Největší přikázání
Biblické texty v kázání
Leviticus 19Matouš 5Marek 121. Korintským 13Efezským 4
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:07Pokoj vám, bratři a sestry, milí přítomní. Děkujeme za pozvání, děkujeme za to, že jsme mohli přijet. Eh, ještě včera to vypadalo, že přijedeme všichni, ale nejstarší syn Jakub zůstal ze zdravotních důvodů doma. Eh, nemůžu mluvit za manželku nebo za děti, ale věřím, že jsme rádi mezi vámi v jakékoli sestavě. Eh, bratr Petr zmínil eh zmínil text z
0:36Markova evangelia v úvodu k modlitbám. Eh, já bych chtěl, abychom se dnes také zamysleli nad především nad textem z Markova evangelia. Eh, posuneme se kousek dál a nejdřív e se na úvod pomodlím. Pane Bože náš, nebeský Otče, děkujeme ti za tvoji lásku k nám. Děkujeme ti za tu milost, že se můžeme scházet jako církev, pane. Děkujeme ti za to, že
1:03nejsme nějak pronásledováni. Děkujeme ti za to, že může každý z nás mít a číst tvé slovo, pane. Tak tě prosím, aby eh připravil naše srdce, aby si připravil naši mysl. Prosím, aby si připravil mé srdce, Pane. Prosím, aby to slovo, které bude dnes kázáno, aby bylo ke tvojí slávě a nám všem k úžitku. Amen. >> Amen.
1:39Bratři a sestry, možná mi dáte za pravdu, když řeknu, že žijeme v době, e, kdy jsme pod tlakem obrovského množství informací. reklam, příkazů, zákazů a různých manipulací. Média a sociální sítě a vůbec společnost a možná nějaký kolektiv nám velmi rafinovaně nabízí ty nejlepší produkty nebo nám vnucují, co bychom měli dělat.
2:10A člověk ať chce nebo ne, musí čelit jak formě, tak i obsahu vtíravých reklam a pravdivých či nepravdivých informací. A my se na základě těchto informací rozhodujeme. Křesťany nevyjímaje. Ta informační smršť nás vlastně i třeba podvědomě učí, co
2:41máme nebo koho máme milovat. Co je pro nás nejdůležitější? V čem máme nalézat smysl života a a nebo životní jistoty? Tím víc bychom jako křesťané měli být vděčni za Bibli, za Boží slovo. Zvěst v Božím slově v žádné době nepodléhá jakýmkoli trendům nebo
3:11marketingovým praktikám. Boží slovo je stále stejné, neměné a pevné. Kromě jiného Boží slovo říká, že máme milovat Pána Boha a že máme milovat své bližní. Chtěl bych, abychom se tedy společně zamysleli nad několika verši z Markova evangelia. Budeme číst eh z 12. kapitoly
3:42verše 28 až 34. Marek 12 verše 28 až 34. Prosím, kdo můžeme, z úcty Božímu slovu postaňme. Tu přistoupil jeden z učitelů zákona, který je uslyšel, jak se spolu dohadují. Když uviděl, že jim Ježíš dobře odpověděl, zeptal se ho, které přikázání je první ze všech?
4:12Ježíš odpověděl: "První je: "Slyš, Izraeli, Pán náš Bůh, Pán jediný jest." A budeš milovat Pána, svého Boha z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly. Druhé je toto. Budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Není jiné přikázání větší než tato.
4:45I řekl mu ten učitel zákona: „Dobře, učiteli, pravdivěj jsi řekl, že je jediný a není jiného mimo něho a milovat ho z celého srdce, z celého porozumění, z celé síly a milovat bližního jako sebe je větší než všechny celopaly a oběti." Když Ježíš uviděl, že odpověděl uváženě, řekl mu: "Nejsi daleko od Božího království.
5:15a nikdo si ho již neodvažoval zeptat. Děkuji. Můžeme se posadit. V českém studním překladu je tento oddíl nadepsán jako největší přikázání. Podívejme se krátce na to, co předcházelo, na kontext té kapitoly, co předcházelo událostem, které jsme četli v těch verších.
5:45Za Pánem Ježíšem přišli Saruceové. To čteme od 18. verše dál. Přišli za ním, aby ho svými otázkami na něčem nachytali. Saduceové byli v novém zákoně nebo v novozákonní době jakousi elitou. Většinou to byli bohatí a zámožní lidé, kteří zastávali vlivná místa, včetně úřadu hlavních kněží a velekněze. Byla to jakási vládnoucí třída nebo elita.
6:19A tito saduceové nevěřili ve vzkříšení. O tom můžeme číst v 18. verši. Přesto, že pán Ježíš o vzkříšení mluvil, učil a sám také křísil mrtvé, vzpomeňme si například na Jaírovu dceru nebo na Lazara. Ve 31. verši osmé kapitoly Pán Ježíš mluví o své smrti a o svém vzkříšení.
6:49Pán Ježíš tam říká, že syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen od starších, velekněží a učitelů zákona, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých. Tito saduceové znali učení Pána Ježíše, ale přesto tvrdili, že není vzkříšení. Proto přišli za Ježíšem, aby ho zkoušeli, aby vyvolali nějaký vyhrocený
7:17rozhovor nebo hádku. Chtěli mu dát takovou otázku, na kterou by Ježíš neměl argumenty. Chtěli ho nachytat a usvědčit za lži. Zeptali se ho proto ve 12. kapitole od 8 verše. Komu bude patřit nebo čím manželkou bude po vzkříšení ta žena, která měla postupně sedm bratrů za za manžely. Určitě ten text známe.
7:47Čí bude ta žena po vzkříšení? Pán Ježíš jim odpověděl, 24. verš. Nebloudíte právě proto, že neznáte písma ani Boží moc. A potom jim pán potom jim pán Ježíš vysvětluje, že svět po vzkříšení bude jiný. A toto je okamžik, od kterého začíná náš text, od 28. verše. Pán Ježíš se nacházel v chrámě. Bylo to
8:18nějaký čas před jeho zatčením a přicházeli za ním lidé, aby s ním mluvili a mezi nimi také onen učitel zákona. Jeden z těch učitelů, z těch řekněme odborníků na Starý zákon, který slyšel, jak se saruceové dohadují s Pánem Ježíšem o vzkříšení, jeden z těch lidí se rozhodl, že Ježíšovi také položí
8:50otázku. Nevíme jistě, co ho, co toho muže vedlo k tomu, aby se Pána Ježíše zeptal. On slyšel, co pán Ježíš odpověděl saruce, slyšel, jak se spolu dohadují a možná, možná chtěl taky Pána Ježíše na něčem nachytat. A možná chtěl, možná chtěl vědět víc o vzkříšení, nebo se chtěl jen zeptat,
9:21co je v životě nejdůležitější. Zákonník, když uviděl, že jim Ježíš dobře odpověděl, zeptal se ho, které přikázání je první ze všech? Které přikázání je ze všech nejdůležitější? To nebyla lehká otázka, protože Mojžíšů zákon má mnoho příkazů a mnoho zákazů.
9:54Zákonníci k tomu Mojžíševu zákonu přidali mnoho dalších příkazů a a vysvětlivek a vysvětlení a stanovili tak, že se musejí řídit 613 nařízeními v zákoně. Bylo to tehdy 365 zákazů a 248 příkazů. A navíc jedna z oblíbených činností těch
10:24vedoucích zákonníků bylo stanovit, který z těchto příkazů je největší, které přikázání je první ze všech. Pán Ježíš tomu zákazníkovi Pán Ježíš tomu zákonníkovi odpověděl: "První je: "Slyš Izraeli, pán náš Bůh, Pán jediný jest. A budeš milovat Pána svého Boha, z celého svého srdce, z celé
10:56své duše, z celé své mysli a z celé své síly. Druhé je toto. Budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Není jiné přikázání větší. než tato tato odpověď nebyla něco, co by si pán Ježíš právě vymyslel. Pán Ježíš citoval písmo, citoval pátou knihu Mojžíšovu, šestou kapitolu, verše
11:274 až 5. Tam čteme následující slova. Slyš Izraeli, hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Miluj Hospodina, svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. Tyto verše označují někteří zboží nebo ortodoxní Židé dodnes jako veliké vyznání víry
11:59a citují je každé ráno a každý večer. bez jakýchkoliv eh zákonnických úmyslů. Myslím, že by nám nikomu neuškodilo, pokud bychom je také citovali třeba ráno nebo večer, abychom si více nebo častěji připomínali největší přikázání.
12:33Židé označují toto vyznání víry jediným slovem, slovem šéma. Šéma neboli slyš. Pán Ježíš potom citoval ještě Levitikus 19:18. Nemsti se a nehněvej se na syny svého lidu, ale miluj svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin. Dohromady tyto verše z páté Mojžíšovy a z Levitiků
13:06dohromady jsou významově totožné jako verše z 12. kapitoly Marka. Pán Ježíš tedy začal svoji odpověď slovem šéma, neboli slyš. Ta odpověď byla směřována tomu zákonníkovi, ale stejně tak všem přítomným Židům. Oni všichni znali toto šéma,
13:37neboli slyš Izraeli. Tím jim pán Ježíš připomněl, které přikázání je první. Slyš Izraeli, pán náš Bůh, Pán jediný jest. A budeš milovat Pána svého Boha z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli i z celé své síly. To bylo pro Žid velmi významné a důležité slovo, protože Pán Bůh ho dal
14:07jejich otcům a oni si velmi zakládali na tom, že právě oni jsou tím Izraelem, že oni jsou tím Bohem vyvoleným národem. Pán Ježíš tady slovy Mojžíše, slovy písma mluví o lásce, o lásce k Bohu a o lásce k bližnímu. Láska, o které tady Ježíš mluví, není
14:38pouze nějakým citem. Není to nějaká nestálka, která dnes je a za pár dní vyprchá. Je to láska, kterou může v člověku vzbudit. pouze sám pán Bůh tím, že se člověku dá poznat. Člověk, který neuvěřil v Pána Boha a nepoznal jeho lásku, ten není schopen skutečně milovat Pána Boha. A natož
15:11takovou láskou, o které zde mluví Pán Ježíš. Jistě ze svého okolí víme a známe, že někteří lidé říkají, že nějaká vyšší síla existuje, že nahoře určitě něco je, ale to je celé jejich povědomí o Bohu a samozřejmě bez lásky k Pánu Bohu.
15:42Jiní lidé se cítí být v uvozovkách křesťany. Oni věří, že Bůh existuje. Možná se i modlí, když je nejhůř. Je to Bůh podle jejich představ, jakýsi pomocník, ale skutečný Bůh není jejich pánem a oni nejsou jeho dětmi. Oni ho nemůžou milovat, protože ho nepoznali. Pán Bůh pro ně není tím
16:14jediným Bohem. Láska k Pánu Bohu, o které mluví Pán Ježíš ve verších 29 až 30, to není nějaká pomíliivá láska, kterou má člověk podle své nálady. Člověk se zamiluje, nadchne a potom ho to kolikrát přejde. Toto je láska, kterou může milovat pouze znovuzrozený člověk.
16:48A pán Ježíš, aby zdůraznil důležitost a opravdovost takové lásky, lásky k Pánu Bohu, tak říká, že tato láska, tato schopnost milovat, schopnost milovat Pána Boha se týká celého člověka, všech oblastí lidské bytosti. 30. Vě říká:„Budeš milovat Pána svého Boha z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své
17:17síly. Jinými slovy, budeš milovat svého Boha celou svou bytostí." Pán Ježíš tady říká svého Boha, ne nějakého neznámého, neurčitého, cizího nebo vymyšleného, ale svého Boha, svého Pána Boha, Boha, který se ze své lásky k tobě
17:47stal tvým otcem a ty jsi se stal jeho dítětem. Pán Ježíš říká tomu zákonníkovi: "Budeš milovat Pána svého Boha z celého svého srdce, duše, mysli i síly." Neboli pán Ježíš tomu člověku ukazuje skutečnou cestu k Bohu. Vždyť celý ten Mojžíšův zákon se všemi svými dodatky a vylepšeními, celý ten
18:19zákon byl o tom, jak se dostat k Pánu Bohu, jak získat jeho přízeň, jak si zasloužit Boží lásku, příkazy, zákazy a jak čteme celopaly, oběti. Pán Ježíš vysvětluje tomu zákonníkovi, že cesta k Bohu je cestou lásky. Je to láska k Bohu, ale také láska k bližnímu.
18:55Láska k Bohu není o tom, že budeme milovat Pána Boha, ale nenávidit nenávidit jeden druhého. Ve 30. verši je čtyřikrát zopakováno slovo celým, ne polovičkou nebo třetinou, ale z celého svého srdce, duše, mysli a z celé své síly. Pánu Bohu nemůže patřit pouze
19:25pouze naše síla nebo naše duše nebo nějaká část naší bytosti. Můžeme použít určitý obraz té celosti, té plnosti a dokonalosti v tom, že a říká nám to Boží slovo. Pán Bůh tak miloval svět, že poslal svého syna, Pána Ježíše Krista na zem, aby celý svůj pozemský život s láskou sloužil lidem a
19:57ukazoval jim na Boha Otce, aby celé jeho tělo a celá jeho bytost trpěla na kříži a potom byl vzkříšen. A smysl jeho příchodu, jeho utrpení, jeho vzkříšení je v tom, že nám zcela úplně odpustil všechny hříchy a tím zcela o 180°
20:27otočil náš život a tím vším především oslavil Boha Otce. Pokud seš Božím dítětem, tak Pánu Bohu nepatříš jen trochu, pouze někdy, nebo v některé části života. On se skrze celé své spasitelské dílo rozhodl, že tě úplně zcela a dokonale
20:59změní. A ty pro tu svou záchranu nemusíš a ani nemůžeš udělat vůbec nic. Žádné zásluhy, oběti, celopaly. Pou, pouze z Boží milosti jsme se stali Božími dětmi. Znovu jsme se narodili, stali jsme se novými lidmi. A Boží slovo říká, že dokonce dostaneme i nová těla.
21:30Pán Bůh totiž, když se rozhodl, že nás změní, tak to vzal úplně od základu. Vzal to úplně celé. Pán Bůh jako náš stvořitel a náš vykupitel má nárok na 100% naší bytosti. Má nárok na to, abychom ho milovali. z celého svého srdce, duše, z celé své mysli a z celé své
22:01síly. Pán Bůh změnil naše srdce tak, abychom ho milovali. To není nic, co bychom nemohli, i když naše láska zde na zemi nikdy nebude dokonalá. Ale pán Bůh jistě ví, co po nás chce a nabízí nám k tomu návod ve svém slově
22:31a i ve věcech lásky k Pánu Bohu i lásky k lidem nás vede a usvědčuje svým svatým duchem. Pán Ježíš tedy vysvětluje, ukazuje tomu zákonníkovi jedinou správnou cestu, cestu lásky k Bohu i k lidem.
23:01Ve 31. verši říká pan Ježíš. Druhé, tedy druhé přikázání je toto. Budeš milovat svého bližního jako sebe jako sebe samého. Není jiné přikázání větší než tato. Není jiné přikázání větší než tato. Všimněme si toho slůvka tato. To znamená obě dvě přikázání. Křesťan nemůže a ani nechce od sebe oddělovat upřímnou lásku k Pánu Bohu a
23:33lásku k lidem. Nemůžeme a ani to nejde, protože z hlediska Božího slova je to protimluv. Nemůžeme Pána Boha milovat a lidi nenávidět. A jako znovuzení jako znovuzrození křesťané nemůžeme ani opačně. Nemůžeme milovat lidi ve smyslu jako své bližní, kterým chceme sloužit a zároveň nenávidět Pána Boha.
24:10Nemůžeme lidi milovat tou Boží láskou v nás a zároveň žít ve spouře proti Pánu Bohu. Protože pokud nenávidíme Pána Boha, tak mu samozřejmě nepatříme a potom ani nejsme schopni upřímně milovat lidi jako své bližní. Apoštol Jan píše ve svém prvním listu ve čtvrté kapitole od osmého verše. Milovaní, milujme se navzájem, neboť
24:42láska je z Boha. A každý, kdo miluje, se z Boha narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. To je uzavřený kruh. To jsou neoddělitelné věci. Nemůžeme milovat pouze Pána Boha nebo pouze lidi jako své bližní.
25:13Podívejme se na jiné místo v Novém zákoně, kde apoštol Pavel mluví o lásce k bližním. Konkrétně o lásce mezi věřícími v církvi. Je to první Korintským 13. kapitola. Pavel tam mluví o chybějící vzájemné lásce v souvislosti s píchou, s hádkami a s rozdělením ve sboru. Když si přečteme celý ten první list, tak vidíme, že tamní věřící
25:44zneužívali duchovní dary, záviděli duchovní dary druhým. Byla tam závist, nenávist, netrpělivost a dokonce se tam z nějakých důvodů mezi sebou bratři soudili. V první kapitole v druhém verši prvním Korintským čteme, že nebo čteme pro pro koho primárně byl ten list určený. Tam čteme doslovně církvi Boží, která je
26:17v Korintu posvěceným v Kristu Ježíši povolaným svatým. Ve sboru v Korintu měly všechny předpoklady k tomu být dobrými služebníky. Pavel jim říká v první kapitole v sedmém verši, nemáte nedostatek v žádném daru milosti. Oni měli i správnou teologii, protože Pavel jim v 11. kapitole ve druhém verši říká: "Chválím vás, bratři, že ve všem
26:49na mne pamatujete a držíte si mých pokynů, jak jsem vám je předal." Všimněme si, že Pavel je oslovuje bratři nebo povolaní svatí. Možná přesněji oni jako křesťané upadli do dlouhodobého hříchu a nebyli schopni
27:21projevovat lásku k bližnímu. Lásku, kterou jim pán Bůh dal do jejich srdcí. Jaká potom mohla být jejich láska k Pánu Bohu? A Pavel jim v reakci na všechny ty zlé věci ve 13. kapitole vysvětluje, jaké místo má v jejich životech a v jejich sboru láska k bližnímu,
27:52láska k sourozencům v Kristu. Nebudu číst celou tu kapitolu, ale přečetl bych pouze sedm veršů. Apoštol Pavel zde píše: "Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými a lásku bych neměl, jsem jako dunící kov nebo zvučící činel. A kdybych měl proroctví a znal všechna tajemství a měl všechno poznání a kdybych měl veškerou víru, takže bych přemisťoval
28:23hory, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych dal pro nasycení chudých všechen svůj majetek a kdybych vydal své tělo ke spálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, dobrotivá. Láska nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch,
28:53nerozčiluje se, nepočítá zlo, neraduje se z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou. Všechno snáší, všemu věří, ve všefá, všechno vydrží. Pavel říká: "Ikch mluvil andělskými jazyky, což nikdo z lidí nemůže, tak bez lásky je to úplně k ničemu." Pavel zde záměrně záměrně přehání,
29:24nadsazuje ta slova, aby zdůraznil důležitost lásky. I kdybych, řekněme, sloužil tím maximálním způsobem do roztrhání těla, tak bez lásky to nemá význam. I kdybych dokázal cokoliv na světě, kdybych znal všechna tajemství, kdybych vírou přemísťoval hory, kdybych rozdal chudým všechen svůj majetek, ale lásku bych neměl, nic mi to
29:57neprospěje. A na konci té 13. kapitoy Pavel uzavírá svoji řeč o nezbydnosti lásky slovy: "Nní zůstává víra, naděje a láska." tyto tři věci, ale největší z nich je láska. Největší z nich je láska. Křesťané v Korintu potřebovali činit pokání, potřebovali odpuštění, potřebovali znovu najít vzájemnou lásku.
30:31A Pavel jim na konci listu ve 14. verši 16. kapitoly píše: "Všechno, ať se mezi vámi děje v lásce. Všechno ať se mezi vámi děje v lásce." Pán Ježíš říká tomu zákonníkovi ve 12. kapitole Marka, že tou nejdůležitější věcí v životě, tím největším přikázáním
31:01je láska k Pánu Bohu a láska k člověku. A od toho se odvíjí všechno ostatní. Od lásky k Pánu Bohu a lásky k lidem se odvíjí celý náš život. Pokud milujeme Pána Boha z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své síly a z celé své mysli, tak toužíme žít
31:31podle jeho vůležíme mu sloužit. Pokud milujeme věřící kolem sebe, tak tím budujeme církev Pána Ježíše Krista. Pokud milujeme nevěřící lidi, tak nás to vede k tomu, nebo mělo by nás to vést k tomu, abychom jim sloužili evangeliem a tím naplňujeme poslání církve.
32:04Boží slovo nám přeci říká, že máme být solí země, že máme být světlem národům, že máme získávat učedníky a tak dále. Boží láska v nás zahrnuje mnoho dalších dobrých věcí, díky kterým můžeme skutečně žít jako Boží děti a naše životy se stávají tím pravým svědectvím o Kristu.
32:34I o těch dobrých věcech čteme v té 13. kapitole Korintským. Pouze díky Boží lásce můžeme být trpěliví, dobrotiví, nezávidíme, nejednáme nečestně, nehledáme svůj prospěch, nerozčilujeme se, nepočítáme zlo, neradujeme se z nepravosti, ale radujeme se spolu s pravdou a všechno snášíme.
33:04To je někdy těžké, že? Ale tím vším, o čem tam Pavel mluví, tím vším, co by mělo být projevem naší lásky, tak v tom všem se projevuje naše láska k Pánu Bohu i lidem. Jonathan Swift, anglický spisovatel, básník a kněz, okomentoval 13. kapitolu
33:34první korintským slovy cituji: "V životě křesťana je hlavním důkazem duchovní dospělosti láska k Pánu Bohu a láska k Božímu lidu a stejně tak i ke ztraceným lidem. Výstižně lze říci, že láska je oběhový systém v Kristově těle." Konec citace.
34:07Stejně jako Pán Ježíš přišel na zem z lásky k nám, tak my máme přicházet k lidem z lásky k nim. Máme je milovat i jako své nepřátelé. Pán Ježíš říká v Matoušovi v páté kapitole, verš 44. Milujte své nepřátele. Žehnejte těm, kdo vás proklínají. Dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás
34:35urážejí a pronásledují, abyste byli syny svého Otce, který je v nebesích. Takové syny chce mít náš nebeský otec. Samozřejmě i dcery, těch se to týká úplně stejně. Pán Bůh chce syny a dcery milující nejen Pána Boha, ale milující i lidi kolem sebe.
35:11Pokud jsme spasenými lidmi, tak víme, že Boží láska k člověků, Boží láska k nám je láska bezpodmínečná. Pán Bůh nám neříká, abychom se nejdřív trochu polepšili, abychom si něco odpracovali nebo něco zaplatili a teprve potom nás vykoupí z hříchu. My musíme pouze uvěřit v Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele a tím nás pán Bůh přijímá za své děti.
35:41Marek píše v 16. kapitole v 16. verši: "Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen. To je Boží láska k nám. Ale s naší láskou k bližním to bývá o dost horší. Naše láska k lidem bývá často netrpělivá, možná sobecká a někdy si dává podmínky.
36:11Když uděláš to nebo ono, tak tě budu milovat. Ale pokud uděláš tohle, tak už tě nikdy nechci vidět. Takovou lásku měli farizeové a zákonníci. Nejprve dodržuj ty stovky příkazů a zákazů a vědá, když něco nedodržíš. Polepši se a teprv potom můžeš být jeden z nás. Teprv potom tě můžeme milovat.
36:47Možná někdy vidíme něco podobného i v dnešní církvi směrem ven, směrem k nevěřícím ve světě. Možná máme tendenci chtít lidi sami napravovat. Nejdřív se třeba usmíř se sousedem, kterého nenávidíš. Nejdřív přestaň dělat to nebo ono. Nejdřív přestaň pít a až potom můžeš mezi nás. Nejdřív se slušně oblékni a až potom
37:12můžeš do sboru. Ale Boží slovo říká, že člověk potřebuje přijít před Pána takový, jaký je v celé své bídě, v celé své nahotě. Potřebuje slyšet evangelium, aby ho Bůh mohl zachránit. Nejprve potřebuje uvěřit v Pána Ježíše Krista, aby poté mohl milovat Pána Boha. i lidi, i když teď znova, i když teď zrovna
37:45eh dělá to nebo ono nebo má pochybné přátelé. My jako křesťané máme někdy tendenci podmínečně milovat nejen lidi ze světa, ale i lidi v církvi. Pokud mám nějaký spor s bratrem či se sestrou.
38:18Pokud je pokud je mezi námi něco těžkého, kdy každý z nás je přesvědčen, že vinen nejsem já, ale ten druhý, tak já za ním nepůjdu první. Já přeci za nic nemůžu. Ale až on mi odpustí, až on přijde za mnou, tak já ho budu milovat. To je moje podmínka. To je moje láska k němu. Apoštol Pavel říká v Efezkým čtvrtá kapitola, verš 32. Buďte k sobě navzájem
38:51laskaví, milosrdní a odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. Odpouštějte si navzájem, protože kde není mezi bratry a sestrami odpuštění, tam přeci nemůže být ani bratrská láska. Tam nemůže milovat jeden druhého jako sebe samého.
39:23Když zákonník slyšel, co mu Ježíš odpověděl, tak nereagoval nějakým suchým, e, nezúčastněným souhlasem. neřekl pouhé jo nebo ano. Ale ten muž jako odpověď zopakoval to, co řekl Ježíš. 32. verš. Dobře. Ekumenický překlad píše správně. Správně, učiteli. Právně jsi řekl,
39:53pravdivě jsi řekl, že je jediný, tedy Bůh, že je jediný a není jiného mimo něho. A milovat ho z celého srdce, z celého porozumění, z celé síly a milovat bližního jako sebe je větší než všechny celopaly a oběti. Ten zákonník si uvědomil, že pán Bůh ho zná naprosto dokonale. Zná jeho srdce, zná jeho myšlení,
40:26jeho motivy a celý jeho život. Zákonník pochopil, co mu pán Ježíš říká. Pochopil, že není důležité, co děláš na venek. Samozřejmě křesťané se poznají po ovoci. Na to nesmíme zapomínat. Ale nemusí být vždy důležité, jak vypadá to, co děláš. Na Venek nemusí být důležité,
40:57co všechno obětuješ. Na Venek není důležité, jak dlouho se modlíš veřejně, protože tohle všechno můžeš dělat povrchně a pouze na obdiv. Tohle všechno se nechá dobře zahrát, ale tvůj vnitřní postoj nemůžeš před Pánem Bohem ani schrýt, ani nějak zamaskovat. Před Pánem Bohem nemá smysl něco hrát.
41:30Pánu Bohu je naprosto jasné, komu patří tvé srdce a tvůj život. Pán Bůh zná naše životy lépe než my sami sebe. Zná nás, když se modlíme, když sloužíme i když se hněváme na svého bližního. Zná nás, když nějakým způsobem sloužíme Pánu Bohu, ať je to cokoliv, hudba, zpěv.
42:18tak pán Bůh vidí, jestli to dělám v rámci nějaké povinnosti, aby mě lidi viděli a možná chválili, nebo jestli ty věci děláme proto, že opravdu z celého svého srdce, z celé své mysli, z celé své duše a z celé své síly Milujeme Pána Boha i lidi kolem. Pán Bůh vidí i věci, které jsou skryty hluboko v našich životech. Pán Bůh vidí naše skryté
42:49myšlenky. Zná úplně všechno, co jsme kdy udělali nebo řekli tajně. A to pro nás může být možná někdy dost děsivé, že pán Bůh u nás ví opravdu všechno, ale zároveň je to nesmírně povzbuzující, protože Pán Bůh nejen že naše hříchy vidí a zná je, ale on nám naše hříchy z lásky k nám také odpouští.
43:24Proto se potřebujeme modlit, abychom Pánu Bohu vyznávali své hříchy a abychom prosili o odpuštění. A potřebujeme znát Boží slovo, abychom se učili více milovat Pána Boha i lidi. Potřebujeme činit pokání neboli měnit naše myšlení. Potřebujeme růst v lásce k Pánu Bohu, abychom se mu více přibližovali.
43:56Potřebujeme studovat Boží slovo, abychom se stále krůček za krůčkem přibližovali tomu Božímu standardu lásky, abychom se učili milovat Pána Boha z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli i síly. A stejně tak, abychom milovali své bližní jako sebe sama. V našich pozemských životech, v našich hříšných tělech nedocielíme stavu, kdy
44:27budeme naprosto plni té dokonalé lásky k Pánu Bohu i k lidem. Nikdy po dobu našeho života, než si pro nás pán přijde, nikdy nebudeme moci pravdivě říct, že máme hotovo, že víc lásky k Pánu Bohu ani k lidem už nejde. Dokud jsme na této zemi, dokud jdeme za Pánem v našich hříšních tělech, tak
44:58potřebujeme každý den Boží milost. Potřebujeme, aby nás, aby nás Duch svatý usvědčoval a aby nám připomínal ta slova největšího přikázání. Na konci toho textu z Marka čteme: "Když Ježíš uviděl, že odpověděl uváženě, řekl mu:"Nejsi daleko od Božího království."
45:30Ten člověk, který možná původně přišel za Pánem Ježíšem úplně s jiným záměrem, uznal, že mu Pán Ježíš odpověděl pravdivě. Zákonník přestal obhajovat své zákonické názory. Začal svou víru zkoumat tím, co Pán Ježíš řekl. Budeš milovat a tak dále. A pán Ježíš, protože je plně Bohem, tak viděl do jeho srdce. Proto mu řekl:
45:59"Nejsi daleko od Božího království." Na závěr bych chtěl přečíst citát amerického presbiteriánského duchovního a spisovatele Alberta Barnce. Tedy pravděpodobně to řekl to řekl on. Albert Bz žil na přelomu 18. a 19. století a tento náš ordíl z Marka okomentoval slovy: "Prosím, poslouchejme
46:31pozorně." Cituji: "Milovat Boha a člověka, to v sobě zahrnuje celé náboženství. To bylo cílem Mojžíše, proroků, Spasitele i apoštolů. Měli bychom často přemýšlet o slovech: "Miluj svého bližního jako sebe samého." Měli bychom se zamýšlet, nakolik milujeme sami sebe, kolik naší činnosti se soustředí na péči a pohodlí nás
47:02samých. Pak bychom si měli představit, jaké by to bylo, kdybychom takovou láskou zahrnuli své bližní a potom bychom to měli činit. Takové chování není přirozené. Je to něco nadpřirozeného. Dokážou to pouze ti, kdo se znovu narodili. A to pouze tak, že dovolí Kristu, aby
47:35tak jednal skrze ně. Konec citátu. Bratři a sestry, milí přátelé, pokládejme si každý sám sobě, obzvlášť já sobě, otázku, co je pro nás to nejdůležitější. Přemýšlejme každý den, čím vším se necháváme ovlivňovat, komu opravdu patří celé naše srdce, naše
48:07duše, naše mysl a celá naše síla. Přemýšlejme, jestli opravdu milujeme své bližní jako sebe samého a jak potom vypadá tato láska v našich každodenních životech. Přeji vám i sobě, aby nám pán Bůh byl milostiv, aby pán Bůh v našich srdcích nalézal
48:38lásku k němu i lásku bližným. Amen.