství o o rozsévači a tam možná napočítáte víc skupin, ale zatím to ještě nechte v pozadí ve svých ve svých myslích, protože my se k tomu vrátíme. To je ta první věc. Pak je tu další věc a to je ten překvapivý prvek. při výkladu podobenství musíte dbát na
9:16ten historický kontext převážně toho židovského prvního století, protože ten nám často může pomoct rozpoznat nějaký detail, který by lidi v tom v té době překvapil. Podobenství často obsahuje prvky, nadsázky a a překvapení, kdy Ježíš najednou posluchačům předloží nějaký detail, nějakou informaci nebo nějakou nějaký zvrat, který
9:45naprosto a zcela překvapí ty původní posluchače. Překvapí je to, protože se to vymyká všemu, na co jsou zvyklí, všemu, co znají ze svého každodenního života. A tenhleten zvrat následně naznačuje, že tenhleten příběh má hlubší duchovní rovinu, která neodpovídá tomu, na co jsou lidé z prvního století zvyklí.
10:16A samozřejmě, pokud pokud si nějakého takového překvapení, nějakého zvratu všimneme a začneme ho interpretovat, musíme si samozřejmě dát pozor, abychom to dělali v kontextu celého písma, aby abysme nevymýšleli nějaký nějaký hlouposti. Tak když si to tole všechno shrneme, dáme si to dohromady a to je pro nás důležité, protože teďkom jsem
10:37vás připravil ne na to, jak budeme procházet tímto podobenství, ale pomohl jsem vám přemýšlet a a číst a připravil jsem vás na to, jak číst podobenství, když si prostě jednoduše čtete písmo doma sami pro sebe. Přemýšlejte o tom, kolik je tam pravd a jaké jsou tam překvapivé prvky. A když když si to všechno shrneme a a potrhneme, tak v našem textu v
11:04podobenství rozsévače máme máme před sebou podobenství o o třech nebo které obsahuje tři duchovní pravdy. Tři duchovní pravdy, protože tady jsou tři skupiny lidí nebo tři skupiny a jsou tu dva překvapivé prvky. Tři skupiny, tři duchovní pravdy, dva překvapivé prvky. Tak a teď si říkáte, to mi nějak nevychází. Když se podívám, mám tu rozsévače, to je jedna.
11:32Pak tu mám čtyři půdy, to je pět, že? Jak z toho najednou uděláš trojku? Když si ten text prostudujeme pozorně, tak zjistíme, že opravdu jsou tady jen tři skupiny. Je tu rozsévač, je tu dobrá půda a je tu špatná půda. Ta špatná půda je potom ještě rozdělena na další tři půdy, ale ale v kontextu toho podobenství a významu a teologie
11:56toho textu tady jsou jen tři skupiny. Rozsévač, dobrá půda a špatná půda. A každá z těhletěch tří skupin představuje klíčovou duchodní duchovní pravdu. a v následujících týdnech postupně vezmeme to pěkně po pořadí, aby nám nic z toho obsahu neuniklo a budeme to studovat. A nejlepší způsob, jak studovat podobenství, zvlášť toto
12:26podobenství, je je spárovat si paralelní části tohodle toho textu. To znamená, že se souběžně budeme dívat na to, co Ježíš řekl v podobenství, které mu, které hlásal všem lidem na na kraji toho moře z loďky. A hned si k tomu vedle toho posadíme vlastně to, jak to interpretoval v soukromí svým učedníkům. Budeme se na to dívat na tydlety dvě
12:51věci souběžně. Takže to bude tak, že se budeme dívat na část verše někde na začátku toho podobenství a zároveň na ten samý paralelní text, vysvětlo, vysvětlující text v tom násled vysvětlení. To znamená, že dneska, když se díváme na osobu rozsévače, se budeme dívat na verš tři a na verš 14. To jsou ty to jsou ty dva
13:19verše, které část verše třetího verše a 14. verše a ty znovu pro nás zopakuju. Poslouchejte, Ježíš říká, hle, rozsévač vyšel za sít a když rozséval, stalo se, že některé semeno padlo a pak je tam výčet všech těch různých možností. A ten druhý text je rozsévač rozsévá
13:49slovo. To je tedy ten jeden z těch charakterů v našem podobenství. A a my si musíme objasnit, jakou teologickou duchovní pravdu tento text pro nás v jeho případě obsahuje. Co je, co nás tento text učí prostřednictví právě toho rozsévače. A já to udělám jednoduše. Já vám tu pravdu nejdřív předložím, řeknu vám přesně, co
14:11to je a pak společně se k tomu dopracujeme eh výkladem textu. Ta první teologická pravda z tohoto podobenství, ta duchovní pravda, kterou tady můžeme najít, je, že rozsévač, čili Bůh, rozsévá semeno, to znamená rozsévá Boží slovo, rozsévá evangelium štědře, štědře, široce a bez výběru
14:42půdy. To je ta základní teologická pravda. To je ta první z těch přípravd, které toto podobenství ukazuje. Taková ta základní osnova celého podobenství. Rozsévač, čili Bůh, rozsévá Boží slovo, což je evangelium. A jak ho rozsévá? Rozsévá ho štědře, neomezeně, široce, bez bez výběru půdy. A já já vím, že todle není nějak překvapující pravda,
15:07ale pojďme si ji rozebrat. Pojďme se na ní podívat na základě tohoto textu a a nechme ji promluvit do našich životů. My to uděláme tímto způsobem. My se zaměříme na dvě věci. My se zaměříme na rozsévače. Můžete si to zakroužkovat rozsévače, ale zároveň se zaměříme také na semeno a v obou případech budeme řešit identitu a vlastnosti. Budeme řešit
15:35identitu rozsévače, identitu semena, vlastnosti rozsévače, vlastnosti semena. Kdo byl, kdo byl tedy rozsévač? Identita rozsévače. Vidíme, že tady rozsévač, který zajišťuje, aby se důležité semeno dostalo do kontaktu s půdou. Rozsévač byl rolník, který šel na své pole zasít semeno. A kdykoliv to slyším, nemůžu si pomoct, ale kdo se mi vybaví, je děda
16:04Komárek, který na jaře ve filmu Na samotě u lesa, pokud nevíte od odkud to je, je jaro děda komárek se boří brázdami z oraného pole a v zástěře má semínka a rozhazuje to po celém poli. To je takový ten obraz toho rozsévače. V tom přímém kontextu tohodle toho podobenství byl rozsévač samozřejmě sám pán Ježíš Kristus. On je ten hlavní
16:35rozsévač. On je ten pravý rozsévač, který zasévá Boží slovo do srdcí lidí. A jistě si můžete představit, že v okamžiku, kdy kdy náš pán sedí v lodičce a a nasvahuje to ten velký zástup a on je učí, je možné, že někde opodal je vidět právě takový rozsévač, který který prochází polem a ze a v zástěře si nese semeno a
17:01rozhazuje to semeno a tak v ten okamžik, kdy se něco takového možná odehrávalo v nedalekém poli, v tom fyzickém slova smyslu, v V tom duchovním slova smyslu se to odehrávalo, když Ježíš učil zástupy. Ježíš jako rozsévač zasévá. Ta identita je tedy Ježíš, Bůh. Jaké vlastnosti má tento rozsévač? Všimněte si zaprvé, že
17:32tenhleten rozsévač je je pracovitý. Je to pracovitý rozsévač. Vidíme, že rozsévá usilovně, protože čteme ve čtvrtém verši některé semeno padlo tam. V sedmém pátém verši jiné padlo sem. V sedmém verši jiné padlo tam. V osmém verši jiná padla tam. Tento rozsévač jde a rozsévá. Není to lenoch. Je to je to pracant.
18:03Ježíš, král králů, pán pánů, jde sám do polí tohoto světa a aby zasel Boží slovo. Tohle tohle není král, které který z podstaty své pozice sedí někde na trůnu a jenom vydává rozkazy ostatním. Tohle je, tohle je král, který přichází mezi nás. Dře se, namáhá se, potí se, má špínu pod nehty. Od rána do večera učí, uzdravuje doma v synagoze, v
18:27pustině, u jezera a to i na úkor těch, kteří mu v tom chtějí zabránit. Je tu ale jedna zvláštnost, takový ten první překvapivý prvek tohodle toho podobenství a to je ten způsob set. Víte, v Ježíšově době byla byla pole zemědělců takovými dlouhými úzkými pásy, půdy, které rozoraly pluhem, aby aby je připravili před setím. A tohleto pole
18:57bylo od ostatních polí odděleno cestičkou ze zhutněné hlíny. Eh, a tyto cesty nebyly nějak široké. Představte si takový ty typický záhonky, který mají lidi na zahradě, že kdy to je všechno jedna hlína, ale ale mezi těma těmi záhonky máte takovou tu pevnou pěšinku, která je z ušlapané z ušlapané hlíny. A rozdíl mezi tou cestičkou a
19:20polem nebyl ve složení půdy, ale v tom, že ta cestička byla ušlapaná. A pak tam byly některá některé části pole, kde kde plevel rostl hojněji a častěji než v jiných částech a půda v té oblasti byla zarostlá plevelem a často pokrytá semeny plevele. A pak tu byly jiné části pole, kde kde půda nebyla příliš hluboká a byl eh byl tam pod ní
19:45byla tam pod ní taková vrstva vrstva vápence, ale na poli se taky nacházela kvalitní půda s dobrou hloubkou a a bez plevele. A přirozeně, když rozsévač vycházel a šel, snažil se, aby jeho semeno padlo do dobré půdy, aby aby rostlo a vyneslo nějakou úrodu. A zemědělství v Palesttině všeobecně bylo velice, velice obtížné. Zemědělec si nemohl dovolit nějakým
20:15způsobem nešetrně rozhazovat zrno. Zemědělské instrukce v myšně, což byl takový ten ústní ústní zákon židovský a výklad Starého zákona, eh tydlety instrukce nařizovaly, že že hospodaření má být řádné, že má být systematické. Jeremiáš ve čtvrté kapitole v třetím verši dokonce píše: "Neboť toto pravý Hospodin
20:39judským mužům a Jeruzalému. Zorejte si úhor a nezasévejte do do trní. Každý ví, že je třeba zasáze sázet do úrodné půdy. Už jste však někdy potkali farmáře, který by sázel všude možně? který by sázel i mimo zorané pole někam na cestu do strniště.
21:11Každý, kdo kdy něco sázel, ví, že nemá smysl sázet tam, kde semeno neporoste. U nás na zahradě máme takový obdélník a to je obdélník, teď už to je obdélník trávy. Předtím to tak nebylo, ale je to obdélník trávy. A z jedné strany je fasáda domů, z druhé strany je taková kamenitá skalka, z další strany je chodník a z té poslední strany jsou
21:38zatravňováky, kde které jsou podložené kamenem a vysypané kamenem. A když j když jsem potřeboval zasadit trávu, tak jsem tak jsem koupil semeno samozřejmě, protože veprostřed veprostřed máte tu poctivou hanátskou černozem úrodnou. A tam, když něco hodíte, tak to zroste. Dokonce todle je úplně mimo, to nemám v poznámkách, ale
21:59naše děcko, nebudu hesterku jmenovat nahlas, ale e snědla tiktaky. Takový ty tiktaky, co jsou co si můžete koupit v obchodě Snědlé, všechny samý kovy. A pak, pak jí to bylo hrozně líto, tak šla a udělala díru a zasadila prázdnou krabičku tiktaku. hodila na ně trošku písek, pomodlila se a doufá, že to vyroste a a může může potom svýmu bráchovi ty
22:27tik ty tiky vrátit. Eh, docela docela chytrý. Eh, má příběh má dohru, ale tu vám řeknu někdy jindy. Nicméně tenhleten obdélník jsem chtěl jsem chtěl posít trávu a tak jsem vzal trávu, to semeno, dal jsem ho do takového toho sypacího vozíku a a oprně jsem jel. z jedné strany na druhou, tak aby to semeno padalo, pokud možno pouze právě na tuhletu
22:57půdu, protože jsem věděl, jestliže to padne kamkoliv jinam, nemá to význam. Eh, je to zbytečné plítvání semínka, že? A ta sedba v Ježíšově podobenství, kterou vidíme, kdy ten rozsévač jde a hází to semeno všude možně, má opravdu velmi daleko k nějaké systematičnosti, k nějakému nějakému pořádku. Zdá se nešetrná, možná dokonce
23:24i marnotratná. Tenhleten rozsévač rozhazuje velice široce, neomezeně. Možná bysme řekli, že dokonce i plítvá, když vidíme, na jakou půdu on hází semeno. Tenhle rozsévač seje naprosto jiným způsobem, protože tenhle rozsévač seje slovo a sesetím slova je to jinak.
23:55Slovo, Boží slovo, evangelium se seje široce a neomezeně. na všechny strany. To je jak sel evangelium sán sám pán Ježíš. A je to příklad i i pro nás, jak zacházet s evangeliem, protože to není pouze Kristus, který rozsévá Boží slovo. I my se podílíme na setí. Jsme jsme takoví spoluroévači. Samozřejmě na jednu stranu se nemůžeme tomu hlavnímu rozsévači Pánu
24:25Ježíši vyrovnat. Nemáme své vlastní slovo. Nemá nerozséváme své vlastní semeno evangelia. Nemáme své vlastní pole, ale rozséváme do světa, který patří Bohu. Proto jeden puritánský kazatel Thomas Taylor přirovnal věřící ne k rozsévačům, ale ale k zástěře, ze které pán Ježíš bere a rozhazuje semeno. Na druhou stranu po vzoru našeho
24:56Pána bychom měli rozhazovat semeno evangelia zrovna tak štědře, neomezeně na všechny půdy. My nemáme být nějakými inspektory půdy. To není naše zodpovědnost. My nevidíme do srdcích lidí. My jsme rozsévači. A pouze žeň ukáže, kdo měl jaké srdce. A to vyžaduje důvěru v Boha, že když takhle zaséváme evangelium, to
25:28vyžaduje důvěru v Boha, protože my víme, že to nemáme pod kontrolou. Máme velice dobré známé v Severní Karolíně, kteří mají mají farmu a naše děcka jim tam čas od času pomáhali. nahánění krav, starání se asi o 100 000 kuřat, přípravou siláže. A když se když se bavíte s tímhle farmářem a bavíte se o farmě, bavíte se
25:53o životě na farmě, tak hned si uvědomíte, jak je ve všem, co dělá závislý na Bohu. Moc dobře ví, že každé zaseté semeno je je jako ztracené, dokud nepřijde sklizení. Přesto rozhazuje semena. Semena, která mohl možná rozmlít na mouku. On je rozhazuje a doufá, že jim Bůh dá vzklíčit a vydá vydá úrodu. A tohle by měl být postoj každého
26:23věřícího, každého z nás s důvěrou v Boha štědře rozhazovat se jmeno evangelia. Měli bychom být pracovití v našem rozsévání, tak jako náš pán Ježíš Kristus a důvěřovat Bohu, že semeno, které zasadíme, vzroste podle jeho vůle. Je tu další vlastnost rozsévače. Viděli jsme tedy, že je pracovitý. Zároveň tento rozsévač je
26:53blahoskloný. Podívejte se znovu do textu. My to často přeskočíme, ale tady je napsáno, že rozsévač udělal Co? Rozsévač vyšel zasít. On vyšel, aby aby rozséval. Rozsévač si nenechal semeno pro sebe ve své zástěře nebo nějaké brašně nebo vaku. A ta pravda znovu je velice jednoduchá. Když nic nezasadíš, tak nic nevyroste. Nebo jak
27:24říká Libor Palička, sám roste akorát plevel a rakovina. Pokud by si rozsévač nechal semeno pro sebe, nebyla by úroda. A v tomhle můžeme vidět tu ohromnou Boží blahosklonost. Nebýt našeho Pána, který vyšel z nebes a stal se jedním z nás. A tenhleten svět by zůstal ležet ladem jako neplodné pole, bez užitku, bez úrody, plné
28:05plevele. tyhlety eh tyhlety texty, zvlášť z takového toho farmářského života, vám vždycky něco připomenou ve vašem vlastním životě. A když tak přemýšlím právě o tom, jak jak důležité je zasít to semeno a nenechat si ho pro sebe. Tak si pamatuju, jak a mám povolení tole zmínit. Moje manželka v dobrém úmyslu nakoupila cibulky různých květin, takový ty
28:34tulipány a krokusy a dala je bokem, aby až bude vhodný čas, jsme je mohli zasadit a a pak jsme mohli těšit na to, jak z toho z toho něco vyroste. Jenže v tom tom takovým tom rodinným schonu, který u nás je, jsme zapomněli ty cibulky zasadit a zhruba za dva roky jsme je eh našli v kůně pytlík se shhnilými cibulkami. Kdybychom je bývaly zasadili,
29:06byly by z nich dnes krásné květiny. Takhle z nich nebylo nic. Když nic nezasadíš, nic nevyroste. Jen jen plevel. Nechávat si semeno pro sebe, nechávat si slovo evangelia pro sebe, jde proti jeho účelu. Jde to proti Božímu plánu. Bůh ustanovil zvěstování evangelia jako způsob, jakým si povolává svůj lid ke spáse. Pavel nám to jasně
29:36říká v Římanům 10. kapitole v 17. verše říká, že víra je tedy zeslyšení zvěsti. Jaké zvěsti? Zvěst skrze slovo Kristovo. A jenom o několik veršů předtím, ve 14. verši nám připomíná, že evangelium si nemůžeme nechat pro sebe. Musíme rozsévat semena evangelia. Bez rozsévání nebude úroda. Pavel tam říká, ale jak mohou vzývat toho, v něhož
30:00neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? Jak mohou slyšet bez toho, kdo hlásá? Vetí semene nám Bůh projevil milost a my bychom měli po vzoru našeho Pána stří semeno evangelia do životů ostatních tak jako se to stalo i nám a nenechávat si to sem jeno pro sebe. Tak když přijde na situaci až s někým
30:30sedíte, bavíte se s někým, modlete se zticha ve své mysli, ve své duši. Pane, dej mi možnost, dej mi možnost nějak to zařiť, abych aby se tahleta konverzace obrátila směrem ke kříži. Nějak to udělej, abysme se místo počasí, místo fotbalu, místo, místo co čehokoliv jiného, abysme se začali bavit o tobě. pomoz mi. Já chci zasít semeno. A víte,
30:56co je něco, co je zajímavého, zvlášť té naší naší společnosti, že skoro 90 plus našich konverzací mimo církev jsou konverzace, které mají potenciál být být příležitostí na zasetí seme. Ať to je vaše práce, povolání, ať to jsou vaši sousedi. My žijeme v zemi,
31:31která která potřebuje slyšet evangelium, kde je třeba zasévat. A těch nevěřících kolem nás je tolik, že skoro každá konverzace je příležitostí zasít semeno evangelia. Pojďme se podívat na třetí vlastnost toho rozsévače, kterou si, kterou si zdůrazníme dnes ráno. A to je, že tole tenhleten rozsévač je svrchovaný rozsévač. Zde máme další překvapivý
31:56prvek tohodle toho podobenství a to je ta zázračná sklizení. Přemýšlejte o tom. Už jste někdy potkali farmáře, který vám přesně zaručil, jakou bude mít sklizeň. Nejenom to. Ta sklizeň bude víc, než kdo si, kdo si může představit. Znovu, kdybyste se podívali do toho prvního století v Palesttině, tak ten průměrný výnos obilí, jako byla pšenice
32:21nebo ječmen, byl většinou pěti nebo sedminobný. Když se když se urodilo urodil desetinásobný výnos, tak to bylo velice dobré. A když se urodilo cokoliv víc než desetinásobek, tak to bylo výjimečné. Bylo to bylo to vzácné. A a lidé tohle věděli. A tak když Ježíš prohlásil, že semeno zaseté na úrodnou půdu vydalo 30ásobnou, 60ásobnou a
32:46dokonce stonásobnou úrodu, každému bylo minimálně jasné, že tohle není normální. Tohle je nerealistická úroda. Tohle je tohle musí být zázrak. A v duchovním smyslu tohle bylo svědectví Boží moci a svrchovanosti. Tohle nebyl odhad. Tohle nebyla kalkulovaná prognóza na základě nějakých loňských propočtů z minulých sezón. Tohle byl kategorický výrok o
33:17úrodě, která se uskuteční a která se zároveň vymykala jakémukoliv reálnému očekávání. Tohle bylo šokující. Každý ví, že farmář seje, aniž by věděl, jak to dopadne, jak sklizen dopadne. Nemá nemá moc, aby zajistil, jak to na podzim dopadne. Jediné, co je v jeho moci, je se vší pílí, zasít, zalévat, trhat plevel. A a z našeho pohledu v té
33:45duchovní rovině je to stejné. jako věřící nemáme moc nad tím, zda semeno evangelia, které jsme zaseli do srdcí nevěřících, je zda se ujme, zda sklíčí, zda vydá vydá úrodu. Ale setí, ke kterému jsme byli povoláni, bychom přes ty přesto měli dělat se vší pílí s tím, že že Bůh zajistí tuhle úrodu. Bůh se postará podle své vůle.
34:13Naše píle spočívá na Boží svrchovanosti, na tom, že Bůh se postará o úrodu. To je přesně, co říká apoštol Pavel, když když v Korintským vysvětluje, já jsem zasadil, Apollos zalil, ale kdo dává vzrůst? Je to Bůh, kdo dává růst. A Pavel si dobře uvědomoval, že církev může vynaložit veškeré úsilí, přisázení, zalívání a je to správně. To
34:39by to by tak mělo být, ale jakákoliv úroda je na Bohu. A tohle by pro nás mělo být obrovským povzbuzením. Mělo by nás to povzbudit z k tomu setí, k tomu neomezenému, štědrému setí Božího slova. Protože váha zodpovědnosti, zda něco vyroste, není na nás. Já nejsem zodpovědný za to, co někdo jiný udělá, když slyší evangelium, které
35:09mu kážu. To to ta zodpovědnost je na Bohu. Naše zodpovědnost, moje zodpovědnost, vaše zodpovědnost je poslušně zasévat. A co se urodí, závisí na Bohu. Bůh je svrchovaný rozsévač. On je ten, který rozhoduje o tom, jak dopadne sklizeně. A to je pro nás ujištění. To bylo ujištění pro mnohé misionáře po staletí. Tohle byla jistota, která vedla
35:34Williama Carryho k tomu, aby vzal celou svoji rodinu na konci 18. století a odstěhoval se do do Indie, kde potom přeložil Bibli do 20 různých jazyků a dialektů, kdy kde zakládal nemocnice, kde zakládal tiskárny, kde kde se kde bojoval proti Saty, takovému tomu upalování manželek, dov, který věděl, že úspěch, jeho úspěch nespočívá na lidské síle, ale ale na
36:03Boží vůli a zaslíbení. Předtím, než vůbec odjel na svoji misionářskou cestu, napsal velice známou brožuru. Eh, jmenuje se to něco jako zkoumání povinnosti křesťanů používat prostředky k obrácení pohanů. Bylo to jeho obhajoba, proč bychom měli dělat misie. A v téhleté brožiře napsal, je jisté, že království Kristovo přijde. Ačkoliv
36:31prostředky mohou být různé, konečný výsledek je jistý, protože Hospodin to přislíbil. Veškeré naše úsilí spočívá na Ježíši, svrchovaném rozsévači, který ví přesně, jak dopadne sklizeň, protože je tím, kdo tu sklizeň zapříčiňuje. On je tím pluhem, který připravuje půdu srdce. On je to slunce, které osvěcuje duše. On je ta vláha,
36:56která dává sklíčit. On je těmi živinami, které dávají růst. A on je tím žencem, který sklidí přesně to, co předpověděl. A bratři a sestry, tak jako Ježíš v tomhletom podobenství, tak tak apoštol Jan ve Zjevení nás ujišťuje, že ta sklizeň bude veliká, zázračná, ohromná. Jan píše: "Potom jsem uviděl a hle veliký zástup, který nikdo nemohl
37:26spočítat ze všech národů, kmenů, jazyků a z každého lidu, jak stojí před trůem a před beránkem. oblečeni bílá roucha, palmové ratolesti v rukou a volají velikým hlasem: "Záchrana náleží našemu Bohu, tomu, který sedí na trunu, a beránkovi." Víte, jaká milost, že nás Bůh povolal, že že je to blahosklonný Bůh, že je to
37:50Bůh, který přichází, aby nás povolal, aby zasel evangelium do našich životů, protože jednoho dne budeme stát kolem tohodle toho trůnu s ostatními věřícími a budou tam ti, kteří evangelium zaseli do našich srdcí a budou tam zároveň ti, do jejich srdcí jsme to evangelium zaseli my budeme se společně radovat. radovat se zberánka, který dal vzrůst
38:15tomu semenu, který padlo na naše na naše srdce. Dal vzrůst těm semenům, který padl na srdce našich dětí, našich známých, našich rodin a všichni budeme uctívat Pána. To je tedy rozsévač. Podívejme se teď společně na to na to semeno a to už to už půjde rychleji. Identita semena. Už od začátku víme, že toleto semeno je je evangelium, ale pojďme si to ukázat.
38:43Z z Marka vidíme a když se podíváte do toho výkladu té druhé části, tak vidíte, že se jedná o slovo. Marek říká, že to semeno je slovo. Vidíme to ve 14. verši, vidíme to dvakrát v 15. verši, vidíme to v 16. 18. 20. verši je tím tím semenem je slovo. Na potom potom ale se můžeme ještě podívat do těch dalších podobenství, e, která nebo do Matouše a
39:11Lukáše, kter kteří nám upřesňují tyhlety paralelní pasáže nám upřesňují přesně, o jaké slovo se jedná. Matouš ve 13. kapitole nám říká, že to je slovo o království. Když když on popisuje výklad, když on popisuje celou tuhletu situaci podobenství rozsévače, tak nám říká, že toleto slovo, které ten rozsévač zasel, bylo slovo o království.
39:34Lukáš nám říká, že to je semeno, že to semeno je Boží slovo. A tak se jedná jednoduše o slovo, které vychází z Boha. A obsahem tohoto slova je Boží království, které přišel Ježíš svojí službou ustanovit. Jinými slovy se jmenuje slovo, které pán Ježíš kázal od samého počátku své služby k Galilei. Jak jsme viděli v našem
39:59výkladu těch předchozích tří kapitol. Je to slovo o příchodu Božího království. Slovo o příchodu Božího království, na které se musíme připravit tím, že činíme pokání a věříme v dobrou zvěst evangelia. A ta dobrá zvěst je, že Ježíš přišel, aby svou smrtí na kříži vykoupil každého hříšníka, každého, kdo
40:21v něho uvěří. Každý, kdo činí pokání. To je to semeno, který ten rozsévač zasévá. Semeno, které symbolizuje evangelium, dobrou zprávu o Boží milosti v Kristu. A a to je důležité mít na paměti. Martin Martin Luther dobře upozornil, že tím semenem je evangelium, není tím semenem zákon. Naší zodpovědností je zasévat
40:51evangelium, ne zákon. Protože v dodržování zákona není záchrana. Pavel nám to jasně říká. Litera, zákon dělá co? Zabíjí. Je to, je to duch, který obživuje. V zákonu je pouze poznání hříchu. Když zaseš zákon, nesklidíš život, ale ale smrt. A důvod, proč to říkám, je, že často se bavím s lidmi, s věřícími lidmi, kteří opravdu to míní dobře.
41:23Chtějí, aby jeden z jejich příbuzných uvěřil, aby aby se aby eh následoval Krista. A často usilují nejvíce o jejich morální nápravu. Často usilují o to, aby se tyhlety tihleti lidé zbožně chovali a přitom ještě ani neslyšeli evangelium. Přitom ještě ani neuvěřili v Krista. A to je naprosto opančně. To semeno není zákon. To semeno
41:50je je evangelium. A často, když se takhle s těmi lidmi bavím, tak jim říkám, víš co? Rybu musíš nejdřív chytit, než ji můžeš očistit. Ty se snažíš očistit rybu, kterou jsi ještě nechytl. Semeno je evangelium a dobrá zvěst Kristu. A teď pár vlastností tohoto semena. Za prvé, semeno je neměné. Všimněte si, že v nikde někde v tom
42:17textu nenacházíme nějaký náznak toho, že by rozsévač měl různé typy semen. To bylo mimochodem zakázáno v Izraeli míchat semena, ale že by měl různé typy semen a a podle půdy, na kterou sázel, házel určité semeno. Měl jedno a to samé semeno. To semeno zůstává stejné. Rozevávač ho nemění. Nemění ho jenom proto, že třeba nevyklíčilo a neujalo
42:40se, jak si možná představoval. A znovu i v dnešním světě máme určitý určitý ilustrace tohodle. Před lety viděl dokumentární film, který se bavil, možná jste to slyšeli, jmenuje se to BT kukuřice. Je to speciálně geneticky upravená kukuřice, do které v laboratoři vložili bakterie. Bakterie, které produkují bílkoviny, které jsou toxické pro určité
43:05druhy hmyzů. Většinou ten typ hmyzu, které který tu kukuřici napadá a a ničí. A tak vložili tyhlety věci, vložili gen z téhleté bakterie do kukuřice. Takže ta kukuřice si vlastně vytvořila svůj vlastní toxín, který pak ničil tenhleten hmyz, který na ní přistal a stala se tak odolná vůči škudci. Tak ten hlavní důvod je
43:29samozřejmě jasný. Tahleta kontroverzní genetická modifikace vznikla hlavně kvůli tomu, aby byly vyšší výnosy, aby aby byly menší škody. A jsou to právě tyhlety vyšší výnosy, které některé v uvozovkách věřící vede k tomu, že si začínají pohrávat se semenem evangelia. Snaží se upravit dokonalé semeno evangeliama evangelia různými
43:58přísadami. Zasahují do jeho samotné podstaty, upravují ho, přidávají mu, osekávají ho. A a v přesvědčení, že budou mít lepší úrodu, se najednou tady vidíte evangelium, které nezmiňuje hřích. Vidíte tu evangelium, které nezmiňuje pokání. Vidíte tu evangelium, které neříká nic o tom, že máme zapřít sami sebe a následovat Krista. Vidíte tu
44:20evangelium, které nezmiňuje to, že máme vyznat Pána Ježíše jako našeho Pána a Spasitele zároveň. A místo toho tu máme evangelium prosperity, evangelium úspěchu a a zdraví, evangelium inkluzivity, kdy stačí jenom říct slovo Ježíš a už jste věřící. Evangelium, které je o nalezení smyslu života. nebo evangelium o sebelásce. A je to jako s tím kukuřičným
44:46semenem. Některé země, jejich agentury pro ochranu životního prostředí, rostliny jako BT kukuřici klasifikují jako pesticidy. Z právního v správním smyslu tohleto je rostlný pesticid, protože obsahuje aktivní jed proti škůdcům. To znamená, že v tomhleom upraveném kukuřičném semínku je nebezpečný jed. A zrovna tak, jakkoliv upravené
45:16evangelium, se stává životu nebezpečné. Je životu nebezpečné jak pro ty, co co ho zasévají, co ho šíří, tak pro ty, co ho slyší. A Pavel velice ostře varuje ty, kteří by snad chtěli nějakým způsobem upravit a pohrávat si s evangeliem. Galatím jim říká, že není jiné evangelium. Jsou někteří, kteří uváděli galatské ve zmatek a a chtěli Kristovo
45:46evangelium překroutit. Ale ale Pavel říká, ale i kdybychom vám my nebo sám anděl z nebe zvěstoval v evangeliu něco jiného, než to, co jsem vám jsme vám zvěstovali, buďž proklet. Bratři a sestry, semeno evangelia je neměné. Zrovna tak jako jeho původce je neměný. Nemění se podle toho, komu je kázáno, zůstává stejné pro každého. A zde bych přihodil ještě
46:14takovou malou věc. Nevychází to přímo z Marka, ale je to takový malý detail, který, který vidíme, který potrhává celou tuhletu realitu toho, že tohle je evangelium, které patří Bohu. A je to jak jakým způsobem to vyjadřuje Lukáš. Lukáš osmé kapitole, když když se baví o tom letos semeni, on říká: "Vyšel rozsévač zasít své
46:40semeno." Tohle tohle bylo rozsévače semeno. Když se podílíme na rozsévání slova, mějme na paměti, že tohle slovo patří Bohu. My rozséváme Boží slovo, Boží evangelium, ne naše vlastní. Když když přijde na setí Božího království, každý z nás, nejen kazatele, nejen učitelé, každý věřící, který zasévá, nezasévá své
47:06vlastní myšlenky, nerozhazuje své vlastní názory, zasévá své zasévá pouze evangelium, čisté neměné evangelium. Pán Ježíš nám tole připomíná, že Matouš 28:19. nám říká, abychom šli a činili učedníky ze všech národů, abychom je křtili ve jménu Otce, Syna i ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a abychom je učili zachovávat všechno, co jsme si
47:36vymysleli, co nás napadlo, ne? Všechno, co nám přikázal. Tak závěrem. Věřím, že obraz rozsévače je pro nás povzbuzující pravdou. Náš Bůh, pán Ježíš Kristus, dokonalý rozsévač, rozsévá semeno Božího slova. Rozsévá evangelium štědře, široce, bez výběru půdy. A my jako církev, ti, kteří obdrželi to semeno a z Boží milosti
48:07vzrostli a stali se součástí jeho těla, my, jeho tělo máme tu výsadu se podílet na tomhletom setí spolu s ním, být tou zástěrou, z které náš pán rozhazuje semeno po celém světě. A víte, kdykoliv, kdekoliv a a v kterémkoliv období dějin církve dojde na zvěstování evangelia. Tohleto, tohleto podobenství jakoby se znovu opakovalo. Každou neděli, když já nebo
48:34Filip stojíme a kážeme z tédleté kazatelny, tohleto podobenství se se opakuje. Kdykoliv otec společně se svojí rodinou si sednou, aby měli rodinnou bohoslužbu, aby měli společné ztišení, tohleto podobenství se opakuje. Kdykoliv se bavíme s nevěřícími lidmi v práci nebo nebo s našimi sousedy někde na ulici, tohleto a a zvěstujeme jim
48:57evangelium. Tohleto podobenství se opakuje. Kdykoliv si někdo pustí záznam kázání z Božího slova, kde je výklad evangelia, tohleto podobenství se opakuje. A pokud jsi dnes tady a nejsi křesťan, věř, že dnes bylo zase to semeno. Slyšel jsi o Kristu? Slyšel jsi o Kristu, který přišel, aby svou smrtí na kříži zachránil hříšníky, jako jsi
49:24ty? A časem se ukáže, jaká je půda tvého srdce. Ale o tom samozřejmě až příště dáli Pán. Drahý Pane, přicházíme k tobě jako milosrdnému, blahosklonnému rozsévači evangelia, s jehož milostím jsme my uvěřili. Jak moc ti děkujeme, že i do našich srdcí jsi zasil skrze naše známé, skrze
49:56skrze své nástroje. Jaká milost, že jsme uvěřili. Když si vzpomenu na to, že že byly doby, kdy jsem ani nevěděl, co to je Bible, když jsem v životě neslyšel evangelium a byl jsem na cestě do pekla a pak sisvé milosti zasel a dal vzrůst v mém životě. Pane, jaká
50:29milost. Dej, aby nás tato milost těšila. aby nás pokořovala, aby nás naplnila láskou a touhou po tobě a zároveň aby nám dala odvahu, sílu a touhu sít tvé semeno evangelia do životů ostatních. Amen.