Prorok Zachariáš #69
Biblické texty v kázání
Zacharjáš 14Izajáš 11Zacharjáš 6Matouš 22Lukáš 17
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:03Když u 69. biblické hodiny nad proroctvím proroka Zechariáše Šášišiméša. Blíží se nám 70. biblická hodina. Letí to. A díky i nemoci bratra Karla Hýska, když došlo k té mezeře ve vykládání toho listu e apoštola Petra, tak věřím, že nezanedbáváme studium nového zákona a že
0:35i otevíráme Boží slovo v těchto částech písma. Ale pojďme nyní spolu, jak pán Bůh dá, pokračit do těch událostí, které se staly po těch osmi podivuhodných nočních viděních, které dostal prorok Zechariáš 24. dne měsíce Ševa. To je 11. měsíc toho Luakšanaha iri, toho biblického kalendáře, kde prvním měsícem je měsíc
1:12Nissan, že? který začínalo. Co? Tak přesně tak. Vyí z Egypta. Já jsme o tom mluvili, je to zapsáno přesně e v těch kapitolách Genesis, že to bude počátek toho roku. Jsme si to trošku připomínali, když jsme společně měli takové to ohlédnutím ohodu beránka luni. Už to už se to blíží. Zase jsou před námi svátky eh Paschy
1:39a Jaro, chvála Pánu, je před námi. A takže ten čas letí a skutečně, jestli si všímáte, my se dostáváme přímo do toho období v tom roku, kdy tedy byla ta podivuhodná noc, kterou pánbůh tak připravil před stvořením světa, aby prorok Zechariáš prožil v jeho blízkosti a představil mu těch osm podivuhodných vidění. A víte, že těch osm
2:06podivuhodných vidění potom vrcholí a vy si to budete pamatovat, jsou je korunováno korunou a to je v šesté kapulitole korunovat se velekněze Jehošui. Takže my jsme v těch minulých biblických možná trošku obšírněji prošli vlastně ty základy, na čem to všecko stojí. Já bych chtěl, abyste si vnitřně i uvědomili, že všechny ty proroctví
2:32jdou ruku v ruce i s tou smluvní teologií Boží, protože vlastně co to je než naplňování té avrhámovské smlouvy? Já věřím, že i teď poom, co jste měli eh buďto tu milost nebo to utrpení se mnou strávit několik posledních kázání, tak jste stále v tom obraze, že se točíme kolem té avrahámovské smlouvy, kolem toho Božího geniálního plánu. A já
3:02věřím, že vnímáte, že proroctví a ta smlouva nejsou nic odděleného, ale že už se mně podařilo vám představit, že vlastně jedno bez druhého neznamená vůbec nic a že i vlastně vnímáme stále hlouběji, že to, k čemu spějeme, kam se dostáváme, není v podstatě nic jiného než naplnění této smlouvy, kde i součástí této smlouvy je i smlouva
3:26samozřejmě nová. Nová smlouva by nemohla bez této smlouvy vůbec být. A my tady si pořád připomínáme a uvědomujeme, že Izrael v tomto nemůžeme odsunout stranou, že odsunout Izrael stranou a my si to za chvíli ukážeme, je naprosto nemožné, nemyslitelné. A ačkoli v současné době žijeme ve věku církve, tak znovu říkám, když se mě zeptáte, proč
3:59těmi věcmi se tak do hloubky o Izraeli zabývat, je to skutečně proto, že všechny ty věci, které se jim staly, byly zapsány především pro nás, kteří jsme se ocitli na skonání věku. A s konáním věků se samozřejmě myslí doba milosti a tato disenze času, v které se nyní nascházíme, která začala příchodem Pánem Ježíše Krista, jeho životem, jeho obětí,
4:33jeho vzkříšením a jeho na nebe vstoupením a sesláním ducha a ustanovením církve. Ale tato doba má své ohraničení a taky skončí. Takže ta poslední doba skončí. Je to zvláštní, ne? Já myslím, že to je zcela logické a že i v tom čase vnímáme, že písmo tak jednoznačně mluví. Takže pojďme slyšme to úžasné proroctví znovu, ať ho máme
5:02před sebou, ať je to pro nás živé. Zachariáš 6:9. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo řkouc. Víte, že po té skupině těch vizí, které vlastně dostal Haazon, víte, co to je Chazon, vize, zjevení, vidění, se dostáváme k tomu nejčastějšímu způsobu, jakým se k prorokům dostávalo Boží slovo. A to jest i stalo se Boží slovo k proroku. Nemám
5:33liž pravdu. Zkuste si někdy zadat. Dneska už máte režim umělé inteligence. Ta je velmi pohodlná. To už jako já zvládám s tím pracovat. Tam si zadáte kolikrát a ono vám to vyhodí číslo. To jsem neudělal. Jo, to nechám na vás. Kolikrát v písmu se opakuje slovo i stalo se slovo Hospodinovo proroku. Je to bez debat nejčastější
5:58způsob inspirace. Oproti Zjevení je v tom rozdíl, asi to chápete. Eh, jenom je to trošku složité v tom, že zjevení může být součástí toho, stalo se slovo Hospodinovo. Jo, je to určitá forma konkrétní, jakým se může stát hospodinovo slovo. Ale ve věčně případů nemáme v písmu specifikováno, je to tak, jakým způsobem to proběhlo.
6:30Pokud to nebylo přímo sen nebo vize, vidění tazon, máte jinou jiný příklad, jakým způsobem to bylo prováděno, přemýšlejte. Jo, už jsme o tom mluvili. Je to takzvaný způsob inspirace, kterým pánbůh vlastně zjevoval své slovo, předával a pak samozřejmě bylo zapisováno pod vedením Ducha svatého
7:03a nemuseli to být ti samí lidé v tu samou chvíli. To neznamená, že prorok zrovna psal, když se to dělo, ale víme, že ty písma pak byly inspirovány tím, že to všecko bylo sepsáno. Takže i stalo se ke mně slovo Hospodin Vořškoucno. Zřejmě skončily ty vytění. Teď jenom říkám německo perských zákon, ale najednou zaznělo k prorokovi Boží hlas, slovo a
7:31pánbůh mu řekl: "Vezmi od vyhnanců Chaldeje, Tobiáše a Jedajáše. Vyhnanců, slovo vyhnanců, věřím, že chápete, co znamená slovo vyhnanec." No, přesídlenec, vyhnanec, to jsou ti, kteří se vrátili. Odkud? babylonského zajetí a Jedajáše v tentýžden jdi a
8:01tentýžden už jsem vám říkal, je to rychlé hebrejské měření času, noc den. Rozumíme tomu. Takže nejprve proběhla ta podivuhodná noc. Souhlasíte se mnou? A pak přišel ten den. Nebo má snad někdo jiný názor? Ne, nemá a nemůže mít. Protože hebrejské měření času vidíme hned v Genesis, byl večer a bylo jitro, den první. Takže pozor, neplést. Takže
8:30po té noci zaznělo toto slovo a dostal Zechariáš úkol: "Vejdi do domu Jošiáše, syna Sefaniášova, kam přišli, odkud? Z Babylona. Vezmi stříbro a zlato, udělej korunu a vlož na hlavu velekněze Jošui, syna jeho Sadakova. Řekni mu, tady je to jádro. Já věřím, že teď už to vnímáme. Toto praví Hospodin zástupu. Hle, muž jménem výhonek vzejde ze svého místa a
8:59postaví Hospodinův chrám. On postaví Hospodinův chrám a ponese majestát. Bude sedět a vládnout na svém trůnu a bude knězem na svém trůnu. A mezi oběma bude rada pokoje. Mezi oběma čím? Kým? Kým? Čím? mezi rolí krále a kněze. Koruna bude Helemovi, Tobiášovi a Jedajášovi Chénovi, synu Sefaniášovu na památku ve hospodinově chrámu.
9:31Ti, kdo jsou zdaleka, přijdou a budou stavět Hospodinu v chrám a poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupu. To se stane, jestliže opravdu uposlechnete Hospodina svého Boha. Takže my jsme tento text začali probírat a ukázali jsme si, že středem vlastně celého toho textu určitě je jaký verš?
10:12To je naprosto ústřední zlom a je to vlastně jádro toho textu. Víte, zase odbočka, principy hermeneutiky a exegeze. Vy si musíte v tom textu vždycky najít to jádro, rozumíte mi? Okolo kterého se vlastně všechny události soustředí a co je v tom nejpodstatnější. To neznamená, že ty ostatní detaily jsou méně podstatné ve smyslu, že by neplatily, ale jde o to
10:38nepřehlédnout podstatu. Eh, bez debat tedy se jedná o co? Kdo co je nejpodstatnější v celém tom textu? Muž, jmének, výhonek. Amen. Prostě není to ani koruna, ani zlato, ani ti přišlí vyhnanci, ani nic okolo, ale je to muž jménem výhonek.
11:08A okolo toho se bude celý výklad samozřejmě točit. Samozřejmě korunovat se velekněze, to s tím souvisí, ale muž jménem výhonek, jestliže nepochopíme tento termín, jestliže nebudeme s ním obeznámeni, nepochopíme vůbec toto proroctví. Já jsem vám tedy říkal, že dnes a těším se na to, jak pán Bůh dá, bude toto ústřední téma i naší biblické hodiny.
11:35Muž jménem Výhonek je velkolepé mesiášské proroctví písma. Jak jsem vám říkal, ten text sám vám to přímo, jak říká Hospodin, na vás kříčí. Hle, hinné. Rozumíte? jestli jste doteďka nedávali pozor, omlouvám se. Hele, i ne, říkal jsem to i minule. Objevuje se toto v písmu. Už jste se na to někde narazili? Já věřím, že
12:06častokrát. A je to i v novém zákoně, když pán Ježíš chce něco zvýraznit, tak používá třeba jaké fráze? Pomozte mi. Nebojte se. Něk určitě moc moc pěkné. Amen. Amen. To je nejčastější asi novozákonní fráze, kdy chce pán Ježíš zvýraznit něco, že teda teď opravdu jestli tohlencto přes přeslechnete, tak jako jste skončili.
12:34Přesto už jako opravdu vlak nejede. No, přesto nejenom, že lidé přeskakují tyto věci, ale uniká jim podstata sama všeho. Ale my bysme tedy neměli být ti, který toto obcházejí. A to slovo hle je opravdu ve starém zákoně tím vykřičníkem. Sto vykřičníky.
13:05Řekni mu toto pravý Hospodin zástupů. Komu to měl kdo říct? Jestli dáváte pozor. Chápete logiku textu? Zachariáš to měl říct komu? Jehošovi. Přesně tak. Jošiášovi, veleknězi Jehošuovi. Tomu, který v té době sloužil, v tom eh období, kdy se opravoval chrám. Začínali ho opravovat nebo už se opravoval? No, od roku 38 samozřejmě potom, kdy
13:34vyšel dekret krále Kýra, jsme v roce 519, tak ten chrám se už dávno opravuje a víte, že od proroctví Agea už se ty práce na Božím době znovu rozběhly. No, jak jsem vám říkal, to je dost drsné, co mu má říct. Já beýt na místě Jehošu velekněze, tak nevím, co bych dělal v tu chvíli. Toto praví Hospodin zástupu. Víte, že to
14:02je to jedno z nejsneženějších titulů Božího majestátu a poukazuje na to, že pán Bůh je kdo? Bohem zástupu. Co to znamená? Prosím. Amen. Jakých? Andělských. Přesně tak. Potom, co jsme viděli v osmém vidění, jsme se seznámili s andělským světem dost podrobně, tak najednou znovu je představen hospodin jako hospodin bůh zástupu. Velmi časté
14:34Adonaj Cevaot. Vojska Boží, Boží vojska. Jsou to nestříelné armády tisíců tisíců desíců desíců nepředstavitelného množství Božích synů, andělských mocných bohatírů, kteří jsou připraveni konat okamžitě Boží rozkazy, jak jen pán Bůh vydá. Řekni mu toto pravý Hospodin zástupů.
15:05Hele, muž jménem Výhonek vzejde ze svého místa a postaví chrám Hospodinův nebo Hospodinův chrám. On postaví Hospodinův chrám, ponese majestát, bude sedět a vládnout na svém trunu a bude knězem na svém trunu a mezi oběma bude pokoj. Jak jsem vám říkal už minule, to je šok. Jako oni staví, oni opravují chrám a teď mu prostě přijde prorok říct, přijde muž
15:38jménem výhonek. Nebudeš to ty. Všimli jste si, že to není o tom o tvé korunovaci, ale sám velek Jehošua je konfrontován s tím, že přijde. Ne, že přišel nebo že už je tady, ale co? že přijde muž jménem Výhonek a že on postaví chrám Hospodinův. On ho postaví. On ho teprv postaví. A teď si vemte, že co oni celou tu dobu dělají,
16:09oni ho opravují. Já nevím, jak na to mohl Jehošua reagovat, protože zřejmě vůbec ještě nevěděl ani o těch předešlých viděch. Na to nebyl čas. Nevím, ale slyšel takhle obrovské věci. Ale na druhou stranu a toho neomlouvá, byl kým? Byl veleknězem. Když byl veleknězem, to znamená, co bylo
16:41úkolem jeho službou nebo jak pracoval. Chodil do svatyně. Ta v tý době nebyla, že? musel sloužit ty obřady venku. Zatím chrám nebyl obnoven, ale už oběti byly nebo nebyly obětovány? No, samozřejmě byly. To se dočtete v Ezdráši, jak to probíhalo už provizorně. Ale co byla jeho další služba?
17:18podle zákona. To je moudré. Co to znamenalo? Co byla taková hlavní asi aprobce kněze? Učil lidi zachovávat zákon. Takže asi se předpokládalo, že co dělal od malička studoval. A co? Studoval písma, zákon. Přesně tak. A jsme u toho. A teď slyší o výhonku a jsme u toho. Takže co musel v tu chvíli? Co mu muselo cva?
17:48že on není ten nejvyšší a že se jednoznačně jedná o mesiášské proroctví. Je to tak, že najednou Zachariáš je zmocněn Bohem a říká mu přímo, neumíte si představit tu situaci, až mrazí, že prostě on je svědkem toho, že mu Zechariáš říká obrovské mesiášské nové proroctví. Mohl už nějaké proroctví o výhonku slyšet do té doby?
18:14No, dokonce musel, že? A od jakých proroků? Izajáš. A není zas tak, že bysme tady prostě Jeremiáš, nikdo jiný o něm ještě nehovořil. Ano. Jak to šlo po sobě? Nejprve prorokoval Izajaiáš a potom Jeremiáš. Je to tak. A postaví chrám. Já jsem vám říkal, že to je
18:45zároveň jméno pro svatyni, ale že ten Hejchal může znamenat také zároveň palác. Přesně tak. A teď jsme u toho tituly Mesiáše. Minule jsme to trošku nakousli a já věřím, že jste nad tím doma přemýšleli a že jste, že jste měli prostě možnost znovu si to trošku připomenout, ale jsou určitě dva nejvýraznější tituly Mesiáše
19:15a to je syn člověka a syn Boží. A my se naučíme, že když vezmeme syn člověka a syn Boží a dáme mezi to znaménko, jaké plus, tak nám vyjde co? Vyjde nám výhonek. To znamená, že jedině v tomto biblickém termínu se snoubí jak syn člověka, tak syn Boží. Proč to
19:45rozdělujeme? Kdo si to pamatuje? Syn člověka odráží na co? Na lidský půdot a lidskou přirozenost Ježíše Krista. Protože Ježíš Kristus byl z kolika procent člověkem? Kdo si to pamatuje? 80, 70, 20, kdo to ví. 100% člověk. Co to znamená, že byl 100% člověk? že byl z masa a kostí, jedl a pil, narodil se v těle jako máte vy.
20:17Dokonce chodil i na toaletu, žil všechny věci jako vy. Byl plně člověk, měl sny, měl rýmu, měl bolesti, měl všecko. Ne, že to bylo, že ráno se probudil, teskl, že jo, jak jsou takový ty bludy o Pánu Ježíši Kristu, že už jako malé dítě, že jo, jsem někde viděl nějakou takovou hrůzu, že pán Ježíš dělal zázraky už
20:42jako malé dítě, že chodil pán Ježíš jako malé dítě a když se třeba někomu rozbily hračky, tak tlesknul a hned se to spravilo. Proč to jsou nesmysly? Denit se na mě usmívá. Jako pán Ježíš jako malé dítě dělal zázraky doma. Třeba když maminka řeklauk si pokoj bysme řekli. Nevím, jestli měl sám pokoj. V té době by to bylo asi
21:06nadstandardní, že jako syn Tesaře kde bydleli v Nazaretě, to nebyla moc vysoká vrstva, že by měl svůj osobní pokoj, ale tak řekl zázrak, bylo uklizeno. Ne, proč je to nesmysl? Kdo mi pomůže? No, protože první zázrak máme zaznamenán v Bibli. A to bylo co? proměnění vody ve víno. Takže jestli to byl první zázrak, tak kolik jich pán Ježíš udělal
21:34do toho roku 30, než mu bylo? Je to veliká matematika, nula. Takže pán Ježíš žil úplně ve své podstatě v tomto směru lidský běžný život. Je to něco nepředstavitelného. Zázrak inkarna vtělení. A tento termín je tak obrovský, že Ben Adam, syn člověka, je 90krát použit v proroku Ezechielovi. 90krát. Slyšíte mě dobře? Více, 90át Hospodin
22:05oslovuje proroka Ezechiele, synu člověka. Ben Adam. Kdo je Adam? Nebyla to opice. Byl to první člověk, kterého stvořil Bůh a dal mu jméno. Jmenoval se Adama. A syn Adama je něco obrovského. To je celá teologie. Je to tak? Pán Ježíš byl potomkem Adama. Byl.
22:35byl potomkem Adama a byl símně ženy. To už vy víte všecko. Ale to, že byl synem Adamovým, je něco nepředstavitelného v té řečtině Hios tu antropu. Představte si, víte, že syn člověka je nejčastější titul, jakým se pán Ježíš představoval tomuto světu. A samozřejmě máte tam nápovědu, bylo to více jak 80krát. Více jak 80krát v evangeliích uslyšíte
23:08větu syn nebo výraz syn člověka. A to všechno odráží lidství Pána Ježíše Krista. Odráží to jeho úžasnou pravomoc, kterou pán Bůh mu dal jako člověku. Musíte se naučit to striktně rozdělit. Žádný Bůh, jenom člověk. Rozumíte mi? Mluvím jako trošku pomateně, ale já se vás snažím naučit vnímat teologicky tu úžasnou věc, že on byl skutečně člověk.
23:41Ano. A on jako syn člověka konal zázraky. Měl, protože vždycky já slyším, no jo, pán Ježíš byl Bůh, že jo. A já řekn: "Aele ty si uvědom, můj drahý bratře a sestro, že ty důrazy, které Písmo klade na tvůj posvěcený život, nevychází z toho, že máš napodobovat Krista v jeho božství, ale že máš kráčet ve stopách jeho nového
24:11lidství." Řekne mi někdo amen? Amen. Máme dorůstat do plné podoby Kristova božství nebo máme dorůstat do plné podoby Kristova lidství? To nás s ním strašně spojuje. Víte, já si uvědomuju, že třeba maminka, když podstupovala ty těžké operace a všecko, ale i já musím přiznat, že když jsem procházel velmi těžkými vyšetřeními a
24:41kolikami, tak jsem si uvědomoval, jak pán Ježíš musel všechny ty bolesti nést na tom lidském těle, ne že jako Bůh to vypnul. Rozumíte mi? Prostě nenechte se od ďábla připravit a od světa o tu úžasnou pravdu, že pán Ježíš byl naším a je bratrem. Rouhám se. Ne, pán Ježíš se nestydí nazývat nás svými bratry. On je prvorozený. Takže v
25:14této vší autoritě jsem říkal pán nad sobotou. Uvědomujete si, v lidství autorita od Boha odpouštět na zemi dokonce co? Hříchy. Neodpouštěl je jako Bůh, odpouštěl je jako syn člověka. Trpěl, naplnil zákon jako Bůh nebo jako člověk. Důraz je zde na to jeho lidství. A teď samozřejmě mě neřekněte, jsem takovj heretik, že bych teď popíral Kristovo
25:42božství, ale já se vás snažím chviličku přemýšlet v té úchvatnosti toho, že byl skutečně 100% člověk. A nikdy nepochopíte, nebo myslíte si, že pochopíte, že tady existoval v tom obrovském propojení, že to byl zároveň Bůh a člověk a že je do dneška Bohem a člověkem v jedné osobě. Ne, to je nepředstavitelné. Proč to je nepředstavitelné? Chybí nám
26:12tady několik procesorů, abysme to uměli propojit. Nemáme na to. Jsme omezeni nebo nejsme? Tak si připomeneme 139. žalm. Jsme omezeni. Nestačím na to, říká král David. Nestačím na to. Nestačím na to. Stačíš na to, bratře a sestro? Pomoc mi. Nestačím na to. Je to veliké. A tak syn člověka je ale obrovským způsobem
26:43propojen právě s druhým příchodem a soudem. To jsem vám minule říkal. A potom uvidí syna člověka přicházejícího v oblací s velikou mocí a slávou. Marek například 13:26. Tehdy pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř větrů od nejzažšího konce země až po nejzažší konec nebe. Lukáš 17:24. Jako když se zableskne a
27:09rázem osvítí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude syn člověka ve svém dni. Ale nejprve musí mnoho trpět a být zavržen od tohoto pokolení. Jaká je mezi těmito dvoumi událostmi už nyní pauza? 2000 let. Tady se to zdá, že se to stane během dvou dnů, ale už to trvá 2000 let. Už se učíme teologii gepu. Všímáte si,
27:38že pán Ježíš v jedné odstavci mluví o událostech, které jsou vzdáleny, jak od sebe jinšní. Nejprve trpěl a pak přijde ve slávě. Nebo se to snad už stalo, ne? Ale pán Ježíš to představil. Takhle musíme pracovat s textem. A proto dispenzace, dispenze, oddělení, milost, Izrael a tak dále. Je to srozumitelné. Takže představte si opravdu syn člověka,
28:06den syna člověka je tedy den jaký? Je to den souný a je to ekvivalent příchodu Pána Ježíše Krista ve slávě. Není to vytržení církve, ale je to příchod Pána Ježíše Krista ve slávě na tuto zem, aby ztrestal obyvatele tohoto světa. a ustanovil své království. Boží syn Hiostuteu. Budeme rozebírat božství Pána Ježíše.
28:32Nesouhlasíme s božstvím Pána Ježíše. Jsou tací. Ale těch argumentů pro božství Pána Ježíše Krista je tolik. Bratři a sestry Hiostu to, že pán Ježíš je samotným Bohem. Jsme nedávno četli v prologu například Janova evangelia. Samozřejmě je to často špatně překládáno. Neznám jediný dobrý překlad, ale ztrácí se tam něco v překladu.
28:57Denise vám to zná. Na počátku byl co bylo na počátku ne to slovo, ale ten slovo. Ten slovo Hologos bylo na počátku u Boha a ten slovo se stalo Bůh. Ten hutos. Zase ukazovací zájmo. Říkám to dobře? člen a ukazovací zájmo, byl na počátku u Boha a skrze něho povstalo všechno, co jest. A ten slovo
29:31se stalo tělem a přebývalo mezi námi. A my jsme spatřili slávu, jakou má jednorozený. To je úžasný slovo v řečtině monoenes. Ne stvořený, ale splozený. Jednorozený syn Boží. Jakou slávu má od Otce? Monogénes plný milosti a pravdy. Ježíš Kristus je syn Boží. Těch výrazů a
30:03důkazů. To bysme tu byli dost zítra, aniž bysme se nedostali dál. Ale víte, že to je například vyjádření eh ještě ti nebylo 50 a už jsi viděl Abraháma. Víte co pán Ježíš odpověděl? Dříve než byl Abrahám, egoi já jsem. Tím se prohlásil za samotného Boha. A takových příkladů nalezneme, no, mnoho. Ale teď vám chci ukázat tu úchvatnost. Bylo to tajemství,
30:36novozákonní tajemství, že Mesiáš bude syn Boží a zároveň syn člověka. Kdo mi odpoví? Nebylo úžasné. Úžasné. Někteří diváci se děsí, že vás vyvolávám, ale vy z toho máte radost. Vy se těšíte na to, že můžete být zapojeni a že jsme tak společně do toho vtaženi do toho děje, doufám aspoň. Ale je to tak. Nebylo to
31:06žádné tajemství a dokonce byla to povinnost k nějží, že něco takového měli vědět nebo mohli vědět? No to měli vědět. A to úchvatné je, že právě se tohlencto tajemství odhaluje právě na tom výhonku. Ten výhonek, ta teologie výhonku nebo jak to říct ještě jinak, proroctví týkající se výhonku spojují totiž úchvatným způsobem charakteristiku,
31:36jakou bude mít Mesiáš. Čekali Židé Mesiáše? Odkdy? Od kdy čekali Židé Mesiáše? To by mě zajímalo. To je dobrá otázka. od Mojžíše. Já bych řekl, že to je špatně. To jsme daleko. Já myslím, že měli čekat Mesiáše minimálně od Abraháma. A my víme, že už Avrahám spatřil Kristůvů den a zaradoval se. Takže ta naděje očekávání
32:02Mesiáše byla od kdy? To je těžká otázka. od ráje, no po ráji trošku, od vypuzení z toho ráje. Hned v protoevangeliu víme, že už vlastně zaznělo proto evangelium. Samozřejmě oni nevěděli všecko, věděli toho mnohem míň v tu danou chvíli, ale už od ráje musela Eva očekávat a říkali siele, je to ten šé
32:33nebo je to Henoch, je to Noé. Rozumíte tomu? A takhle v tom očekávání žili a žijeme až dodnes. Jenomže my už dneska se vracíme k Mesiáši jako k někomu, kdo přijde nebo přišel. Přišel, ale víme, že teď taky někdo přišel, ale Mesiáš to není. Jak správně, ne? My se díváme na příchod Mesiáše, na
33:05historickou událost, ale pro Židy, kteří jsou stále zatvrzení, je to událost jaká? Budoucí. A oni stále vyznávají v té modlitbě vydání víry, že s tou pravou vírou očekávají, že Mesiáš přijde. Takže oni musí vědět. Víte, když čtete evangelia, přemýšlejte nad tím, že ty zákonice a farizeové nebyli někdo, kdo jako si říkali, a to
33:36jako bude Bůh a člověk v jedné osobě. Oni to museli moc dobře vědět. A proto pán Ježíš říká, že protože to věděli, tak na tu generaci uvrhne takový soud a trest, že si to nikdo neumí představit. Oni nebyli v omylu. Oni to věděli a to je hrůzostrašná realita. Odmítnutí Krista.
34:10Židé nemohli být v omylu v charakteru, jaký bude Mesiáš. Oni museli tušit a vědět, že to bude Bůh a člověk v jedné osobě, protože jim to bylo zjeveno skrze písma, staletí. staletí dopředu. A vidíte, já jsem vám to ukazoval a už já vím, že možná je to trapné, že to opakuji. Kolik proroctví je v Bibli o tom, kde se narodí Mesiáš?
34:38Jedno u proroka mi Michaáše. Tak Michano jediné, jedna malinká větička, kousek věty. A co zákonníci a farizové, když přišli mágové od východu, no říkají:„No, kde by se ten Mesiáš tak mohl narodit?" Vysypali to z rukávu.
35:10Kolik proroctví je v Bibli o Mesiášei, že bude synem Božím a synem člověka? Jedno, ale kdeže. A přesto koukali jak uvytržení. To je děsivé. A tak vidíte, že i s poznáním a vědomím plné pravdy nejste spaseni.
35:40Ale naopak čeká vás ještě o to větší trest a soud, když dnes i denně slyšíte tu pravdu, vidíte tu pravdu před očima a přesto ji pohrdáte. Nikdo nebude spasen za to, že prostě ví, že Ježíš je syn Boží, ani syn člověka. To věděli i ti, kteří ho ukřižovali.
36:11A tak další hrůzo strašná skutečnost dneska je, že celá ta teologie výhonků bývá často odtrhávána, násilně po staletí od budoucnosti a věčné radosti a naplnění těch úžasných proroctví pro Izrael. Jsme byli oškliví na Izrael, ne? Říkali jsme pravdu. Izrael svého Mesiáše zavrhl. To bylo prorokováno a naplnily se písma. Ale tam
36:41to nekončí. A my tu úžasnou budoucnost a milost pro Izrael, když otrhneme od výhonku, tak bratři, je to jako kdybych vám sestry mluvil dneska o moři, ale zapomněl jsem dodat, že v moři je voda. Nebo jako kdybych mluvil o hvězdách nebo o nebi, takhle o nebi a neřekl jsem vám, jsou tam hvězdy. A přesto se postaletí mluví o výhonku.
37:09O výhonku. Ale když přijde na Izrael, tak to vy necháme. Ale já vám chci ukázat, že v písmu to je tak spojené, že když to roztrhnete teologii milénia, výhonku Izraele, nevím, co děláte s písmem. Takže všímejte si, že když mluvím o výhonku, tak zároveň poukazuji na obrovské věci
37:41pro Izrael, které ho teprve čekají. A vy uvidíte, jak je to v písmu přímo. Ne, že byste si řekli strana 60 34, ne, to je na té samé straně, v tom samém odstavci. Přesto teologové náhrady, teologové po desetiletí, po staletí jakoby to církev neviděla nebo spíš
38:11nechtěla vidět, ne? Prorocky je dáno, že to skutečně neviděla, protože je prorokováno, že skutečně se k tomu tak bude přistupovat a že si budou lidé říkat, pán Bůh skončil s Izraelem. skončil. Je úchvatné nebo možná děsivé, že pán Bůh dopředu to prorokoval, že se to stane a ono se to skutečně po staletí děje.
38:43A tak bratři a sestry, přemýšlejme nad tím. Já jdeme do proroka Izaiáše. A já vám chci ukázat ten úžasný celá čtvrtá kapitola krom prvního verše, který dneska vynecháme, ten je velmi složitý. To je o těch ženách a jednom muži, jak se chopí toho cípu. Ale hned od druhého verše, to je malinká kapitola, je to proroctví o výhonku.
39:11A budete se divit o budoucnosti. Koho? Izraele. Takže otevřeme si čtvrtou kapitolu Izaiáše. V onen den. Bratře a sestry, když začíná text v onen den, co tím je míněno? Že nás to posouvá někam, že byste se měli zeptat na co? No kdy nebo ne?
39:42Já když vám řeknu v onen den. Jo, tak to je takové knižní, ale tak třeba bych řekl ten den, jo, hebrejsky je to krásný a jomhahu. Tak byste se mě asi zeptali jako logicky, kdy ne, nebo vás to nenapadne taková otázka, když pán Bůh říká v onen den, onen den bude výhonek Hospodinu v Cema Adonaj. My
40:13teď probíráme božský původ Ježíše Krista. Slyšeli jste, co jsem řekl za hrůzu? Nebo jste zděšeni? Čí je ten výhonek? Cema Adonaj. Když říkám Adonaj, myslím, že v tom originálním textu nalezneme tetragramaton. Tetragramaton, už to znáte z paměti, je Boží svaté jméno. Takže výhonek koho? čeho samotného jah.
40:45No to je to je nepopsatelné. Nebo jste vzrušeni, jak říká bratr Schos často tu frázi. Trošku vás to budí. Výhonek Hospodina, samotného Boha. Boha. Ne nějakého Boha, ale přímo toho Boha, který se představil v keři Mojžíšovi, který je tím nejsvětějším Bohem, jediným Bohem. Tak ten výhonek bude čí? Koho, čeho?
41:19jeho a v onen den výhonek hospodinu cema Adonaj Mesiáš pán Ježíš omlouvám se za to malý k nádherný a slavný bude plod země píchou a okrasou pro ty z Izraele kteří vyváznou slyšeli jste to zase bysme řekli to je nadbytečné ne tady mohl skončit cema Adonaj ale my tady máme
41:49bude píchou a okrosou pro koho čeho? Pro ty z Izraele, kteří vyváznou. A teď bratři, já vím, sestry, omlouvám se, jsem náročný, ale přemýšlejte, tak by vás hned mělo napadnout, před čím vyváznout, nebo už jste se zeptali, kdy to bude? On ten den bude úžasnou píchou a nádherou okrasou pro ty z Izraele, kteří vyváznou.
42:20Z čeho? Z babylonského zajetí snad nebo z obléhání Tita, když Jeruzalém nechal srovnat ze zemí v roce 70. To učí postmilenialisté, ne? My si musíme položit otázku, z čeho ty synové Izraele vyváznou. A teď to pokračuje. I stane se, že ten, kdo zůstane na Sionu a bude ponechán v Jeruzalemě, a teď už nemáte žádnou možnost, teď už j vám všechny karty
42:49sebral, protože máte jednoznačně jedinou možnost. To nejde vyložit jinak ten text nebo jak to vyložit pro ty, kteří zůstanou na Sionu a budou ponechány v Jeruzalémě. To znamená církve Kristova. A zase nezlobte se, já vím, že už je to trapné v Moskvě, v Rusku, ve Spojených státech, ne? To je polopaticky napsáno i stane
43:21se, že ten, kdo zůstane na Sionu, bude ponechán v Jeruzalémě. Bratře a sestry, kde je Sion? Kdo vyvázne? Je jasné, že se nemůže historická nebo budoucí událost týkat ničeho jiného než událostí po druhém příchodu Pána Ježíše Krista ve slávě v době, kdy bude Jeruzalém obléhán, kdy dojde k bitvě u Harmagedonu a kdy 2 třetiny Židů budou vyhlazeny,
43:48ale přežije ten ostatek, ten oharech vyrvaný z toho popela nebo ne? Kdy se to stalo? v roce 70 našeho letopočtu nebo v roce 87 29. Ne, to nelze jinak vyložit. A i stane se, že ten, kdo zůstane na Sionu a bude ponechán v Jeruzalémě, bude nazván svatý. Každý zapsaný k životu. Kde,
44:18bratři a sestry? Já vím, nezlobte se, ale v Jeruzalémě, ne v nebeském Jeruzalémě. To nedává žádný smysl v tom smyslu nebo ano. Z jeho středu duchem soudu, duchem ohnivé očisty. Bratři sestry, ne, že jsme zvěstovali evangelium v mostě a lidé se tam obrátili ke Kristu, že to je duchovní paralela,
44:48ne? Jakým způsobem budou ti lidé přivedeni k víře? duchem soudu ohně Jeruzalém projde obrovským utrpením. Doba velkého soužení. Ne, že přijedeme jablonečtí zjistovat do Cvikova nebo do Liberce a tam uděláme takovj soud, že lidi se obrátěj ke Kristu. To nelze zduchovnit. Tam musí jednoznačně ta hermeneutika
45:20sedět a exegeze bude nazván svatý každý zapsaný k životu v Jeruzalemě. Když panovník směje nečistotu dcer Sionských, vypláhne krev Jeruzaléma ze středu duchem soudu a duchem ohnivé očisty. Hospodin stvoří nad každým sídlem hory Sion a nad jejím shromážděním oblak ve dne kouř a zář plápolajícího ohně v noci. To je úchvatné. To to biblisté plesají.
45:54Uvědomujete si to cerisionské. Co z vás pánbůh smil? Jste dcery sionské, ne? Jste moje sestry v Kristu. Ale kde mluvíme o špině dcery sionské? Jak se pošpiněla dcera sionská? Chodila za jinýma bohy. Ale vy, než jste se obrátili, neuražte se, drahé sestry, tak jste byli daleko od Izraele a od všech smluv.
46:25A já taky. My jsme nechodili za jinými bohy. My jsme patřili úplně někomu jinému. Ale tady se mluví přímo o tom, že pán Bůh si očistí tu svoji dceru sionskou. A tady prostě nezlobte se teologie náhrady nic nedává smysl. Nic. Jedině nezlobte se to, co se snažím vykládat se vší pokorou a tichostí. Možná ne, ale pokorou jistě.
46:54Protože vidíte ten obraz, ohnivý sloup noci a oblak ve dne. Co vám to připomíná, prosím vás, bratři a sestry, biblisté? Vyvedení přesně tak. Dcery sionské, dcery izraelské. Odkud? Egypta, neboť jak vycházel Izrael z Egypta. Ve dne před nimi šel kdo? oblakový snoup, v kterém šel sám pán
47:24Ježíš, duch, to je v písmu. A v noci to byl ohnivý, že jak Egypťané se nemohli přiblížit k tomu táboru. No, bratři a sestry, před vámi šel nějaký oblakový kouř předtím, než jste se znovu zrodili. Ne, bratři, je to pokořující, ale tento text se primárně týká jen a jenom Izraele a je budoucí, protože tam se čte, že
47:54bude stánek jako zastíním před horkem ve dne jako útočiště ukryt před Přívalem i před deštěm. Čtvrtá kapitola Izaiše mluví o budoucím slavném období milénia. To je ten den, kdy se ptáte, kdy to Ludvíku bude? Jomahu. A to je den po návratu Pána Ježíše Krista, kdy jeho nohy stanou na olivecké hoře, kdy se vrátí ve slávě, aby se
48:24utkal v té bitvě u Harmagedonu se svými protivníky, aby šlapal ten Boží lis a aby rozsoudil národy. A kdo nám to říká? Kdo nám to dovyloží? Kdo nám k tomu řekne podrobnosti? Ludvík, ne? Zachariáš ve 14. kapitole, tak to bude 140. díl, jestli půjdeme tímto tempem. Takže Zachariáš 14:1. Hele, přichází den
48:54Hospodinu, čili jomhahu. Souhlasíme? Budou se mezi vámi o tebe dělit jako o kořist. O koho se budou dělit jako o kořist? O jablonecké, o liberecké, o semilské, o richnovské? Ne, bratři a sestry, bude to, že shromáždí Hospodin všechny národy k Jeruzalému. Doboje všechny pro národy. Město bude dobito domy, vypleněny, ženy zhanobeny.
49:22Polovina města bude vysílen. Zbytek lidu se však co nebude z města vyhlazen v Jeruzalémě bude katastrofický masakr. Co jsme četli ve čtvrté kapitole eh nebo Izajášovi. Všimli jste si, kdo v Izajášovi bude ten den zachráněn? Vracím se, abych vám pomohl. Izajáš. I stane se, že ten, kdo zůstane na Sionu, bude ponechán v Jeruzalémě. Ten, který přečká
49:50hrůzi. Ženy budou znásilněny. Je to nepříjemné? Jé, je to hrozné. domy pobořeny. Bude to katastrofická událost, ale přesto je to obrovská naděje, že ti, kteří přežijí a dočkají se toho slavného návratu Pána Ježíše,
50:26Hospodin vytáhne a bude bojovat proti oněm po národům, jako bojoval kdysi v den bitvy. V onen den stanou jeho nohy. Kde? Na Olivecké hoře. Kontrolní otázka. Odpuň. Pán Ježíš odešel do nebe. Z Karmelu máte možnost Olivecká hora nebo Sion. Bylo to z Olivecké hory. A když tedy říkám, kam se pán Ježíš vrátí fyzicky na tuto zem? Ne imaginárně, ne
50:52duchovně, ne. alegoricky. Ale kam se vrátí pán Ježíš fyzicky, říká Zachariáš, odkud půjde do té bitvy. Máme tam geografické, topografické nějaké data. Počkáme na Zachariáše 14. V on den stanou jeho nohy nahoře olivové ležící kde dokonce pánbůh, kdyby už někdo to chtěl alegorizovat, kdyby to
51:23chtěl nějak zduchovnit, tak pán Bůh ještě dodá ležící na východ od Jeruzaléma. To je jako když pán Bůh říká, byl večer a bylo jitro, den první. Je to tak, aby nám řekl, že to byl 24 hodinový cyklus. Stvoření světa neproběhlo v milionech letech, proběhlo v kolika dnech? Kdo mi odpoví? V šesti dnech. A ty dny trvaly kolik? 24 hodin. A když mluví, že pán
51:53Ježíš se vrátí na Oliveckou horu, tak myslí alegoricky, vrátí se do našich srdíček. Bude tady vládnout nás duchovně. Ne, on řekne, že se vrátí na Oliveckou horu, že tam spočinou jeho nohy. A aby někdo nebyl na pochybách, tak ještě dodá topografický údaj, že to je o kde? na východ Jeruzaléma. A kontrolní otázka geograficky, kdo byl v Jeruzalémě, kde
52:20je Olivecká hora? Sedí to? Sedí. To jsem rád. Takže Bible je fakticky geograficky správná nebo trošku ne. Je přesná. A ta hora se rozpůlí v půli od východu na západ velmi širokým údolím. Polovina hory uhne k severu, polovina k jeu. To už by byl jiný příběh. To jsou detaily, neuvěřitelné detaily.
52:50Takže bratři a sestry, no bylo toho víc, ale budeme končit dnes aspoň u tohodlenctoho zlomečku. A dáli pán budeme pokračovat ještě před náma 70 až 140. 740 rok začíná prorokovat prorok Izaiáš. před Kristo úžasném období dostává tyto úchvatné proroctví ze čtvrté kapitoly,
53:20které máme zapsány a poprvé mluví o tom, že výhonek bude potomkem koho? Čeho? Samotného já hospodina. Rok 722, pád severního království, rok 681 a 64, někde podle tradice Izajáš umírá rozřezán. Pilou, kdo ho nechal rozřezat podle tradice zbožný král Menaše,
53:52hrůza hruzoucí. Opravdu tak mluví tradice, že ho Menaše nechal rozříznout pilou, jednoho z největšího proroka Izraele. Hrůzostrašná představa, ale tomuto Božímu mužovi, víte, my si někdy je představujeme ty proroky, musíme je vnímat. Zachariáš zemřel jak? Učednickou smrtí. zabili ho přímo vedle chrámu.
54:26A prorok samozřejmě Zachariáš, to jsme někde v roce, ne někde, my to víme přesně na den, kdo mi to řekne, 24 dne měsíce Šévatu, roku 519 před Kristem máme další proroctví o výhonku a předtím bude prorokovat ještě prorok před Kristem. Já bych chtěl, abyste tohlencto vnímali.
54:56Je to úchvatné si to teď v tý hlavě spojit, že to proroctví bylo pro ty proroky jak dlouho staré. Najednou stojím já na místě Jehošu a proti mně stojí Zechariáš a říká mi: "Nové proroctví o výhonku, že on vybuduje ten chrám. On ne tenhleten, ne Herodův, ale budoucí, slavný, veliký." A ono se mu to muselo hlavě spojit. To
55:24bude ta doba, kdy dcera Sionská, kdy to bude výhonek, bude to Boží syn, přijde, protože to byly proroctví, které v té době byly staré. Už zase vzpomeňte si, rok 740 začíná prorokovat Izaiáš, takže jsme v roce teď 500 20. Už to bylo bezmála 200, víc jak 200 let. staré proroctví. To už mohli znát, ne? Oni to znali a
55:57najednou slyší nové věci. On vybuduje ten dům. A bratři, sestry, je jasné, že se tedy dostáváme do období po druhém příchodu Pána Ježíše Krista, po té době velkého soužení, bitva u Harmagedonu. A tedy mluvíme o vybudování toho čeho? toho slavného mileniálního chrámu, jehož detailní popis nalezneme u syna člověka alias,
56:27nejčastěji označovaný prorok, syn člověka 90krát, kdo si vzpomene, byl prorok Ezechiel. Tomu dal pánbůh vizi obrovskou a zjevil mu nový chrám. Ezechiel, jeho proroctví se kryje s prorokováním proroka. Kdo mi pomůže? Nebojte se. Jeremiáše. Ano. Máme přesně také datovány jejich proroctví. A někde
56:57v roce 580 před Kristjevil pánbůh plné detaily o novém chrámu. Celé poslední kapitoly Ezechiele nemluví o ničem jiném, než přesně kde bude jaká kuchyňka, kde se bude co vařit. Všecko on vybuduje. On kdo? On výhonek. Muž jménem výhonek. a na jeho hlavě spočine koruna. On bude tím veleknězem a
57:29králem v jedné osobě. Bratři a sestry, je to něco úchvatného, je to něco nepředstavitelného. Božství Mesiáše bylo zjeveno již ve starém zákoně. A dáli pán příště jenom si rychle zopakujeme, že o výhonku potom mluvil samozřejmě i prorok Zechariáš, neboť mu byl zjeven v tom podivuhodném čtvrtém nočním vidění. Je to tak?
57:59A přejdeme, jak pán Bůh dá k lidíství výhonku, protože v písmu máme zaslíbeno, že výhonek bude synem koho? čeho i vzejde proudek z pařezu, který prorok? Izajáš 11. A pak vzejde proutek z domu Davidova, Jeremiáš.
58:29Jišaj a David nějaký jsou nějak v příbuzenském vztahu. Otec a syn, královská smlouva s Davidem, Boží smlouva s Davidem. Takže mohli tedy tušit kněží a nebo zákonníci a farizové v době Pána Ježíše Krista, že Mesiáš je syn Boží a syn člověka? Měli. Potom jim pán Ježíš dal strašně zžírající otázku. Já přeskočím tedy téma
59:01příští budoucí. Dá-li pán dožijeme li se ve zdraví biblické hodiny. A tam zní jedna podivuhodná věta. Pán Ježíš se ptá Matouš 22:42, co si myslíte o Mesiáši? Koho se ptá pán Ježíš? Je to tak učitelů, zákonníků a farizeů, kteří znali písma. Co si myslíte o Mesiáše? A to následuje
59:31potom podobenství o tom kameni zavrženém a o těch zlých vinařích, což bylo dost drsné, že? A teď říká, co si myslíte, čí je syn? Řekli mu, přemýšleli, dlouho přemýšleli Davidu. A pán Ježíš jim na to řekl: Jak to tedy, že ho David v duchu, myslí svatém nazývá pánem, když pravý řekl pán mému pánu, cituje žalm,
1:00:03najdete? Seď po mé pravici, dokud tvé nepřátele položím za podnož tvých nohou. Jestliže ho tedy David, ptá se pán Ježíš, učitelů zákona, farizeů a jabloneckých a bratří a sester posluchačů, jestliže ho tedy David nazývá pánem míněno Mesiáše, jakpak může být jeho synem? A nikdo mu nemohl odpovědět ani slovo. A
1:00:33od toho okamžiku se ho již nikdo na nic neptal. Až do ukřižování už nepoložili žádnou otázku, protože teď byli usvěšení pán Excelans. Pán Ježíš řekl: „Vy jste ty zlínaři. Vy jste ti, o kterých je prorokováno. Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhlu. Na koho ten kámen dopadne, toho zničí. Kdo však v něho věří,
1:00:59protoho je to kámen vzácný a vyvolený. Je to tak? A pak jim řekne tuhle hroznou věc. Vy nevíte, že Mesiáš je syn Boží a syn člověka v jedné osobě? Vy to nevíte, ale jistě, že to věděli. A proto se ho už na nic od toho okamžiku neptali, protože jeden z těch důvodů, proč ho chtěli zabít, bylo, že se pokládal za koho? Za Boha.
1:01:31Je to tak? A teď byli usvědčeni v celé své nahotě. Ale jak vám říkám, bratři a sestry, kolik dnes lidí tuto pravdu pomijí a jsou usvědčeni stejně. Vědí, že Kristus je Bůh a člověk. A je to něco úchvatného, čeho my se dotýkáme v těch proroctví. Víte, čím končí kniha Zjevení? Já Ježíš, jsem poslal svého anděla, aby vám ve sborech,
1:02:00týká se to i církve v Jablon a jinde, tyto věč věci dosvědčil. Já jsem kořen. Víte, co je kořen, bratře a sestry? Biologie oprášíme. Co je kořen? Ne, pojďme úplně ad. fundamentálním základům. Je to lehké. Rostlina roste odkud? Ze země. Ta nadzemní část se i říká, že stonek je a v zemi je kořen. Takže co
1:02:33rostce z čeho? Rostlina z kořeny nebo kořen z rostliny? Tak ano, logika věci nás učí, že rostlinka roste z toho kořene, který je v zemi. A pán Ježíš se v knize Zjevení představuje jako rhýza. Už jste někdy možná slyšeli slovo mikorhíza, symbióza vyšších rostlin s houbami. Rhíza. On je kořen a zároveň rod genos neboli
1:03:04potomek Davidův. Takže to není pro církve okrajové téma, nebo je, když tím končí celé sdělení Bible, že pán Ježíš se označuje, že je kořenem. Co to znamená, že je kořenem Davidovým? Že on je ten, který Davida stvořil. Skrze něho a pro něho je David. Rozumíte tomu? Je to stejné jako když pán Ježíš řekl dříve než byl Abrahám, já jsem ze mě je
1:03:33David. Já jsem otec Davidův. Já jsem stvořil Davida. Já jsem ten, z kterého David vzešel. Je to tak? A pak říká:„A já jsem jeho potomek. žasneme. Já ano, bratři a sestry, opravdu žasnu nad tou hloubkou a doufám, že aspoň trošku jsem mi podařilo vás vtáhnout do toho nadšení, že si uvědomujete, že tyto
1:04:04nejhlubší teologické fakta, že Ježíš Kristus je zároveň co? člověk a zároveň je Bůh. Na to nestačíme. Dvě přirozenosti věčně spojené, ne? Spojily se v jaký den? V ten den, kdy Marii zastínil duch Boží moc a Duch svatý na ně sestoupil. V tom okamžiku věčně existující druhá
1:04:35osoba Boží trojice přijala tělo. Vajíčko se začalo dělit. Ano. Vajíčko o ocit. Ženská pohlavní buňka v marině těle bez účasti spermie. parteno geneticky. Slyšeli jsme slovo partenos je slovo označující pannu. Se začalo samodělit
1:05:14a pán Ježíš přijal tělo. Vyvíjel se devět měsíců v lůě Marie. On se nestal Bohem člověkem v okamžiku porodu. Nedávno jsme slyšeli kázání Vlada Vovkaniče na úžasnou okamžikou rozhovor Pána Ježíš. Ano, já mluvím o Pánu Ježíši a Janu Křtitelovi, který byli té době v Lunech a to byly hmoty, buňky. Nej čteme, že jak reagoval Jan Křtitel v
1:05:43lůně matky. Už tehdy to byl člověk, lidská bytost, duchovně zmocněná lidská bytost. A my dokonce máme takové detaily, kolikátý to byl měsíc. Alžběta byla v kolikátém měsíci? Šestém měsíci. Marie právě počala z Ducha svatého. Embryo to můžeme odstranit, potrat.
1:06:18Jak si může někdo dovolit zabíjet lidské děti? Je to vražda. Život začíná okamžikem spojení gamet. V hříchu mě počala má matka. nepravosti jsem byl zrozen, vyznává David. Lidská bytost vzniká početím. A to je úchvatné, když si uvědomíte, že ten zázrak inkarna Boha
1:06:55že písmo nás učí, že lidská bytost je bytostí, kterou má duši, ducha od okamžiku čtvrtého týdne, 12. týdne 8 týdne 21 od okamžiku ty početí je to div. Král David vyznává ve 139. žalmu o těchto věcech, že tvé oči mě viděli golem. Hebrejský golem. Co znamená hebrejské slovo golem? Už jste slyšeli
1:07:27někdy slovo golem? Slyšeli jste o nějakém golemovi? Aspoň ta pohádka císařův pekař a pekařův císař nás posunula ve vnímání hebrejštiny, protože slovo golem znamená zárodek. Tam se pokoušeli lidé vytvořit robota, oživlou bytost. To se dneska neděje, ne? Jedeme na plné obrátky k tomu. Lidé vytvářejí roboty, umělou inteligenci,
1:07:58snaží se tvořit. Ale nikdo nedovede stvořit lidskou bytost a vdechnout i život. To je tajemství. Je to zázrak, který může učinit pouze a jenom Bůh. A tady přemýšlíme nad tím, že tento Bůh skrze něhož a pro něhož je všecko se stal tělem a přišel mezi nás.
1:08:30A ty budoucí události, jestli vás to ještě bude zajímat, se týkají také Izraele. Jestli jsem vás ještě dnes nepřesvědčil, tak snad příště dáli pán s Boží pomocí vám to na dalších textech ukážu. Amen.