Otázky a odpovědi
0:23A potom případně, že některý z těch dalších bude chtít nějakým způsobem doplnit, tak dostane příležitost. Takže první otázka, na kterou bychom rádi slyšeli, teda odpověď, nebo aspoň v první řadě odpověď od Romana, případně od dalších bratří, je, jak rozeznám významná a nevýznamná rozhodnutí ve smyslu nutnosti hledat Boží vůli, případně kde je hranice mezi těmi rozhodnutími
0:52a jestli vůbec taková existuje. Ano, děkuji za tohle otázku. Majinolf, co jste myslíš? Tak to za chvilku uslyšíme. Jak rozeznám významná a nevýznamná rozhodnutí ve smyslu nutnosti hledat boží vůli? To může být docela subjektivní otázka, pro každého z nás může být něco jiného více důležité, něco méně důležité,
1:23ale myslím si, že to kázání, které jsem měl na určitou část, odpovědělo, boží vůle je jasná, boží vůle je zjevená, boží vůli máme v písmu a prakticky každé rozhodnutí v každé oblasti našeho života by se tím mělo řídit. Takže pokud máme nějaké nevýznamné rozhodnutí, i to by se mělo řídit tím, co říká písmo.
1:53Hranice. Existuje vůbec taková hranice. To je hranice, kterou udává písmo. Takže v každé oblasti našich životů máme se snažit žít podle boží bůh. Což znamená posvěcené životy. Já možná bych to nějak přiblížil,
2:23aby to nebylo zase tak moc obecní. Mně napadá nevýznamné rozhodnutí, když si pomůžu tím, co ty si říkal, ve svým semináři. Přepokládám, že není úplně nutně potřeba se třeba nějak hluboce zamýšlet nad tím, co si dám třeba k obědu. Tak jako myslím, že tady tím směrem to možná směřuje, jakoby co je už nevýznamné.
2:41Mám možná případně, jestli bych k tomu ještě chtěl něco říct vašek nebo majnov. Je úplnit tě. Já bych to jenom doplnil, že na jednu stranu je to nevýznamné, to máš pravdu. Na druhé straně je docela významné, když si k obědu budu chtít dát 30 stejků, protože Boží vůle říká, že naše tělo je chrám ducha svatého, že se o něj má.
3:05Ještě někdo chce doplnit? Nebo má co doplnit? No možná jenom krátce to, když pro někoho něco je důležité, tak může to Bohu předkládat a prosit o moudrost. Tak to je? No co to je? Když je to pro něho důležité, tak může prosit o moudrost a Bůh slíbil, že dál. Tak půjdeme dál, já jenom poprosím, když budete odpovídat na otázky,
3:30tak mějte mikrofon takhle blízko, ať je to dobře snímáno. Tak, druhá otázka, teď jí položíme v bratru Vaškovi. Máme žádat od Boha znamení na potvrzení určitého rozhodnutí. A taková podotázka k tomu, jestli má církev při hledání Boží vůle používat urým a tumím. To je všechno. Ne. Moje otázka by byla, jak bych poznal, že to znamení je skutečně od Boha.
4:16Já si vzpomínám jeden můj dobrý kamarád, když jsme byli mladí ve vašem věku, tak už jsem o tom dneska trochu mluvil, že vlastně to dlouho trvalo, než jsme si našli manželky, my jsme si z toho dělali trochu legrace, takže jsme založili v nadsázce Klub Zoufalců. Ale nicméně, tak jak jsme se dívali po holkách, tak si pamatuju, že on taky prostě na táboře,
4:45někde jako na louce, se mu líbila nějaká holka, tak jsem modlil a říká, pane bože, jestli je to moje budoucí žena, tak ať tady proběhne srnka. Možná četl píseň písni předtím o laních, nevím. a světe divce srnka proběhla. A já si pamatuju, on říkal tuhletu příhodu asi čtyři roky poté a říkal, no, ta holka už je dva roky vdana,
5:16ale ne za mě. To znamená, prostě hledat znamení, to můžeme říkat, pane bože, jestli je to moje žena, ať zítra ráno vyjde slunce. Tak já si myslím, že to můžeme hodně přizpůsobovat, tyhle ty znamení, které bychom chtěli, aby se staly nebo nestaly. A myslím si, že ještě jako druhá věc, já původně pocházím z katolického prostředí
5:39a věřím tomu, že ten duchovní svět má řekněme tu stranu dobra, má taky tu stranu zla a myslím si, že, a vidíme to v písmu, že dňábel je mistr všech převleku, je to mistr klamu a myslím si, že ve světě se dějou různý znamení, které nejsou od Boha, ačkoliv si lidé že jsou od Boha. Já když jsem vlastně odešel z katolické církve a stal jsem se protestantem,
6:10tak jsme měli spoustu rozhovorů s mýma rodičoma a protože moje babička je původně ze Slovenska, z Turzovky, což je poutní místo, tak moje mamka mi říkala, moje babička měla zjevění, Marie. Takže jsme hodně zabrousili na tohleto téma ohledně Marie a říkala, Moje babička by mi nikdy nelhala, že se jí jako zjevila Maria, že mluvila s ní, nevím, co jí říkala a tak dále.
6:37Tak vidíme různý svědectví lidí, i mimo církev, kteří říkají, že mají různé zjevení, že je ezoterika a tak dále. A já věřím tomu, že ano, v našem světě, který je duchovní, se můžou dít i různá znamení, které nejsou od Boha, ale lidé si to myslí, že jsou. To znamená, jakoby, doptávat se Boha na znamení, konec konců, myslím, že
7:00v písmu je takový verš, nevím, jestli to v korinském nebo kde, že židé si žádají znamení, jo, a řekové si žádají moudrost. A je to tam v takové konotaci, že to je jako negativní, že vlastně blahoslavení jsou ti, kteří neviděli a přesto uvěřili. Můžeme důvěřovat Bohu, spolehat se na jeho vůli, můžeme se modlit, aby se stál jeho vůle, aby nás vedl,
7:21ale nemyslím si, že je úplně na místě žádat znamení. Druhá věc, myslím, že která s tím trochu jako souvisí, je, já když jsem třeba chtěl koupit rodinný dům minulosti, tak asi dva měsíce jsme se handrkovali o peníze a ve chvíli, kdy už jsem je dokázal stáhnout na cenu, která pro mě byla přijatelná, tak jsme se v podstatě domluvili,
7:44Plácili jsme si, že bych tu smlouvu podepsal, že bych ten dům koupil. A pamatuju si, že v předvečer toho dne, kdy jsem měl jet a podepsat tu rezervační smlouvu, kde jsem měl zaplatit nějaké peníze, tak jsem se modlil v pokojíčku k Bohu a říkal jsem si, pane Bože, jestli ty nechceš, abych koupil ten dům, jestli ty nechceš, abychom se stěhovali na toto místo, tak to nějakým způsobem překáž.
8:14A šel jsem spát, ráno jsem se probudil, ale na telefonu jsem měl SMS-ku a bylo mi napsané, ať nejezdím, že mě někdo přeplatil. A já jsem chtěl, tak já dám víc? Dva měsíce jsem to stahoval dolů, ale tak jako byla tam nějaká rezervička. A oni se se mnou vůbec nechtěli bavit. Já jsem si říkal, OK, mám v tom pokoj, modlil jsem se za to
8:36a Pán Bůh tuhle modlitbu vyslyšel. Nemyslím si, že to je znamení, ale Pán Bůh dal odpověď na moji modlitbu. A jestli chtějí ještě další dvařečníci něco doplnit a jestli nám někdo odpoví na tu klíčovou otázku Úrím a Tumím? Tak vidíme, že to je určitý způsob starozákonní v písmu, který Izraelci používali.
9:06Já nevím, jestli ho někdo máte, ty dva kamínky, ten Úrím a Tumím. Já si říkám, tenkrát neměl Izrael svoji Bibli, jako měli proroky, kteří kázali boží slovo. my dneska máme obrovskou výsadu v tom, že nejenom, že máme zaslíbení o tom, že přijde Mesiáž, to, co třeba kázali tenkrát ti proroci, ale díváme se už i zpětně na to, jak přišel a tím pádem vidíme i ty vyslyšený zaslíbení
9:34nebo naplněný zaslíbení. To, co chci říct, je, že my dneska máme Bibli, máme každý svojí kopii, můžeme ji studovat, známe Boží vůli, nemusíme Bohákovi pokoušet nějakým losem nebo cokoliv, umím maturím. Já si říkám, čím víc do Bible čumím, tím víc umím. Umím poznávat tu boží vůli, tak asi tak.
10:04Soudědle pohledu vidím, že není co dodat asi. Tak třetí otázka, zeptáme se teď bratra Majnolfa, je nebo může být podle vás v souledu s boží vůlí, když věřící manželé oddalují početí nebo mu vyloženě brání? Tak možná než přímo odpovím na tu otázku, jsem ještě chtěl říct, že když jsem dostal ty otázky, tak to bylo asi v čtvrtek večer, v deset hodin,
10:33tak jsem si sednul ještě a jsem je četl, tak a já jsem byl opravdu povzbuzený z těch otázek. To opravdu můžu říct, já jsem tam čekal úplně jiné otázky. Tak a když jsem četl ty otázky i tu vážnost a upřímnost a dokonce bych řekl i hloubku těch otázek, já jsem z toho měl na jedné straně opravdu velkou radost, ale potom moja manželka řekla, tak co je?
11:03Protože jsem měl i trochu strachu z těch odpovědí. Že to bylo vidět, že to myslíte úplně vážně a že to je pro vás ležité, Takže to jsou opravdu otázky i do hloubky a čekáte teď moudré odpovědy, tak už se mi ani nechtělo moc tady přijít, tak to není úplně pravda, ale tak chtěl jsem říct, že jsem z toho byl povzbuzený.
11:32Tak, ale tohle je úplně lehká otázka tady teď. Tak, ano, ne. Ne, tak já to ještě přečtu krátce jenom, tak je nebo může být podle vás v souladu s Boží vůli, když věřící manželé oddalují počety nebo mu vyloženě brání. Tak, plotíte se a množte se. to není Boží svruchovaná vůle, to je jeho zjevená vůle,
12:05a množit se to je poslušnost. To je přímo tak napsáno. Tak když věřící manžele, a já to znám, to si nevymyšlím, ale když říkají, že my jsme se rozhodli nemít děti, abychom naplno mohli sloužit pánu, tak bych vždycky řekl, že to je hodně špatné rozhodnoty. Protože Bůh tu otázku pro vás už vyřešil. Tak jeden cíl manželství jsou děti.
12:35A když Bůh to pro nějaký určitý pár nechce, tak má tisíc možností brániť v tom početí. Ale jinak to platí, takže opravdu manželství je i k tomu, aby z toho byly děti. Teď nechci mluvit o počtu. Ale na druhé straně, člověk by ani neměl dopředu řešit tu otázku kolik, protože po každém dítě by měl znovu přemýšlet o tom,
13:08jestli zvládnul ještě druhé a ještě třetí. Ale můžu vám říct, že to je pořád lehčí a lehčí. Tam nevím, jestli to znáte, když máte jedno dítě, tak potřebujete ještě pomoc od sousedky, Tak když máte dvě, to zvládáte sami, a když máte tři, tak můžete pomáhať sousedce. Tak a něco na tom opravdu je. Ale teď ta druhá otázka, jestli je možné to oddáleť,
13:40tak to bych řekl, že to je možné. Tak máme i rozum a tak nemusíme všechno hned v první noci vyřešit. tak opravdu je možnost o tom uvažovat a říct, tak já bych nejdřív ještě dokončil tu školu, to už je jenom rok nebo něco takového a potom, ale oddálit to zase o deset let nebo něco takového, to bych řekl, že to není moudré.
14:07Tak ale rozum máme, můžeme to oddálit, přímo zabránit počety, tak potom už musíme přemýšlet, jakým způsobem, tak abychom nezabili, protože tam jsou růžné možnosti a ne všechno je přijatelné pro křesťané, ale tohle by bylo teď příliš dlouho, ani se nevyznám v tom přesně. Jestli chtějí bratři ještě něco doplnit k tomu?
14:36Jestli ne, tak kdybyste měli víc otázek, tak možná tady bude večer bratr Ludvík, tak ten vám k tomu řekne daleko více. Takže otázka číslo čtyřina bratra Romana. Do jaké míry mohou starší sboru zasahovat do života jednotlivých členů? Je úplně lehká otázka. Starší sboru zasahují do života jednotlivých členů vždycky.
15:05Zasahují kázáním, vedením a staveční péť. To je jejich úkol. Já bych se zeptal bratra Majnolta. Že by tenhle? Ne, taky ne. Dobře, tady je tenhle. Takže, děkuji.
15:37Starší zasahují do života jednotlivých členů vždycky. Vyučováním pastorační péčí. Možná bychom se měli zeptat na detaily. A ty detaily si myslím, že můžou být, pokud se jedná o zbožné starší, velké. Myslím si, že starší podle písma by měli být zbožní muži,
16:11měli by mít moudrost a proto my sami bychom o nich měli chtít hledat odpovědi na otázky, které máme, ať už se týká našeho duchovního nebo praktického života. Můžou vám starší říct, koho si máte vzít? Ne, ale myslím si, že byste měli být ochotní naslouchat jejich moudrosti,
16:43zvlášť co se týká třeba vztahů, nebo co se týká školy. Když vy si vybíráte školu například a starší za vámi přijde a řekne bratře, sestro, je to skvělá škola, rozumím tomu, ale je to 2000 km daleko. Nebo tři a půl hodiny daleko. Možná zvaž, jestli bys neměl investovat do jiného typu vzdělání,
17:13protože bys měl budovat svůj duchovní stav, tak, jak jsme to dneska slyšeli. Takže asi takhle. Bratři, mě doplní. Jaké doplnění? Já bych to možná rozšířil, tu otázku, do jaké míry můžou zasahovat ostatní členové do mýho života. A kdybych to bral ze svého osobního pohledu, abych si moc přál, aby zase zasahovali. Protože jako křesťan můžu dělat věci, které jsou třeba hříchem a sám je nevidím.
17:46A byl bych moc rád, aby lidi, kteří jsou kolem mě, tak za mnou přišli a do toho mýho života zasáhli v tom, že mě budou v tom vlásce konfrontovat, že mě ukážou na to, že opravdu to, jakým způsobem jsem se o někom vyjádřil, nebo co jsem jakoby udělal, že to nebylo úplně třeba úctivý vůči někomu, nebo jakoby cokoliv jinýho.
18:06Já myslím si, že nejde o to, jestli jsou to starší nebo kdokoliv jiný, pokud se máme v té církvi rádi, tak Roman řekl dobrou myšlenku, tak bychom si měli naslouchat, měli bychom se navzájem ovlivňovat, Měli bychom se navzájem v tomhle s tom budovat a za to bychom vlastně měli být vděční. I když se nám to třeba nikdy nelíbí.
18:25Já vždycky žehrám na to, že my dneska se vlastně moc nekonfrontujeme, protože se bojíme, že to vystaví určitý hradby mezi náma a proto v círku je možná tolik problémů, proto je tam tolik zahořklosti, protože lidi si odrujíme si něco špatného, ale za ním nejdou, neřeknou to, ale řeknou to někomu jinému. a samozřejmě prostě to
18:45jako malej hřích plodí velký hřích a pak jsou ty různý rozdělení v církvi. Pokud se opravdu máme rádi, pokud nám záleží jeden nad druhým, tak chceme za sebou navzájem chodit a chceme navzájem ovlivňovat svůj život. Ještě nějaké doplňení? Já tak přemýšlím za pochodu. Myslím si, že se to potom týká těch praktických věcí. Teď jsem
19:11jako zmínil hřích, ale jako mladý člověk můžu jít prostě za starším a zeptat se ho, co si myslí o téhle té škole, tamhle na tom místě a jestli zná nějaký zbor, který by mi tam mohl doporučit. Nebo Roman zmínil nějakého životního partnera. Já, když jsem poznal svoji ženu, tak já jsem, nevím, jestli to ví nebo ne, ale
19:32já jsem byl za jim starším a ptal jsem se, hele, co mi může říct o téhleté holce. A dostal jsem jenom dobré doporučení, takže byl jsem za to, byl jsem za to rád. Takže i nejenom, co se týká hříchu, ale i v těch dalších praktických otázkách života. Myslím, že to je dobré nechat ty starší, moudřejší, kteří, jak už jsem to říkal v tom kázání,
19:54v minulosti udělali spoustu chyb, ze kterých já se můžu poučit, tak vzít si z toho příklad. Tak můžeme jít dál a vašek bude mít zase slovo. Takže se ho zeptáme teď, jak poznat, zdali jsem povolán do služby kazatele sboru, případně do jiné vedoucí pozice v církvi, Jako například starší sboru, nebo vedoucí mádeže, dorostu, nebo besídky a podobně.
20:19A jakou roli v tomhle s tom hraje věk? To, jak to poznám, myslím si, že to rozpozná církev na prvním místě. Nebo asi jsou dvě věci, samozřejmě nějaké vnitřní povolání, to, že vnímám, že by se mi taková práce nebo služba líbila, ale zároveň znám spoustu lidí, kteří by chtěli kázat za stupinkem, ale nikdo ostatně nechce poslouchat, takže myslím si, že opravdu klíčově je,
20:50aby to rozpoznala církev, církev prostě vidí obdarování, vidí určité schopnosti, ale myslím si, že tomu můžeme jít naproti, tím, že vnímáme jakoby tu potřebu. Já jsem třeba si nikdy nemyslel, že budu někdy stát zastupínkem, já jsem ještě na základce nebyl schopný mít ani dvouminutový cvičení někde, nebo něco si napsat to vůbec, a v podstatě se to změnilo,
21:12až jako když jsem se obrátil a trochu jsem jako prohlídnul do církovy a viděl jsem, že služebníků je nedostatek, tak jsem, tenkrát jsem slyšel kázání, myslím, že to bylo z Izeáše, takový to, jak panovník sedí na trůnu a prostě jsou tam ty anděle, nebo ty cherubové a tam je přesně tak, koho pošlu, kdo půjde. A tenkrát mě to hodně oslovilo,
21:38já jsem si říkal, hele, tak zase, to, co jsem říkal v kázání, mám ruce, mám nohy, jsem tady, bože, pošli mě, ale byl jsem si vědomý svých nedostatků, ale Bůh to prostě tak nějak změnil, pracoval na mě. Takhle, já jsem se na teologii přihlásil úplně z jiného důvodu. Moje mamka taky říkala, co tam chceš dělat, co z tebe bude,
21:58bude z tebe kazat, já říkám, ne, to určitě ne. Můj důvod, proč jsem se přihlásil na biblickou školu, bylo, protože jsem nebyl schopný číst Bibli, jako chtěl jsem číst Bibli, ale byl jsem strašně jako línej, nebo ty ty aktivity, který jsem měl, tak mi to úplně nedovolovaly a byl jsem jakoby takový, jakoby jak to říct, no línej prostě, no. Takže jsem si říkal
22:24přihlásím se na biblickou školu a budu mít nad sebou ten bič. Vlastně to mě donutí jako studovat Bibli. A bylo to moc dobrý rozhodnutí, protože ve chvíli, kdy jsem se takhle rozhodl, tak opravdu Bůh začal skrze Bibli pracovat v mým životě a já jsem si vlastně uvědomil, že nechci dělat nic jinýho, než vlastně sloužit Bohu, že to je vlastně ta nejlepší práce.
22:44Ale tak říkám, člověk tomu může jít naproti, štěte Bibli, studujte a církev to rozpoznává. A co se týká té služby, tohle není asi jenom okazatelství, tam jsem to četl, že tam je i ta skupinka. Ano, i další vedoucí pozice, starší třeba. Já si myslím, že vy nemusíte být oficiálně v nějaké pozici, abyste tu službu dělali.
23:04že člověk, když je věrnej v malým tak věřím tomu, že si to ti vedoucí všimnou a potom vám tu službu svěří a k tomu, abyste byli starší se věnou někom pastoračně snaží se lidem věnovat sloužit se jim, vést je duchovně a tak dále nepotřebujete být starší, abyste tohle mohli dělat můžete prostě mít doma skupinku a studovat s lidmi Biblii
23:28můžete prostě vyučovat, vést lidí evangelizovat a myslím si, že na základě tohohleta církev potom rozpozná, že vy máte to obdadování, máte ten dár, vy to vlastně jako děláte, tak proč nejste v té pozici? A do té pozice vás moc rádi ustanoví. A ještě ten věk? No věk... Nebo jestli je třeba nějaký riziko, že když by se do té pozice dostal člověk příliš mladý,
23:58nebo je v současné době příliš mladý, jestli to třeba nese nějaký riziko, nebo já chápu, že se asi nedá, nebo aspoň mě si myslím, že se nedá říct, že od dvaceti vejš to jde a od dvaceti nič to nejde, to asi neexistuje takováhle univerzální hranice, ale spíš třeba, jestli jsou nějaký rizika s tím spojením. Myslím, že když se podíváme do novýho zákona, jakým způsobem si náš pán Ježíš Kristus vybíral svý účetníky,
24:20tak to byly ve směs jako mladí kluci, nebo mladí lidé, asi všichni, ale bylo tam mezi nimi i dost mladých kluků. To znamená, myslím si, že není problém věk, zase záleží, o jakou službu jde. Na vlastní kůži jsem si vyzkoušel, že ve chvíli, kdy člověk káže a teoreticky vykládá biblické pravdy, tak všichni ve schromáždění sedí a pokivujou
24:46a prostě ano, ano, amen, bratře, děkujeme za kázání. Ale potom, když přijde nalámání chleba a vy řešíte nějaký hřích v tom zboru, musíte někoho konfrontovat, tak najednou se vám to vrací v tom, no jo, ale ty jsi mladej, ty ještě nerozumíš tomu, co my tady zažíváme, ty ještě nemáš ty zkušenosti. To znamená, to je asi míra, kde narážíme, nebo já už možná ne, ale pořád asi, když jsem byl mladší, tak jsem narážel více.
25:20Já jsem mohl reagovat, je to pravda, prostě nemám tyhle zkušenosti, možná jsem to nezažil, ale věřím tomu, že Biblia pro nás má odpovědi a řešení. To znamená, věk může být překážka v té pastorační službě, kdy se lidi na vás můžou dívat opravdu přes prsty, že tomu ještě jakoby nerozumíte, ale to by nás asi nemělo úplně odradit.
25:41Myslím si, že pokud člověk má to obdarování, pokud je schopen vzít písmo, vyložit text, předat to, co se sám naučil, to, k čemu nás vlastně povolává to velké poslání, tak to prostě dělejme. Dobře, děkuju. Doplnění. Já bych jenom taky trošku rozšířil a vzal jenom první část té otázky. Jak poznat, zdali jsem povolán do služby?
26:09Do služby jsme povoláni všichni. Každý z nás má dar od Ducha Svatého podle prvníkornickým k budování těla Kristova. Takže to není jenom o vedoucí pozici, je to o služby a tam jsme povoláni všichni. Otázka číslo 6. Má si žena zahalovat při modlitbách hlavu, tak jak čteme v 1. Korinském?
26:40Pokud ano, tak se ptám sestry. No to by bylo, no takhle, možná teď někteří myslí, co to je za otázka, ale v životě ještě nikdy o tom nepřemýšleli, nikdy nebyli ve sboru, kde se to dělá, tak mají dojem, že to je úplně zbytečná otázka, ale možná, že někteří, nebo některé sestry jsou právě i ve sboru, kde se to dělá, tak a z toho důvodu teď o tom přemýšlí nebo ptájí se na to,
27:13Tak můžu vám říct, že jsem uvěřil v křesťanských zborech a to už je brzo 40 let zpátky a tam, z koho každá sestra měla pokryté hlavy, tam se to tak dělalo a od té doby nějak jsem pořád znovu a znovu a znovu přemýšlel po nějaké době znovu o tom tématu, mluvili jsme o tom a můžu vám říct, že do dnes v tom nemám úplně jasné.
27:43Tak a to je asi to samé, co by řekla moja žena k tomu, že požad nemá úplně jasnou v tom. A proto bych to možná i odpověděl takhle, když jste jako sestry v zboru, kde se to dělá, tak nebudete tam, teď je rebelka, tak dělejte to. Tak dělejte to, jako poslušnost, jako ochotu se potřízovat, i když tomu úplně možná nerozumíte, dělejte to.
28:09Když jste v zboru, kde se to nedělá, ale stejně pořád se vrátíte k tomu textu. Pořád v tom nemáte nejaký klid a myslíte, že byste to měli dělat. Tak začnete to dělat v tom zboru, i když to nikdo jiný nedělá. Tak nemůžete dělat nic špatného, protože to je přímo napsáno takhle. Jestli Bůh to opravdu dnes ještě čeká,
28:37Já nevím. Tak nejsem si úplně jistý, jestli můžeme tohle, tu podřízenost manželovi v naší kulturze, tady v Evropě, ještě vyjádřit tím, právě tím šátkem. Tak nejsem si úplně jistý, jestli to ostatní, jestli společnost takhle to vnímá. Spíš už ne. Možná, že dokonce opačně v dnešní době. Na druhé straně, kdybychom byli v Turecku a mluvili bychom o té otázce, tak bych řekl, dělejte to, protože tamto je zvykem v té kultuře ještě pořád.
29:15Ale nechci teď ani říct, že v dnešní době tak v západní kultuře už ne, protože tam jsou zminěny ještě ty anděle, kteří nějak tak hledají ten řád, a ty anděle asi se nepřizpůsobí přímu kultůře, tak proto bych to úplně akceptoval, když nějaká sestra říká, já bych to radši dělala.
29:45Tak jenom potom nebuďte teď v tom tak aktivní, že myslíte, že musíte teď všichni ostatní evangelizovat k tomu, tak a přemluvit, přesvědčit, tohle potom nepůsobí moc dobro. Ale to hlavní asi tam je o tom postoji. Když člověk je ochotný, nebo sestra ochotná, já to budu dělat, když Bůh to chce a máte dojem, že Bůh to po vás chce, tak to dělejte.
30:14Tak nemůžete dělat nič špatného. Můžu vám říct, když je to jenom prázdný zvyk, je to úplně zbytečné. A byl jsem v zborech, kde každá sestra na hlavě měla šátek, ale o podřízovanosti, podřízený v praktickém životě, tak to nebylo vidět. A já si vzpomínám opravdu teď, já jsem přemýšlel, jestli to vůbec mám říct,
30:38ale já vám to řeknu. Já mám před očima ještě situaci, kde jsem v jednom zboru kázal, kde jsem předtím ještě nebyl, ale tam sestry nosily šátky a v první řadě seděla sestra v minisukni, že zkazatelně byl vidět sportní pradlo. Ale měla na hlavě šátek. A já jsem to neřekl, ale já jsem si myslel opravdu sestru, věm si ten šátek a polož si ho na klín.
31:10Tak určitě by to bylo mnohem lepší teď v tom případě. Tak ten šátek ještě neznamená, že opravdu máte ten postoj podřízenosti a vůbec i nějaké cudnosti a to je to hlavné. A když potom máte ten dojem, že byste to mohli vyjadřit ještě tím šátkem, tak to dělejte. Asi tolik. Tak já poprosím teď Romana.
31:45Vašek chtěl něco dodat? On se chtěl potrbat za uchem. Nedovolím si tady bratra doplňovat v jeho moudrosti. Nebo jo? Já jsem řekl, že nemám v tom úplně jasno, tak možná, že mi pomožeš. A ne, tak já myslím, že je to opravdu otázka toho výkladu a jediný, co jsem k tomu možná chtěl dodat je... Já si vždycky vzpomínám na toho bratra Arnolda Fruchtenbauma,
32:17který byl vlastně u nás před lety v Lovosicích, který na tohleto téma hodně mluvil, snažil se vlastně ten text nám přiblížit z pohledu vlastně té židovské kultury, tak, jak oni to vnímali, jak tomu rozuměli, co to pro ně jakoby znamená. Musím říct, že to jeho vyučování bylo pro mě tenkrát hodně přínosné. A líbilo se mi na závěr, co on tam vlastně jakoby řekl,
32:42že on chodí do sboru, kde se to obecně nepraktikuje. Jeho žena, když se modlí, tak vlastně na hlavě ten šátek má. Má to kvůli němu, kvůli té podřízenosti, autoritě. Asi některé další sestry v tom sboru to mají taky, ale oni za nikým nechodí a nepoučují lidi, že by to prostě měli změnit a ani za nima nikdo nechodí a neříká jim, hele, vy jste jako staromódní.
33:06Líbí se mi, že vlastně ty názory v této věci se respektují navzájem a myslím si, že to je z toho důvodu, že opravdu ta pasáž není jednoduchá v dnešní době. Jak říkal bratr Majnov, jako v Turecku nebo v Izraeli to budou vnímat jinak než v té západní kultuře. A je to taky těžké v tom, že opravdu o tom se píše jenom na jednom místě v Bibli.
33:29Ale když máme nějaké doktriny, které chceme důsledně brát, tak je dobré, když je máme na více místech a navzájem je ozřejmovat. Tady je to na jednom místě a je to prostě pro nás těžké. Děkuju. Tak teď na Romana. Jak se má žena postavit ke službě v církvi, pokud vnímá, že muži v této církvi nedostávají své povinnosti ten sbor vést?
33:58Pokorně. Myslím si, že je správná odpověď. To není lehká otázka, upřímně. myslím si, že ve chvíli, kdy se bavíme o vedení, tak písmo mluví velice jasně. Vedení zboru, duchovní vedení zboru je dáno do ruky starších zborů. Co ale když starší nevedou? Co když muži nedělají tu svoji práci? Je to velice složité.
34:29Myslím si, že písmo nám jasně říká, že ženy mají svůj úkol vést, Ženy mají vést další ženy, ženy mají vést děti. A tady si myslím, že ta daná sestra, která se třeba ptala tuhle otázku, by měla nasměrovat tu svoji energii. Ve chvíli, ale, a znám takový zbor, znám takovou situaci, kdy jim tam začnou chodit muži.
34:59Žena udělá vyučování pro sestry, protože muži nevedou ten zbor, sestry přijdou, ale přijdou jejich manželé. Co má ta sestra udělat? Má je vykopnout, protože tam nedostanou jiné zdravé učení? Nevím. Je to těžké. Je to chyba těch mužů. Nemyslím si, že tady bude jednoznačný názor. Ale nemyslím si, že ta sestra by se měla
35:24automaticky chtít postavit do roli vedoucího. Vy to neděláte, tak to nedělejte, protože to neumíte. jste v tom lhoupí, neděláte to, tak já se postavím a jdu vést. To si nemyslím, že je správný postoj. Myslím si, že ten správný postoj biblicky je dělat ten bandát, který nám říká písmo, vést ženy, vést děti, pokud se bavíme o sestrach
35:49a pokud tam začnou chodit muži, bratři, tak je i v tom pozbuzovat, že oni by se měli postavit do té role, kterou jim dává písmo. Jaké doplnění? Je to nezávidění hodná situace v každém případě, soucítím s ženou, která chodí do sboru a nedostává tam to, co by potřebovala.
36:23Je to těžké, než žijeme v Americe, kdy na jedné ulici je 10 sborů a vy si můžete vybrat ten dobrý, který vás opravdu sytí a buduje. Myslím si, že je opravdu důležité s pokorou a trpělivostí se snažit v mírnosti povzbuzovat ty starší a ukazovat jim na to, co vlastně potřebuje ta žena sama o sobě jako taková. Myslím si, že jsou určitý věci, které může dělat sama, Roman to tady jakoby zmínil,
36:56já jsem dneska říkal v kázání, že tak, jak to vidím nastavený v tom novém zákoně, je, že my jsme na prvním místě zodpovědní sami za sebe, potom jsme zodpovědní za svou rodinu, pak jsme zodpovědní za církev a pak jsme zodpovědní za celý svět. A myslím si, že je důležité opravdu začít u sebe, budovat sama sebe, nezanedbávat ty duchovní
37:15disciplíny, protože jsem také zažil jakoby rodiny, kdy se to týkalo prostě třeba mládeže, dětí, kdy přišla jakoby maminka nebo prostě si stěžovala za zádama samozřejmě, že v mládeži se špatně děti vedou, že jejich děti nejsou věřící, že odešli do světa, tak koho je to zodpovědnost? To je zodpovědnost zejména té rodiny, hlavně asi jako otce, muže,
37:41ale také prostě manželky. To znamená, myslím si, že je potřeba nezanedbávat ten osobní duchovní život, rodinný život, prostě vést tu domácnost, která je takovou minicírkvičkou a být příkladem i tomu společenství a v podstatě tím osobním příkladem zbožnosti opravdu dávat nájevo těm starším, že to, co vlastně oni vydávají a to, co přijímají ty ovce,
38:12že to vlastně není dostačující s pokorou. Já vím, že to je těžký, ale je tam potřeba ta trpělivost a ve chvíli, kdy to prostě dlouhodobě nejde, tak asi potřeba se pohlednout někde jinde. Tak zase zůstaneme uvažka a je to teda vlastně i taková související otázka a to je, jestli je boží vůle, aby člověk opustil zbor, kde je sice zaplen ve službě,
38:37ale v současné době třeba vidí, že ten zbor není duchovně nebo teologicky nebo obojí zdravý. Tak teď je otázka, mě tak napadlo, že zhodnotit, jestli je to opravdu tak, že není teologicky nebo duchovně zdravý. Myslím si, že existují dobrý knížky na tohleto téma
39:079 znaků zdravé církve který možná stojí za to si přečíst předtím, než se jakoby rozhodnu o tom, jestli opravdu z mého úhlu pohledu je to tak, jak si myslím, že ten sbor není veden tak, jak by veden měl nebo že prostě není dostatečně biblický, teologický musíme si asi uvědomit, že žádný sbor není dokonalý, jo, pokud si řekneme, tady se mi prostě nelíbí
39:33tato jakoby věc, tak jako odejít. Znám prostě lidi, kteří pětkrát za svůj život vyměnili církev a to v ní nejsou třeba ani deset let. Myslím si, že tam není problém v těch církvích, tam je častokrát asi problém u těch lidí. To znamená, nechci to vzít tak nějak jako obecně a dát nějakou poučku nebo něco, ale myslím si, že je potřeba zkoumat, jestli
39:55opravdu je to tak, že ten sbor je nebiblický. Pokud je nebiblický, tak samozřejmě máme Bibli, tak naší zodpovědností je prostě přijít za tím starším a ukázat mu na to, že možná některé věci, které ve sboru nejsou v pořádku, tak by bylo potřeba reformovat, upravit, změnit a i v této věci mít trpělivost, jo, ono je jednoduché zbalit si kufry a odejít,
40:21ale jako jsou tam další lidi, jsou tam, je tam častokrát vaše rodina, jsou tam přátelé, které máte rádi, kterým chcete sloužit a já kdybych to přirovnal, V podstatě naše sbory odešly z BEB, to byl prostě dlouhodobý zápas. To nebylo jako, že jsme se jednoho dne ráno probudili a řekli, jsme si už to prostě nedávám, tak odcházíme.
40:44My jsme prostě dlouhý roky, sedm let nebo osm let, se snažili prostě jakoby konfrontovat vedoucí ostatních sborů a ukazovat jim na věci, které vnímáme, že nejsou biblické. A prostě prosili jsme, aby se ty věci změnily. Vidíme, že doba se mění. jo, teď tady ty LGBT, tohleto všechno, prostě to, co dřív mým rodičům a prarodičům bylo úplně jasné,
41:06tak dneska prostě vidíme, že to je ve světě normální a já si myslím, že ve chvíli, kdy se mění svět, tak je potřeba prostě to nějakým způsobem zohlednit i vlastně v těch našich řádech a pravidlech, protože každý sbor je samostatná církev a každý sbor si může dělat cokoliv, že to znamená mít tam nějaký páky na to, že to falešné učení nebo nějaký hřích nepřichází do církve.
41:29A říkám, z naší strany to byl dlouholetý zápas, kde jsme po těch osmi letech podstatě neviděli, že bychom se nějak posunuli, ani o milimetr, takže třeba to potom po téhle době nás vedlo k tomu, že už je to pro nás tak zatežující a vyčerpávající, že už to vlastně vnitřně neunášíme, že nemáme radost z toho společenství,
41:57že když se někde společně sejdeme na sestu delegátu nebo na radě zástupců zboru, tak je to pro nás opravdu skličující, je to těžké, člověk se tam netěší. Asi pamatuju bývalýho tajemníka, teď to možná trochu odlehčím, ale možná to se patří. On říká, že tak, jak máte vždycky navigaci v autě, tak říká, že si musel změnit českou navigaci,
42:22takovou tu ženskou nebo chlapa, co tam mluví, na anglickou, protože vždycky, když šel po dálnici a ta navigace mu nahlásila pozor, blíží se, sjezd, tak on se úplně orosil, protože pod sjezdem si představil ten sjezd delegátů. prostě, jakoby, jo. Vopravdu, tím chci jenom ukázat na to, že pro nás opravdu vnitřně to bylo velmi těžká
42:48situace, a teď to převedu zpátky do té konkrétní situace toho místního zboru. Pokud já nemám radost v tom zboru, vidím, že duchovně nerostu, prostě, jakoby, může být problém u mě, pozor, jo. Tam je to důležité, abych já osobně se sytil, jako četl písmo, modlil se, měl vztahy, ale pokud se opravdu něco v tom zboru děje, že teologie je opravdu převrácená, zvrácená,
43:13já z toho mám prostě těžké srdce, nemůžu spát, nedá se s tím nic dělat, trpělivě jsem se prostě pokoušel ty lidi konfrontovat, přivzal jsem k sobě druhýho. Pokud jsem jedinej ve zboru, kdo to nevidí, asi není co řešit, pokud je nás víc, myslím si, že má cenu za to bojovat a pokud prostě to vidíte, že to nikam nevede, tak potom bych asi zvolil tu cestu,
43:36jakoby nající zbor, který mě bude vyhovovat lépe v tomhle. Tak i kvůli času asi půjdeme dál, jestli někdo opravdu vyloženě nemá něco důležitého. Takže deváta otázka, poprosím teďko bratra Majnolfa, jestli by mohl říct, jaký je správný biblický postoj křesťana v politice a ještě několik podotázek, jestli je například možné,
44:00aby se křesťan aktivně v politice angažoval, aby třeba nějak otevřeně vystupoval proti vládě, například třeba i demonstroval. A ještě taková věc, jestli je správný pohled, který občas někdy slyšíme, že prostě je křesťanská povinnost, když máme tu možnost jít k volbám. Tak co bys na to řekl, bratře? Nejdřív k tomu
44:22řeknu to, že Biblia o tom moc nemluví. Tak, tím pádem lidé na to můžou mít různé názory. Tak já teď spíš řeknu svůj názor na to, než opravdu biblickou odpověď. Určitě máme v Biblii politiky. Jestli Józef nebo Daniel, tak oni byli ve vysoce politice, ale nebyli tam úplně dobrovolně. To je také třeba říct. Ale brali to také z božích rukou a sloužili tam.
44:52A bylo to pro národ opravdu užitečné. Tak to musíme říct na jedné straně. Tak je to možné. Máme věžícího starostu u nás, tak je to požehnání, je to dobré. Máme také misionáře, který teď ale jde do důchodu, který pracoval v Bruselu mezi politiky a měli tam skupinky, kde se ráno scházeli k modlitbám, tam byli věžící politici,
45:19tak na té evropské politice, na té úrovni a je to dobré, je to požehnání. Ale tak kdyby mladý člověk teď přišel za mnou a kdyby se ptal, jestli se má angažovat v politice, tak bych mu asi řekl, radši se angažuji v sboru. Tak to asi by byla moje rada teď přímo konkrétnímu člověku, který se ptal. Tak ale když někdo nějakým způsobem se tam dostal, možná protože byl nevěřící předtím, potom uvěřil, tak bych řekl, že to nemusí opustit hned.
45:54tak nemůže opustit hned všechno, tak může tam být požehnáním a může to být dobré. Tak je to potom velice individuální a to je to vedený boží, které potom tam potřebujeme. Tak, ale asi bych mladému člověku neřekl, tak běž tu cestu, jo, angažují se ve svém volném čase v politice. To bych asi neřekl, tak dílej to ve sboru.
46:19Tak potom, já to mám tady i před sebou, tak to druhé, Jestli může otevřeně vystupovat vůči vládě, já bych to nedělal. Já vám řeknu, že bych to nedělal. Já bych možná vystupoval proti určitým zákonům, kdyby byla demonstráce proti nějakému zákonu, který je nebiblický a těch už budeme mít víc a víc a víc, tak tam si myslím, že křesťanta může jít a demonstrovat
46:49proti nebiblickému zákonu. A jak říkám, těch je dost. Ale přímo demonstrovat proti tomu prezidentovi, když v Biblii je napsáno, že každý, kdo je v postavení moci, je tam postaven od Boha, tak já bych tam nešel demonstrovat proti tomu, proti tomu člověku. Ale to může někdo zase vidět opravdu nějak jinak. Já neho nemusím volit.
47:18ale on tam stejně bude tak dlouho, jak Bůh ho tam chce mít. Ale můžeme tam jít k volbě a ho už nevolit, tak to určitě můžeme dělat. Ale na druhé strany si zase nemyslím, že my musíme chodit k volbám, tak s tím bych asi úplně nesouhlasil. Protože když mi někdo říká, že to je křesťanská povinnost, nebo občanská povinnost jít k volbám,
47:47tak mi musí i říct, koho mám volit. A když řekne, no tak to je jedno, no když to je jedno, tak nemusím tam chodit. A když jenom říká, no to je povinnost, abys volil, ale koho to opravdu, tak to je na době, to nevím. Já mám s tím problém, já jsem možná 25 let nechodil k volbám, protože já jsem nevěděl, koho. Tak teď už tři roky chodím,
48:18ne protože vím, koho, ale vím, koho tam nechci. Já tam nechodím volit někoho, ale já tam volit spíš, aby někdo tam nebyl. Stejně tam je. Tak já myslím, že opravdu to je taková individuální otázka, tak záleží to i na vedení, jak člověk vnímá vedení, ale že to je přímo povinnost, tak to nevidím, ale vidím povinnost se modlit za politiky.
48:47To je napsáno, já první Timotejová dva, myslím, že to je napsáno tam, to je naše povinnost a to moc ani neděláme. Tak spíš mluvíme docela negativně a špatně o politicích a tohle bychom ani neměli dělat. Ale měli bychom se modlit a je to těžký úkol. A můžu dělat cokoliv, tak vždycky většina bude v opozici a nadává a všechny vyšpadně.
49:16Já bych ani nechtěl být politikem. Já bych byl radši opravdu, kdyby Bůh mě nikdy nepovolal tam. Není to pěkný, ale to asi ani neudělá. A je to vždycky o kompromisech, to je také třeba říct, tak být tam v politice, tak jak říkám, to musí člověk mít už jasné v tom, že to je po obrácení, jdeme tomu boží povolání pro něho a potom bych to tak i bral, ale mladému člověku bych to nedoporučil jít teď po té cestě, asi je to nikdo.
49:51Já bych tě volil. Můžeš? Aha, takhle. Já si myslel, že chtěl si něco přidat. Můžu já? Ano. Já jsem asi před deseti lety byl v Brně, u Baptistu byla tam přednáška Marianne Jurečky, který tam přišel za křesťanskou demokratickou stranu lobovat a získat prostě nové stoupence do politických, prostě hřát do té garnitury a pouzbuzoval lidi, aby šli prostě dělat politiku.
50:22Ale musím se osobně přiznat, nejsem úplně nějakej fanoušek politiky, občas toho prostě sleduju, v poslední době ani moc ne, už mě to spíš ani nebaví a myslím si osobně, že tu vrcholovou politiku možná Křesťan ani nemůže vůbec dělat. Jako když vidím, jak to jako funguje, tak si úplně nejsem jistý, že by jako člověk, který chce opravdu být
50:44jako věrnej, poctivej, spravedlivý, že by tam podstatě jako přežil. Jako nevíme, jestli se tam vůbec může dostat, týhle člověk, podle mě možná ani ne. Majinolv tady zmínil prostě toho starostu, myslím si, že úplně jiná situace je ta komunální politika, jo, na té obecní úrovni, myslím si, že to může být opravdu velký přínos
51:04pro nějaké to maloměsto, vesnici, městečko, když se jakoby lidé dostanou do této pozice a snaží se opravdu jako zvelebovat to svoje malé území, které jim podstatě jakoby ta vesnice v tu chvíli jako svěří, kde ty lidi je do té pozice zvolí. To znamená, komunální politika, proč ne, vůbec bych se proti tomu nebránil. Myslím si, že člověk to může hodně i využít právě ke svědectví, ke službě,
51:29protože častokrát je lidi na té vesnici zná a skrze tu pozici, ve které je, tak prostě může být opravdu dobrým světlem, svědectvím, solí. To znamená z tohohle pohledu, ano, ve velké politice by to bylo možné taky, kdyby tady nebyly média, které ve chvíli, kdy se jim někdo jakoby nelíbí, tak v podstatě jednoduchým prostě očerněváním, pošpiněním prostě a tak dále,
51:50tak vás okamžitě s diskreditou, i když to není pravda, a vlastně přijdete o tu svoji čest, ačkoliv vlastně to není pechovy pravda, jo. To znamená, myslím, že ta vrchová politika je mimo. A jak tam vzdělá ta otázka ještě? Přeštěj mi to demonstrace. A povinnost volit ještě. Povinnost volit. Tak jako Majnofa to odpověděl na všechno.
52:15Mě jenom napadá, what would Jesus do? Co by Ježíš udělal? Když pozorujeme Kristův život, vidíme, že se někde hádal s těma představitelama té vlády nebo něco. Nevidíme, že by asi demonstroval. Vidíme tam prostě ty představitelé z těch farizeů, kteří se ho snažili chytit za slovo.
52:47Častokrát jim ani neodpověděl. Když byl upilá, tak tady ho vyslíchal. Prostě on mu jako neodpověděl. Nevalil do něj, nesnažil se ho nějakým způsobem prostě chytit a ukázat mu na jeho hřích nebo cokoliv. Jan Křtítel. Jan Křtítel ten kritizoval Heroda, jestli si vzpomínám správně, za to, že žil s manželkou jeho bratra. Tady si myslím,
53:13to je možná takový jedinej případ, který mě napadá z Novýho zákona, kde vidíme, že by někdo prostě veřejně kritizoval nějakýho státníka, ale myslím si, že tam byla trochu jiná situace v tom, že Herodes se považoval za takovýho občana nebo panovníka krále toho židovského národa, on byl i dumejec, což byl takový položit,
53:33vlastně édomec a žit dohromady a myslím si, že z tohoto pohledu to bylo docela oprávněné ze strany Jana Krtitele, který poukazoval na hřích tohle člověka, my vlastně poukazovat na hříchy politiku asi bychom nedělali vůbec nic jinýho a myslím si, že na to fakt nemáme čas. Máme úplně jiný zodpovědnosti, k čemu nás se Pán Bůh povolal. To znamená,
53:57myslím, že ten náš úkol je jasný, má to už 28 a na tohle si nedokážu představit, že bych našel ve svým natřískaným harmonogramu čas, abych sedl do vlaku a jel někam do Prahy a prostě tam mával nějakýma praporama a hulákal tam něco. Na druhou stranu všechna čest a respekt k lidem, kteří se postaví před zástup lidí a mají
54:22odvahu sdílet evangelium jako klovou kdolu, ale nemyslím si, že to ve finále k něčemu pomůže. Co se týká volení, myslím, že souhlasím tady s Meinolfem. Dobře, děkuju. Poprosím teď Jak se vyhnout mylnému chápání Boží vůle, případně jak se vyrovnat s tím, když naše představy nejsou v souladu s Boží vůlí a jak se také vyvarovat toho, aby naše rozhodování nebo hledání Boží vůle bylo nějak zkresleno naší tělesností, žádostmi, naší povahou?
54:58Děkuju za tuhle otázku. Myslím si, že je moc dobrá. Jsou dvě úrovně, na které bych odpověděl. Za prvé, zjevenou boží vůli máme, to je celkem jednoduché, takže pokud se chceme vyhnout milnému chápání boží vůle, nesmíme si boží vůli vykládat na základě svých vlastních představ. Za druhé, křesťanství není individuální sport.
55:26Křesťanství není o mně, je to o církvi, je to o obratřích a o sestrách, o tom, jak společně růst k boží slávě a do jeho podoby. A pokud se chceme vyrovnat s tím, že naše představy nejsou v souladu s boží vůlí, musíme naslouchat, musíme se ptáhat. Musíme jít za staršími ve výhře, musíme jít za staršími zborů. Jak se vyhnout tomu, aby naše rozhodování a hledání boží vůle
55:58nebylo ovlivněno naší tělesností, žádostmi a povahou, to je to stejné. Všechno musíme zkoumat na základě písma. V modlitbě, s pokorou a v rozhovoru s církví. Asi tak jednoduše. Berat tři mě doplňujeme. Ještě se jenom možná zeptám, jestli se dá nějak stručně odpovědět na ten rozpor třeba s našimi představami, jak se s tím vyrovnat
56:26a ještě třeba to vyvarování se toho zkreslení toho naší vlastně třeba hříšností. Jo. Stručně, jestli můžu. Stručně. Pokud vaše představy odporují tomu, co církev říká, že je boží vůle na základě písma posledních dva tisíce let a vy jste přišli zrovna teďka s něčím novým,
56:57tak je to hereze. Takže takhle. Ve chvíli, kdy mám nějakou představu o boží vůli pro můj život, pro život církve, pro to, jak máme žít, tak musíme vzít písmo a dívat se, co Bůh říká, že je naše povinnost, že je náš úkol, že je ta boží vůle pro nás. A jak se s tím vyrovnat, pokud je to v rozporu s tím, co bychom my chtěli,
57:28nebo co si představujeme, tak si musíme pokořit. To je asi to jediné, co můžeme udělat, pokud nechceme být v rebélii. Dobře, děkuju. Já poprosím, Vaška, teď otázku další. Co mohu udělat proto, abych byl citlivější na boží vedení? Mě ještě napadlo, jestli se můžu vrátit k té předchozí.
57:59Tak velmi stručně a potom plnilo na vaš. Jenom jak Majnol vlastně zmiňoval ty modlitby za ty politiky, nebo za ty vládce, co mám v Timothy v té druhé kapitole, Tam se mi líbí, tam se píše, především tedy prosím, aby se konaly prozby, modlitby, přímluvy a děkování za všechny lidi, za krále a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichy a pokojiny život ve vší zbožnosti a důstojnosti.
58:24To je dobré a milé před Bohem, našim zachráncem, který chce, aby byli všichni lidé zachráněni a tak dále a tak dále. A já jsem si uvědomil, že se za politiky modlím strašně málo, že se modlím před volbama, většinou před volbama, třeba teďka zrovna před volbou prezidenta jsem měl takový krátkej úvod k modlitbám, který byl právě z tohohle textu a tady se mi líbí prostě Pavel říká, především prosím, jako na prvním místě, prosím, aby se konaly modlitby, prosby, děkování
58:59a potom to vlastně specifikuje a říká tam za ty panovníky, za ty krále. Já si myslím, že to je naše opravdu velká zodpovědnost modlit se za ty vládce. Proč? Aby se nám vedlo dobře v tom textu. To znamená, my někdy máme potřebu, že když půjdeme k těm volbám, tak vlastně ovlivníme tu politickou scénu, jak to bude vypadat. Ono ve finále je to ten Bůh.
59:26Majnulv říkal, je to Bůh, kdo dosazuje do těch pozic ty lidi. Ale toho naší zodpovědnosti je se za ně modlit. My můžeme někde demonstrovat, můžeme dělat nějaké věci, ale ten efekt je jakej. To, proč se nám něco nelíbí v naší zemi, je proto, že podle mě církev se málo modlí za ty politiky. A my možná máme třeba nevěřící lidi
59:46na těch čelních místech, ale opravdu modleme se za ně poctivě a pravidelně, protože tam vidíme to zaslíbení, že když se za ně budeme modlit, tak se nám bude vést dobře, jako budeme vést živothodný evangelet, ty lidi třeba proti nám nepůjdou, i když jsou jakoby nevěřící. To znamená, jsou asi různý způsoby, jak projevit nespokojenost.
1:00:07Já si myslím, že když nejsme spokojení s naší vládou, tak je to hlavně chyba možná nás, protože se málo modlíme. A teď ta otázka, co jsi tam říkal. Co mohu dělat pro to, abych byl citlivější na boží vedení? Puh, tak jako nic nově vám tady neřeknu. to, co jsem říkal už ráno. Číst Bibli, nejenom číst, ale rozjímat nad ní.
1:00:28To je obrovský rozdíl. Když čteme Bibli, má smysl číst Bibli rychle, abych si udělal nějaký komplexní obrázek o tom, o čem Bibli je, co říká. A má smysl jít prostě do hloubky, zkoumat ty jednotlivý slova, vzít si slovníky, poslouchat kázání, zároveň mít to společenství. Mluvil jsem o tom dopoledne. být v obecenství božího lidu.
1:00:53My máme u nás skupinku každý čtvrtek s pár lidma z našeho sboru a jsem za to opravdu strašně vděčnej a teďka ve čtvrtek jsem si to uvědomil znovu, protože se tam bavíme o věcech, o kterých bych normálně možná takhle dohloubky nikdy nepřemýšlel a mě to vlastně pomáhá v tom, že ve chvíli, když se dostanu do nějaké krizové situace,
1:01:13tak vlastně jsme o tom mluvili, mluvili jsme o tom nahlas, slyšel jsem názory dalších jiných lidí a to se může projevit pozitivně v mým životě, takže vím, co je dobrý, co je špatný. Jako, myslím, že modlitba, čtení Bible, rozjímání společenství, nemám na to asi nic fundovanějšího. Dobře, děkuju. Poprosím teďko Majnolfa,
1:01:38tady jsou takové podotázky nebo do vysvětlení. Tak ta otázka je, může být Boží vůlí, abychom hřešili V písmu nacházíme události, které popisují jasný hřích. Například Jakob lhal, aby získal prvorozenství, bez toho by nevznikl národ Izrael. Nebo Eva v ráji musela sníst ovoce poznání dobrého a zlého, aby se následně Bůh oslavil skrze plán spásy.
1:02:00Takže tady bez těch hříchů by se vlastně ty dějiny spásy nenaplnily. A potom ještě s tím souvisící otázka, co dělat v situacích, kdy máme na výběr jen špatná, tedy myšlenou hříšná rozhodnutí, Jako například, kdyby jsme žili za druhé světové války, schovávali bychom v sebe doma židi a přišlo by gestapo se zeptat, jestli náhodou někoho neschováváme.
1:02:21Tak co bys na to řekl? Stručně. Tak já to možná přečtu ten začátek. Může být boží vůli, aby homs hřešili. A ta odpověď je úplně jasná. Ne, nemůže být boží vůli. Nemůže být boží vůli, aby homs hřešili. tak on zemřel kvůli tomu, že jsme řešili. Tak to nemůže být jeho bůle. A v žádné situaci to nemůže být jeho bůle.
1:02:50A já myslím, že vždycky je možnost neřešit. A tak když Vášek se už, nebo už to řekl, what would Jesus do? Tak zkusme si teď opravdu představit tu situaci, takže by Ježíš schoval ty Židy. a teď přijede gestápo a ptá se ho, tak jestli tady schoval žida, tak co by Ježíš řekl? Já vám dokonce dojím, že vím, co by řekl. On by neodpověděl
1:03:20ano nebo ne. On by neodpověděl ano nebo ne. To nikdy neodpověděl, když jsou ho tak ptáli a chtěli jenom ano nebo ne. Tak on začal široka mluvit o tom, co bylo v jejich srdci. Tak on by o tom mluvil, jo? On by neodpověděl ano nebo ne. Tak a já myslím, že to je řešení v té otázce. My nemusíme na všechno odpovědět jenom ano nebo ne.
1:03:46Tak a teď nevím, co bych řekl. Já tolikrát nevím, co bych dělal, jo? Tak já jsem už několikrát řekl, já bych v takové situaci řekl, já bych dělal, A dva roky později jsem byl v situaci a řekl jsem něco úplně jiného, nebo choval jsem se úplně jiného, já nevím. Ale já se modlím a věřím, že v té situaci by Bůh dal správnou odpověď.
1:04:14Tak možná, že by člověk potom mohl říct, stejnými nevěříte, tak se podívejte. Nebo já nevím, ale říct ne, když ta správná odpověď je ano, tak to nemůže být správné. O tom jsem přesvědčený. A představte si, že by Ježíš šekl v takové situaci. Ne. A potom by je hledali a oni by je našli. Tak co by to znamenalo? Že Ježíš nemluví pravdu.
1:04:41A co by znamenalo, kdyby Ježíš nemluvil pravdu? Tak si ani nemůžeme být jistý, že skončíme v nebi. Tak když Ježíš občas někdy lže, no možná, že nám lhal a že nejsme spasení. To nemůže ani být. A my víme dokonce, že Bůh nemůže lhát, nemůže, protože nemůže řešit. Tak lhát nikdy není správná odpověď. Na druhé straně, tak musíme říct, že je obrovský rozdíl, jestli někdo lže, aby někomu zachránil život,
1:05:14nebo jestli lže při daňovém přiznání, aby ještě peníze. To je obrovský rozdíl a Bůh vždycky ví, proč to děláme. Ale to řešení není blže, tak o tom jsem přesvědčený. Nikdy nemůžeme řešit. A když máme tady ty příklady, tak Jakob lhal, aby získal prvorozenství. To je pravda, ale bylo to špatné.
1:05:44Tak byl to lež, byl to hřích a Bůh by mu to dal i jinak. Tak, nebo Eva, my nemůžeme říct, že Eva dostane odměnu za to, že řešila, protože jenom tým pádem potom přišel pan Ježíš, no tak to vůbec ne, to bylo špatně, a ona dostala trest a neodměnu, tak když je to tady napsáno, ona nemusela sníst ovodco, ona se rozhodla a to bylo špatné rozhodnutí.
1:06:11A my víme, že co dělal Abrám, když nemohl mít děti, Bůh mu to slíbil A teď čekal a čekal a čekal, jo, tak už měl 100 let, jo, a ještě neměl nikoho, tak potom přemýšlel, jak to sám vyřešit, jo, tak, ale zase to nebylo dobré. Tak potom měl dítě z Haga, Ismaela, no tak a když dneš, čteme dnešní noviny, do dneš z toho jsou problémy, jo, na Blízkém východě.
1:06:40A to je pořád z toho, co Abram tam dělá, když myslel, že Bůh není věný, nedodržuje slovo. Tak kdyby čekal, tak by zjistil, že Bůh dodržuje slovo. Tak sice 13 let později, ale potom se mu narodil Izák. Tak to je situační etika, když máme dojem, že někdy něco neplatí. Tak a když jsme včera mluvili o tom, že Bůh nám zjavil svou vůli a to platí vždycky.
1:07:05Tak vždycky. Lhát nikdy není dobré, cizorložit nikdy není dobré a všechno, co je zakázáno, nikdy není dobré a všechno, co je přikázáno, vždycky je dobré. V podstatě, aspoň v teorii, je to tak jednoduché. Tak asi tolik. Tak děkuju. Jsme teda trochu přes čas, ale ty dvě otázky to už dáme a pak si zkrátíme večeři na polovinu.
1:07:31Takže já poprosím Romana teďko, jakou roli má naše svobodná vůle a činy v boží vůli, jestli vůbec existuje u člověka skutečně svobodná vůle s ohledem na boží svrchovanost a jestli je možné, jestli se může stát, aby znovu zrozený křesťan v důsledku svých špatných rozhodnutí minul boží plán pro svůj život. Ano, ne, ne.
1:07:56Děkuji. Já se k tomu ještě vrátím i veček. Ano, to jsem chtěl říct, že Majinol se k tomu vrátí. Já bych jenom se chtěl zastavit na tou podotázkou jednou. Existuje vůbec u člověka skutečné svobodná vůle s ohledem na boží svrchovanost? Musíte mi dát definici svobodné vůle. Protože definice svobodné vůle je, že člověk není ovlivněn vůbec ničím,
1:08:23ale my se rodíme v hříchu. Takže jsme ovlivněni. Takže naše vůle není svobodná. Naše vůle je mrtvá v říchu. A my máme, a jak jsem na to kázal, my máme zodpovědnost před Bohem. Jsme zodpovědní za své činy. Ale to neznamená, že máme svobodu. My jako mrtví v říchu si Boha volit nemůžeme. Bůh musí přijít a změnit naše srdce.
1:08:52Takže to by bylo asi ohledně té svobody. Dobře, děkuju. Vrátíme se k tomu vlastně za hodinu. Takže poslední otázka na vaška. Do jaké míry je dobré poslouchat rodiče, jsou-li nevěřící? A jen tak jako například, jaký je rozdíl mezi posloucháním věřících a nevěřících rodičů v otázkách, jako je například studium teologie
1:09:18nebo přijetí krtu, účastě na schromáždění církve nebo hledání partnera a podobně. Asi je to jasný. No, tak já jsem se chtěl zeptat, kolik máme času, ale vím, že nemáme žádnej. V podstatě jsem to jakoby zažil. Já jsem se obrátil z rímského katolicismu a samozřejmě to se nikomu v rodině nelíbilo,
1:09:48takže jsem vedl spoustu různých rozhovorů i s farářem a tak dále. Ta moje situace nebyla zase tak těžká, moji rodiče si mysleli, že to je jenom takový nějaký chvilkovej stav, který mě zrovna dostal, že z toho brzo zase odejdu a že tak, jak jsem se pro to rychle natchnul, tak se z toho zase rychle dostanu ven. Takže mě relativně nechali v klidu.
1:10:15Ale znám lidi, kteří se obrátili a opravdu jejich rodiče nevěřícím dělali ze života peklo. Znám jednu holku, která si po tajnu doma četla Bibli, opravdu jí měla schovanou jenom novej zákon, mi to nebylo nikde vidět a její rodiče ji fakt dělali jako šťáry a když to jako našli, tak to hnedka zahodili, prostě takže pak si scháňala nějakou jakoby jinou.
1:10:37Znal jsem kluka, který se obrátil na English Campu a v podstatě mu rodiče zakazovali chodit v neděli do schromáždění a vyhrožovali mu, že jestli bude prostě chodit do té sekty, tak ho prostě vyděděj a vyhoděj ho z domu a nebudou mu platit školu. Takže prostě je to hodně v tomhle s tom jako individuální, co se týká přistupu těch nevěřících rodičů.
1:10:59A jako mě první, co mě v tom napadne, je vždycky ten verš, jako cti oce svého i matku svou. Já si myslím, že když se člověk obrátí, tak prostě v tu chvíli samozřejmě touží být ve společenství církve, touží prostě žít jako křesťan se všema těma výsadama a s odpovědnostmi, které k tomu patří. Zároveň musí taky rozumět,
1:11:20že ty jeho rodiče jsou vlastně ateisté pohané, a podle toho se potřebujeme k ním chovat se všímírností, úctivostí, láskou. A myslím si, že ve chvíli, kdy opravdu je tam tady tenhle ten střed toho, že vlastně rodiče nesouhlasí s tím, aby dítě chodilo do sboru, nebo se nechalo jako pokřtí, nebo jak jsem tam říkal, ty jednotlivé věci.
1:11:44Já si myslím, že je potřeba s těma rodičama zase trpělivě prostě pracovat a ukazovat jim na to, že je to pro vás důležité. A jestli vás mají rádi, tak byste opravdu byli rádi, abyste třeba mohli být součástí tohoto společenství, mohli dělat tyhle věci. A ono to možná nejde vždycky hned, ale myslím si, že pomůže, když vlastně s tou vší úctivostí člověk přichází za těma rodičama,
1:12:07vyjadřuje tu svoji lásku, je zodpovědnej vůči svým povinnostem, který doma má. Opravdu je takový jako zlatý dítě, kdy ty rodiče vidí možná i změnu, která nastala prostě tím obrácením, že ten člověk se k ním chová prostě jakoby jinak, zodpovědně. A do jistý míry mám takovou naději, a neříkám, že se to prostě jakoby stane,
1:12:28ale třeba i společně s modlitbama, mám tu naději, že prostě Pán Bůh to jejich srdce obměkčí a že se ta situace změní. Pokud se nezmění, pokud se bavíme o náctiletém člověku, který není prostě jakoby dospělý, který žije pod střechou svých rodičů, myslím si, že je důležité ty své rodiče jakoby poslouchat. A zase proti tomu stojí ten ver, že máme poslouchat bohané lidi.
1:12:51To znamená, myslím si, že ve chvíli, kdy opravdu ty rodiče dělají takovej cirkus doma, že dělají ty šťáry a vyhazují ty nový zákony a vyhrožují v různých věcech, tak já bych asi řekl prostě dobře, tak možná nebude v neděli ve sboru, když rodiče jsou doma a prostě, aby je to zbytečně nedráždilo. a to byl zrovna případ třeba toho kluka, kterýho znám, který se obrátil do English Campu,
1:13:19on nepřicházel neděli, občas, prostě nějak mu jako povolili, taky jednou za měsíc, protože těm rodičům opravdu vadilo, že je součástí, jak říkali, prostě jako sekty. Jim by nevadilo, kdyby chodil do hospody, kdyby se začal tahat holky domů, kdyby začal jako hulit něco prostě atd. Bylo vidět, že to je normální v tomhle světě, ale nechtěli mít kluka,
1:13:37který chodí do nějaký prostě sekty, jo. To znamená, bylo vidět, že to byla otázka jejich prestiži, jako rodiny, co si u nás řeknou lidi, že ty chodíš tamhle. Takže pro ty rodiče v tomhle to bylo hodně důležité. Takže ten kluk nechodil v neděle, ale my jsme se viděli několikrát v týdnu. Měli jsme prostě mládež, tak on na ní přišel.
1:13:58Měli jsme nějakou skupinku, tak na ní přišel. My jsme tenkrát dělali Nízkoprahovej klub, takže on mohl přijít každý den k nám a být s náma ve společenství a mohli jsme se společně jakoby budovat ve víře. Takže asi takhle v rychlosti, co se týká toho krtu, myslím si, že pokud je to nadstiletej člověk a rodiče nesouhlasí s jeho krtem,
1:14:21tak bych se v podstatě nenechal pokřtít, jako ten krest sám o sobě nás nespasí. Vidíme Lotra na kříži, prostě krest žádnej neproběhl a stejně byl zachráněnej. To znamená, nemusím se bát, že pokud jako teďka nepodstoupím ten křes, že mě pán Bůh nezachrání, pán Bůh vidí moje srdce, vidí moje touhy, vidí, že to chci, jsou tam rodiče, kteří tomu brání, myslím si, že ve chvíli, kdy ten člověk je zodpovědnej, dospělej, má občanku a může chodit volit, tak si myslím, že se může rozhodnout i v téhleté věci, byť prostě třeba rodiče s tím nesouhlasí, ale už je dospělej.
1:14:54Tak asi v krátkosti. Tak poslední možnost ještě pro Romána nebo Majnolfa, jestli by k tomu něco dodali, pokud ano, tak stručně. Možná krátce jenom. My jsme tak už radili někdy jedného holce tak, aby se počkali k čtěm až do 18. a potom jsme je k čtíli. Tak tam je to vždycky tak, když je to opravdu dítě, tak tam víte, ještě možná několik roků a potom už bude určitě sám,
1:15:21a může sama rozhodnout. Těší to je někdy, když je to už dospělý člověk, žena a má nevěřícího manžela. A ten manžel potom řekne, ale ty nikam nepůjdeš, když tak budeš chodit, tak a to znám několik případů, když potom uvěřila ona už v manželství, a ten manžel řekl, když tam budeš chodit, když doma vidím Biblii,
1:15:47když se budeš modlit, tak já se rozvedu a řekla, že nemůže chodit už toho zboru a že se už neuvidíme. A to jsem přímo řekl, že to je špatně rozhodnutí. Ať chodí a když se rozvede, ať se rozvede. Ale tohle není dobré rozhodnutí, teď zůstat doma a nechodit. Protože to rok nebo dva nevyřeší a tam je třeba dát přednost Bohu.
1:16:16a Biblia o tom dokonce i mluví, tak ať se rozvedá. Tak ne, že Bůh to chce rozvod, ale tam potom je třeba opravdu poslouchat Boha. A to je trochu jiné, ale podobné. Jo, děkuju. Tak jestli je to všechno, tak děkuju řečníkům za jejich odpovědi.