Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

#139 Cesta k Bohu otevřena | Matouš 27:45-56

Kázání · délka přepisu 1:01:19 · Otevřít na YouTube

Biblické texty v kázání

Žalm 22Izajáš 13Malachiáš 3Marek 15Jan 10Skutky apoštolů 2Židům 9Židům 10Zjevení 62. Královská 20Izajáš 5Matouš 24Matouš 27Lukáš 23

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

Osnova podle biblických textů (17)

  1. 0:06 Matouš 27
  2. 9:09 Marek 15,25
  3. 12:07 2. Královská 20,20
  4. 13:46 Izajáš 13
  5. 20:39 2. Korintským 5,21
  6. 25:41 Židům 10,14
  7. 28:47 Žalm 22
  8. 31:43 Malachiáš 3
  9. 33:59 Žalm 22
  10. 38:23 Jan 10,18
  11. 40:38 Jan 19,30
  12. 42:13 Lukáš 23,43
  13. 48:54 Židům 9
  14. 50:58 Židům 4
  15. 52:39 Izajáš 13,13
  16. 55:00 1. Tesalonickým 4,16
  17. 58:01 Skutky apoštolů 2

Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.

0:06Matouš 27. kapitola od 45. do 56. verše. Tam čteme toto z Božího slova. Od 6 hodiny nastala tma po celé zemi až do hodiny 9. Kolem 9 hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: "Eli, Eli, Lema Sabachtáni, to jest můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?" A když to uslyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: "Ten člověk volá Eliáše." Jeden

0:31z nich j hned vyběhl, vzal houbu, naplnili octem a připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít. Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho." Ale Ježíš znovu vykřikl silným hlasem a vypustil svého ducha. A hle, opona svatyně se roztrhla vedví od shora až dolů a země se zatřásla a skály se roztrhly a hroby se otevřely a

0:57mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena. Když vyšli z hrobů po jeho vzkříšení, vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým. Když setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se stalo, velmi se ulekli a řekli:Opravdu to byl Boží syn. Bylo tam mnoho žen dívejících se zdaleka, které se vydaly za Ježíšem z Galilee a

1:26sloužili mu. Mezi nimi byly byla Marie Magdalská, Marie, matka Jakubova a Josefova a matka synů Zebedových. Ať Pán požehná ze čtení svého slova. Pane Bože, Otče náš, my ti děkujeme za to, že v tomto předvelkonočním čase můžeme být v Matoušově evangeliu pod křížem Pána Ježíše Krista a slyšet z tvého slova o tom, co se tam

1:52před 2000 lety odehrálo. Prosíme tě o to, aby nám nyní požehnal, když budeme slyšet nás tohoto jednečného textu. Za to tě prosíme pro tvoji slávu a pro naše dobro ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. Amen. Můžeme se posadit. Bylo to 13. srpna roku 1961, kdy byla zbudována 155 km dlouhá

2:26berlínská zeď, která byla součástí železné opony. Vy si pravděpodobně vzpomenete, někteří z vás jste možná žili v té době, že železná opona byla v Evropě od roku zhruba 1948 až do 9. listopadu 1989. Tato železná opona, jejíž součástí byla berlínská zeď, e, rozdělovala západní Evropu od východní. E, rozdělovala

2:54Evropu na dvě části. Rozdělovala rodiny, rozdělovala přátelé, e, rozdělovala dva systémy, které byly znepřátelené. Na jedné straně Sovětský svaz a na druhé straně e západní spojenci. Berlínská zeť, která procházela Berlínem, je takovou minimálně v méli jedinečnou ikonou, která nám toto období připomíná, že když se podíváte na ty

3:17historické fotografie, já mám ve své kanceláři kousek berlínské zdi, e, tak ty fotografie jsou naprosto dech beroucí, když když vidíte na jedné straně města domy čtyřpatrové, pětipatrové, na druhé na druhé straně ulice vidíte čtyřpětipatrové domy a a mezi nimi jde jde jde berlínská zeď, která je obehnaná eh osnatými dráty a a vy víte, že

3:40jednoho dne jste mohli přecházet z jedné strany silnice na druhou a hrát si s kamarády, kteří žili na druhé straně. Možná jste tam měli příbuzné bratrance, sestřenice, babičku nebo dědečka a potom potom víceméně v průběhu jedné noci, v průběhu velice krátkého období všechno bylo rozdělené a a vy jste mohli jenom koukat na druhou stranu té zdi, ale ale

4:00nemohli jste se tam dostat. Pro mnohé z vás to znamenalo, že jste nemohli vycestovat ze své země, že nemohli jste vycestovat na západ. Pokaž jste někam mohli cestovat, bylo to pouze pouze na na východ. Já si pamatuju, že když železná opona v roce 1989 padla, že krátce na to mě babička s dědečkem vzali do Německa. A bylo to ohromné. Bylo to,

4:22bylo to šokující, že? A tam, kam jste se před pár lety mohli vydat pouze s tím, že by vás to stálo váš život, kdyby vás chytili, jak se pokoušíte překročit hranice, tam jste nyní mohli vkročit svobodně a a viděli jste, co všechno bylo v obchodech západního západního Německa, a co co v našich obchodech nebylo. Jak nádherný byl ten den 9.

4:45listopadu 1989 pro statisíce možná miliony lidí, když se najednou mohli vrátit ke své rodiny, když se najednou mohli vrátit ke svým přátelům, protože zde již nebyla žádná železná opona. Již zde nebyla žádná berlínská zeď. Dnešní text, který před námi leží, nám odhaluje pád zdi, pád opony, která která byla daleko důležitější a

5:15která byla daleko zásadnější než než železná opona. Je to pád opony, který neodděloval pouze rodiny a a přátele, ale je to pád opony, která rozdělovala uplynulých několik tisíc let svatého Boha od hříšného člověka a hříšného člověka od svatého Boha. A tato zeď byla z naší perspektivy postavena Bohem před 6 000 lety. Krátce

5:45po tom, co Bůh stvořil celý vesmír. Krátce po tom, co Bůh stvořil Adama a Evu. A byl to důsledek hříchu, byl to důsledek pádu Adama a Evy, kdy svatý Bůh již nemohl být v přítomnosti hříšných lidí. byli vyhnáni z ráje, byli vyhnáni ze zahrady Eden. A tato ne železná, ale Boží opona od té doby rozdělovala hříš na lidi od něj, od svatého

6:14Boha. V tom dnešním textu my vidíme tu jedinou možnou, ten jediný možný způsob, kterým tato opona mohla být zbořena. Nebylo to nějaké politické úsilí, nebylo to lidské úsilí, ale byl to Boží zásah, který ji zrušil. Pokaž jste tady s námi byli minulý týden, pokaž se podíváte do těch verší, veršů v písmu, které předcházely 45.

6:38verši v Matoušově evangeliu 27. kapitoly. Tak my jsme minulý týden se dívali na Pána Ježíše Krista a viděli jsme jeho utrpení, které prožíval před ukřižováním a jeho fyzické utrpení, které prožíval na Golgotském kříži. Mluvili jsme o mučení, mluvili jsme o výsměchu, mluvili jsme o pohrdání, mluvili jsme o té samotné zkrušující

7:02bolesti, kterou náš drahý Spasitel procházel na Golgatském kříži. A viděli jsme, že k tomu, aby pán Ježíš otevřel cestu do nebe, k tomu, aby hříšní člověk mohl být usmířen se svatým Bohem, nevedla žádná lehká cesta. Ježíš, svatý Boží syn, věčně existující, druhá osoba Boží trojice, musel prolít svou svatou krev

7:30pro to, aby naše hříchy mohly být odpuštěny. Proto, aby za náš hřích mohlo být zaplaceno. Proo abychom mohli být usmířeni s Bohem Otcem. On musel dát svůj život za ten náš. To je na základě Boží spravedlnosti, protože Boží zákon říká: "Bez prolití krve není odpuštění hříchů a a krev zvířat nemá na to, aby smila naše hříchy a usmířila nás s

7:54Bohem." A dnes my pokračujeme v tom našem pohledu na golgatský kříž a nevidíme pouze Ježíšovo fyzické utrpení, ale ale ta první část našeho kázání bude zaměřená na to utrpení, které Ježíš přijímá s rukou Božích. A potom na závěr dnešního kázání my také uvidíme několik zázraků, které se odehrály po tom, co

8:16pán Ježíš odevzdal svého ducha. zázraky, které doprovázaly Ježíšovo ukřižování a které dosvědčují celému světu, že tato božská opona byla zničena. Ne železná, ne berlínská, ale ta božská opona. Že ten přístup do Boží přítomnosti skrze Ježíšovu zástupnou oběť je skutečně zpřístupněn. A tak ve 45. verši my

8:44začínáme ten náš pohled na Ježíšovo utrpení s rukou Boží. Matouš zaznamenává od 6 hodiny nastala tma po celé zemi až do hodiny 9. A my si musíme připomenout, že Matouš používá to izraelské žirovské pojetí času, že a v tom našem pojetí času, kdybychom to přečetli česky, tak by to znamenalo od 12 h, to znamená odpoledne nastala tma

9:09po celé zemi až do h odpolední. Ježíš je v tento moment na kříži již 3 hodiny, protože Marek 15. kapitola 25. verš nám zaznamenává, že to byla 3. hodina, když ho ukřižovali. To znamená v 9:00 ráno Pána Ježíše ukřižovali. Po třech po třech hodinách Matouš zaznamenává, že od polední hodiny do 3 hodiny odpolední nastává tma po

9:38celé zemi. A to je první zázrak, který doprovází Ježíšovo ukřižování. tma po celé zemi. Minimálně to znamenalo, že nastala tma na 3 hodiny nad celým Izraelem. Já se spíše přikláním k tomu, že nastala tma po celém světě, na celé planetě a jedná se skutečně o Boží zázrak, že my víme, že se nejedná o zatmění slunce.

10:03Zatmění slunce netrvá 3 hodiny. E my víme, že se nejedná o nějakou písečnou bouři. E písečná bouře e by by něco takového nezpůsobila, ne? Boží slovo, Boží svědectví je, že nastala nadpřirozená tma po celé zemi. A není to něco nového. Pokavď jste četli Starý zákon, tak jste viděli, že něco podobného Pán Bůh udělal již v

10:25minulosti, že pán Bůh je stvořitelem světa a má své stvoření ve své ruce a činí, co se mu zlíbí. V Exodu, v 10. kapitoli Bůh eh seslal tmu na egyptskou zemi. Pamatujete na to? Když byl izraelský národ v egyptské zemi, jedna z těch 10 ran, které Bůh seslal na Egypt, byla tma. A Bůh ji seslal lokálně na Egypt, ale neslal ji na tu zemi, na tu část

10:53egyptské země, ve které přebývali Izraelci. Jo. To můžete číst e v Exodu v 10. kapitoli, v Jozuovi v 10. kapitole Bůh zázračně zastavil měsíc a slunce. něco naprosto nepochopitelného, protože když se když se zastaví měsíc, když se zastaví země, tak jak to tak jak to popisuje Boží slovo, tak to způsobuje spoustu dalších jevů. Ale pán Bůh má vše

11:16ve své ruce. Je něčeho takového moc. A v Jzuovi v 10. kapitole 13. verši my čteme: "Tu slunce zůstalo státa měsíce zastavil, dokud se národ nepomstil svým nepřátelům." Jozef potřeboval vykonat pomstu nad národem, který přišel vůči Izraeli. Už bylo odpoledne. Jozef se modlil a pánbůh zastavil běh celého vesmíru nadpřirozeným způsobem. Druhá

11:44královská 20. kapitola 11. verš mluví o králi Chiskiášovi, který chtěl po Izéášovi nějaké znamení, které by mu dosvědčilo, že ho Bůh skutečně uzdraví. Izaiáš přišel za Hiskiášem, oznámil mu, že ta nemoc, kterou má, takže Bůh ho z toho zachrání, že ho vysvobodí, že to nebude nemoc k jeho smrti. A a Hiskiáš říká: "Chtěl

12:07bych nějaké znamení." A tím znamením je, že Bůh posune stín. E, v Hiskiášově paláci byly byly schody. Vy, když jste tam seděli, tak jste viděli, jak se stín posunuje po těch schodech. A my čteme v druhé královské 20. 20. kapitole, 11. verši. Prorok Izajáš volal k Hospodinu a Hospodin vrátil stín na stupních, po kterých sestoupil na stupních Achazových

12:33o 10 stupů nazpět. Pán Bůh má ve své moci slunce, pán Bůh má ve své moci zem. Pán Bůh má ve své moci měsíc. Pán Bůh má ve své moci celý vesmír. On je ten, který ho jedním slovem před 6 000 lety stvořil a nemá vůbec žádný problém s tím se vším pohnout. Otázka je, proč to Bůh udělal? Proč při Ježíšově ukřižování

12:57nastává na tři dlouhé hodiny tma po celé zemi? A opět, kdybychom šli zpět do starého zákona, tak bychom viděli, že temnota ve starém zákoně je symbolem Božího soudu. V Izajášovi například v páté kapitole ve 30. verši, eh, který, který shrňuje celou tu celou tu kapitolu, pátou kapitolu, tak vidíme, že je to právě temnota, která, která je

13:23spojená se soudy. Izaiáš 5:30. Pohledí-li, kdo na zemi, hle, tíšnivá temnota a světlo zemnělo v oblacích. Když přichází Boží soud, ať už to bylo na Egypt, ať už to bylo na jakoukoliv jinou zemi, tak je to mnohokrát spojeno s temnotou, že temnota Boží soud, světlo, naděje, evangelia. A pán Bůh je jedinečným učitelem a pán Bůh používá

13:46nejrůznější obrazy k tomu, aby opravdu vštěpil do myslí lidí to, co se snaží komunikovat, aby aby jim to bylo jasné. V Izaiášovi ve 13. kapitole, která popisuje budoucí finální Boží soud. Je to opět spojeno s temnotou. Izaiáš 13. kapitola 9. až 10. verš. Hle, den Hospodinův, ten finální den, ve kterém Bůh bude soudit celý vesmír, přichází

14:13krutý. Přichází se zuřivostí a s planoucím Božím hněvem, aby učinil tuto zemi hroznou pustinou a vyhladil z ní hříšníky. Neboť hvězdy nebes, ani jejich souhvězdí se nezatřpití svým světlem. Slunce bude vycházet temné a měsíc nezazáří svým světlem. Jak to bude vypadat na konci dnů? Jak to bude vypadat, když Bůh bude soudit celý

14:39vesmír? Bude to ve tmě, bude to hrůzostrašné, bude to kruté, bude to naprosto dech beroucí a bude to zastřeno ohromnou tmou. Pán Ježíš propojuje temnotu s Božím soudem v Matoušovi 24. kapitole, 29. verši, když mluví a říká: "Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou tvář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebes se

15:10zatřesou." To znamená, ať už v Ježíšově mysli, nebo v mysli proroků ve Starém zákoně nebo v Boží mysli, my vidíme, že temnota je vždycky spojená s Božím soudem, s Božím soudem hříšníků, s Božím soudem hříchů. A tak když pán Ježíš visí na kříži, když pán Ježíš splácí dluk za vaše a moje hříchy, pokovať jste

15:35znovuzrozeni. A pokaď na Golgotském kříži a v té v té zemi, která je kolem a pravděpodobně na celé zemi nastává tříhodinová tma, tak je to nepochybně spojeno s vyjádřením Božího soudu. Bůh v těchto třech hodinách totiž vylévá svůj spravedlivý hněv pro vaše a pro mé hříchy na našeho drahého Spasitele, Pána Ježíše Krista. A tam, kde Bůh soudí, tam

16:03je temnota. Bůh je svatě spravedlivý. Bůh musí potrestat náš hřích. A v tento moment hříchy všech těch, které pán Ježíš přišel zachránit, jsou trestány na Ježíši Kristu. A vy mi řekněte, za koho hříchy pán Ježíš platí? platí pouze za izraelské hříchy? Jsou Izraelci ti jediný, které pán Ježíš přišel vykoupit?

16:25Ne, my víme, že pán Ježíš přišel vykoupit lidi ze všech kmenů, ze všech národů, ze všech jazyků a ze všech kontinentů, že pán Ježíš má své vyvolené, má ty, které předurčil ke spasení na všech kontinentech světa a vykupuje lidi ze všech kontinentů a ze všech národů. A proto si myslím, že je lepší vnímat temnotu nad celou zemí jako

16:46temnotu nad celou zemí, nad celou planetou Země, protože Ježíš platí za hříchy lidí, kteří žili na celé planetě Země. Tak je to jedinečným symbolem Božího hněvu. To, co se odehrává na Pánu Ježíši Kristu, je, že Bůh Otec vylévá svůj hněv, svůj spravedlivý hněv pro vaše hříchy na Boha syna. Na konci těchto třech hodin ve 46. verši

17:14my čteme kolem 9 hodiny, což znamená kolem 3. hodiny odpolední toho našeho počítání času. Kolem 9 hodiny zvolal Ježíš silným hlasem, éli lema sebachtáni. To jest můj bože, můj bože, proč jsi mě opustil? O co se zde jedná? Co znamená, že otec opustil syna? Může vůbec Bůh Otec opustit Božího syna? My víme, že Bůh je duch. My víme,

17:44že Bůh je všude přítomný. Jak by Bůh, který je všude přítomný, mohl opustit syna? To to z podstaty nejde. Z podstaty nejde, aby aby Boží trojce byla oddělena. Z podstaty nejde, aby Bůh, který je všude přítomným, řekl: „Ní nebudu v této části vesmíru." Co znamená, když pán Ježíš Kristus volal: "Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne

18:07opustil a jaký to má význam?" Skutečnost je, že Bůh Otec neopustil Pána Ježíše Krista, že že se neodstěhoval na druhou stranu vesmíru a že jeho přítomnost neopustila Ježíšovu přítomnost. To nejde. Ale to, co má pán Ježíš na mysli, to co to znamená, je, že Bůh Otec odvrátil od Pána Ježíše svého syna, svou tvář, že mu nastavil záda. A poprvé a

18:35naposled v historii celého vesmíru Ježíš, syn Boží, volá ke svému Otci žádnou odpověď. nejenom v historii vesmíru, protože Bůh otec, Bůh syn a Bůh Duch svatý existovaly až do věčné minulosti, že předtím, než Bůh stvořil vesmír. Bůh nestvořil člověka proto, protože byl osamocený a protože mu chyběli kamarádi a a protože byl sám,

18:59ne? Bůh je dostatečný sám v sobě. Bůh má dokonalý, dostatečný vztah sám ve své trojici a ještě předtím, než stvořil člověka, měl dokonalé obecenství až do věčné minulosti a otec a syn a Duch svatý povídali a rozmlouvali a byli spolu a byli měli měli měli potěšení ve své trojici dokonale. A nikdy ve věčné minulosti a

19:24nikdy do věčné budoucnosti nenastal stejný moment, který nastává zde v těchto třech hodinách na Golgatském kříži. Kdyby syn volal k otci a otec neodpověděl. Otec neodvrátil svou tvář, protože Ježíš udělal něco zlého. Že vy možná, kdy jste někdy naštvaní na svojí manželku nebo na svého manžela, tak i když jste ve vedlejší místnosti a manžel na vás volá,

19:53tak si říkáte: "Dneska ne, dneska budu dělat, že tady nejsem." Možná, když vaše děti zlobí, že? Tak e tak jim neodpovíte, protože udělali něco zlého a teďkon jim dáte teďkon jim dáte takovou tu výchovu tou tichostí, abyste jim dali najevo, že udělali něco zlého, tak budete zticha. Ale pán Bůh, Bůh Otec ne není zticha vůči Pánu Ježíši, kvůli

20:16tomu, že Ježíš by něco udělal zlého vůči Otci. Ježíš byl svatý. Ježíš byl bez viny. Ten důvod, proč Bůh Otec odvrátil svou tvář od syna, je protože Ježíš byl ztotožněn s vaším hříchem. Protože vaše hříchy byly položeny na něj. Pokavať jste znovuzrozenými nebo pokaď vás pán Bůh zachrání a znovuzrodí. V druhém

20:39listu Korintským v páté kapitole ve 21. verši druhá Korintským 5:21 tam čteme toho, který hřích nepoznal míněno Ježíše Krista. On je ten jediný bezhříšník, který kdy chodil po tváři této země. Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností. Otec neodpovídá Ježíšovi. Otec odvrací svou

21:02tvář od svého syna ne kvůli synovým hříchům, ale kvůli vašim hříchům. A to je součást toho trestu pro naše hříchy. To je součást toho, co Ježíš musel vytrpět. On nemohl vytrpět pouze fyzické utrpení, protože to samo o sobě by nestačilo za naši pro naši záchranu. Musel také prožít určité odloučení v tomto smyslu od Boží tváře.

21:29Protože součástí trestu pro naše hříchy je, že jsme odloučeni od Boha. Adam s Evou byli odloučeni od Boha. Hříšní lidé jsou odloučeni Boží oponou, Boží berlínskou zdí od Boha, protože nic nesvatého nesmí přijít. do kontaktu se svatým. To byl možná ten hlavní důvod, proč pán Ježíš potil krev v Gemane, že? Tak jak v Gecemane přemítal o tom, co se

21:59co se toho dne stane, když když byl zrazován v té noci ze čtvrtka na pátek. Když se v té noci ze čtvrtka na pátek modlil a kanuli mu kroupěje krve z jeho čela, tak jak přemýšlel o tom, co se stane, tak samozřejmě si byl vědom toho fyzického utrpení, které viděl všude kolem sebe, protože Římané ukřižovali na nějakých 30 000

22:19Židů. A tak on rozuměl tomu utrpení, které ho čeká, ale ale on věděl, že Bůh odvrátí svou tvář. On věděl, že se naplní to prorocké slovo, které, které Bůh oznámil ve Starém zákoně a že v nějakém smyslu Bůh neodpoví a a on prožívá tu agonii i i těchto věcí toho, že toho, že ponese hříchy on, který je svatý. Tak pán Ježíš vykonal, co

22:46zastýbl, že udělá v Matoušovi ve 20. kapitole ve 28. verši. On říká: "Stejně jako syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé." Na golgatském kříži pán Ježíš dělá to, co řekl, že udělá, že se stane výkupným za mnohé. A pokaď sledujete zprávy, tak tak

23:10vidíte výkupné možná na denním pořádku, že nějaká země unesla občany nějaké jiné země, drží je rok ve svém vězení a a ty země mezi sebou komunikují a a snaží se zajistit nějaké výkupné pro to, aby se daná osoba mohla z té nepřátelské země vrátit do své domoviny, že někdy je to výkupné, které lidi požadují eh peníze,

23:35někdy je tím výkupnem vypropus Pusťte 10 lidí, které vězníte z naší země a my propustíme tu jednu osobu, kterou my držíme, že to je to výkupné. 10 vašich za nebo 10 našich za jednu vaši. A pán Ježíš na golgatském kříži naplňuje to své zaslíbení, že dává svůj život jako výkupné. My jsme museli být vykoupeni z našich hříchů. My jsme Bohu něco dlužili

24:02a někdo musel náš dluh splatit. A tím měkkým je pán Ježíš Kristus. Komu bylo toto výkupné splaceno? My jsme to zmiňovali v minulosti před několika lety. Toto výkupné není splaceno, tak jak to vnímal například CS Lewis, není splaceno Satanovi. Pán Ježíš není trýzněn Satanem. Pán Ježíš nesestupuje na tři dny do pekla, aby splatil výkupné

24:28Satanovi. To není biblické. Ten, komu Ježíš platí výkupné, je Bůh Otec. My jsme zřešili proti Bohu. My jsme nezřešili proti Satanovi. My jsme dlužníky vůči Bohu. A proto Ježíš musí splatit naše výkupné samotnému Bohu. A všimněte si v tom, co říká Pán Ježíš ve 20. kapitole, 28. verši. Položil a dal svůj život jako výkupné za

24:56mnohé. Tole je Ježíšů vlastní komentář k tomu, za koho prolil svou krev. A víte, v dnešní době lidé říkají, Ježíš zemřel za všechny. Ježíš prolil svou krev za všechny lidi, kteří chodí po téhle planetě. Ale pán Ježíš neříká, že zemřel za všechny lidi. Pán Ježíš říká, že přišel, aby položil svůj život jako

25:18výkupné za mnohé. Pán Ježíš položil svůj život za všechny ty, které přišel zachránit. A všechny ty, které přišel zachránit, zachránil dokonale. Ani jedna kapka jeho krve nepřišla na zmar. Pán Ježíš nepřišel proto, aby prolil svou krev za všechny a potom řekl lidem:„Jestli chcete, berte. Jestli, jestli chcete, jestli se uráčíte, tak přistupte a já

25:41jsem gentlemen, já nikoho nenutím. Je to na vás, co děláte s mojí obětí. Ne pán Ježíš, jak nám říká Hebrejům 10. kapitola 14. verš. Jednou v jedinou obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni. Pán Ježíš udělal jednu oběť a ta jedna oběť dokonale očistila všechny ty, které přišel zachránit. Ale

26:04pokď Ježíš prol svou krev za všechny lidi, kteří kdy žili a kteří kdy budou žít, všetně těch, kteří v něj neuvěřili a neprosili o odpuštění, potom proč by někdo měl končit v pekle? Ježíš zaplatil za její hříchy. Ježíš se stal jejich výkupným. Ježíš právně splatil jejich dluh. A pokaď by je Bůh poslal do pekel,

26:26kde by ještě platili za svůj dlh, potom je Bůh nespravedlivým, protože vyžaduje dvojí trest. Jednou za ně zaplatil Ježíš a nyní za to budou platit ještě oni sami. Ale Bůh je spravedlivým a Bůh je dokonale spravedlivým. A Boží slovo dává smysl v tom, že když pán Ježíš říká, že přišel a položil svůj život jako výkupné

26:45za mnohé, které také dokonale zachránil. A ty, které dokonale zachránil v Hebrejům 10:14 jsou ty, kteří jsou posvěcováni. Tak co nám říká Římanům osmá kapitola? Kteří jsou ty, kteří jsou posvěcováni? Ti, kteří byli předem předurčeni a vyvoleni, všichni si zasloužili peklo. Všichni si zasloužili zůstat na té nepřátelské straně té Boží

27:08železné opony. Nikdo si nezasloužil, aby přešel na tu svobodnou svatou stranu do Božího království. Ale Bůh ve své milosti připravil cestu a zachránil mnohé. A ta otázka by nikdy neměla být, proč Bůh nezachránil všechny? Ta otázka by měla vždycky být, jak je možné, že Bůh, který je svatý, dal milost mnohým. Bůh neměl povinnost zachraňovat jednoho

27:35jediného člověka a přesto zachránil mnohé. Tak jaký má význam, že otec odvrátil svou tvář od syna? Jaký má význam to, že Ježíš volá k Bohu Otci a Bůh Otec neodpovídá? Ten význam je, že nám to ukazuje, že pán Ježíš byl skutečně ztotožněn s hříchy všech těch, které přišel zachránit. A nám to dává jistotu, že naše hříchy byly

28:00skutečně vloženy na něj. Bůh skutečně odvrátil svou tvář. Ježíš byl skutečně dokonalým a proto nám to dává jistotu, že naše hříchy byly skutečně vloženy na něj, protože Bůh neodpověděl na to jeho volání. Jak radostné je vědět, že již není žádného odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši, že již není žádného

28:23odsouzení, protože Ježíš vaše odsouzení vzal na sebe. A i v tento moment po třech hodinách temna na celé planetě místo toho, aby lidé, kteří stojí u golgatského kříže, kteří svědčí všem těmhletěm věcem, místo toho, aby spytovali své svědomí, místo toho, aby ty lidé, kteří stojí u golgatského kříže v takové blízkosti, jakož jste vy tomu našemu

28:47kříži, který máme v této v této modlitebně, v tomto místě setkávání, místo toho, aby si uvědomili, že pán Ježíš tím, co říká z kříže, cituje mimo jiné i žalm 22, který oni znali, kteří, který si připomínali, který, který oni oni oni znali na spaměť. Místo toho, aby jim v tenhleten moment došlo, že to, co bylo předpovězeno v žalmu 22. se nyní

29:13odehrává před jejich zraky a že je to předpovězením toho, co bude Mesiáš eh eh čím bude Mesiáš procházet. A nyní, když když slyší, co Mesiáš říká, jak to dej ruku v ruce s tím, co co předpověděl Žalm 22. Místo toho, aby si to spojili a padli na kol na kolena a řekli: „Ano, on je skutečně tím Božím Mesiášem, tak se

29:36Ježíšovi dál vysmívají." Vy byste se mohli podívat do žalmu 22. v osmém verši. Tady je tady, co zaznamenal žalmista stovky let předtím, než Ježíš byl ukřižován. Všichni, kdo mě vidí, se mi posmívají, pošklebují se, potřásají hlavou. Pokud jste tady byli minulý týden, tak jste viděli přesně tohleto, jak jak přesně toto dělali lidé, kteří

30:03stáli pod Ježíšovým křížem. Ale tam to nekončí. V devátém verši žalmista pokračuje a říká, co co ty lidé říkají. Ty lidé, kteří potřásají hlavou, ty lidé, kteří se posmívají a pošklebují, tady je, co říkají v devátém verši. Spolehni se na Hospodina, ať ho vytrhne, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil. Není

30:28přesně toto, což jste slyšeli minulý týden z úst farizeů a z úst těch lidí, kteří byli kolem Golgatského kříže. A ti lidé, kteří stojí kolem kříže, vidí, co se děje. Vidí, co se odehrává z jejich z jejich úst, vidí, co se děje ze strany Pána Ježíše Krista. Místo toho, aby se pokořili a aby přiznali, ano, zde prožíváme naplnění starozákonních

30:50proroctví, tak se Ježíšovi dále posmívají a dále jim pohrdají. A to jejich pohrdání je zřejmé ve 47. a 49. verši, když uslyšeli Ježíše, jak jak říká eh Eli, Eli, e, bože můj, bože můj, proč jsi mě neopustil? Tak někteří z nich řekli, ten člověk volá Eliáše. A tak někdo bere hůl a vzal houbu, napíchl jí na tu hůl a

31:18naplnil jí octem a dal dal Ježíšovi napít. Ale ostatní říkali„Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho." Co s tím má společného Eliáš? Proč? Proč proč proč někdo tady teďkon zmiňuje Eliáše? Proč proč by někdo se ptal? Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a a zachrání ho. Viděli jste, co byla poslední věc,

31:43kterou Bůh oznámil Izraeli předtím, než se na 400 let odmlčel? Viděli jste, že předtím, než přišel Jan Křtitel, který je posledním starozákonním prorokem, byla doba temna, které bylo 400 let dlouhé, kdy kdy Bůh ve Starém zákoně naposledy promluvil skrze proroka Malachiáše ve třetí kapitole, 23. a 24. verši. To jsou poslední slova, která

32:11Hospodin promluvil skrze svého proroka vůči Božímu lidu. Pak přišlo 400 let temna, 400 let ticha. do té doby, než nepřišel Jan Křtitel a následně Pán Ježíš Kristus. Co bylo to poslední, co Bůh oznámil? Malachiáš 3:23. Hle, pošlu vám proroka Eliáše dříve, než přijde Hospodinův den veliký a hrozný. On obrátí srdce otců k synům a

32:37srdce synů k Otcům, abych nepřišel a nestihl zemi kletbou. To znamená to, co pán Bůh oznámil, je, že předtím, než nastane konec, předtím, než přijde jeho soud, předtím, než nastolí své království, tak přijde Eliáš. Eliáš. Eliáš bude prorokem, který který navrátí srdce lidí zpět ke svému Bohu a připraví je na příchod

33:03království. A ten výsměch těch lidí, kteří stojí pod křížem, v tom, když říkají, ten člověk volá Eliáše a nech ho, ať uvidíme, jestli jestli přijde Eliáš a zachrání ho. Ten jejich výsměv spočívá v tomto. Oni oni oni říkají, kdybychom to přeložili a převedli, tenhle ubohý, rádoby Mesiáš si i teď na kříži myslí, že dostane svoje

33:31království. Podívejte se na toho chudáka. Podívejte se na toho úbožáka, na toho krále Židů, který očekává to své království. On volá Eliáše. On volá Eliáše, aby Eliáš přišel a nyní nám oznámil, že on je skutečně božským Mesiášem, že on je skutečně naším králem a že on skutečně nastolí své království. Místo toho, aby jim došlo,

33:59co se odehrává v žalmu 22. A a řekli si, tož jsme my, kteří zde pohrdají Kristem. Tož jsme my, kteří zde zpílají zaslíbenému Mesiái. Jim ještě více pohrdají, protože věděli, že Eliáš má přijít před soudem a před nastolením Božího království.

34:30Matouš pokračuje dál a zaznamenává další zázrak, který se na kříži odehrál. My v 50. verši čteme, že Ježíš znovu vykřikl silným hlasem a vypustil svého ducha. Kdybyste četli další evangelia, tak byste viděli, že Ježíš několikrát z kříže promlouvá, že a my jsme v minulosti na našich biblických procházeli sérii Ježíšových výroků z

34:53kříže. A pán Ježíš na kříži mlčí, ale ale je tam několik zastaveních, při kterých říká e nejrůznější věci. A to, co je zajímavé zde v 50. verši, je je malý detail, který nám Matouš zaznamenává. Ježíš znovu vykřikl silným hlasem. Ve 46. verši a my jsme četli kolem 9 hodiny zvolal Ježíš silným hlasem. Kdybyste šli do do dalších

35:20evangelií, tak byste viděli, že když Ježíš hovoří z kříže, evangelisté z nějakého důvodu vždycky zaznamenávají detail silným hlasem. Pán Bůh neplítvá slovy? Já ano, já se někdy častokrát opakuju. Pořád pracuju na tom, že chci zkrátit kázání jednoho slavného dne. Moje kázání budou kratší. Ale pán Bůh neplejtvá

35:43slovy. Každé slovo v Božím slově má své místo. A když když pán Bůh zmiňuje znovu a znovu silným hlasem, silným hlasem, silným hlasem, tak to má nějaký význam, že ukazuje nám to, že Ježíš na kříži nešeptá. Ukazuje nám to, že Ježíš na kříži není ještě téměř mrtvý. A není to o tom, že lidé musí ozdírat z jeho

36:06rtů. Co to asi říkal? Slyšeli jste ho někdo? Ne. Evangelisté zdůrazňují. On promlouvá, volá silným hlasem. Tady je ten důvod, proč je to důležité. Je to proto, abychom viděli, že i po všem tom fyzickém utrpení i tom duchovním utrpení, které přijal z Božích rukou, pán Ježíš má ještě dost síly. Ano, on neměl dost síly na to, aby

36:33nesl 50 kg, 100 kgový kříž na Golgotu z Jeruzaléma. Tam mu musel pomoct Šimon. Ale na kříži má ještě dost síly, aby silně volal. je ještě dost silný na to, aby neumřel. 50. Verš nám ukazuje, že Ježíš nezemřel vyčerpáním, že Ježíš nezemřel kvůli

37:05fyzickému kolapsu, tak jak jsme ho popisovali minulý týden, kvůli tomu, že by jeho tělo prošlo šokem a a a zavřelo se, ale ukazuje nám i v tom detailu, že Ježíš zvolal silným hlasem, že je to Ježíš, který se rozhodl odevzdat svého ducha do Božích rukou. To když čteme, že vypustil ducha, tak to znamená, že že předal svého ducha, že

37:31svěřil svého ducha do otcových rukou. A a to je zázrak. Žádný člověk nemá takovou moc. Není to tak? Vy vy můžete jít, můžete vzít zbraň a ukončit svůj život tou zbraní a můžete jít na Nuselský most v Praze, tak jak to dělalo mnoho lidí v minulosti a a skočit z něj. a ukončit svůj život tím, že že skočíte z nějakého vysokého mostu. Ale nikdo z

38:00vás nemá moc se dnes nebo nyní rozhodnout. Odevzdávám svého ducha. Nyní je ten moment, kdy končí můj život. Ne. Potřebujete nějakou eutanázii. Potřebujete někoho, kdo vám dá nějakou smrtící látku nebo si potřebujete vzít smrtící látku. Potřebujete nějaký nástroj, který by ukončil váš život. Ale ale v momentě, kdy pán Ježíš je ještě dost silný na to,

38:23že že volá silným hlasem a potom odevzdává svého ducha, tak nám to ukazuje, že se jedná o zázrak, o něco, co může udělat pouze Bůh, protože žádný z lidí nemůže tímto způsobem svůj život ukončit. Je to v ruku v ruce s tím, co Pán Ježíš řekl v Janovi 10. kapitole 18. verši. Nikdo mi mou duši nebere. Nikdo mi mého ducha nebere, nikdo mi můj život

38:48nebere, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc ji položit a mám moc ji opět přijmout. Pán Ježíš na Golgotském kříži říká: „Bože, odevzdávám ti svého ducha." A umírá. A po třech dnech nedělního rána opět přijímá svého ducha. Je to Bůh Otec, který ho vzkřísil. Je to Duch svatý, který ho vzkřísil. Ale Boží slovo

39:09nám na různých místech ukazuje, že i on vzkřísil sám sebe. On má moc svůj život položit a má moc svůj život opět přijmout. Jan 10. kapitola, 11. verš. Já jsem ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce. Dobrovolně jí dává. dobrovolně se jí zbavuje a všichni kolem, všichni kolem očekávali, že Ježíš

39:39bude umírat daleko déle. Všichni kolem včetně Piláta byli překvapeni, když Ježíš zemřel, protože ho viděli v jeho síle a mysleli si, zajisté bude ještě několik hodin trvat, než zemře. Co řekl Pilát? Nad čím se Pilát podivil, když za ním přišli a vyžádali si Ježíšovo tělo? V Markovi 15. kapitole 44. verši Pilát se podivil, že byl Ježíš již mrtev

40:11a zavolal si setníka a otázal se ho, je li-li to dlouho, co zemřel. I i Pilát, když viděl Ježíše v jeho fyzické síle a viděl, jak statným mužem je, že je již mrtev, tak pán Ježíš splatil dluh všech, které přišel zachránit. A jeho oběť byla dostatečná, jeho oběť byla dokonalá. A poslední věc, kterou z kříže řekl předtím, než odevzdal svého ducha, nám

40:38zaznamenává Jan 19. kapitola 30. verš. Když Ježíš okusil otta, řekl:„Dokonáno jest." Naklonil hlavu a odevzdal svého ducha. že Jan zaznamenává to stejné, co Matouš, ale ale doplňuje ten detail, že předtím, než odevzdal svého ducha, ta poslední slova, která pán Ježíš na kříži řekl po těch třech hodinách temnoty, po

40:59těch třech hodinách toho, kdy Bůh na něj vyléval svůj spravedlivý hněv a odvrátil od něho svou tvář, byla slova je dokonáno. To slova je dokonáno. Dokonáno jest jsou právním termínem. jsou razítkem na tom, že transakce byla uzavřena, že že obě strany vykonaly to, co bylo potřeba vykonat. My jsme v minulosti mluvili o tom, že když jdete

41:25koupit nějaký dům, že vy potřebujete dát peníze té jedné straně a ta druhá strana potřebuje na katastru nemovestí přepsat tu nemovitost na vás. A a když peníze jsou na jejich účtu a když v katastru nemovitosti je ta nemovitost přepsána na vás, tak je dokonáno. Když když dlužte eh nějakému městu kuřimi 7 stovek za to, že jste jeli moc rychle za zámkem

41:51a přijde vám dopis, který říká, potřebujete zaplatit 700 Kč a vy těch 700 Kč zaplatíte, je dokonáno. Vy jste zaplatili tu pokutu, která vám byla dána a už už proti vám nikdo nic nemá. Tak jsou to nádherná slova, která pán Ježíš říká, když říká, je dokonáno, protože nám to ukazuje. Spasení bylo vydobito. Všechno, co bylo potřeba udělat pro

42:13lidskou záchranu, bylo dokončeno. Není nic, co bychom k tomu mohli přidat. Ježíš nezaplatil 90 % vaší pokuty a a vy nyní ještě musíte spláce 10% hypotéku. On dokonale zachránil všechny ty, které přišel zachránit. A jedinečným příkladem je to, co říká v Lukášovi 23. kapitole 43. verši, jednomu z těch zločinců, kteří viseli na kříži vedle

42:40něj, který v něj uvěřil, který si uvědomil své hříchy a uvědomil si, že Ježíš je svatým a uvědomil si, že Ježíš je Božím synem a prosil ho Ježíšei, až buvé až budeš v nebi, vzpomeň si na mě. A pán Ježíš mu říká:„Ámen pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji. Proč? Protože i za jeho hříchy bylo dokonáno. I jeho hříchy byly

43:05splaceny. Ježíš mu neříká:" Chlapče zlatej, je mi líto. Ještě budeš potřebovat být pokřtěnej, ještě budeš potřebovat chodit ke spovědi. Ještě budeš potřebovat chodit ke mši svaté. Ještě se budeš potřebovat modlit ke svatým, ještě budeš potřebovat tadyto, ještě budeš potřebovat támhleto. Ještě se budeš potřebovat pětkrát den modlit a

43:21a dokáž nepřečteš Bibli aspoň jednou ročně, tak nemáš šanci a nemůžeme se vidět, ne? Pán Ježíš mu říká: „Dnes se mnou budeš v prái." A to, co to znamená, je dnes se mnou budeš v prái. Protože Ježíš nesestoupil na tři dny do pekel a Ježíš nesplácel nic Satanovi. Jeho tělo bylo dáno do hrobu, jeho duch šel do nebe a tento lump, tento zločinec se

43:42setkal s Ježíšem v nebi. A pokaď se kdokoliv v nebi zeptal tohoto zločince, jak jsi se sem dostal, tak jeho jediná odpověď mohla být: "Potože Ježíš mě sem povolal. kvůli tomu, co Ježíš vykonal. Já jsem neměl nic, co bych udělal na kříži, co může udělat zločinec na kříži pro Pána Boha. Dát mu peníze, udělat dobré skutky,

44:07vykonat nějakou pouť na svaté místo. No, on je dokonalým důkazem toho, že spasení je pouze a jedině z milosti a pouze a jedině skrze zástupnou oběť Pána Ježíše Krista, ke které nikdo nemůže nic přidat. Už jenom z podstaty toho, že pán Ježíš řekl: "Je rokono, cokoliv nad to je naprosto zbytečné." A když pán Ježíš řekl, je

44:33dokonáno. Když pán Ježíš odevzdal svého ducha, tak cesta k Bohu byla otevřena. A to je kde zakončíme dnešní kázání. A a my vidíme další zázrak, který se odehrává nyníž po Ježíšově smrti. Byly tam zázraky, které se odehrály při Ježíšovi ukřižování, ale nyní vidíme zázrak, který se odehrává bezprostředně po tom, co Pán Ježíš odevzdal svoji

44:58duši. A hle v 51. verši. A hle opona svatyně se roztrhla vedví od shora až dolů. A tak ta opona svatyně, o které zde Matouš mluví, samozřejmě není žádnou jinou oponou než než opona, která byla v chrámě. že si pamatujete, že v době Pána Ježíše Krista v Jeruzalémě na chrán na chrámově, pardon, na chrámové hoře, na hoře eh

45:27Sion, ta hora, která je tam dodnes, eh na které stojí ta muslimská mešita s tou s tou zlatou kopulí, tak stál chrám, e, chrám, který byl rozšířen Herodem. A ten chrám měl několik návoří a měl svatyni a měl svatyni svatých a svatyně o té svatyně svatých byla oddělena ohromnou oponou. A když my mluvíme o oponě, tak nepřemýšlejte o závěsu, který máte ve

45:52sprše a nebo o závěsu, který máte doma na oknech. Ale jestli jste byli někdy e v Janáčkově divadle v Brně nebo nebo v pražském národním divadle a viděli jste mohutnou oponu, tak tak to je spíše něco takového, co viselo e a oddělovalo svatyni svatých od od svatyně. A pravděpodobně 15 m vysoká, protože ten chrám byl enormní. Pravděpodobně 9 m

46:15široká, protože ten chrám byl byl ohromný. Herodes byl megaloman a když ho obnovil, dostavěl, přestavěl, tak ho udělal ještě větším, než byl než byl v době Šalamouna. Ta opona dost možná byla až na šířku vaší dlaně. A proto je to pro nás naprosto dech beroucí, že čteme, že v momentě Ježíšovy smrti tato opona byla roztržena

46:41od shora dolů. A to, co nám to ukazuje, je Boží nadpřirozený zásah. Že když se podíváte na fotky z toho roku, kdy byla zbořená berlínská zeď, tak vidíte lidi, jak jaký jaký jak jí lámou, jak mají krumpáče, jak mají kladiva, jak tam přijíždí buldozery a tento symbol oddělení západu od východu bourjí a trvá jim to několik minut, trvá jim to

47:06několik hodin. Ten symbol toho oddělení byl byl zničen mezi východní Evropou a západní Evropou. A v tenhleten moment symbol, který znázorňoval, že nesvaté nesmí přijít do kontaktu se svatým, je zničen a není zničen lidmi, protože žádný z lidí nemá schopnost a nemá sílu na to tuto chrámovou oponu sám ze sebe roztrhnout. Je to něco, co je učiněno

47:30Bohem. A je to něco, co je učiněno Bohem. A my to vidíme i v tom, že ta chrámová opona byla roztržená od shora dolů, ne od spoda nahoru. Je to Bůh, který jedná. Je to Bůh, který bere svůj prst a svým prstem jí roztrhává. A všem lidem, všem kněžím, všem lidem, kteří byli na na tom návoří a kteří byli kolem chrámu a byly jich desítky tisíc v ten

47:52moment, mělo být jasné, že pán Ježíš je Mesiášem, že pán Ježíš je Božím synem, že pán Ježíš je ten, který otevřel cestu ne do západní Evropy, ne do obchodů, které jsou plné jídla, ale do Božího království, protože splatil jejich trest a splatil jejich dluh a očistil je a ospravedlnil je a dal jim možnost, aby se staly syny a dcerami

48:23Božími. To je to, co opona v chrámu vyjadřovala. Tam, kam za tuto oponu mohl vstoupit pouze velekněz, pouze jednou ročně, pouze po tom, co očistil sebe a a prošel nejrůznějšími rituály, aby on jako hříšný člověk mohl přistoupit do do toho místa, které bylo nejsvětějším místem na téhleé zemi, protože tam přebývala v minulosti Boží Boží sláva.

48:54Tam pán Ježíš vstoupil do té nebeské svatyně, do té skutečné svatyně a tam nám vydobil naše spasení. Židům devát kapitola 11. až 12. verš a potom 24. verš nám ukazuje, jak pán Ježíš je daleko lepším veleknězem než jakýkoliv pozemský velekněz. Jak Ježíšova zástupná oběť je daleko lepší obětí než jakákoliv zvířecí oběť, kterou kdy lidé mohli

49:17přinést. A jak Ježíš vstoupil do do té důležitější svatyně, než kterou byla svatyně, která byla na zemi. A toto je balzám na naší duši, když čteme v Židům 9, 11, 12 a 24. Když přišel Kristus jako velekněz budoucího dobra skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukama udělaný, to je z tohoto stvoření, vešel ne skrze

49:42krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev jednou provždy do svatyně, kdy získal věčné vykoupení. A ve 24. verši. Neboť Kristus nevešel do svatyně udělané lidskýma rukama, která je předobrazem té pravé, nýbrž do samého nebe, aby se nyní za nás ukázal před Boží tváří. A to, co pozemské oběti, milionů a milionů a

50:10milionů zvířecích obětí nemohly vykonat. Tam, kde miliony a miliony mrtvých beránků a jejich prolitá krev nebyly schopny smazat permanentně, dokonale jeden jediný lidský hřích, ale jenom ten hřích přikrejvali proto aby na nějakou omezenou dobu usmířeli Boží spravedlivý hněv. Tam, kde miliony a miliony zvířecích obětí permanentně nesmazaly

50:35jeden jediný lidský hřích, tam jedna jediná dokonalá oběť Božího beránka, Pána Ježíše Krista. Dokonal smile hříchy milionů a miliard lidí, všech těch ve Starém zákoně, kteří očekávali jeho příchodem těm v novozákonní době, kteří věří, že již přišel. To jak dobrý náš Spasitel je, to jak mocný náš Spasitel

50:58je, to jak dokonalá byla jeho zástupná oběť. A proto Židům čtvrtá kapitola 16. verš nám říká, že můžeme přistupovat s důvěrou k trůnu milosti. Zeď byla zbořena. Opona byla roztržena, dveře jsou otevřeny a my, kteří v Kristu, my, kteří jsme z Boží milosti přijali to, co Pán Ježíš Kristus pro nás vykonal, můžeme přicházet s

51:23důvěrou k nebeskému trůnu milosti. Už nepřistupujeme se strachem k Boží soudní stolici, ale přistupujeme s důvěrou a radostí k Božímu trůnu milosti. Proč? Protože vedle Božího trůnu milosti stojí beránek, který vypadá, který je živý a byl proboden, který prolil svou svatou krev, kterou nás očistil a zbavil nás našich

51:48provinění. Jak dobré je vědět, že můžeme přistupovat i toho dnešního rána s důvěrou k trůnu milosti. A dalším zázrakem jenom velice rychle, abychom žádný z nich ne neopomenuli, je, že se země zatřásla a skály se roztrhly. V ten moment, kdy pán Ježíš zemřel, nejenom, že se roztrhla opona, ale ale nastalo veliké zemětřesení po celé zemi. A ta

52:12otázka, která by s tím byla spojená, je proč pán Bůh udělal tento zázrak? Proč se země třese při Ježíšově ukřižování? A já si myslím, já se domnívám, že je to proto, aby Bůh všemu kázal, že jeho zaslíbení nové země a nového vesmíru jsou platná a že Ježíš je jejich budoucím králem. Tam, kde lidé nerozpoznali Ježíše jako krále, tam pán

52:39Bůh skrze zemětřesení ukazuje, on je přicházejícím králem. A opět ve Starém i v Novém zákoně vidíme, že předtím, než přijde Boží království, tak Bůh otřese touto zemí. Izaiáš 13. kapitola, 13. verš. Proto rozbouřím nebesa a rozkymácí se země ze svého místa v rozhořčení Hospodina zástupů a ve dni jeho planoucího hněvu. Ten den planoucího

53:06hněvu Božího, ten finální soud předtím, než bude než bude jeho království, je spojen nejenom s temnotou, ale také se zemětřesením. Zjevení šestá kapitola, 12. verš. Boží soud předtím, než nastane Boží království, je spojen se zemětřesením. Zjevení 6:12. Tak když otevřel šestou pečet, uvědil jsem, že nastalo veliké zemětřesení. Slunce

53:29zčernalo jako žínění pytel a měsíc úplně zkrvavěl. Druhá Petrova, třetí kapitola, 10. verš nám říká, že při přechodu z milénia do Nové země nastane veliké zemětřesení. Pánův den přijde jako zloděj v noci. V něm nebesa s rachotem pominou, prvky se žárem uvolní a země a její činy budou spáleny. To to bude doprovázet ohromné

53:53zemětřesení. To znamená ten příchod Božího království je spojen s Božím soudem, který je spojen se zemětřesením. Já si myslím, že ten jeden z důvodů, proč pán Bůh při ukřižování Pána Ježíše Krista dopouští obrovské zemětřesení, je, aby ukázal, Ježíš je skutečně mým králem. Zde je ochutnávka toho, co se

54:14stane předtím, než se vrátí zpět. Nejenom to. Matou už zaznamenává další Boží sáz. V 52. a 53. verši my vidíme, že po Ježíšově ukřižování, po jeho smrti se hroby otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena. 53. verš. Když vyšli z hrobů po jeho vzkříšení, vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým. To znamená, hroby by

54:41mohly být otevřeny skrze zemětřesení, že to by nikoho nepřekvapilo, ale ale zemětřesení, které není zázračným, by nezpůsobilo, že mrtví lidé, kteří jsou tam možná stky let, jsou vzkříšeni. I to je další Boží zázrak. A nejenom, že byli vzkříšeni a byli vzkříšeni po Ježíšově vzkříšení, jak nám říká Matouš. Oni také

55:00vstoupili do svatého města a ukázali se mnohým. Možná byli vzkříšeni, jako byl vzkříšen Lazar a potom opět zemřeli. Možná byli vzkříšeni a byla jim dána oslavená těla a byli ochutnávkou toho, co říká apoštol Pavel v první Tesalonickým 4:16, kdy mluví o vytržení, při kterém vstanou mrtví a a budou budou zati, protože za zvuku přikazujícího zvolání

55:25hlasu archandělá a Boží polnice sám pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Nevíme přesně o jaké vzkříšení se jednalo, ale víme, že byli vzkříšeni. A opět proč pán Bůh udělal něco takového? Proč tma? Proč odvrácení své tváře? Proč zemětřesení? Proč roztržená opona? Proč vzkříšení

55:56mrtvých? Pravděpodobně proto, aby velice jasně komunikoval, že pán Ježíš zvítězil nad smrti. nejenom nad svou smrtí, ale nad smrtí celkově a že on je skutečně tím zaslíbeným Mesiášem, který vyvádí lid z otroctví, nejenom z egyptského otroctví, ale z otroctví hříchu, z otroctví smrti, z otroctví Satana, že on má skutečně moc nad

56:20životem a smrtí, že že jsou příkladem toho, co Pán Ježíš vykoná i pro nás v budoucnu, že vzkřísil sebe a vzkřísil je. a vzkřísí také nás. Myslím si, že v 54. verši máme ještě poslední zázrak, který se toho dne odehrál. My už jsme o něm mluvili minulý týden, ale já ho zmíním velice rychle ještě nyní, tak jak zakončujeme dnešní

56:47kázání. 54. verš. Když setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se stalo, všechny ty věci, které se odehrály kolem, velmi se ulekli a řekli: „Opravdu to byl syn Boží." Tohlecto je možná jeden z těch největších zázraků, které Bůh ten den uskutečnil. Protože já jsem přesvědčen o tom, že pán Bůh zachránil toho světníka

57:14a zachránil některé z těch vojáků, kteří tam byli kolem, protože oni vyznávají opravdu toto byl syn Boží, že to, co předtím neviděli, nyní vidí. To, kde se Ježíšovi předtím vysmívají, tam nyní v bázni vyznávají, on je syn Boží. Všechna tato znamení to velice jasně dokazují. A ten zázrak, který se odehrál, v tenhleten moment není nějakým venkovním

57:36zázrakem, ale je zázrakem, který se odehrává v jejich srdci. Kdy Bůh bere jejich kamenné srdce a přetváří ho a dává jim místo jeho jejich kamenné srdce srdce masité, kdy otvírá ten jejich duchovní zrak, kdy jim ukazuje to, co to co to, co svýma vlastníma očima neviděli a to, co museli vidět duchovním zrakem víry. A pánbůh nezachránil jenom

58:01setníka. Pánbůh nezachránil jenom některé vojáky. To, co je jedinečné, je, že o pár týdnů později pán Bůh zachrání také 3000 z těch, kteří v tento den volali ukřižuj. Ve Skutcích ve druhé kapitole, ve třetím, ve 36. verši. Petr, když je v Jeruzalémě, Petr, když káže své letniční kázání, tak ho káže lidem, kteří byli v

58:32Jeruzalémě při Ježíšově ukřižování a káže ho lidem, kteří odmítli Krista, kteří vyžarovali Ježíšovo ukřižování. A Petr ve svém letničním kázání ve skutcích druhé kapitole, 36. verši zmiňuje něco velice důležitého. Ať tedy všechen dům Izraele s jistotou ví, že Bůh učinil toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali i

58:58Pánem i Mesiášem. Boží slovo říká, že 3 000 z nich činilo pokání. 3 000 z těch, kteří chtěli Ježíše ukřižovaného, 3 000 z těch, kteří se radovali z toho, že Ježíš skončil na kříži, toho dne, o pár týdnů později Bůh mocně a zázračně znovu zrodil a dal jim milost a nedal jim to, co si zasloužili, když volali jeho krev

59:24na naše hlavy a na hlavy našich synů. Přátelé, tou dobrou zprávou dnešního rána je, že pokď pán Bůh měl dostatečně milosti a dostatečně moci na to, aby zachránil i tyto lidi, má dostatečně moci a dostatečně milosti na to, aby zachránil i vás toho dnešního rána. Pokať přijdete v pokání, pokaď přijdete ve víře k Pánu Ježíši Kristu a poprosíte

59:47ho o odpuštění svých hříků, uvědomíte si s Boží milostí, že jste se proviněli v první řadě ne proti vašemu manželovi, vašim dětem nebo vašemu zaměstnavateli, ale proti svatému Bohu v tom, že jste překročili jeho zákon a vaše svědomí vám den za dnem ukazuje, že překročujete jeho zákon. Bůh vám odpustí. Bůh vás

1:00:06nevyžene ven. Budete moci být jedními z těch 3 000 a 3 milionů a 3 miliard lidí, které pán Bůh již v historii tohoto světa zachránil a dal jim milost a budete moci přejít z jedné strany opony na tu druhou. Ne skrze své skutky, ale skrze to, co pán Ježíš vykonal. Že pán Ježíš svojí zástupnou obětí zrušil tu zeď, která byla mezi námi a svatým Bohem.

1:00:35Jaká škoda by to byla, kdybyste to nevyužili? Jaká škoda by to bylo, kdyby kdyby železná opona byla dole, abyste dále zůstali jako zajatci v té v té špatné zemi a nevyužili byste toho volného přístupu, který máte k Božímu trůnu. Kdybyste nevstoupili tou těmi tou úzkou branou na tu úzkou cestu, kterou pán Ježíš Kristus připravil, jak

1:00:59promárněný život by to byl, jak promarněná šance by to byla. A mojí modlitbou je, aby vám Pán Bůh požehnal i toho dnešního rána i v tomto velikonočním čase, aby proměnil vaše srdce, dal vám dar víry a dal vám dar pokání. A pro všechny z vás, kteří jste v Pánu Ježíši Kristu, aby toho dnešního rána jste se mohli radovat z toho, co

1:01:19pán Ježíš Kristus pro vás, konkrétně pro vás vykonal. Amen.