Hledejte Hospodina
Výraz věčný život je v přepisu na 21 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Žalm 42Žalm 130Izajáš 55Efezským 1
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:00Pod kazatelnou ubývají ve směs poněkud zjednodušeně dvě skupiny, a sice jedna, která dosud Pána Boha nevěří, druhá, která v Pána Boha věří. Jedna potřebuje být vyzývána k tomu, aby se obrátila v pokání k živému bohu.
0:35A druhá, aby dbala na posvěcený život. Co myslíte, může zazdívat kázání o hledání hospodina zaraz k oběma skupinám? A povstaňme a čtěme z Izajáše proroka z 55. kapitoli 6. až 8. verž.
1:08Tak se budeme modlit ve jménu páně. Izajáš 55. 6 až 8. Čtu v studijním překladu. Hledejte hospodina, dokud se nechává najít. Volejte ho, dokud je blízko.
1:39Ať ničema opustí svou cestu a zlý člověk své úmysly. Ať se navrátí k hospodinu a on se nad ním slituje. k našemu Bohu, protože je připraven mnoho odpustit. Modleme se, pane Bože, Otčenáš, prosím, abychom si všichni, docela všichni,
2:16uvědomili, že je to milost, že jsme na tomto místě, Že můžeme naslouchat tvému slovu, aby každý z nás dobře porozuměl, v čem spočívá naslouchání té vízie Izajáše proroka k hledání tebe. My tak prosíme ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.
2:46Tak se posaďme. Tak to je poměrně snadné k porozumění, když se takovéto dva, tři verše vnímají jako poselství k nevěřícím lidem.
3:22Předpokládám, že v rámci svých svědectvích umíte takovýto verš nebo takovéto verše citovat. A když na to myslím spíš v závěru kázání, ale chci se vás zeptat, jestli při svědectvích citujete písmo svaté.
3:53Já to nejenom doporučuji ve smyslu nezbytnosti, ale i ve smyslu zdravé psychologie. Já si nevzpomínám, že by mě neznámý člověk odmítl poslouchat,
4:25když mu řeknu, můžu vám říct jeden verz z Biblie. Víte, já to musím prozradit. Včera jsme s manšelkou měli 51. výročí sladby. No, a protože ta sladební hostina byla hotelu Zlatý lev v Liberci, tak tam hezky, pěkně oblečení napochodujeme,
4:57a tam byla funkční restaurace. No, tak dejme do jiné restaurace, přijde servírka, říká mi, no, 51. výročí. Můžu vám říct jeden vers z Biblie? Prostínké, ne? Vy uslyšíte asi 20 citátů.
5:27A podle mě je to to minimum, které má křesťan, který chodí s pánem Ježíšem rok, dva, tři, znát z paměti. Já ty citáty budu citovat v tom studijním překladu, proto to musím číst. Ale právě tyto tři verše jsem té servírce citoval a poslouchala.
6:00Hledejte hospodina, pokud může nalezen býti. Vzívejte ho, pokud blízko jest. Řekněte mi, probousí ve vás duch svatý touhu druhým sloušit k víře? A nebo jsme tak otupělí, že chodíme možná dokonce v jakési nepřejícnosti
6:34lidem obrácení, jako tomu bylo s Jonášem. To i bibličtí proroci mají podobné problémy. Jak mám sloušit tomu a onomu, sousedovi, anebo spolupracovníku, když on se ke mně chová tak hrozně. A to bych mohl mluvit a mluvit. Jsme u toho dnešního tématu. To dnešní kázání má v podstatě dvě části.
7:07Ta první. Proč mají hledat Pána Boha nevěřící? No, popřemýšlejte. Víte, já jsem nad tím textem přemýšlel tři, možná čtyři týdny, protože je to součást knihy, kterou připravuju právě pro mé přátele.
7:37A poslyšte tedy toto mé poznání ve třech vodech. Ten první, proč mají lidé hledat Pána Boha? Protože pán Bůh o ně stojí. Protože pán Bůh nás stvořil, když to tak řekneme, pro obecenství sebou.
8:10A protože vlastně jenom v pánu Ježíši se můžeme stát jeho rodinou. Věřte, že hospodin je zbůh, on učinil nás a ne my sami sebe. Jsme jeho lid, ovce jeho pastvy.
8:41On učinil nás, ne my sami sebe, abychom byli lid jeho. A ovce pastvy jeho bez pána Ježíše není život. A styďme se, jestli někdy satan nahlodává, ten náš vztah k lidem, že se jim v něčem vnějším obdivujeme.
9:12To je hanba. Jestli jsme synové boží, můj tatínek rád citoval píseň, jsem boží syn, toč chlouba má. A kdo chcete šťastný jako já? Řekněte mi, jsme nejšťastnější lidé? Jsme. Haleluja. Vždyť Pán Bůh nám dává nad naše potřebky.
9:51O zásluhách není žádná řeč. Tedy první, lidé mají hledat Pána Boha proto, že Pán Bůh o ně stojí. On si i je stvořil pro sebe, abychom byli lid jeho a ovci jeho pastvy.
10:23Víte, miluji tento úvod z heidelbergského katechismu. Poslechněte, budu číst pomalu. Stará čeština, ale libozvučná. Které jest tvé jediné potěšení v životě i smrti? Že jsem tělem i z duší.
10:57Buďže jsem živ, buďže umírám, nejsem sám svůj. Ale věrného spasitele mého Ježíše Krista, jenž drahou krví svou za všechny hříchy mé dokonale zaplativ, mne ze vší moci dňáblovi vysvobodil
11:28a takto zachovává, že bez vůle Otce mého nebeského ani vlas z mé hlavy nemůže spadnouti, ale všecko k spasení mi musí napomáhat ti. Pročeš svým svatým duchem mne o životu věčném ujišťuje a abych potom živ byl jemu.
12:02Mne srdcem ochotného a hotového činí. Kdo řekneme haleluja? Slabé. Haleluja. To bylo procítěné, no. Proč lidé mají hledat Pána Boha? Protože On si nás stvořil pro obezencí se sebou, jako ovečky. Jo, stáda, tou druhou skutečností a důvodem, to je, proč hledat?
12:40Protože jsme hříšní. Já toho miluji hrozně moc, z božího slova. Miluji žalm 130. Postrchněte prvé čtyři verše. Z hlubin k tobě volám, hospodine, panovníku, vyslyš můj hlas, kež jsou mé uši pozorné k mým úpěnlivým, ktež jsou tvé uši,
13:16Promiňte. Pozorné k mým úpěnlivým prozvám. Pokud už jdeš hledět na nepravosti panovníku hospodine, kdo obstojí, ale u tebe je odpuštění. Proto vzbuzuješ báseň. Z hlubin volám. A v tom zmíněném kázání z té mé knihy
13:49Když uvádím mého tatínka, čtyři roky, já jsem někdy řekl pět let, ale černé na bílé mě, čtyři roky můj tatínek hledal Pána Boha v slzách. To byl zápas. Cituji jeho zápisky, že klečíval v dílně svého otce na betonové podlaze.
14:23Někdy až do rána to usínal, modlitbě otčenář, kterou znovu a znovu 150krát až se modlil. Z hlubin volal žalmista, my nevíme, jaké to byly hlubiny, ale byl to případ krajní bázně, krajní nouze.
14:55Ale věděl, ke komu se má obracet. To je obrovská věc, my nemusíme tápat. Hledejte hospodina, no na modlitbě především. A my, starší křesťané, doufám, že si umíme představit i tu situaci bez přestání se modlete. Protože ta naše mysl, ta prostě živě počítá s Pánem Bohem.
15:31Živě, pokud budeš hledět na nepravosti. Panovníku hospodine, kdo obstojí, ale u tebe je odpuštění. Potřebujeme hledat Pána Boha pro odpuštění. A kdo je upřímného srdce, ten porozumí přesně,
16:01že z něj Pán Bůh sněl to břemeno hříchu. A ten dodatek, proto vzbuzuješ bázeň. Totiž ve z té bázně před hospodinem. Jak bychom vůbec volali po odpuštění?
16:37A jestli pán Ježíš je jenom jeden ze řady, to je hrozné. Ale u pána Boha je odpuštění, proto vzbuzuje bázeň. Ne strach. Strach ve smyslu hrozného trestu. Ale báseň, za kterou je hluboká láska a za kterou je víra, v to, že Pán Bůh může odpouštět a chce odpouštět.
17:20Tak tedy to druhé lidé mají hledat Pána Boha, protože jenom je u něj odpuštění. Žádná statistika nám to neodhalí, ale o kolik procent myslíte, že psychiatrické léčebny by měly méně pacientů?
17:55Bratře Ludvíku, kolik myslíš? O 90%? Možná 100%. Co to je za břemeno hřích? Neochota odpouštět. No to je svoboda. Když jsme všem odpustili. Kdo řekneme halleluja? No, ještě slabší. že jestli něco nás tíží ve smyslu neodpouštění, to je zle.
18:36A na to hned tak nějaké prášky nestačí. Ale u Pána Boha je odpuštění. To víte, že já jsem byl a tak dále. Taky na návštěvě psychiatrie. A tak věřím, že mi to Pán Bůh teď připomenul v Kroměří, že tam je veliká psychiatrická léčevna.
19:09A syn naší rodiny ze Šumperka, ten tam skončil. A jako teď ho vidí mladý muž, neustále trhal hlavou. Nemoh sklidnit ten svůj posloj. Pořád byl nepokojný. Tížili ho některé věci. Ale jsme u třetího důvodu.
19:43Pomůcka pro naše rozhovory s přáteli. Třetí. Protože u Pána Boha je slovo o věčnosti. Řekněte mi, řeknete občas přátelům, můžu vám říct jeden verž, všichni musí zemřít. A co? No co bude potom? Potom bude soud.
20:20Víte, to se neříká v pohodě, protože kdo věříme božímu slovu, tak víme, že to bude. A ten dotyčný, jestli se neobrátí, tak půjde na soud. Asi se nedivíte, proč musím psát taky knihu pamětí.
20:51Protože si vzpomínám, jeďte... No, vlastně dvakrát jsem byl u soudu. Ale to, na co myslím v Kanadě, veliká soudní místnost. A bylo to jakési první slyšení před výslechem a přišli dva urostlí mladíci. Ale se vší vážností, jeden Aziat a jeden Černoch, přišli a teď nějaký ten pomocník vyvolává jejich jména,
21:27aby si ověřil totožnost, ani jeden z nich nereagoval na své jméno. Oni totiž, angličané, jaksi komolí cizí jména, ale vždycky jsem věděl, když se ozvalo solc nebo solk nebo něco prostě mě podobného, že se jedná o mě, ale nereagovali. Musel přijít řízenec a náležitě je probrat.
22:04Víte, v té veliké soudní místnosti jsem si říkal tak. Noví imigranti a končí v soudní síni. Tragédie. Ale co je takový lidský soud proti božšímu soudu? před pánem Bohem, který zná absolutně všechno. Zná to Petřej o tobě? Absolutně všechno.
22:40Před pánem Bohem nelze zamlčet, zakrýt ani ten nejmenší hřích. Ale pán Bůh udělal všechno, aby odpustil. A tak dokonce písmo svaté říká, že ten, kdo má pána Ježíše na soud, nepřijde.
23:13Pán Ježíš má dokonce v rukou soud. Takže u pána Ježíše je dokonalé naplnění božího odpuštění, protože kdo má pána Ježíše, na soud nepřijde. U pána Ježíše jsou slova života věčného.
23:49Víte někdo, v které kapitole pán Ježíš hovoří o sobě jako o chlebu života a připomíná svojí krev, kterou má člověk pít k životu věčnému? Jan 6, výborně. Pán Ježíš v tomto kázání ozřejmuje svoji naprostou jedinečnost.
24:30Protože ti svým způsobem hledající, ti si zakládali farizeové naplnění zákona. Ale pán Ježíš přichází se svým slovem a teď dokumentuje, že hned od starého zákona, ne od prvopočátku, je zde zvěst o něm a o tom, že v něm je věčný život.
25:08Ale právě pro ten důraz, výslovně pán Ježíš říká, kdo slyší mé slovo. A věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde k soudu. Ale přišel ze smrti do života.
25:41Ale to není to, co jsem chtěl citovat. Kdo přichází ke mně, jistě nebude hladovět. A kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
26:13Naprosto postačující pokrm a nápoj životu věčnému. Kdo? Co? Pán Ježíš. Ale pro posluchače mnohé, dokonce tam je slovo pro učetníky. To byla hrozná řeč. Kdo to bude poslouchat? Mnozí odešli.
26:43A pán Ježíš se obrací na učetníky. A říká jim, zdali i vy chcete odejít? A kdože to odpovídá? Pane, ke komu půjdeme? Ty slova života věčného máš. Petr, pane, ke komu půjdeme? Kam můžeme jít pro slova věčného života? Řekněte mi, jedině k pánu Ježíši, učeníci nemohou odejít pro slova věčného života,
27:28které má jejich mistr, který později řekl, jduť, abych vám připravil místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a poberu vás k sobě samému, a vy jste byli tam, kde jsem i já. To je něco.
27:58To, co oko nevídalo, ucho neslýchalo, na srdce lidské nevstoupilo, to připravil Bůh těm, kteří ho milují. Já si občas při nějaké symfonické hudbě a při nějakém krásném zpěvu řeknu Téda, co nás čeká v nebeské slávě, řekněte mi, co oko nevýdalo.
28:29No a jaká ta krása. No a jsme u druhého bodu kázání a sice Pán Bůh hledá člověka. My jsme vybízeni k tomu, abychom hledali Pána Boha. Ale řekněte mi, kdo si troufá?
28:59Že by Pána Boha mohl nalézt. Pán Bůh hledá člověka. Hned tam v ráji, po prvním říchu. Adame, kde jsi? A možná je mezi námi někdo, kdo to právě dnes potřebuje slyšet. Adame, kde jsi? Víte, co svede člověk? Hříšný člověk? Co to svedl Adam?
29:42No, svedl se skrývat před pánem Bohem. A pokusil se o nějaký velice přírodní oděv. Tak to svede člověk. Ale hledat pána Boha a o tom, že se o to lidé pokouší, svědčí světová náboženství.
30:14Taky mám ze studií takový před mě za sebou. A když to velice zjednodušíte, tak světová nábošenství, ale i všelijaké filozofie, jsou snahou člověka přijít k pánu Bohu. A satan to dovede zneužít.
30:49To byl satan, který znevážil boží slovo a říká, A budete jako bohové, vědouce dobré a zlé. A lidé v podstatě chtějí být jako bohové. Oni přece jsou schopni si pomoct. Bez pána Ježíše nikdo nemůže přijít k otci.
31:24Já jsem ta cesta, pravda i život. Žádný nepřichází k otci, než skrze mne. Já jsem ta cesta ve víře v Pána Ježíše Krista, je cesta k nebeskému Otci. A tedy v Pánu Ježíši Kristu je Pánem Bohem připraveno nalezení Boha.
32:03Ale zastavme se ještě o některých biblických osobností, abychom si zdůraznili, že bez Pána Boha nemá člověk šanci. Ptáme se, to vlastně zadznělo, kde si Adame bez Pána Boha, bez kríši,
32:36ale ta známá biblická osobnost. Otec věřících Abraham. Kde by byl Abraham, kdyby ho pán Bůh nepovolal? Pomozte mi. Kde by byl? V Urkaldejských. A nebo potom v Cháran. bez Pána Boha, jak vejít do země zaslíbené.
33:12Ale můžeme jít dál. Kde by byl Noé bez božího hledání? Kde by byl, Martine? No utopil by se, akorát by nestavěl. Kde by byl bez Pána Boha? A teďka skočíme hodně dopředu král David, kdyby ho pán Bůh nehledal. A to je určitý druh tajemství.
33:46David byl boží prorok. Byl muž podle božího srdce. A do jaké situace se dostal, přijde k němu Nátan, přiblíží mu jeden originální příběh, podoben si. A David se rozhorlí a ten, který ukradl ovečku od chudáka,
34:21tak má být zabit. A Nátan mu říká, ty jsi ten muž, Mějte, bojte se, aby vás satan nalapal, navnadil nějaké horlivosti, která postrádá živé svědomí z božího ducha. Stalo se to i Davidovi.
34:53Neuvoď nás v pokušení. Jak často se modlíte modlitbu otče náš? My s manželkou dvakrát denně. A tam je prozba. Neuvoď nás v pokušení. Vždyť víme, jak to s námi je. Jak je to jako nějaká ta sinusovida nahoru, dolů, nahoru, dolů.
35:24No to nemá být. Kde by byli ti bibličtí lidé bez božího hledání a v Novém zákoně? No kde by byl Petr a Ondřej? A kde by byl Jakub a Jan? No u těch svých sítí, no. Ale přichází pán Ježíš a má pro ně dokonce životní program.
35:55Jeje. Ti toho opustili. To my jsme nad tím povýšení. Ale pro ně to byl celý život, sítě a lodě. Opustili. A já v mládí jsem si říkal, teda to byla víra. Setkají se s pánem Ježíšem a hned jdou za ním. No ne, pán Ježíš na nich pracoval již dříve.
36:28Pán Ježíš totiž ví, jak je to s tím naším srdcem a s tou naší inteligencí. A tak pán Ježíš hned na začátku Janova evangelia se setkal s Ondřejem a tak dále, a tak dále. Takže oni k tomu dozráli. Už nechtějí oslyšet povolání pána Ježíše.
37:02A nemyslete si, pán Ježíš volá i v dnešní době. A co ty naše sítě? A co ta naše stydlivost před svědectvím? A mohli bychom pokračovat. Tedy, kdyby nebylo božího hledání, kde bychom byli?
37:38Pán Bůh člověka nezavrhl. A čteme u Izajáše jedinečné slovo. Lid, který chodí v temnotě, uvidí veliké světlo. Na těch, kdo bydlí v zemi nejhlubší tmy, na ně zazáří světlo. A pán Ježíš, který naplnil, ve kterém se naplnilo toto prorostí, říká, já jsem světlo světa.
38:10Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života. Uvědomujeme si dost živě, že lidé bez pána Ježíše jsou ve tmě. A protože jsem se dočet originální ilustraci, vlastně skutečnost, která v kázání slouží jako ilustraci, poslechněte něco o tmě.
38:45Anglický kazatel Richard Bennett ve své knížce Hledání Boha uvádí v této souvislosti následující ilustraci, která přibližuje, k čemu dochází tím, když člověk uvěří v Pána Ježíše jako ve světlo. Zmiňuje zážitek doktora Sangsterna, který asistoval při první úspěšné operaci,
39:16ve které byla zdravá rohovka právě zemřelého člověka, transplantovaná do očí slepé ženy. A teď cituji. V prvních dnech po operaci chránilo oči pacientky před světlem několik vrstev obvazu. Postupně jeden obvaz po druhém sundavali, až přišel den, kdy jí měli zbavit posledního obvazu.
39:49Pacientka si všimla své nové schopnosti vnímat světlo A byla silně rozrušená. Před východem slunce této ženě, která ještě nikdy nic neviděla, sněli poslední obvaz. Východ slunce toho dne nemohl být krásnější. Na horizontu se objevila raní záře.
40:20Stíny se krátily a něžná krása zeleného listí se v obrysech ukazovala na pozadí jitřní nádhery. Ptáci snaživě poskakovali kolem a hledali si v orosené trávě něco k snídani. To všechno skýtalo ženě, která poprvé v životě viděla nádhernou podívanou.
40:51Slzy jí tekly po tváři, když vykřikla, snažili jste se mi popsat, snažili jste se mi to popsat, Ale nikdy jsem si nedokázala představit, že může být něco tak nádherného. Pak se v tiché úctě před nádherou božního stvoření posadila.
41:28Líbilo se vám i to zaujetní ptáčku hledání potravy? Rostomilé, že? To my dávno na věci související s božním stvořením nemyslíme. To je normální, že vyroste nějaká pampeliška pryč s ní. Tím neděláme žádnou propagaci, ale někdy tragédie toho našeho životního postoje.
42:04Nevím. Štěpánko, dá se to hned tak popsat, když se stala božím dítětem? nepopsatelné, co to znamená duchovně prohlédnout. Úžasné. Písmo svaté hovoří znovu a znovu o božím hledání člověka.
42:35A teď z Žalmu 42. Jako laň dychtí po vodních tocích, Tak má duše, žízní po tobě, o Bože. Jak se těšíme na nedělní bohoslužby, na setkání s hospodinem. A nebo na to vlastně ani moc nemyslíme, protože to je náš mnohaletý týdenní program, neděle v schromážení.
43:17Ale ptám se jinak. A co středeční biblická hodina? Opravdu jsme schopni s čistým svědomím říct, jako laň dychtí po tekutých vodách. Tak duše má dychtí po tobě. Jo, to bylo, bratře, kazateli. Když jsem se obrátil, i pětkrát v týdnu jsem byl v obecenství.
43:50No tak máš hezké vzpomínky, ale teďka se jedná o tu realitu. Jak je to s tebou dnes? No ne, bratře, to je i v knize Zjevení, jak je to s církvemi. museli být na pomenutí v Efezu, aby se vrátili k prvotní lásce. No, my jsme někdy tak duchaplní, že máme i zvláštní inteligentní odpovědi.
44:31Ale Pán Bůh hledí k srdci. A Pán Bůh nám dává tu milost, tu milost. Abychom žili plný křesťanský život. A teďka je zde demonstrativně přiblíšeno setkání Pána Ježíše se samařskou ženou.
45:03To tam není náhodně, anebo věcně, že Pán Ježíš musel při cestě při cestě z Jucka do Kalileje jít přes Samaří. Země písně jistě, ale židé tam tudy nechodili. Židé totiž nebyli v přátelském vztahu se Samaritány. Ale pán Ježíš musel kvůli ženě tam u studny jít přes Samaří.
45:35Musel, ono pak nastalo rozvlažení v Samaří. A protože byla žena u studny, víte, to taky lze vyčíst Bible. Vybavují si Apoštola Pavla v Aténách, viděl tolik oltářů, tak proto nakonec poukázal na to, že tam je oltář neznámému Bohu.
46:09Já se teda umím dívat na sport, protože to vztáhnu na biblické slovo, o vytrvalém běhu. Sportovci nemohou být lenoši. Teď oni taky bojují o ceny. Ale Pavel chodil s otevřenýma očima. A pán Ježíš viděl ženu u studny. Víte, náš život, ten nám nabízí tolik materiálu
46:42Pro svědectví jen chodit s otevřenýma očima. A pán Ježíš začal o živé vodě a žena říká, že by o ní stála. Že by to čiž nemusela chodit ke studni. Ale rozhovor pokračuje. A když pán Ježíš jí odhalí, že o ní ví všechno, kolikrát, že byla vdaná?
47:12Pětkrát. Já myslím, to je světový rekord. To ani ty superfilmové hvězdy, no, nejspíš už jsou tak unaveni z těch někdy církevních obřadů, že už si řeknou. Tak, pětkrát vdaná a ten poslední, to už ani její muž není. Ale pán Ježíš jí řekl všechno. a ona vyznala, že ví, že je také předpověděn Mesiář
47:47a pán Ježíš říká, já jsem. Ale jde teď o to, abychom se na podkladě všeho toho, co zde zaznělo, abychom si ujasnili, že hraje velice významnou roli pojem vyvolení. Protože poslechneme Efeským 1, 3, 4.
48:22Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, kterýž požehnal nám všelikým požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu. Jehož vyvolil nás v něm před ustanovením světa. To je také nepopsatelné. Vyvolení před ustanovením světa. Tak co? Nepředstavitelné. Ale je to tak, protože pojem vyvolení, ten vztahuje veškeré zásluhy.
49:12Na našem novém narození k pánu Ježíši. Bez božího hledání v pánu Ježíši to není křesťanství. To může být nějaká kultúra. Ale v pánu Ježíši jsme vyvoleni před ustanovením světa. Jo. Kapitoluji.
49:42Kapitoluji. Jo. Na to absolutně nestačí naše chápání a myšlení. Vyvolení vyvyšuje boží svrchovanost, boží velikost a zavazuje. Taky jsem byl v májovém průvodu v Drézu. Tehdy to byla hvězda a český lev.
50:16A hraval jsem hokej v nejrůznějších drézech. To zavazuje. Oblek nebo oblečení má něco zvláštního do sebe. My jsme oblékli Krista. To zavazuje. Proto boží dílo. A to je neochvíjné. To je trvalé a my nemůžeme jít za nikým jiným než za pánem Ježíšem.
50:55Ke komu půjdeme? Ty slova života věčného máš. Ale končím citátem z knížky Richarda Burda. To je světoznámý americký polárník. jsem si musel ověřit, že to je prostě užívaný termín.
51:25Ten žil v letech 1887 až 1957. V roce 1934 prožil šest měsíců v Antarktidě, v chatce, která byla postavená do té sněhové pokrývky, nebo ledové pokrývky, kvůli vědeckým výzkumům, bývalo tam chladno až mínus 60 stupňů.
52:07Ale to v podstatě mohu dělat jenom dva, tři kroky a hned se do chatky vracel, cel, kde se samozřejmě topilo, ale vytopilo se to já nevím, jestli na minus třicet nebo kolik, poslechněte si o jeho hledání. A to jsem si musel vypsat, protože se pak na všechny nás obrátím s otázkou, jak je to s naším hledáním hospodina. Tak tedy v člověku, jo takto.
52:48V knize Sám a sám popisuje tuto expedici, tedy v roce 1934, chvíli, kdy se ke konci své expedice dostal zcela na pokraj svých tělesných i duševních sil, přibližuje své myšlení takto. V člověku jsou hluboké studnice sil, kterých ani není nikdo, nikdy použit to.
53:25Naleznu způsob, jak odhalit tyto zdroje sil, jež jsou ve mně uzavřeny. No, řekněme, že se mi toto podaří, stále toho ještě nebudu tak, nebude tak příliš. je jasno, že mi zbývající prameny tělesných sil už mnoho neskýtají. Proto musím objevit jiné ještě zdroje rozmnožení sil. V takových chvílích, když všechny naučené moudrosti a obratnosti
54:02a všechny zkušenosti člověka se rozpadnou na prach, obracejí se lidé k Bohu. A také já jsem to svým způsobem udělal. Nevím, jaké to bylo naše obrácení, kdy se ty naše schopnosti rozdrtily na prach.
54:37Slovo k nám křesťanům. Jestli pak se ještě umíme modlit, jako ta láň, nebo ten jelen, který dychtí po tekutých vodách. Co je hodno našich modlitev? Je to třeba obrácení našich dětí? Je to třeba krása obecenství našeho zboru v Javlonci?
55:14Je to úsilí o znovuzrození manžela a co obrácení našeho spolupracovníka? Nevím, jestli se modlíváte pravidelně za prezidenta, premiéra vládu, vůbec ty v moci postavené. A přitom písmo svaté na to dává takový důraz.
55:46Proč hledat Pána Boha? Protože Pán Bůh u nás stojí. Protože u něj je odpuštění. Pardon. U něj je... Jo, odpuštění. A u něj jsou slova života věčného. Ale především Pán Bůh hledá nás. I tím dnešním slovem. A čiňme pokání, protože u něj je odpuštění.
56:22U něj je svoboda boží děti, která je nepopsatelná. Postaňme, já se pomodlím a potom budeme přistupovat. Jestli nemá být píseň, má být píseň. Dobře, tak bude píseň. Pane Bože, Otče náš, je to veliká výsada, že mohu kázat tvé slovo.
56:52Že mohu kázat o Pánu Ježíši, který je tím vtěleným slovem, který je živý a to naše společenství o tom svědčí. Prosím, aby si své slovo požehnal, dal nám velikou pokoru a rozhodnost činění pokání, v čem jsme byli dnes obviněni, ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.