Daniel 34: Boží soběstřednost je v pořádku (Daniel 9:4-14) 24.10.2025 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Kniha Daniel, bratři a sestry, nám zjevuje Boží charakter. A kdybyste se měli zamyslet a kdybyste mi měli říct, jaká je ta jedna charakteristika Boží, kterou vidíme nejvíc v knize Daniel, co byste řekli, že to je? >> Výborně. Je to Boží svrchovanost. svrchovanost nad každým lidem, králem i nad každou situací. Ale bylo by chyba,
0:35bratři a sestry, se domnívat, že Boží svrchovanost je vše, co nám Daniel ukazuje a zjevuje. Na prvním místě je toho to, že pán vše vede a to je pravda, ale on to vede za nějakým účelem a pro to, jaký je.
1:12A když se ptáme, proč je Boží svrchovanost, tak markantní v knize Daniel, odpověď, kterou nacházíme nejen v tomto našem textu, ale i v celém kontextu Božího slova, je to ústřední téma, které se line celou Biblí a které bych vám dnes rád předložil a zamyslel se s vámi nad ním.
1:46A není to něco, co jsem vymyslel. E, je to něco, co eh jsem studoval a co si myslím, že že je pravda. Ale zkuste zkuste mě chvíli vyslechnout. Proč nás pán Bůh, bratře a sestry, spasil? byl ten cíl, proč poslal Pána Ježíše Krista naše spasení na prvním místě.
2:19Já jsem, když jsem to slyšel poprvé, tak mi to přišlo něco, co jsem předtím neslyšel, ale všechno, co Bůh dělá, od stvoření po spasení, posoud. dělá pro svoji slávu, aby jeho slovo bylo zjeveno a aby jeho sláva byla zjevena. Jinými slovy, dělá to všechno pro své jméno, aby bylo vyvýšeno, aby bylo oslaveno. A to je
2:49ústřední téma celé Bible. A my když procházíme jednotlivé části, tak jsme znovu a znovu konfrontováni tímto vlastně cílem všech věcí. A my si to častokrát neuvědomujeme, že? Protože pán Ježíš přišel a spasil nás a nám se zdá, že to je vlastně o nás, že my jsme tím ústředním tématem té Bible. Ale není tomu tak.
3:24A my to dnes vidíme také v tom našem textu. Musím udělat takové přiznání toho dnešního večera, bratři a sestry, když jsem začal studovat ten náš text, domníval jsem se, že dnes projdeme verše, omlouvám se, 4 až 19. Hrubě jsem se zmýlil. Budu rád, když projdeme aspoň do 14. verše, ale kvůli kontextu budeme číst verše 4 až 19. Budu tedy
3:56číst z knihy Daniel z deváté kapitoly od 4. do 19. verše. Já vás prosím, abyste si otevřeli své Bible k tomuto úseku písma a abyste povstali z úcty k Božímu slovu, pokud můžete. Budu číst z knihy Daniel z deváté kapitoly od 4. do 19. verše toto slovo ve jménu Páně. Tam se píše: "A tak jsem se modlil k Hospodinu svému Bohu. Vyznával jsem a
4:25říkal: "Ach, panovníku, Bože veliký a hrozný, zachovávající smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a zachovávají tvé příkazy. Zřešili jsme, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně, vzbouřili jsme se, odvrátili se od tvých příkazů a nařízení a neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům, velitelům,
4:53našim otcům i ke všemu lidu země. Tobě, panovníku náleží spravedlnost, ale nám zbývá tohoto dne jenom hanba. Judejcům a obyvatelům Jeruzaléma i celému Izraeli blízkým i vzdáleným ve všech zemích, kam jsi je zahnal za jejich věrolomnost, kterou se tobě zpronevěřili. Hospodine, nám náleží jenom hanba našim králům, našim velitelům i našm otcům,
5:25neboť jsme zhřešili proti tobě. Panovníkovi našemu Bohu zůstávají slitování a odpuštění. To proto, že jsme se proti němu zbouřili a neposlouchali jsme Hospodina svého Boha, abychom žili podle jeho zákonů, které nám předkládal prostřednictvím svých služebníků proroků, ale všichni v Izraeli v Izraeli přestoupili tvůj
5:49zákon, odvrátili se a neposlouchali tě. Proto se na nás sesypala prokletí a zlořečení, jak je psáno v zákoně Mojžíše, otroka Božího, nebo jsme vůči tobě zřešili. On naplnil svá slova, jež promluvil proti nám a proti našim správcům, kteří nás spravovali, že na nás uvede veliké zlo. Co se nestalo pod celým nebem, to se stalo v
6:18Jeruzalémě. Takové, jaké je zapsáno v zákoně Mojžíšově, veškeré takové zlo přišlo na nás. A my jsme se nesnažili udobřit Hospodina svého Boha, abychom se odvrátili od svých zvráceností a abychom porozuměli tvé pravdě. Proto Hospodin bděl nad tím zlem a uvedl je na nás. Neboť Hospodin náš Bůh je spravedlivý ve všech svých
6:44činech, jež učinil. Vždyť my jsme ho neposlouchali. A teď, panovníku, Bože náš. Jen si vyvedl svůj lid z egyptské země mocnou rukou a učinil si sméno až do tohoto dne. Zhřešili jsme, ničemněj jsme jednali. Panovníku, pro všechny tvé spravedlivé činy, ke se tvůj hněv i tvé rozlícení odvrátí od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory. Vždyť to
7:13kvůli našim hříchům a zvrácenostem našich Otců Jeruzalém i tvůj lid potupě ode všech okolo nás. Teď ale vyslyš, Bože náš, modlitbu svého otroka i jeho úpělivé prosby a rozjasni svou tvář nad svou spustošenou svatyní pro panovníka. Nakloň, Bože můj, své ucho a slyš. Otevři oči a vis, jak jsme spustošeni my
7:45i město, které se nazývá tvým jménem. Vždyť své úpěnlivé prosby před tebe přednášíme. Ne pro své spravedlivé činy, nýbrž pro tvé mnohé slitování. Ach, panovníku, slyš. Ach, panovníku, odpusť. Ach, panovníku, pozorně naslouchej a jednej. Neotálej kvůli sobě samému, Bože můj. Vždyť tvým jménem se nazývá tvé
8:13město i tvůj lid. Tolik ze čtení Božího slova. Budu se modlit. Náš nebeský Otče a králi, ty, který jsi nás spasil, ne pro naše spravedlivé skutky. Ty, které ji, který jsi nás přivrl k sobě, ne pro naše dobré jednání, ale kvůli svému jménu, kvůli tomu, abychom tě chválili za tvoje milosrdenství, slitování a schovívavost
8:42k nám hříšníkům. Prosíme tě, Pane, za to, abysme na základě privilegia, které máme v tvé smlouvě, rozuměli zodpovědnosti, kterou nám předkládáš, stejně jako jsi ji předložil Izraelcům. A tak ti děkujeme za to, co jsi nám toho dnešního dnechal zapsat, abychom byli poučeni, abychom rozuměli tomu, kým jsi ty a kým bez tebe
9:11bychom byli my. Amen. Amen. Můžete se posadit. My jsme se v prvních třech verších deváté kapitoly, bratře a sestry, dozvěděli, že Daniel studuje písmo, že? A na základě svého studia písma, konkrétně proroka Jeremiáše, pochopil, že Izrael bude v Babyloně 70 let. V jakém roce, bratři a sestry, to Daniel
9:41pochopil? Na základě prvního verše. V prvním roce Daria, syna Achašperošova, z potomstva méckého. Řekněte mi, bratři a sestry, který to byl rok od vyhnanství Izraele a Judy? >> 70. 70. Dáos, který je tady v Danielovi v deváté kapitole.
10:12je perský král Kýros, který pouští Izrael domů. To je ten stejný král. A proto Daniel, když se dozvídá, že 70 let má uplynout od zajetí Izraele, vlastně zjišťuje, že je konec. A my jsme mluvili o tom, bratř a sestry, že jeho automatickou reakcí, jeho jeho první reakcí je tak, jak známe jeho charakter, jít a modlit se ke svému
10:42Bohu. Ale Daniel podle verše 3 nepřichází s píchou ani ani s prosbami v tom smyslu, že by si od Boha něco vyžadoval, protože mu Bůh něco slíbil a tedy to musí splnit. Ale viděli jsme, že přichází pokorně, že přichází s pokáním, ne s jistotou.
11:16A já chci, abychom dnes neminuli jednu důležitou věc. Chci, abysme vnímali to to Danielovo vnímá rozjímání, vyznávání, které máme zapsané v tom našem textu, abychom viděli ještě jedno velice důležité pro nás praktické téma. Řekněte mi, bratři a sestry, co vedlo Daniela k modlitbám. Na základě verše 2.
11:51Já bych řekl, že to bylo rozjímání nad Hospodinovým slovem, studium Hospodinova slova. Ale podívejte se na tu Danielovou modlitbu. Danielova modlitba, bratři a sestry, já si nemůžu pomoct. A líbí se mi, jak to říká jeden teolog. Danielovo rozjímání nad písmem. ve studiu ho vedlo k rozjímání nad písmem v modlitbě.
12:21Protože Daniel to, co dělá, bratři a sestry, je, že ve své modlitbě rozjímá nad písmem a díky tomu hledá, tak jak jsme četli v tom třetím verši Hospodina na základě toho, jak se on zjevil. A tak hlavní myšlenka toho dnešního textu je tato: to kým Bůh je
12:55a to, co nám zjevuje, to všechno dělá pro jeho slávu. Nebo jinak, to, kým Bůh je a všechno, co nám zjevuje, dělá pro svoji slávu. Dělá pro svoji slávu. Pojďme se podívat do toho našeho textu. Kdybychom Danielovu modlitbu, kterou nacházíme v tom čtém až 19. verši chtěli rozdělit, mohli bychom všeobecně říct, že má dvě velké části. Eh, verše 4 až
13:2514, které dáli Pán projdeme dnes, eh, jsou vyznávání a verše 15 až 19 jsou prosby. Pojďme do toho textu. Od verše se dozvídáme, že Daniel hledal Hospodina. A to slovo hledal ukazuje eh na to, že přicházel před Hospodina v pokoře s pokáním, konkrétně v modlitbě
13:56jako obraz jeho závislosti a touze věr touze tomu být věrný Hospodinu. A tak se není čemu divit, bratři a sestry, že když se Daniel konečně dostane k té samotné modlitbě od verše 4, tak první vyznání, které má, je Boží charakter. Podívejte se na to. A tak jsem se modlil k Hospodinu svému Bohu, vyznával jsem a říkal: "Ach,
14:27panovníku, hospodine." A to slovo ach, bratři a sestry, nás má dostat nebo nám má představit to Danielovo rozpoložení. Daniel volá k hospodinu. A co k němu volá? panovníku, vládče. Ty, ty, který, ty, který toto všechno vlastníš, to slovo, bratři a sestry, doslova doslova znamená toho, který kontroluje, toho, který
14:57vládne, toho, který vlastní. Bože veliký a hrozný. A to slovo nebo ta fráze Bože velký a hrozný je použita z knihy Deutronomium ze sedmé kapitoly z 21. verše. Jinými slovy, Daniel tady popisuje hospodina jako toho, který jediný má moc, sílu a majestát se nazývat Bohem.
15:32Ale on je také ten, kdo kdo a tady to nesmíme minout, budí hrůzu. A já jsem se nad tím zamyslel ve svém vlastním životě, bratři a sestry, a přiznám se vám, strach je něco, co častokrát nespojuji s Hospodinem, že nevím, jak vy, ale já se častokrát bojím eh přírodních katastrof
16:05nebo se bojím lidí. válek, vrahů, nebo se bojím duchovních mocností Satana, démonů. Ale když se nad tím zamyslíte, bratři a sestry, tak všechny tyhle tři kategorie, ale my se nebojíme Hospodina, který je stvořil.
16:43Jak to, že když se jak to, že my, kteří následujeme Hospodina, se bojíme víc stvoření než stvořitele. Ale náš text, to první Danielovo vyznání je, že Bůh je veliký a hrozný, hrůzobudící. Je to ten, který to všechno, o čem Daniel bude vyprávět, to všechno, co se bude modlit, naplnil
17:14ve svém slovu. Ale to není všechno, jak je popsán. Je to také Bůh. Všimněte si verše 4, který zachovává smlouvu, který je věrný svému slovu. A nejený je věrný svému slovu, bratři a sestry, ale který je také milosrdný nebo schovívavý.
17:47Je Bůh ale schovívavý a a milostivý vůči všem podle toho textu. není. Verš 4 nám říká, že je schovívavý a milosrdný těm, kdo zachovávají jeho smlouvu a kdo ho milují a zachovávají jeho příkazy. A v tom vidíme, bratři a sestry, veliké privilegium židovského národa.
18:20Hospodin si vybral izraelce jako svůj lid. Hospodin vyvedl Abraháma zaldejsého uru, aby se stal eh základem jeho lidu. A nejen že ho vyvedl, ale také se mu zjevil. A nejen že se zjevil jemu, zjevil se synům, jeho synům a dál a dál a dál. A tak se jim dával poznat. A my jsme četli v knize Exodus, že s nimi uzavírá další smlouvu, kterou
18:51uzavřel s Abrahámem, Izákem i Jákobem a dal jim své zákony Deuteronomium črtá kapitola 7 až devátý verš to popisuje takto. Vždyť jako vždyť jak jiný velký národ má bohy tak blízko
19:22tebe, jako je Hospodin náš Bůh, blízko nám, kdy k němu, kdykoliv k němu voláme? A jaký jiný velký národ má tak spravedlivé ustanovení a nařízení, jako je celý tento zákon, který před nás dnes klade? není žádný jiný národ, který by byl byl tak velký a který, kterému byli bohové
19:54tak blízko, jako byl Bůh e izraelskému lidu. A není žádný jiný velký národ, který by měl tak spravedlivé ustanovení a nařízení jako celý Hospodinův zákon. A pak přichází verš dev. Jenom se měj na pozoru a velmi střeš svou duši, abys nezapomněl ty věci, které viděly tvé oči a aby po všechny dny svého života nevymizely ze tvého
20:23srdce, ale poučuj o nich své syny a své vnuky. Bratři a sestry, to privilegium, které měli, vedlo k zodpovědnosti. vedlo k tomu, že před Hospodinem byli zodpovědní za své chování. A ta zodpovědnost, kterou měli Izraelci, se řídila na základě smlouvy, kterou s Hospodinem měli uzavřenou.
20:56A já se ptám, bratři a sestry, jak je to s námi? Bude Bůh vyžadovat méně ode mě a od tebe, než vyžadoval od Izraelců? Řekněte mi, bratři a sestry, pojďme se nad tím zkusit chvíli zamyslet. Když porovnáváme starou smlouvu, kterou měli Izraelci, která byla založena na jejich poslušnosti
21:28a naši novou smlouvu, která je založená na poslušnosti Pána Ježíše Krista, je naše smlouva nebo jejich smlouva víc milosrdnější vůči nám? Já bych řekl, že naše nová smlouva je víc milosrdnější vůči nám, že? Ale je naše zodpovědnost vůči Hospodinu díky tomu menší a nebo větší? Spousta lidí by řekla, že menší,
21:59protože jejich neposlušnost přímo nekorespunduje s hospodinovým soudem. Ale já bych tvrdil a dovolím si tvrdit, bratři a sestry, že naše zodpovědnost je tím větší. Protože jsme toho víc získali od Hospodina. A tak, když Daniel popisuje hospodina, tak ho popisuje jako toho, který je
22:31hrozný a budící bázeň, ale který je taky milosrdný vůči těm, kteří ho milují a kteří zachovávají jeho slovo. A u nás, bratři a sestry, na základě toho, co jsme dostali, by to mělo být o to větší. To milosredenství, které jsme my dostali, by nás mělo vést k větší zodpovědnosti vůči němu,
23:02protože hospodin se nemění. Pojďme dál. Verš p a už chápete, proč dnes nedojdeme do verše 19. Verš p. Zřešili jsme, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně, zbouřili se, odvrátili se od tvých příkazů a nařízení. Daniel ve verši pět, bratři a sestry, popisuje Boží lid a jeho charakter oproti charakteru, který jsme viděli ve verši 4, který byl
23:29Hospodinův. A Daniel používá pět slov nebo pět důrazů, chcete, aby do našeho srdce vtloukl to vnímání, které je potřeba, abychom měli. Podívejte se na to. Podívejte se do toho verše pět. Co používá za slova. Zřešili jsme, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně, zbouřili jsme se a odvrátili se od tvůj příkazů a nařízení. Řekněte mi, bratři a
24:01sestry, na základě verše 4. Ke komu že je Hospodin milosrdný a schovívavý? No, k opaku lidem z verše pět. to nezměkčuje, bratře a sestry. On neříká, víš co, jako nebyli jsme úplně nejlepší, OK,
24:32ale byli jsme jistotně lepší než Egypťani třeba, ne? Bratřei a sestry, jeho druhým vyznáním je naprosté přivlastnění si hříchu a zodpovědností, které na základě milosrdenství, které dostal Hospodinů Flet, měl on a jeho předci.
25:07A já se chci ptát toho dnešního večera sám sebe i tebe, Zda je hřích a jeho důsledky tak přítomné v našich životech, jako bylo v životech Daniela? A bratři a sestry, z Boží milosti my musíme říct, že ne. Ano, nějaké důsledky hříchů si každý z nás neseme ve svém životě, ale díky Bohu nejsme vehnanství
25:45Ale to není na základě toho, že bysme byli spravedlivější, to je na základě Boží milosti. A tak jsme byli úplně stejní, bratři a sestry, jako Izraelci. Otázka je, jestli si to dokážeme přiznat. Daniel se nachází v situaci, kdy si uvědomuje, že Boží soud nad Izraelem končí.
26:22Ale jeho prvotní reakce, kterou říká bratři a sestry a já chci, abyste to pochopili, je všechno jsme si zasloužili. Všechno, cos udělal, jsme si zasloužili. Řekte mi, bratře a sestry, a teď se ptám na tvrdou otázku. Musí vás Hospodin pustit do nebe? Kdybyste přišli
26:52před Boží soud a on vás poslal do pekla a mně taky, udělal by něco nespravedlivého. Naprosto ne, protože jsme porušili jeho slovo. A my díky Boží milosti můžeme spoléhat na zaslíbení, které máme v oběti a vzkříšení Pána Ježíše Krista.
27:27Ale to není založeno na tom, kým jsme my, ale na tom, kdo je on. Daniel tady nekončí a pokračuje verš 6. A neposlouchali jsme tvé služebníky, proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům, velitelům, našim otcům i ke všemu lidu země. Když zřešili Izraelci, když neposlouchali, když rebelovali, tak Hospodin jim posílá proroky. A Daniel
27:57přiznává, rozumíme tomu, když když hřešíme, Bůh nás vychovává, stejně jako vychovával svůj lid. Posílá někoho, aby nám ukázal, ať už je to jeho duch, ať už je to jeho slovo, ať už je to bratr či sestra, že jsme, že jsme hříšní, že jsme udělali něco špatně. Ale Daniel, bratř a sestry, vyznává,
28:28že neposlouchali, že ty proroky, kteří byli posláni, ignorovali. A my víme z historie, že je neignorovali, bratři a sestry, ale co s nima dělali? >> Zabíjeli je. A to byly by nebylo to nejhorší. Ale co ještě dělali? Ustanovali si proroky, kteří prorokovali v hospodinovém jménu to, co se jim líbilo.
29:05A nebyli to jenom králové, nebyli to jenom ti, kteří je vedli, protože na te by se dobře dalo svést eh zodpovědnost za hříchy, který mi provcházelyi, že? Ale Daniel, bratři a sestry, tady nesvádí vinu. Všimli jste si? On říká: "Všichni, všichni, kteří slyšeli celý ten lid, na tom byl úplně stejně. Všichni je odmítli."
29:41A pak přichází takovej matematický oříšek od verše sedm. Podívejte se mnou do verše sedm. Od verše sedm do verše devět. Tady Daniel ve svém rozjímání nad písmem dává matematickou rovnici
30:11a říká: "Panovník je na jedné straně a tomu náleží, všimněte si těch slov, tomu náleží spravedlnost. On je vlastní, on je spravedlivý." Takže na jedné straně je Bůh, kterému náleží na spravedlnost. A když odečteme spravedlnost, to co je na druhé straně té rovnice, Izrael, tak tomu zbývá hanba, protože porušili
30:42ten Boží zákon, který je spravedlivý. ten vlastní spravedlnost a na druhé to, co zbývá je hanba pro Izrael. A nejen pro ty, kteří jsou v Jeruzalémě, nejen Judejci, ale všichni Izraelci, kteří jsou zahnáni pro svoji věronomnost kamkoliv. Dobře, to bysme
31:13pochopili, že ano. Je je to pochopitelné. Předpokládám, že ano. Pojďme to obrátit. Dejme prvně Izraelce a řekněme jim, že jim něco náleží a na druhé straně bude to, co bude zbývat Hospodinu. OK. A Daniel, bratři a sestry, ve svém rozjímání nad písmem říká, že když dáme Izraelce na první místo, tak co jim náleží? >> Hanba.
31:38A na druhé straně, když dáme hospodina, tak tomu zůstává milosrdenství a slitování. Vidíte to tam bez ohledu na to, jak tu rovnici vezmeš? Izraelci, těm zůstává jenom hanba. A je to panovník Hospodin, bratře a sestry, který je spravedlivý, který je slitovný, který odpouští a který je
32:09schovívavý. A všimněte si toho důvodu. To proto, že jsme se proti tobě vzbouřili. Říká verš 9. A verš 10 pokračuje a neposlouchali jsme Hospodina svého Boha, abychom žili podle jeho zákonů. Zřešili jsme, neposlouchali jsme ten zjevený Boží
32:42zákon. Otočte si se mnou do Deutronomia 24 21 až 27, ale omlouvám se, 29. Deutronomi 29, 21 až až 27. Tam se píše, pak se bude ptát budoucí generace vašich synů, kteří povstanou po vás i cizinec, který přijde ze vzdálené země a uvidí rány této země a její nemoci, které na
33:12ní Hospodin sešle. Kdy celá země bude spálena sýrou a solí, nebude oseta a nebude dávat vzrůst, nebude na ní vcházet ani žádná zeleň. jakoby vyvrácení Sodomy a Gomory, Admy a Sebojimu, které Hospodin vyvrátil svým hněvem a svou zlobou. Ano. Všechny národy se budou ptát, proč tohle Hospodin této zemi provedl?
33:42Nač tento velký planoucí hněv se odpovídat, protože opustili smlouvu Hospodina Boha svých otců, kterou s nimi uzavřel, když je vyvedl z egyptské země. šli a sloužili jiným bohům. Klaněli se jim před bohy, které neznali a které jim nepřidělil. Hospodinův hněv splál proti této zemi a přivedl na n každou kletbu zapsanou v této knize. Hospodin je v hněvu, zlobě a
34:13velkém rozhořčení vyrval z jejich země a uvrhl je do jiné země, jak je tomu dodnes. A přesně to je to, o čem Daniel tady mluví. Hospodin, tomu zůstává spravedlnost, odpuštění a jim jenom hanba, protože přesně tohle udělali. A proč to tady Daniel říká, bratři a sestry, je
34:45velice jednoduché. Víte, národy, které, které ve kterých Izraelci byli, mohli mít a a pravděpodobně na základě i knihy Daniel měli toto smýšlení. Náš Bůh je větší, protože jsme dobyli Izrael. Náš Bůh a Bohové jsou lepší, silnější a mocnější,
35:15protože jsme rozpýlili Izrael do všech národů. To je jejich myšlení. A na základě toho pohrdají nejen Izraelci, ale také Hospodinem samotným a vnímají ho jako nějakého menšího Boha, jako nějakého nějakého slabšího Boha, jako nějakého jako nějakého poraženého Boha. A Daniel, když se tady modlí, bratři a sestry, tak jeho
35:45cílem a tak jak i uvidíme, je, aby ukázal, že všechno tohle, co se děje s Izraelem, to, že je Hospodin rozptýlil, to, že jemu zůstává spravedlnost, to, že jemu zůstává slitování a odpuštění a to, že Izraelcům zbývá jenom hanba, není následek toho, že by hospodin byl slabší. ale je následkem toho, jaký Hospodinův charakter je v jeho slovu.
36:17A my se k tomu za chvíli dostaneme. Podívejte se na verš 11. Ale všichni v Izraeli přestoupili tvůj zákon, odvrátili se a neposlouchali tě všichni. Proto se na nás sesypalo prokletí a zlořečení, jak je napsáně v zákoně Mojžíše, otroka Božího. Kde? No, v Deutronům 29 30 a 31. Proč? Neboť jsme vůči tobě zřešili.
36:47Podívejte se, proč Hospodin zahnal všechny ty Izraelce do všech národů. On naplnil svá slova, jež promluvil proti nám a proti našim správcům, kteří nás spravovali, že na nás uvede velké zlo. A dokonce vnímejte, co se nestalo pod celým nebem. Nikde jinde se tohle nestalo. Nikdo jiný
37:17tohle nezažil. Národ byl roztýlen ne kvůli tomu, že by jeho Bůh byl slabší, ale protože jeho Bůh je velký. Národ byl roztýlet ne kvůli tomu, že jeho Bůh byl méně cenný, ale kvůli tomu, že jeho Bůh je spravedlivý. Národ byl zbaven své země, svého náboženství, své své identity kvůli
37:47tomu, že jeho Bůh je soucitný a slitovný Jaké, řekněte mi, bratři a sestry, jak reagovali Izraelci? Verš 13. A my jsme se nesnažili udobřit Hospodina, svého Boha,
38:19abychom se odvrátili od svých zvráceností, abychom porozuměli tvé pravdě. Bratři a sestry, oni nerozjímali nad Hospodinovým charakterem, nerozjímali nad důvodem, proč je tam zahnal. Nerozjímali nad tím, co by měli udělat, aby to napravili. A verš 14 to zakončuje a říká: „Proto Hospodin bděl
38:59jsem přemýšlel, jak bysme to eh nějakým způsobem mohli připodobnit a člověk, když bdí, tak na něco čeká. Po něčem, po něčem prahne tak moc, že si odříká spánek k tomu, aby aby se naplnilo to, co chce.
39:29Nejznámější asi je, když je když eh je nějaká pohádka v televizi a děti chtějí se na n dívat ráno, tak se probudí a bdí. Takhlenc si drží očička, aby neusnuli, aby se mohli dívat na tu pohádku. To teda bylo ve chvíli, kdy v kdy to bylo v televizi a nebylo to nikde jinde. Nemohli jste si to nahrát. Nebo aspoň tak to bylo, když jsem byl malý.
40:02nad svým zákonem a proto bdí na to, dává si dobrý pozor, aby se naplnilo to zlo, které on zaslíbil a uvedl je na nás. Zdebuoď Hospodin náš Bůh je spravedlivý ve svých činech. Izraelci by si mohli říct, to je nespravedlivé. Mohli by si to říct, bratři a sestry? No, nemohli. Proč ne? No, protože to měli zapsaný v knize Deutronomium.
40:35Oni si nemohli říct, že je to nespravedlivé, protože to byla přímá reakce na jejich vlastní skutky. on je spravedlivý ve svých činech. On je spravedlivý. Mu zůstává. On je na té rovnici spravedlnosti, protože je spravedlivý ve svých činech,
41:06protože nám to řekl předem. Protože stejně jako správný otec dal pravidla toho domu, ve kterém my jsme měli žít a my jsme je nesplnili. A tak nás z toho domu vyhnal. A teď z jeho slitování a milosrdenství nám dal příležitost se vrátit. Ale ale nedal nám příležitost se vrátit, protože jsme byli lepší, ale protože on je spravedlivý,
41:34schovívavý a světovný. A od této chvíle a my to probereme příští týden. Daniel prosíle já mám pro vás, bratře a sestry, domácí úkol. Já moc domácích úkolů nedávám, ale protože příští týden nebudeme betonovat, tak máte čas. Pročtěte si ten verš 15 až 19 a
42:05podškrtněte si všechny výrazy, které se týkají hospodina. tvůj jeho, když když Daniel mluví a uvidíte, o co v těch prosbách vlastně Danielovi jde, protože on se neprosí jenom kvůli tomu, aby prosil, ale má specifický úkol a cíl za všech
42:35tou prosbou, stejně jako za tím vyznáním, které jsme měli dnes. Já jsem doufám eh už předložil několik, ale to, co mě prvního asi oslovilo v mé praxi, je samotné koncept té modlitby. Nevím, bratře a sestry, jak moc vy, ale
43:07já se učím čím dál víc modlit Boží slovo. Už jste někdy otevřeli knihu žalmů? Přistupovali jste k Hospodinu v modlitbě a a modlili jste se ten žalm? Vypadají naše modlitby tak, že vlastně rozjímáme nad Božím slovem tím, že předkládáme Bohu, jaký je a jaký
43:38jsme my a co vlastně je mezi námi. A proč je tomu tak. Druhá pro mě aplikace, kterou jsem si vzal, je, že častokrát zapomínám na bázeň a hrůzu před hospodinem. Jinými slovy, bratře a sestry, zapomínám ne na to privilegium, které mám, ale častokrát na tu zodpovědnost, kterou
44:09před ní mám Další věc je, jestli si uvědomujeme a jestli na základě toho pak i žijeme tu naše ta naší zodpovědnost, že sice my už nestojíme na naší poslušnosti, hlav na poslušnosti Pána Ježíše Krista, ale to nás vede k tomu,
44:41že máme být proměnění Duchem svatým a má nás to vést k hlubokšímu zármutku nad jakýmkoliv přestoupením, protože díky tomu umíral náš pán. A v neposlední řadě a tím budu končit, chci, abychom rozuměli,
45:11že Hospodinova spravedlnost, slitování a odpuštění, stejně jako byly základem toho, proč naplnil smlouvu ve Starém zákoně, budou základem toho, proč naplní smlouvu v novém zákoně. Hospodin se nemění, bratři a sestry. On díky Boží milosti, schovosti, trpělivosti a laskavosti změnil podmínky té smlouvy. A kdyby ne,
45:54Ale on ji změnil a už nám nepočítá naše přestoupení, ale připisuje je svému synu a to by nám mělo trhat srdce. vždycky, když se proti němu prohřešíme. Protože ten, který nás ze své lásky přišel zachránit, je pak ten, kterému plyváme do tváře ve chvíli, kdy žijeme tak, eh, jak chceme. A Hospodin, stejně jako bděl nad trestem
46:24nad Izraelem, bude bdít nad tím, že bude vychovávat nás, pokud jsme jeho děti. A to bude bolet. Ale chci se vrátit ještě a tím skončím k té hlavní myšlence. To kým Bůh je a to, co nám všechno zjevil o sobě. A to, že tí my nad tím můžeme rozjímat ve studiu a že nad tím můžeme rozjímat v modlitbě, bratři a sestry, nás má
46:56nakonec vést k tomu ultimátnímu závěru, proč to všechno dělá. A to, proč to všechno dělá, je jeho vlastní jméno, jeho sláva. A tak, když Bůh mění náš život a proměňuje okolnosti našich životů, vzdávejme mu slávu za to. A kdy si můžeme uvědomit, jak hrůzu budící je, vzdávejme mu slávu.
47:26A když můžeme přistupovat s nadějí a láskou v modlitbě, ne na základě našich skutků, vzdávejme mu slávu, protože on je toho hoden. Amen.