Vyhledávání kázání

0:08Takže jak už Bratokazatel řekl, tak my budeme pokračovat i v tom tématu, s kterými se tady s vámi takhle jako mlády sdílíme, tedy co se týče nějakých těch starozákladních odkazů na Pána Ježíši Krista, ale dneska se nebudeme zabývat ani proroctvími, nebudeme se zabývat ani předobrazy, ale dneska se podíváme na takový odkaz, který je takový přímější, ale byť bychom ale mohli říct takový trochu zahaleným tajemstvím.Sdílet

0:36a to na skutečnou přítomnost syna božího, tedy druhou osobu, boží trojice ve starém zákoně. Někteří si možná řeknou, ale teď se ve starém zákoně Páne Žíž Kristus nevyskytuje, není tam žádná taková nějaká jasná zmínka, setkáváme se s ním přece až v novém zákoně, kdy je potom zjistován ten příběh o toho jeho narzení,Sdílet

1:02Tak je pravda, že v Starém zákoně nikde nenejdeme úplně někde jasnou takovou znínku, že někde Pán nebo Pán Ježíš Kristus nebo že by tam byl Syn Boží, ale určitě v Novém zákoně máme minimálně dvě zmínky o přítomnosti Krista i v dobách té Staré smlouvy. A jedna je v Koloským 1.16. Neboť v něm bylo všechno stvořeno na nebisích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority, všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.Sdílet

1:36A z toho se dá jasně usoudit, že jestliže pán Ježíš byl ten, který skrze něhož to bylo tvořeno, tak on byl ten, který musel tam být na počátku. kde byl i v té záhraně Eden, kdy byl tvořen Adam, kdy byla Eva přetvořena z toho žebra. Ale potom máme i další poukaz a to je v 1. Korinským 10, 1 až 4. Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem.Sdílet

2:11Všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři, všichni jedli týž duchovní pokrem a všichni byli týž duchovní nápoj. Byli to týž z duchovní skály, která je doprovázela a tou skalou byl Kristus. Zde zase můžeme číst, že Kristus byl nějakým způsobem opravdu přítomný i při tom exodu, kdy doprovázel ten izraelský lid.Sdílet

2:37A my se dnes podíváme na dva oddíly, já začnu tím první, Petr potom bude pokračovat, kde, když to tam není úplně jasně řečeno, tak tam naznačují tu přítomnost Pána Ježíše Krista. Začneme tedy tím prvním, který je v Genesis 18. kapitole. Já budu asi číst od prvního do 26. verše, myslím, že ty můžete sedět a zkusit se soustředit i na to, co tady bude napsáno.Sdílet

3:08Ukázal se mu hospodin u mamrého dubu, když seděl u chodu do stanu za denního žáru. Když pozvedl oči a rozhádl se, hle, tři muži stály proti němu. Když je uviděl, běžel jim od vchodu do stanu vstříc, poklonil se až k zemi a řekl, panovníku, jestliže si nyní naleze milost ve tvých očích, nepomíjej prosím svého otroka, nechám přinést trochu vody, abyste si mohli umít nohy a odpočníte si pod stromem, vezmu trochu jídla, abyste se poselnili, potom půjdete dál, vždyť proto přicházíte kolem svého otroka, řekli, udělej, jak jsi řekl.Sdílet

3:45Abraham pospíchal ke stanu k sáře a řekl, rychle zadělej třímír jemné mouky a udělej podpopelné chleby. Abraham běžel k dobytku, vzal jemné a hezké tele a dal ho mládenci, aby ho rychle připravil. A potom vzal máslo, mléko a tele, které připravil a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem. Zeptali se ho, kde pak je tvážena sára? Odpověděl zde ve stanu.Sdílet

4:09Jeden řekl, jistě se k tobě vrátím napřes rok v tomto čase a hled tvá žena Sára bude mít syna. A Sára poslouchala u vchodu do stanu za ním, Abraham i Sára byli staří, pokročilého věku, Sáře již přestal běh ženský. Sára se vnitř zasmála, po té, což jsem zestárla, se mi dostane rozkoše, i můj pán už je starý. Hospodin řekl Abrahamovi, proč se to Sára smála, říkala si, což pak budu opravdu rodit, když jsem stará, je snad nějaká věc pro hospodina nesnadná, učený čas se k tobě vrátím na přes rok o tomto čase a Sára bude mít syna, ale Sára to zapřela, nesmála jsem se, protože se bála. On řekl, kdepak, přece se smála.Sdílet

4:57Pak se o tamto muži zvedli a pohledli směrem k Sodomě a Abraham šel s nimi, aby je vyprovodil. A hospodin řekl, což pak budu před Abrahamem tajit, co chci udělat? Abraham se jisté stane velikým a mocným národem a budou v něm požehnány všechny národy země. Neboť jsem se s ním zblížil, takže přikáže svým synům a svému domu po sobě, aby zachovávali hospodinou cestu a konali spravedlnost a právo, aby hospodin Abrahamovi naplnil to,Sdílet

5:27co o něm řekl. I řekl hospodin, křik proti Sodomě a Gomoře je tak veliký a její hřích tak přetěžký, že musím se stoupit a podívat se, vzdali jedna jistcela podle toho křiku, který se ke mně dostal. Jestli nezjistím to, může se odtamtud obrátili a šli k Sodomě, ale Abraham ještě stál před hospodinem. Abraham přistoupil a řekl, což pak s ničemou vyhladíš i spravedlivého, možná je opravdu se tohoto města padesát spravedlivých.Sdílet

5:56Což pak ho přece vyhladíš a neodpustíš tomu místu kvůli padesáti spravedlivým, kterým jsou uprostřed něho, ať je to od tebe vzdáleno, abys činil takovou věc, že bys usmrtil spravedlivého s ničemou, takže by na tom spravedlivý byl tak, jako ničema. Ať je to od tebe vzdáleno, což pak soud se celé země nebude jednat podle práva.Sdílet

6:17hospodin odpověděl, jestliže najdu so do mě uprostředně 150 spravedlivých odpustení kuliním celému tomu místu. Takže tolik z božího slova. My tady na začátku toho oddílu máme tři muže, kteří přicházejí. A můžeme tady vidět, že nejprve se ptají tak nějak v množném čísle, kde pak je to vážena Sára. Ale pak tady máme okus dál, že už jenom jeden z nich tam potom něco říká, a to je v tom desántém verši, jistě se k tobě vrátím napřes rok v tomto čase, a hle, tvá žena bude mít syna.Sdílet

6:58To je o čeho si, ale tady pak můžeme povšimnout, že ve třináctém verši je to potom zazneme zopakováno, toto samé prohlášení, ale už tady můžeme vidět, že to říká samotný hospodin. Hospodin řekl Abrahamovi, proč se to Sára smála a říkala si, což pak budu opravdu rodit, když jsem stará, je snad nějaká věc pro hospodina nesnadná a tady v určený čas se k tobě vrátím napřes rok v tomto čase a Sára bude mít syna.Sdílet

7:29Takže my tady můžeme vidět, že ten jeden muž tady mluví, jako by to byl hospodin, jako by to byl sám Bůh, ale to je pozoruhodné. V šestnácté verši potom můžeme vidět další věc, pak se odtamtud ti muži zvedli a pohledli směrem k Sodomě. A v 22. verši muži se odtamtud obrátili a šli k Sodomě, ale Abraham ještě stál před hospodinem.Sdílet

8:03A když jsme se potom podíval o kapitu dál, tak hned můžeme vidět v prvním verši 19. kapitoli, tam můžeme vidět, že dva andělé přišli večer do Sodomy, když Lot seděl v Sodomské bráně. Takže můžeme tady vidět, že muži odchází, na zřádku byly tři, odchází směrem k té sodomě, ale do té sodomy potom už přicházejí jenom dva. A o nich už je psáno, že jsou to andělé.Sdílet

8:32A vidíme, že i promluvají potom trochu jiným způsobem, než mluví tady ten jeden, to je v 13. verši v 12. kapitole, nebo znišíme toto místo, protože veliký je při hospodinem křik proti němu, Takže nás hospodin poslal, abychom je zničili. Takže tady opravdu promluvají jako anděle, neboli poslové, což to vlastně znamená, že byli od Boha posláni, sami to tady říkají. Ale co ten třetí muž? Co ten třetí muž, který tam na počátku byl s nimi?Sdílet

9:08Někteří se domnívají, že potom od Abrahama odešli všichni, tři, ale do Sodomy potom došly už jenom ti dva, ať už z jakéhokoliv důvodu. A pak, když tam Abraham přímo mluví s hospodinem, takže to je potom ostat nějaké další zjevení, že se tam možná zjevil v oblaku. Ale my, když to tady čteme pozorně, tak to tady nevidíme.Sdílet

9:35Tady se píše jenom, že hospodin mluví s Abrahamem, ještě když tam byli všichni ty tři přítomní, potom už ji odchází a je tam psáno, že ještě pořád stál Abraham před hospodinem. A pokračují potom v tom rozhovoru. A pak si ještě můžeme povšimnout jednoho detailu, který je potom v poslední verši té kapitoly, třicátý třetí, když dokončil rozhovor s Abrahamem, hospodin odešelSdílet

10:05a Abraham se vrátil do svého domova. Když bychom se potom podívali jenom o kapitolu zpátky, kdy máme taky popisován rozhovor hospodina s Bohem, kdy mu se zjistováno zaslíbení, tak tam je to trochu jinak popsáno. Tu Bůh dokončil rozhovor s Abrahamem a vystoupil od něho. A podobně bychom to našli, když pán Bůh mluví s Jákobem, je tam potom taky třeba 35.13, napsáno, že pak hospodin od něj vystoupil.Sdílet

10:35Ale v tomhle případě tady můžeme vidět, že tam hospodin pouze odešel. A tak když se díváme na všechny tyhle podrobnosti a čteme to tak, jak je to tam napsáno, tak to skutečně vypadá tak, že zde máme někoho, kdo je v podobě muže, který se odlišuje od těch andělů, který nemluví jen jako posel, Ale který by tlumočil tu boží zprávu, ale je to muž, který má větší autoritu, který mluví přímo za Boha samotného, jako by to byl sám hospodin.Sdílet

11:13My ale víme, že Boha nikdy nikdo neviděl, jak nám to i potvrzuje a poštol Jan, třeba Jan 1,18, a to dokonce ho neviděl ani Mojžíš, který víme, že se taky psáno, že se setkal s hospodinem tváří tvář, ale potom víme, že v Exodus 33,20 se píše, a to je právě, když Moží žádá o to, aby mohl spatřit hospodinu slávu, tak je mu řečeno, nemůžeš vidět mou tvář, nebo člověk nemůže vidět a zůstať naživu.Sdílet

11:47A tak pak je Moží svědkem té slávy, ale jenom tak, že hospodin kolem prochází v oblaku. Ale tento muž mluví jako sám Bůh, má tělo a je dokonce schopen přijímat tu potravu. A Abraham přesto může být v jeho přítomnosti a může s ním mluvit tváří v tvář. Tak o koho se tady jedná? My víme o někom, kdo je poslán s božím poselstvím, ale je větší nad anděli, má vyšší autoritu.Sdílet

12:21Tak je psáno v živnům 1.4, stál se tím vzněšenější nad anděli, čím význasnější jméno dědišně obdržel. To je psáno o synu. A my taky víme o tom, kterému právopatně náleží titul Soud se celé země, jak to tady taky zmiňuje Abraham. Například ve skutcí 7.31, neboť ustanevil den, němž bude spravedlivě soudit objedlený svět skrze muže, kterého k tomu určil.Sdílet

12:51Ždyť o tom poskytl důkaz tím, že je zkřísl z mrtvých. Ano, on, pán Ježíš Kristus, je ten bohem ustanovit soudce živých a mrtvých, jak potvrdze i Jan 5, 22. Ždyť otec ani nikoho nesoudí, ale všechen soud svěřil synů. A tak, i když to tady není vysloveně napsáno, tak si myslím, že tady můžeme vidět opravdu někoho víc, než jsou ty anděle.Sdílet

13:21Já se chci teď ještě vrátit k tomu textu a chtěl bych se nám podívat na některé poukazy, které z toho můžeme aplikovat i pro náš život. První věc, kterou bych se chtěl, aby jsme se společně zabývali, tak je to služba Kristu. Když se tady díváme na Abrahama a na tu službu, kterou tam prokazuje těm mužům, když tam všechno připravuje, co je potřeba k tomu, aby je pohostil,Sdílet

13:51tak možná bychom řekli, že to zase tak nic moc není, přeci jenom je to nějaká skoro až povinnost, jako ten hostitel, tak pro ty hosty to nějak připravit a zvlášť asi v té době. Ale tady to, čeho si můžeme opravdu povšimnout, tak je ten Abrahamův postoj, který má k této službě. My tam nevidíme, že by to pro ně byla nějaká povinnost, nebylo to, že by byla nějaká nutnost jenom se držet těch společenských zvyků.Sdílet

14:24Není to něco, co by ho vyrušilo od nějakého lebenění tam před tím stanem za toho polední horka, něco, co je nutné si nějak odbít a pak se třeba vrátit k tomu. To, co u něj můžeme vidět, takže tam je skutečná touha jim posloužit. On tam píše, že to je pro něj milost, něco, z čeho se opravdu raduje, po čem touží, možná se vědem, že to si snad ani nezaslouží a prosí, on opravdu prosí, aby mohl být v její přítomnosti, aby jim mohl posloužit.Sdílet

14:57Opravdu je tam psáno, že to vidí jako tu přiložitost, že proto přišli, aby on jim mohl posloužit. A můžeme u něj vidět skutečně usilovnou práci. Není to žádná služba na půl. Vidíme, že on tam funguje opravdu jako pán toho domu, že za úkolu je svou ženu, za úkolu je na toho čeledína, ale i sám potom přiloží tu ruku dílu.Sdílet

15:27a jestli jsme o tom četli pozorně, tak tam můžeme i něco vidět taky, s jakým postohem a jakým způsobem to činí. A jsou tam potom slovesa jako, že pospíchá, rychle připravil, je tam dokonce slovo běžel. A já jsem si musel prostě představit, protože my víme, že tady Abraham bylo 99 nebo 100 let. a tento stařec opravdu běží, aby to mohl opravdu co nejlépe a nejrychleji připravit, aby tím mohl posloužit.Sdílet

16:07A teď je možná taková otázka na místě, jestli věděl, z koho hostil. Možná ne úplně, ale určitě věděl, že to komu slouží, takže to je pro hospodina. A jak jsme na tom my, kdybychom my měli možnost sloužit osobně Pánu Ježíši Kristu, taky radostně bychom běželi s takovou usilovností, s takovým nadšením, prosili bychom, aby jsme mohli posloužit, kdyby tady Pán Ježíš Kristus byl osobně, tak věřím, že určitě ano.Sdílet

16:45No, ale my máme možnost posložit Pánu Ježiši Kristu. Víme, že třeba v Matouši 10.40 se píše, kdo přijímá vás, přijímá mne, kdo přijímá mne, přijímá toho, kdo mě poslal. A nebo Matouš 25.40 králem odpoví, Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mě jste učinili. A na Eštiským 6.6. Neslužte na okou jako ti, kdo se chtějí zalíbit lidem, ale jako Kristovi otroci, kteří z duše činí boží vůli. Služte ochotně jako pánu a ne jako lidem.Sdílet

17:25Když jsme naposledy sloužili někomu, člověku blížnímu, možná braterovi ve výře, opravdu s tím vědomím, že to děláme pro Krista, kolikrát jsme si nechali tuhle příležitost utéct, když jsme opravdu mohli posloužit samotnému Pánu Ježíši Kristu. A tak i v tomhle nám Abraham může být příkladem. Ale podíváme se na další. Další věc, o které bych se tady chtěl změnit, je zaslíbení.Sdílet

18:00Zaslíbení samotného právě Krista a zaslíbení, které jsou dána skrze Krista. My tu máme zopakovánu zaslíbení, které Abraham dostal již předtím. To byla ta sedmnáctá kapitola. Zaslíbení syna. Z lidského pohledu něco v jejich věku nemožného, ale co to je pro pána Boha. A ve verši potom sedmnáct až devatenáct, tak tam můžeme číst toto, v této kapitole.Sdílet

18:25A hospodin řekl, což pak budu před Abrahamem tajit, co chci udělat? Abraham se jistě stane velikým a mocným národem a budou v něm požehnány všechny národy země, neboť jsem se s ním zblížil, Takže přikáže svým synům a svému domu po sobě, aby zachovávali hospodinou cestu a konali spravedlnost a právo, aby hospodin Abrahomy naplnil to, co o něm řekl. Hospodin tady před Abrahamem nic nezataruje. Proč? Protože z něj výjde ten velký národ a to požehnání.Sdílet

19:01Protože se s ním zblížil, a tady je hebrajský to slovo poznal, takové to hluboké vnitřní poznání, ta vzájemnou blízkost. A taky za třetí, protože ví, že to všechno předá dál svým synům a svým potomkům. A ještě když se píše o Abrahamově zaslíbení, požehnání v něm pro ty národy, když se píše o jeho synech, Tak je vždycky potřeba vnímat dvě věci. První je, že nás to vždycky změřuje na Mesiáše, v němž je to naplnění tohoto zaslíbení. A odkazuje nás to potom také nejen na izraelský národ, ale na skutečné Abrahamové děti, což vlastně vychází právě z toho Mesiáše, který to potom umožní.Sdílet

19:52Skřenějiš, potom může přijít to pravé požehnání a skřenějiš, potom můžou vzejít ty skutečné Abrahamové děti. A to jsou ty děti víry. A k tomu můžeme přičít s Římanům 9, 4 až 8. Jsou to Izraelci, jim patří synoství, sláva i smlouvy, jim byl dán zákon, služba a zaslíbení. Jejich jsou otcové a z nich podle těla pochází Mesiáš, který je nadevším, už požehnaný na věky.Sdílet

20:21Amen Ne, že by boží slovo se lhalo, neboť ne všichni ti, kteří pocházejí z Izraele, jsou Izrael. Ani ne proto, že jsou potom s ten Abraham mým, jsou všichni jeho dětmi. Nýbrž v Izákově bude povoláno tvé símě. To jest, božími dětmi nejsou děti těla, nýbrž za potomky se pohožují děti za slíbení. A za slíbení, kterým bylo dáno toto slovo, v tom čase přijde, přijdu a Sára bude mít syna.Sdílet

20:50Jak jsme to i tady mohli číst. A ještě v Galackým 7 až 14. Vězte tedy, že tí, kdo jsou zvíry, jsou synové Abrahamovi. Písmo předvídalo, že Bůh o spravodnění pohany na základě víry dopředu oznámilo Abrahamovi, v tobě budou požehnány všechny národy. Takže tí, kdo jsou zvíry, docházejí požehnání svěřícím Abrahamem. A Kristus nás vykoupil z prokletí zakona tím, že se stal za nás prokletím, neboť je napsáno,Sdílet

21:20pro každý, kdo je pověšen na dřevě. To proto, aby k pohranům přišlo to Abrahamovo požehnání v Kristu Ježíši a abychom skrze víru přijali zaslíbení ducha. A jestliže to tady hospodin Abrahamovi říká, že mu nehodlání zatajit, tak jak jsem tam sál i ten důvod je proto, aby to předal těm potomkům. by to mohlo být předáno, to čeho potom teď tady bude Abraham světkem.Sdílet

21:52A jestliže to bylo předáno těm fyzickým potomkům, tak oč více to platí, protože to bylo předáno potom i těm duchovním dětem, těm skutečním Abrahamem dětem, kteří jsou dětí víry. A opravdu to je pro nás zaznamenáno v písmu a zní to pro nás i dnes. Můžeme to dnes číst a má nás to vést, jak je tam psáno v tom verši, abychom zachovávali hospodinu cestu a konali spravedlnost a právo.Sdílet

22:22A tím se dostáváme k tomu třetímu závěrečnému poukazu a ten se týká božího hněvu, spravedlnosti, ale taky milosrdenství. Hospodin tady jasně říká Abrahamovi ty svoje záměry, říká mu o sadovně o gomoře, o hříchu, který tam byl, o tom převlikém hříchu, který křičí a který vystoupil až do nebes. Říká, že hospodin musí jednat, musí, protože on je spravedlivý.Sdílet

22:55Víme, že je svatý a nenávidí řích a jenom proto, jaký je, proto své milosedenství, tak někdy vyčkává, tak jak je i psáno, že boží trpělivost ve dnech noemových vyčkávala, zatímco byl stavěn koráb, ale potom jednou nastane ten čas, kdy ten pohár trpělivosti přeteče, ten řích se nahromadí a pán Bůh potom musí jednat.Sdílet

23:25a protože i v Žalmu, protože on je právě ten spravedlivý soudce a jak se píše i v Žalmu 7.12, Bůh je spravedlivý soudce, Bůh je rozhodřen každý den. A Abraham asi dostatečně znal tu Sodomu a Gomoru, je dost možné, že se i setkával s Lotem a my tady vidíme, že on vůbec nepochybuje, protože tam se říká, že se Pán Bůh půjde podívat, ale on samozřejmě všechno ví, ale je tady psáno, že vůbec nepochybuje o tom, jak to dopadne.Sdílet

24:02Je mu jasné, že na to se domogujeme hodnou s tím říchem, tak přijde Boží trest. Ten Boží hněv, o kterém, jak se píše i v Říjmanom 1.18, se zjevuje z nebe proti každé nepravosti lidí, kteří v nepravosti podlačí pravdu. A tak tady můžeme vidět, že přistupuje. Přistupuje hospodinu, přistupuje s bázní, přistupuje s pokorou, říká, že jenom jako ten prach, ale myslím, že taky přistupuje s velikou důvěrou, už s tím poznáním, které hospodina má, že pán Bůh je opravdu ten spravedlivýSdílet

24:45a i když nenávidí hřích, tak nenechá padnout toho spravedlivého. A tak se tady přimlouvá nejednou, ne dvakrát, ale víckrát a pán Bůh ty počty snižuje, ale potom už je najednou konec a hospodin odchází a my víme, že ten soud musí být vykonán. Ale mnoho z muže zmarli dva spravedlivých a věřím, že tam Abrahamu mi šlo opravdu hlavně o Lota, o ty spravedlivé, které byly v tom městě a i když jich tam nebylo deset, i když to se doma muselo být vyvrácena, tak pán Bůh zasahuje a ve svém milosrdenství a Lota vyvádí a ty všechny spravedlivé, kteří tam byly.Sdílet

25:35A tak je to dneska něco, co zní i pro nás. Týsto do mě tehdy toho mnoho nevěděli, ale myslím, že Lod se ní tam snažil něco říkat, něco určitě od něj věděli, ale nejednali podle toho a pak přichází trest. Ale co mi dnes, kteří máme ty boží výroky, který jsme toho tolik slyšeli, který můžeme slyšet i to slovo, které zní dnes.Sdílet

26:16Pán Bůh nenávidí hřích dnes stejně jako ho nenáviděl tehdy a oč víc potom platí pro nás, který můžeme poznat tu novou smlovu, pro kterých zní to slovo nejenom skrze proroky, skrze anděly, ale skrze samotného Pána Ježíše Krista. a my víme, že Pán Bůh říká, že on si nepřeje smrtničemi a víme, že taky říká, obraťte se, proč pak byste měli zemřít.Sdílet

26:53A tak můžeme dnes vnímat tu boží spravedlnost, ten soud, který se zjevuje proti té každé nepravosti, ale můžeme taky vnímat to boží milosrdenství a to, že ten, kdo je spravedlivý, tak nemusí zahynout. A my víme, že ta jediná opravdová spravedlnost je skrze Pána Ježíši Krista. a tak ty, kdo ještě nemají tu jistotu té Kristovi spravedlnosti, tak vězte, že je tady soud, ale ještě zní to slovo, ještě je ten čas výjít z té Sodomy a zachránit se.Sdílet

27:44A my pokud jsme to opravdu přijali, tak žijíme nejenom tak, že jsme přijali tu Kristovu spravedlnost, ale tak, aby to bylo vidět i na našem životě, jak už vlastně i bratr o tom mluvil při té dnešní modlitevní. A tak v Pánu Ježíši Kristu máme opravdu všechno k tomu životu, ale taky k té zbožnosti. A tak tolik je ode mě. Amen.Sdílet

28:14Audúcí Hýsek, Živík Hýsek, Václav Kotoček J Attention Šolc, documentary 1921, Batman Kunle, Batman L statistical! Misorpomou Kosoly,記得 205, Čekóžkán, Jebýs Vázali, Reefali Kh жизни, Marek K Ček, Václaval Vání v případ 영상을 보내 Reefali Hourzlichsl student, Jebýs Vásání Top50 Jesse uvádal Václavod Atáklanňovique вниманиеSdílet

28:18Tak já vás zdravím z tohohle místa, bratři a sestry. Petr už vlastně měl takový úvod, kde řekl, že se dneska nebudeme zabívat přímo nějakými konkrétními osobami, které jsou před obrazem Páne Ježíše Krista nebo tak podobně, ale že se budeme koukat na ty konkrétní zjevení, když tak řekneme, to je něco, čemu se říká Teofanie anebo Christofanie ve smyslu nějakého, řekli bychom, fyzického zjevení Boha v případě toho prvního slova a potom vlastně s ohledem na křesťanství je to zjevení Pána Ježíše Krista, vlastně ten výraz se používá i v Novém zákoně,Sdílet

29:02vlastně poskříšení, kde se pán Ježíš vzjevoval, ale právě na mnoha textech ho můžeme aplikovat i do starého zákona, kde to můžeme vidět takové předzvědění nebo předvtělení se někdy říká. A tak i já budu mít teď takové krátké zamišlení ohledně jedné události, a to je čteme v knize Daniel. My nebudeme ten text číst celý na jednou, ale v podstatě si půlku přečteme na začátek a půlku si přečteme na konec.Sdílet

29:32Pro začátek vám povím, že to bude v Danielově ve třetí kapitole, ale ještě než ten text přečteme, tak já mám takový malý kontext, aby jsme se do té třetí kapitoly dostali, aby jsme věděli, o čem se mluví, i když věřím, že to jsou známé události, ale přece tady může být někdo, kdo neví o koho a o co se jedná. Takže ten kontext vlastně toho, té události, o které se budeme bavit, je takový, že od začátku knihy Daniela se dozvídáme, že v roce 597, to tam teda napsané není, ale dá se to zjistit před Kristem, král Nebukadnezar dobývá Jeruzalém a tady v rámci tohohle z toho je odvedena první vlna přesídlenců, mohli bychom říct vyhnanců, jsou přesídlení do Babylonu.Sdílet

30:19a my se tam dočítáme, že král Nebukadnezar vydává nařízení, aby z té elity, která odešla, nebo která byla odvedena z Jeruzaléma, aby vybrali mladíky, kteří by mohli v budoucnu sloužit jako královští úředníci, kteří by byli vzdělávání a vlastně by jsme mohli říct i převychovávání k tomu, aby to bylo prostě ku prospěchu té Nebukadnezorově říše.Sdílet

30:40a mezi tady těma mladíkama, mezi tady těma, řekněme, mezi tuhletou elitou inteligencí z Jucka jsou i čtyři muži, je tam Daniel, Hananiáš, Míšael a Azariáš a my si později rozvíráme teda, že jsou přijmenováni na Beltša Zara, to je teda Daniel, i když tam se to v tom našem povědomí moc neujalo, protože se o něm dále mluví jako o Danielovi, nicméně ty další tři právě známe pod jmény Šadrak, Měšak a Abednego.Sdílet

31:08A dále se dočítáme, že skrze vyložení snu, který měl král, který nedokázal vlastně vyložit nikdo jiný a vlastně mohl ani sdělit nikdo jiný, tak Daniel, tím, že ten sen vykládá, tak zachronuje sám sebe a i svoje přátelé, tyhle další tři před smrtí a zajistí, aby se oni stali zprávci babylonské provincie. Tohle všechno se stává zhruba do dvou let od toho dobytí Jeruzaléma a od toho jejich odvedení a potom na začátku třetí kapitole si dočítáme, že král Nebukad Nezár nechává postavit ve svojí píše zlatou sochu, můžeme se dohadovat, co přesně ho k tomu vedlo, ale každopádně nařídí všemu lidu, všem velmožům, prostě všem, aby v určený čas se tato soše klaněli.Sdílet

31:51a my se takhle do půlky té kapitoly dostaneme k tomu, že Šadrak, Mešak a Bědnego tohle nařízení odmítají plnit, odmítají se klanit nějaké modle a soukly tomu předvedení před krále nebo kanezera. A teď se dostáváme k první části toho našeho dnešního textu, takže nemusíte vstávat, ale jestli máte Bible, tak si najděte Daniele 3 a budeme pro začátek číst 14. až 25. verš.Sdílet

32:19Takže ještě jednou je to Daniel 3, 14 až 25. Tam čteme. Nebu Karnezar promluvil a řekl jim, je to úmysl šadraku, méšaku a abednego, že mé bohy neuctíváte a té zlaté soše, kterou jsem dal postavit, se neklaníte? Jestli pak jste teď připraveni, že v čase, kdy uslyšíte hrá troch, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr či jiný hudební nástroj, padnete a budete se klanět té soše, kterou jsem vyrobil.Sdílet

32:48Ale jestli se klanit nebudete, v tu hodinu budete uvržení do prostřed rozpálené ohnivé pece A kdo je Bůh, že by vás vysvobodil z mé ruky? Šatrak Měšak i Abednego odpověděli a řekli králi, o nebůka, nezare, na to my tobě nemusíme dávat žádnou odpověď Děli tomu tak, náš Bůh, jehož uctíváme, nás může vysvobodit z rozpálené ohnivé peceSdílet

33:13I ze tvé ruky, králi, nás vysvobodí, ale i kdyby ne, známo buď tobě, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme, a té zlaté soše, kterou si dal postavit, se nebudeme klanit. Rázem Nebu Kadnezara naplnil hněv a výraz jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi i Abednegovi změnil. I hned přikázal tu pec rozpalit sedmkrát více, než li ji obvykle rozpalovali.Sdílet

33:37Pak udadným bojovníkům ze svého vojska přikázal, aby Šadraka, Mešaka i Abednega svázali, aby byli uvrženi do rozpálené ohňivé pece. Oni muži byli hned svázani ještě ve svých kabátech, kalhotách, turbanech a ve svém oblečení a uvrženi do prostřed rozpálené ohňivé pece, protože králov rozkaz byl tak krutký a ta pec byla neobyčejně rozpálená.Sdílet

34:00Oni muže, kteří Šadraka, Mešaka i Abednega zvedeli, pozabíjal plamen ohně. Ale ti tři muži Šadrak, Měšak i Abednego svázaní dopadly do prostřed rozpálené pece, ohnivé pece Král Nebu Karnezar se náhle zhrozil a poděšeně vstal Promluvil na své rádce a řekl Copak jsme do prostřed ohně neuvrhli trojici svázaných mužů? Odpověděli králi a řekliSdílet

34:24Určitě, králi Na to řekl Hle, vidím čtveřici mužů rozvázaných, jak si chodí uprostřed ohně nemají žádné zranění a vzhled toho čtvrtého připomíná nějakého syna bohů. Takže to byla první půlka toho textu, vlastně tady se budeme hlavně věnovat. A tady ten text má oproti tomu Petru takovou menší nevýhodu, že se tam o tom čtvrtém muži zase tolik nemluví,Sdílet

34:51v podstatě se pouze dozvídáme, že tam byl, takže i já nebudu mít toho tolik o té čtvrté osobě, ale myslím si, že by byla určitě škoda tenhle text přejít, aniž bychom si řekli i něco o těch mladících, o tom jejich jednání a o tom prostě, co se tady odehrálo. Takže hnedka v úvodu toho textu vidíme, že ten král se těch mladíků táže. On už předtím věděl, nebo vlastně chaldejci je udali, že oni neplní ten jeho příkaz,Sdílet

35:21takže on věděl, co provedli, věděl, že nedodržují ten jeho příkaz a ptá se jich, zda je to úmysl, jestli to není třeba nějaké opomenutí, že odporují tomu jeho nařízení a ptá se jich, jestli jsou nyní připraveni to nařízení plnit, podředit se mu a přidat se k té jim nařízené modlo služby. A když se na tohle podíváme, tak si můžeme najednou z toho říct, že to je v podstatě taková druhá šance, že on jim dává druhou možnost, jak možná ještě přehodnotit svůj názor.Sdílet

35:53Možná bychom si řekli, že kdyby to byl kdokoliv jiný, nějaký obyčejný člověk, tak by možná v té peci už dávno byl. ale on se jich tady znova ptá, dávám jim druhou možnost teda pokleknout před tou sochou a podřídit se tomu jeho nařízení a když se nad tímhle s tím zamyslíme, tak si musíme uvědomit, že svým způsobem pro tyhle tři muže je to takové další, mohli bychom říct pokušení, protože to nařízení už předtím bylo jednou vydáno, oni se podle svého svědomí rozhodli, že ho plnit nebudou a budou se držet božího zákona, tak jak ho znali.Sdílet

36:29že se nebudou klanět žádným jiným bohům, že jich jediným bohem bude hospodin, ale teďko najednou mají prostě další šanci a říká jim, že vlastně by si zachránili život, kde by tentokrát uposlechli. Takže je to taková možná druhá blna pokušení ještě naposledy si to rozmyslet. Možná se taky můžeme zamyslet nad tím, proč jim král tuto možnost dává.Sdílet

36:51A my víme z těch předchozích veršů, nebo z toho textu v Danilovi předtím, že on je znal, nevíme sice jak dobře, ale určitě věděl, co jsou zač. Už v první kapitole knihy Daniel se dočítáme ve 20. verši, že král Nebukadezar věděl, že jsou to ti nejmoudřejší, které vlastně může mít ve svých službách, že kdykoliv potřeboval nějakou radu,Sdílet

37:13tak shledal, že jsou desetkrát moudřejší, že desetkrát přivyšují všechny ostatní ty velmože, takže určitě to byly lidi, který možná nechtěl ztratit v tom svým zboru těch rádců a podobně, těch zprávců a tak, ale zároveň to byly lidi, který se vlastně zepřeli jeho nařízení. a když se takhle podíváme, tak si uvědomíme, že možná ani pro něho to nebylo úplně dobrý, že by zrovna je, měl nechat zabít, ale zároveň víme, že on už na začátku byl naplněný hněvem, když se to doslechl, že někdo si dovolil se naklanět zlaté soše, kterou on nechal postavit.Sdílet

37:54Vidíme taky ještě to, že vlastně pišně haní jejich Boha, hospodina, když říká, a kdo je Bůh, aby vás vyslobedil z mojí ruky. Je to možná taková další, řekli bychom rána, do té jejich jistoty, do té jejich důvěry, v to prostě na čem stojí, že tady nějakým způsobem říká, že v tuhle chvíli prostě jsou mu vydaní na milost a nějaký jejich Bůh s tím nic neudělá,Sdílet

38:23Jeho služebníci jsou daleko moudřejší než všichni vezíři a věštci a všichni možný lidé v jeho království, kteří slouží těm jiným bohům a těm modlám. a potom, když se takhle na to podíváme, tak si asi uvědomíme, nebo můžeme se zamyslet i nad našimi životy, že i my občas zažíváme nějaké takové zkoušky, byť s boží milosti v naší zemi to obvykle není takhle hrozný,Sdílet

39:01maximálně nám hrozí asi nějaký posměch a když je to hodně špatný, tak možná můžeme přijít o práci kvůli nějakému našemu postoji, Ale to je asi tak všechno, co se nám v naší zemi může stát, ale i kolem nás lidé, kteří jsou dosud bezbožní, jsou to boží nepřátelé, tak nás nějakými způsobem můžou svádět, můžou nás vést k tomu, abychom zapřeli svého boha, můžou nás nabádat, to je třeba i v zaměstnání k průzným podvodům, ke krádežím, nebo ke smilostvu, k opelství, pokud se jedná o naše přátelé a podobně, a naopak je dneska běžné mezi lidmi, že se vysmívají nějaké zdrženlivosti nebo poctivostiSdílet

39:38nebo cudnosti. A vůbec není neobvyklé, že by se lidé nějakým způsobem vysmívali hospodinu. Ludvík někdy říká takovýto přirovnání, že často lidi ukazují pěstíčkou k nebi, a lidi to tak dělají, a i nás možná kolikrát se ptají, když s nimi mluvíme o Bohu, když jim chceme zvěstovat evangelium, tak řeknou nějakou věc, co se stala a kde je ten váš Bůh, nebo když se nám něco stane, kde je ten tvůj Bůh, že ti nepomoh.Sdílet

40:04a my na tomhle prostě vidíme, že přesto, že se tady bavíme o nějaké události, co se stala před nějakými 2600 lety, tak tenhle počet se sice změnil, ale lidé jsou pořád stejní. V prvním listu Petrově 4, 1-4 tam čteme. Když tedy Kristus za nás trpěl v těle, i vy se vyzbrojte týmž smýšlením, totiž, že ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem,Sdílet

40:31Takže otázka, když se vlastně tyhle věci promítneme k nám do života,Sdílet

41:01Tak otázka je, jak my obstáváme v takovýchto chvílích, zkouškách, možná jak reagujeme na takovéhle otázky a na tohle svádění, jaká je naše odpověď. Opět první list Petru v 3.15, tak ten nás vyzývá k tomu, abychom byli vždycky připraveni, abychom byli stále připraveni vydat počet z naděje, kterou máme. A konkrétně tady právě mluví o tom, v tom smyslu, vydat počet těm, kteří nás hanobí pro dobrý způsob života v Kristu.Sdílet

41:29a my když si přečteme tady tu třetí kapitolu z knihy Daniel, tak my tady máme konkrétní příklad věrných božích služivníků, kteří stojí přesně před tohle zkouškou a navíc ta zkouška není jenom o tom, že by někdo pohanil, že by možná někdo urážil hospodina, že by někdo znevažoval tu jejich víru, ale jde jim bložně o život.Sdílet

41:51Oni před tady tím rozhodnutím přesně stojí, jestli zradit svoji víru a zachránit si život, a nebo jestli stát na tom svém přesvědčení, jestli stát na hospodinu a čelit smrti. Protože opravdu ta situace vypadá beznadějně. A my když se tady vlátíme k tomu našemu textu, tak my čteme tu jejich odpověď. Můžeme si ji přečíst znova.Sdílet

42:16Šedrak, Měšak i Abednego odpověděli a řekli králi, O nebu karnizare, na to my tobě nemusíme dávat žádnou odpověď. Vidíme u těch tří mužů postoj, který bychom asi s obtížemi možná hledali v dnešním světě, když by člověk stal takovým protivenství, když bychom k němu možná hledali i paralelu.Sdílet

42:49Zajímavý je hnedka ten začátek té jejich odpovědi a když čteme o Nebukadnezere, na to my tobě nemusíme dávat žádnou odpověď. Mohli bychom si možná říct, že v tuhletu chvíli, když oni už vlastně čelí té smrti, že nějakým způsobem ztratili úctu před králem, že mu takhle, jsme řekli, možná odseknou, ale nemusíme to nutně takhle chápat. Na druhou stranu vidíme potom prostě i v tom jejich jednání, že oni se ani nějak prostě nebrání, není tam žádná známka vzpůrnosti, pořád je to jejich král, ale spíš ten smysl, když říkají na to my tobě nemusíme dávat žádnou odpověď.Sdílet

43:24možná bychom to mohli chápat spíše jako, že říkají, jestli to tak je, tak není co řešit. Jako kdyby říkali stejně jako ty, krály, už ses rozhod, co uděláš s těma, co se nepoklonějí, tak ani my nezměníme ten svůj postoj a není tady prostě o čem jednat. V komentáři Matthew a Henryho je taková pěkná věta, tak jsem si ji tady pro vás napsal v češtině.Sdílet

43:49On říká, že ten, kdo se chce vyvarovat hříchu, tak nesmí vyjednávat s pokušením. A to je přesně to, co tady vidíme u tady těch tří mužů, že král za nimi v podstatě přichází s nabídkou vyjednávání, už to tak řekneme, a oni to jasně odmítají. Tady není o čem se bavit. Jestli trestem za nepoklonění se je smrt, tak my jsme připraveni.Sdílet

44:17Ale nekončí to ještě, ta jejich promluva nějakým způsobem pokračuje, oni mu odpovídají na to jeho otázku, když on se ptá, a kdo je Bůh, že by vás zachránil z mojí ruky? Král se ptá, a kdo je Bůh, že by vás zachránil? A oni odpovídají, náš Bůh nás může vysvobodit, může nás vysvobodit i z té ohnivé pece, i z tvojí ruky, králi.Sdílet

44:41Víme přece, že v Božím slově je napsáno, že je-li Bůh s námi, tak kdo je proti nám. Takže bychom se možná mohli naopak říct, kdo je Nebukadnezar. A pořád ta jich odpověď králi nekončí, tohle jsou moje čtyři nejovlíbenější slova v této kapitole, když oni říkají, ale i kdyby ne. Ale i kdyby ne, tak věc králi, že neposlechneme a té soše se nepokloníme a tvoje modly uctívat nebudeme.Sdílet

45:14Takže vidíme tady, že oni mají plnou jistotu v to, že hospodin jejich Bůh, Bůh Izraele je může zachránit, vytrhnout z jeho ruky, vytáhnout je i z té ohnívé pece a v tomhle všem jsou se naprosto jistí, ale i kdyby to Bůh neudělal, oni vědí, že může, ale i kdyby to neudělal, tak to nic nemění na tom jejich postojí, že svého Boha nezradí a Boží slovo nějakým způsobem nepřekladuje.Sdílet

45:44Taková podobnost je i Vyobovi 13.15, jestli si to najdete, Vyob říká podobnou věc, jestli mě skolí myšleno hospodin, budu v něho skládat naději, pouze nechám rozsoudit v jeho přítomnosti své cesty.Sdílet

46:17Tady máme napsáno skolí, tak možná to není tak explicitní, ale to slovo vyloženě by bylo zabije, jestli mě sám Bůh zabije, tak stejně v něho budu skládat naději, takže s takovýmhle postojem, ale i kdyby ne, králi. Vidíme, že si nenárukují tu boží záchranu a vidíme, že nemilují svůj vlastní život víc než hospodina. Vidíme, že jsou připraveni ten svůj život položit jako oběť Bohu.Sdílet

46:50Davidově Žalmu, je to Žalm 23, 4, čteme, i kdybych šel údolím nejhlubší tmy, nebudu se bát zlého, neboťtej si se mnou. Tvé žezlo a tvá hůl mě potěšují. a my vidíme, možná bychom si v nějakém příběhu řekli, tak teď přijde ten happy end, teď král bude usvědčený tou jejich věrností, teď se nechá přesvědčit tím, že přece ví, o jakého se jedná Boha, vidí, jak oni pevně na tom stojí, tak třeba se uvolí, ale vidíme, že to tak není, vidíme, že král je naplněn hněvem a nechává bez prodlení vykonat to své nařízení,Sdílet

47:32nechá, je může svázat, ještě v oblečení, nic se jim ani nesmudá, prostě je svážou a hodí je do pece a ještě k tomu je tak rozhněván, že tu pec nechá kvůli ním mimořádně rozpládat, čteme až sedmkrát více. Vidíme tady, že ještě víc je odhalena Nebukarnerova, Nebukadnezarova pícha a mohli bychom možná říct i nadutost, jeho zaslepenost.Sdílet

47:58Je to o to víc zarážející, když si znova připomeneme to, že on už má zkušenost s hospodinem, ví, že to je ten Bůh, který dal Danielovi výklad jeho snu, je to ten Bůh jediný, který mu dokázal dát odpověď na to, co se mu zdálo. A přesto tady jedná tady tím způsobem a nechá je teda uvrhnout do té pece. Není taky bez zajímavosti, že když si vezmeme na začátku, kdy jsme se dočetli, že tyto tři muže udali ty chaldejci,Sdílet

48:27že přišli a řekli, co se jako děje, asi to nebyli jen tak nějací sedláci nebo takhle, asi to byly taky členové toho královského dvora, možná to byly jedni z těch mudrců, které chtěl v té druhé kapitole Daniele král nechat zabít, protože mu nikdo nebyl schopnej říct, jaký měl sen a už vůbec ne, jaký byl ten výklad a my tady o těch třech mužích čteme, že i oni mají podíl, protože Daniel jim řekl, ať se modlí, ať se za něho modlí, aby mu Bůh dalSdílet

48:57aby mu Bůh dal ten výklad. Takže vidíme, že to prostě nejsou neznámí lidé, že už předtím hráli roli, už předtím hospodin i s králem Nebukadnezedem měl nějaké jednání, když to tak řekneme, ale přesto on v tom svém hněvu v té zaslepenosti a nadutosti jedná tak, jak jedná. Vidíme tady ukázku píchy pohanského krále, ale vidíme taky příkladnou věrnost božích služebníků, kteří se spolehají na hospodina a to až na smrt.Sdílet

49:26a to by nám mělo být jak napomenutí ve smyslu, když se podíváme na toho Nabukadnezara, nebo Nebukadnezara, aby jsme se dali pozor, aby jsme i my nebyli pišní a nadutní a stejně tak ale k povzbuzení, když budeme čelit možná v našem životě, v zaměstnání, v rodině, nějakým protivenstvím, tak si můžeme vždycky vzpomenout na to, čemu čelili Šadrach, Mešak, Abednego a jakým způsobem před tím obstáli.Sdílet

49:53Ale protože Bůh je Bůh milostivý, tak ten text pokračuje a tím uvržením dopět se to nekončí a v té druhé polovině tady vidíme Boží vysvobození Čteme, král Nebukarnezar se náhle zhrozil a poděšně vstal, promluvil na své rádce a řekl Copak jsme doprostřed ohně, my uvrali trojici svázaných mužů Odpověděli králi a řekli, určitě králiSdílet

50:20Na to řekl, hle vidím čtvřici mužů nesvázaných, jak si chodí uprostřed ohně. Nemají žádné zranění a vzhled toho čtvrtého připomíná nějakého syna bohů. Na tenhleté události vidíme, že pán Bůh, hospodin, se přiznává k té věrnosti svých služebníků. Byť to, jak už jsme i z jejich úst slyšeli, nemusí vždycky být to vysvobození fyzické.Sdílet

50:44Každopádně vidíme, že po té, co její král nechal uvrhnout zvázané do ohně, zvázané muže, tak teď vidí, jak se volně procházejí po té jeho peci, to byla asi velká pec, když tam mohli takhle chodit, v té jeho sedminásobně rozpálené peci, která před chvíličkou zabila ty nejzdatnější a nejúdatnější z jeho vojska a to se k ní jenom přiblížili.Sdílet

51:07a tyto muži jsou tam navíc naprosto bez úhony. Vidíme, že král je zděšen, vidíme, že poděšeně vstal, že se zhrozil a je o to více zděšen, že se nemůže dopočítat. Nechal hodit tři a hle vidí čtvrtého, který navíc vypadá jako nějaký syn Bohu, jak čteme v studijním překladu. Tady je v podstatě ten bod, kde se dostáváme k tomu našemu tématu, který v těch mládežnických bolslužbách s bratry procházíme a samozřejmě ten pohled na tohle z toho téma se může rozcházet v tom právě, kdo je ten onen čtvrtý muž.Sdílet

51:45Jak už říkal Petr, není to vždycky úplně jasné, je to takové, řekl bychom možná, tajemství, takže jsou v podstatě dva takové hlavní pohledy, jak se na to můžeme koukat a ten první je prostě, že se jednalo o anděla. To vychází hlavně z toho, že potom když čteme 28. verš, tak tam opět král Nebukadnezer mluví o tom, že hospodin poslal anděla, aby je zachránil a víme, že i na jiných místech bývají někdy anděle označovány za syny boží.Sdílet

52:14No a potom ten druhý pohled je, že se jednalo o syna božího s velkým S, jak bychom dneska řekli, a tedy předvtěleného pána Ježíše Krista. a vzhledem k tomu, jakým smírem se ty naše bohuslužby mládežnické ubírají, tak samozřejmě se trochu malinko podíváme na tu druhou variantu, tedy že se opravdu jednalo o Pána Ježíše Krista, který sám se tam zjevil a sám přišel.Sdílet

52:44Tady je ještě taková zajímavost, co se týče ohledně překladů. My tady čteme třeba ve studijním překladu, že viděl nějakého syna Bohu. Tato část božího slova byla napisaná původně v aramejštině, ten výraz, který je zde použitý, aramejski neumím, ale je to jakýsi ekvivalent slova Elohim v hebrejštině a v té aramejštině má význam jak v jednotném čísle, tedy Bůh, anebo i v množném číslně, tedy Bohů, a potom je teda otázka, k čemu se překladatelé vždycky přikloní v těch daných překladech.Sdílet

53:19Ta tendence je spíš taková, že ve starších překladech byste se dočetli o jednom bohu a v novějších překladech byste se dočetli o více bozích, anebo některé překlady to překládají jako syn boží, nebo boží syn a to je takový neutrální, tam si můžeme vlastně představit i více bohu, i jednoho boha. Ten pohled, že se jedná o syna Bohu v množném čísle, ten obecně vychází asi z toho, že Nebukadnezar byl pohan a že v Babylonii bylo běžně nějaké politejistické náboženství, vícebožství a z tohletoho důvodu se potom často překladatelé kloní k tomu, že proto použil tohle slovo a že to není žádný odkaz na Boha židů.Sdílet

54:03Na druhou stranu my ale víme, že on už nějakým způsobem znal, on věděl, že to je Bůh Danielův, věděl, že to je i jejich Bůh tady těch tří mužů, takže není žádný důvod se domnívat, že by nevěděl, že nějaký takový to, řekněme, monotejistický Bůh existuje, to znamená jeden Bůh, byť potom to slovo, třeba i Elohim, má v sobě prostě i tu, řekněme, trojedinost pro zjednodušení.Sdílet

54:28Takže není důvod to kvůli tomu nepřijmout Druhá věc je potom, když bychom četli dále, tak když on za níma volá do té pece, až budeme číst, tak on je oslovuje otroci Boha nejvyššího On věděl, že oni mají jednoho Boha, on věděl, že oni nemají tolik Bohu jako on, on věděl, že mají jednoho Nehledně na to, že on to jasně slyšel z toho jejich slova, oni mu řekli, že Bůh, kterého my uctívámeSdílet

54:55Takže z tohohle pohledu, když se na to podíváme, tak myslím si, že není nic špatného na tom předpokládat, že se opravdu jednalo o Pána Ježíše Krista, o předvtěleného Spasitele. To už se souvisí potom s tím, že v jiných místech Božího slova můžeme číst ve starém zákoně třeba o andělu Boží přítomnosti nebo o andělu smlouvy, nebo je taky termín hospodinův anděl.Sdílet

55:18to jsou právě všechno termíny, které samozřejmě se dají vykládat jako, že se jedná o nějakého, řekněme, zvláštního anděla, ale jedním z takových významných výkladů tadyhle z těch termínů je právě to, že se jedná o předvtěleného Pána Ježíše Krista. A když přijmeme tenhle ten pohled a podíváme se na tuhle tu událost, tak potom najednou nevidíme nějakého prostě čtvrtého muže,Sdílet

55:46nebo rozhodně se tady asi shodneme s Nebukadnezarem, že se jedná o nějakou nadpřirozenou bytost, ale vidíme Pána Ježíše Krista, vidíme Spasitele, vidíme Zachránce lidstva, jak přichází na pomoc svým věrným služebníkům, jak je sám zachraňuje a vidíme, že je vlastně věrný k těm, kteří naplněli Boží slovo a neohlnuli koleno před pohánskou modlou.Sdílet

56:11Vidíme, že se přiznává k těm, kteří se přiznali k němu. Izajáš 43.2 říká, když půjdeš přes vody, budu s tebou, a přes řeky nezalíjí tě. Když půjdeš ohněm, nespálíš se, a plamen tě neožehne. My tady vidíme boží vysvobození z plamenů, jak právě o něm píše Izajáš v tom textu, který jsme se teď přečetli. A možná o to zajímavější je, že vidíme záchranu z tohohle ohně z těch plamenů právě skrze toho, kdo sám jednou přijde a bude na ten svět soudit ohním.Sdílet

56:46V Matoušovi 3.1 čteme, že Kristus bude křtít duchem a ohněm. Takže vidíme, že Pán Ježíš Kristus, hospodin, je pánem i nad plameny, i nad žárem a vidíme, že tady zachraňuje svoje věrné, že se přiznává k jejich věrnosti. Byť to nemusí být vždycky pravidlo, ale samozřejmě to nejdůležitější, co je, že Páne Ježíš Kristus nás zachrání před věčným ohněm a před věčným trápením v Geheně.Sdílet

57:24Už se dostáváme ke konci a zbývá nám tady v podstatě možná taková jedna otázka, kterou si určitě často klademe, ať prožíváme cokoliv. Je to ta stejná otázka, kterou si kladl i Job a my na ní obvykle nedostaneme odpověď a on ji asi taky nikdy nedostal. Ta otázka zní proč. Proč to všechno? Proč se to stalo? Proč to Bůh dopustil? Možná by se lidi ptali, kde je ten váš Bůh nebo proč to dovolil?Sdílet

57:50My nevždycky víme, co přesně stálo za tím, čím, nevždycky víme, jaké jsou důvody těch událostí, které se odehrávají v historii, v našich životech, v životech božích lidí, ale vždycky můžeme vidět jednu věc a to, že všechno, co se děje, je pod boží kontrolou a děje se to na boží slávu. A teď právě přichází ta druhá půlka toho textu, který si ještě dočteme teď v konc a to je tedy Daniel 3, 26 až 33 a tam čteme.Sdílet

58:19Pak Nebukadnezar přistoupil ke vstupu do rozpálené ohnivé pece a řekl Šadraku, Méšaku a Abednego, otroci Boha nejvyššího, vylezte a pojďte sem. Na to Šadrak, Méšak i Abednego vylezli zprostřed ohně. Schromážděli se i satrapové, prefekti a místodržitelé, i královští rádcové. A hleděli na ony muže, nad jejich štěly neměl oheň moc. Ba ani vlasy na hlavě se jim neužihly. Ani na kabátech nebylo nic znát, dokonce se okolo nich nešířil ani zápach ohní.Sdílet

58:49Nebu Karnezar na to prohlásil, požehnán bůh šadrakův, méšakův i abednegův, jenč poslal svého anděla a vysvobodil své otroky, kteří se na něho spolehli. I královské slovo porušili a svátěla oddali tomu, že nebudou žádného boho odstívat a nebudou se klanit nikomu výjima boha svého. A tak mnou bude vydáno na řízení každému lidu, národu i jazyku, že kdo by lehkovážně mluvil o bohu šadrakovi, méšakově i abednegově,Sdílet

59:17aby byl roštvrcen a z jeho domu zostala hromada sutin, protože není jiného boha, jenž by dokázal takto zachraňovat. Potom král Šadrakovi, Méšakovi i Abednegovi v babylonské provincii pomohl k uzdaru. Král Nebukanezar všem lidem, národům a jazykům předbývajícím v celé zemi, nechce vám pokoj rozhojní. Znamení a zázraky, které nám nevykonal Bůh nejvyšší, je vlo se mi zavhodné přednést.Sdílet

59:42Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jeho divy, jeho království je království věčné, jeho vláda z pokolení na pokolení. Takže tady vidíme i ten závěr, k čemu to vlastně všechno vedlo. Vidíme, že tady ten zatvrzelý, pišný král, který si nechal postavit sochu, možná ke svému obrazu, aby se klinili možná jemu jako bohu,Sdílet

1:00:03tak vidíme, že je pokořen, že tady vyznává, že žádný jiný bůh jako je bůh hospodin není a nechává to v podstatě napsat i celému svému impériu. Všichni lidi v jeho říši se dozvěděli, co se ten den odehrálo v Babylonu a musíme nutně vidět, že to prostě vedlo k tomu, aby byl Pán Bůh, aby byl hospodin oslaven. A tak já nám přeju, aby jsme i my se vždycky varovali pýchy a nadutosti, jakou tady prokázal nebů Karnezar, aby jsme naopak byli vždycky věrní, stejně jako Šadrak, Měšak i Abednego, a aby jsme takhle věrní byli bez ohledu na toho, jaké jsou okolnosti a protivenství.Sdílet

1:00:47A stejně tak jako oni, aby jsme se plně spolehali na hospodina, aby jsme se spolehali na Pána Ježíše Krista a na naději a záchranu, kterou máme v něm, protože právě tak naplníme to svoje poslání, které máme tady na té zemi a to je před mě přinášet Bohu slávu stejně jako tíhle tři muži, ale taky stejně jako Pán Ježíš Kristus. Amen.Sdílet