23.2.2020 - Miloš Šolc - Přímluva za neplodný fíkovník
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:09Takže otevříme své Bible v evangeliu Lukáše ve 13. kapitole. Lukáš 13, čteme 6. až 9. verš. Lukáš 13, 6. až 9. Tak povstaňme ke svům božímu.
0:40pověděl pak toto podobenství, totiž pán Ježíš. Člověk jeden měl strom fíkový, štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalézal.
1:10řekl vinaři, aj po tři léta přicházím, hledajé ovoce na tom fíku, ale nenalézám. Vytniš jej, proč i tu zemi darmo kazí? On pak odpověděv řekl jemu, pane, ponechejš ho i tohoto léta, až jej okopám a ohnojím.
1:40Zdali by nesl ovoce, pak kdyť neponese, potom vytneš jej. Budeme se modlit. Pane poše, otčenáš, chceme možná jen mnozí, ale ne všichni vyznávat, že to je slovo je dobré, ať je radostné, potěšující, povzbuzující nebo napomínající.
2:19dokonce trestající. Tak děkujeme za toto podobenství, ve kterém se máme všichni najít očí najemnou. Prosím o zmocnění tým duchem a o dobrou hůli všech zde přítomných slyšet můj hlas. V jménu Pána Ježíše Kristu. Amen. Tak se posaďme. Tak vám prozradím, že někdy na procházkách přírodou se zastavím a zahledím se na taksi významný strom, který zaujme pozornost člověka a prostě se zálibou se na něj dívám.
3:19Ještě někdo se rád podívá na stromy? Ale no to je výborný, takže nejsem výjimka. Já se dokonce rád podívám na stromy i v zimě, když jsou bez listí. Obdivuju krásnou stavbu těch větví. No to je úžasné. Samozřejmě jsou stromy, které radši mineme, hlavně takové ovocné, o které se vůbec nepečuje. Tak máme v sousedství takový strom. Je nám toho hrozně líto.
4:05To dnešní podobenství hovoří o stromu. Fíkovník to je velice zvláštní strom. Je vám zvláštní, že v tom olivovém háji na úpatí Olivecké hory jsou fíky, fíkovníky, o kterých průvod se prohlásil, že se lze domnívat,
4:37že jsou z doby pána Ježíše Krista. To je skutečně. Co zajímavého jsem vyčetl, že vlastně fíkovník má v podstatě čtverou úrodu. Fíkovník začíná rašit někdy začátkem března obvykle a spolu s listy také rostou fíky, které mají velikost zhruba třešně, ale ty v zápětí opadají, ne všechny.
5:26Ty, co neopadají, tak ty dorůstají v létě, takže jsme mohli hovořit nejdříve o té úrodě prvních fíků, pak ty druhé, ty dorůstají a to jsou ty fíky, které my známe, výborné chutě, sladké. Ale pak přichází další fáze, to jsou letní fíky, ale potom ještě po zimě, před tím rašením fíkovníků, se najdou zimní fíky.
6:18Doto se není co divit, když Pánešiš někdy v Dubnu přišel v fíkovníku, kde již byly vyrašené listy, že když nenašel ty plody, které už tam nutně měly být, tak tomu fíku zlořečil. Žíkovník. A my se v tomto podobenství ale opravdu všichni můžeme najít. Tak předně se jedná o neúrodný strom.
7:02Někteří evangelisté, to znamená kazatele, kteří zvou lidi k pokáně a k pánu Ježíši, užívají toto podobenství ve smyslu, že bez Pána Ježíše je člověk neužitečný. Může mít jakýkoliv věhlas, společenské uznání. Pán Bůh má docela jiná měřítka.
7:46Když se zahledíte do známého žalmu čtrnáctého, kde je ono významné, říká blázen v srdci svém, není Boha. Tak tam čteme, to je první verž, který jsem nyní zmínil. Všichni se odvrátili. Napořád neužiteční učinění jsou. Není kdo by činil dobré není. Ani jednoho. Napořád neužiteční jsou.
8:35křesťan by nikdy neměl jaksi dopadnout do pocitu méněcenosti, protože křesťan v pravdě je člověk, který žije z pána Ježíše Krista a který nutně nese jako ta zdravá ratolest ovoce, ratolest vinného kmene.
9:15a tedy neužitečný strom, čteme, že to je efeským dvě, i vás obživil mrtvé ve vinách a hříších. Veškerá učitečnost ta začíná tím, jestli se někdo probudil k životu, jinak mrtvý ve vinách a hříších.
10:03a co říká Páne Ježíš ve stejném evangeliu Lukáš 17, 10, co říká svým následovníkům. Učiníte-li vše, co přikazují vám, rcete, neužiteční jsme. Učinili jsme pouze to, co jsme měli učinit. Ta užitečnost, ta je, v případě křesťanů, dána pánem Ježíšem Kristem. Nějaké sebepodceňování, když jsme zahleděni na pána Ježíše Krista, tak se vlastně jím chlubíme.
10:57Ale běda, kdybychom se chlubili sami sebou, protože by byla v ní več ta sláva, která patří jenom jednomu. A to je pánu Ježíši Kristu. Tak tedy evangelisté mohou kázat na toto podobenství, ale to nejdůslednější exegeticky za toto podobenství hovoří o Izraeli.
11:31Pán Ježíš přišel, aby sloušil izraelskému domu především. A když nalistujeme Izajáše proroka, tak tam, to je pátá kapitola,
12:01sedmý, osmý verš, čteme toto. Ne, já budu číst od prvního verša. Zpívat již budu, milému svému, píseň milého svého o vinici jeho. Vinici má, milý můj, na vrchu úrodném, kterouž ohraděla kamení z ní,
12:44vybral a vysadili vinným kmenem, výborným a ustavěl věži, uprostřední, také i pres udělal v ní a očekával, aby nesla hrozny, ale vydala planérí. Přeskočím a nepřeskočím. Nyní tedy obyvatele jeruzalemští a muži učtí, suďte medle mezi mnou a vinícímou, což ještě činěno býtím mělo vinící mé, ještě bych ji neučinil, proč když jsem očekával, aby nesla hrozny, plodila plané víno.
13:37a protož oznámím vám, co já učím vníci se. Odejmu plot její a přijde na spuštění, rozbořím hradbu její a přijde na pošlapání. Zapustím ji, nebude řezána ani kopána, i vzroste na ní bodláčí a trní oblakům také zapovím, aby nevydávali více na ní deště.
14:14Slovo o Izraeli a my jsme četli. O vinici. Člověk jeden měl strom fíkový, štípený na vinici své. Takové fíky na vinici, ty se měly dobře, když to řekneme, tak to jednoduše.
14:56a očekávalo se, že budou úrodné. Protože jsme na biblických hodinách vtašeni do knih malých proroků, tak tam ze Zachariáše proroka přečtu slova, která hovoří o nevěře Izraele.
15:35Tak tedy Zachariáš 8, 2 až 5. Tak to praví hospodin zástupu. Horlil jsem pro Sion. Hora Sion, součást Jeruzalema. Horlením velikým, nýbrž rozhyněváním velikým, horlil jsem pro něj. Tak to praví hospodin.
16:12Navrátil jsem se k Sionu a vidím uprostřed Jerusaléma, aby sloul Jerusalém městem věrným a hora hospodina, zástupu horou svatosti, tak to praví hospodin zástupu. Ještě sedati budou starci i baby na ulicích jeruzalemských, mají každý z nich hůl v ruce své pro sešlost děků.
16:49Kudy se také města plné budou pacholat a děvčat, hrajících na ulicích jeho, jedinečné slovo o božím záměru s Izraelem dodáváme v tisíciletném království. Protože ten planý fíkovník z tohoto podobenství, ale najednou rozkvete a v podstatě všichni bibličtí znalci najednou poukřáli, když byl založen stát Izrael.
17:33Protože je to jako ten upučící fíkovník, kdy spolu s lisím přichází na předzvěst úrody v tom ovoci. Neúrodný vík, Izrael, čeká ho ale jednou slavná budoucnost, protože všechen Izrael bude spasen.
18:04Nám se tají dech, když ve víře přijímáme tato slova. Jsme u velice zvláštního bodu toho dnešního kázání, protože tam, kde není víra, tam je neužitečnost a většina Izraele žije v současnosti v neužitečnosti, v nevěře.
18:49a tak je to velice vážné slovo do našich řad, protože to, co se děje v Izraeli, neznamená, že by se něco obdobného nemohlo také objevovat v církvi, nebo takzvané církvi.
19:19Protože jde o to, aby všechno, co je konáno, bylo konáno ve výře. Poslechneme si jednu ilustraci, kterou předešlu tím, že netopočátku počínají Janem Krtitelem a pokračil Pánem Ježíšem,
19:55zaznívá výzva pokání čiňte, nebo se přiblíšilo království boží. Jistý předseda staršovstva hovořil s kandidátem na kazatelské místo ve svém zboru a pokázání úhů říká, víte, ale já nemám moc rád, když kazatel oslovuje přítomné slovem hříšníci.
20:34Takazatel zpozorněl a říká, no tak jste křesťan? No to jsem. Věříte, že pán Ježí za vás zemřel? Věřím. Ale pán Ježí zemřel za říšné. Já jsem ale žil vždycky slušný život, spořádaný život.
21:04To se může objevit v církvi, takovýto postoj. Mnozí žijí spořádaný život. Dokonce mají i pozici takového církevního činovníka. Neúrodný fík, a je zde zvláštní slovo, vytnout, protože kazí zemi.
21:46a to pokorné posluchače vede k neobyčejné vdělosti, kež bych to nebyl nikdy já, který kazí zemi. A jsme u toho dalšího, u té přímluvy zahradníka, ale to je úžasné poselství.
22:24řekněme si to takto. Kde bychom byli, kdyby se Pán Ježíš za nás nepřimluval? Jste si tak sebejistí, že zapomínáte na přímluvi Pána Ježíše? Tak se probuďme. Ta velekněžská modlitba, ta nám to připomíná. Co tam čteme? Já za ně prosím, ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, nebo tvoji jsou.
23:10V těch modlitbách po kázání by se toto mělo ozývat a z úst všech nás, že Pán Ježíš za nás prosí, prosil za Petra, aby nezhinula jeho víra. Petr, tak jako kdokoliv z nás, může proto sebevědomí najednou až třikrát zavřít Pána Ježíše.
23:50Ještě jste nikdy nikdo nezavřel Pána Ježíše? Pán Ježíš za nás prosí. A my tam čteme i ve čtrnáctém a sednáctém verši, Jan sednáct. Já jsem jim dal slovo Tvé a svět jich nenáviděl. Ta péče Pána Ježíše spočívá v tom, že se nám dostalo jeho slovo. Nebude nikdy dost důrazu na vztah k božímu slovu.
24:40a v sednáctém verši posvětíš jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest, jak bychom se mohli obejít bez slova, jak bychom ho mohli odkládat, Vždych jsme se znovu zrodili skrze živé slovo Boží. A slovo Boží to je naše životní strava, orientace a všechno, co na to navazuje.
25:27o cože se Satan tak snaží, v tom podobenství o rozsévači, některá slova padla na udupanou zem, přiletěli ptáci, sezovali je a písmo výsobně říká, že Satan výjímá slovo. O to jde satanovi. Jseš někdy dezorientován, co se s tebou děje, co se děje ve sboru, co se děje samozřejmě ve společnosti, tak k božímu slovu. Boží slovo je božím nástrojem. Chvála Pánu Bohu, že máme sbor, že můžeme chodit i tímto způsobem k božímu slovu, ale běda, jestli je to jenom.
26:22v neděli dopoledne. To teda. Kam se chceme dostat? Jen si přečteme. Žán 119, to je půl hodina čtení, aspoň hádám. Ale kolikrát tam je odkaz k božímu slovu, které je tam prezentováno v nejrůznějších obrazech, je tam i o děsu.
26:53když někdo hřeší, když někdo nedbá na boží slovo. Boží slovo je božím nástrojem. To je slavné. Kdo znáte první verš Zímanům 12.1? To je jeden z nejznámějších veršů písma. Tak nikdo?
27:27Protož prosím vás, bratři, skrze milostrdenství boží, abyste vydávali těla svá fobět živou, svatou bohu, libou, rozumnou službu svou. Protož prosím vás, bratři, to je řecké slovo parakalein a já vám přečtu, jak se to slovo dá překládat. Tak je to, vyskytuje se 108krát řecké konkordanci. Znamená prosit, tak to je v souladu s tímto překladem, ale znamená taky zvát, vyzývat, domlouvat, napomínat, povzbuzovat, těšit.
28:22Toto všechno je za božím okopáváním onoho fíku a ohnojováním. Možná to slovo nezaznělo řadu let z této kazatelny, ale my se mu nebudeme vyhýbat, protože je jedinečně ilustrativý. za tím božším okopáváním neúrodného fíku. Je tedy prozba. Protož prosím vás, bratři, je to zvaní, vyzývání, domlouvání, napomínání, povzbuzování, těšení.
29:18Je zvláštní zmínka o Epafrovi. Tušíte někdo, na co chci poukázat? Epafra usilovně pracoval na modlitbách za koloské. Vlastně napodoboval pána Ježíše. nedocenujeme možná význam modliteb, usilovná práce.
29:49Slyšel jsem jednoho významného kazatele, který říká, miluji rozjímání nad slovem božím, už byl důchodce, ale mám výčitky svědomí, že jsem se nedostatečně modlíval. Míte, satanovi jde o to, abychom se příliš nemodlili. Pán Ježíš se modlíval horlivě. Epafraz horlivě pracoval na modlitbách za koloské modlitba. Poukazovali jsme si na pána Ježíše, co všechno dělám skrze své slovo, abychom nesli úrodu.
30:44a teďka si položme otázku, zda vůbec někdy my vstupujeme do té role zahradníka. Jsme zahradníci a teď se dotknu jedné věci, která se v našem zboru přemýlá a to je otázka předzvědění,
31:21Předurčení, Povolání, Ospravedlnění, Koupej. Ptám se, seš povolán? Písmo říká, je mnoho povolání, ale málo vyvolených. Všichni zde pod kazatelnou jsme povolaní. Všichni. Přesto málo vyvolených.
32:06Čím to? Protože ne všichni. Nesou ovoce pokání. Se vrátíme zpátky k onomu předserovi staršosti. Vždycky jsem žil z pořádání života. povolaní, jistě, ale vyvolení po ovocích, jejich poznáte, je vyvolení pro život k slávě Boží.
32:54Že by si na tom vyvolení mohl někdo zakládat, když učníte všechno, co jsem koli přikázal, vám rcete, sluševníci neužiteční jsme. Udělali jsme jenom to, co jsme byli povinni udělat. A když nás Slovo Boží pracuje, Duch Svatý, to je líbé nejenom pro naše uši, ale pro naše srdce, pro celou naši osobnost, že jsme vyvolení.
33:34To je nějaká zásluha, že neseme ovoce pokání, temělost, jakou můžeme mít vůbec my, říšníci o spravedlnění, zásluhu na tom božím skutku. Dívíte se Pavlovi, kdy říká, že je největší z říšníků. Nedíjme se, protože my se s ním dohadujeme, že my jsme na tom hůř, než býval on.
34:15On horlil, On si myslel, že naplňuje Boží vůli. My, mrtví ve vinách a říši, hledali jsme svoji slávu, co si myslíte, svůj prospěch. Ale Pán Bůh nás přivedl pod kazatelnu, byli jsme povoláni a Boží duch způsobil, že jsme jeho. A my žasneme, že jsme právě my, těmi vyvolenými. A kdo ne, pokáni číňte, neboť se přiblíšilo Boží království.
35:03Úžasná věc. Boží vyvoleň. Zahradník se přimlouval a tak nejspíš v našem středu stojí za přímluvy Pána Ježíše a měli bychom to vnímat. nás pán Ježíš okopává, pohnojuje svým slovem. A jsou kolem nás ti, kteří toto potřebují možná právě od nás.
35:47Tím nástrojem je slovo. Ale to znamená znát slovo a zaměstnávat se tím druhým, abychom porozuměli, jaké to má být prorocké slovo, aby ten, který nenese ovoce, aby ho začal nést, protože je zde zahradník, který umožňuje všechno, který je, dokonce vinným kmenem, pravým.
36:22A tak si poslechněme ještě jednu ilustraci. Za kazatelem přijde posluchařka a říká, tak pane kazateli, v té mojí lavici sedí jedna, která mě provokuje tím, Jak reaguje na ta vaše kázání? Víte, taková přecitlivělost tami nesedí. Kazatelí říká, ta mladá žena tažila tak hrozný život, že se tomu nelze divit.
37:14jak někdy v tichém pláči naslouchá evangeliu. Vy tomu nerozumíte? Ne. Vždycky jsem, a už jeme stejná slova, žila tak spořádaně, že tomuhle nerozumím. Takazatel pohotově dodal, tak jděte za ní, aby vám ona mohla posloušit.
37:53Já jsem si uvědomil, že hned tak jsem nezažil moc pláče v našich kruzích, nejenom zde. Jak je to možné? No protože si nenáležitě uvědomujeme vlastní řích a velikost oběti Pána Ježíše Krista.
38:23To stálo oběť na kříž, aby nám bylo pomoženo. A tak to bývá pravidlem, že ti, kteří světačili na nejvyšší míru, tak pak se stávají tím nejhodlivější. Ale i křesťané mohou žít sebeklamu. Před 50 lety jsem byl kvůli průduškám v lázních, v štrbské pleso.
39:03a tam jsem se nějak tak dostal do jednoho hloučku pacientů a jeden, když vám řeknu, lev salónů, říká se to někdy? Ano, tak dobře, tak se ta doba tak hrozně nemění. Pražský právní, čtyřicátní. No ten se chlubil svými zálety, snad stačí napovědět zálety. Do takové míry, že jsem se ozval, říkám, tak tohle já poslouchat nemůžu.
39:49Já jsem křesťaní. Víte, co jsem slyšel z jeho úst? Já jsem taky věřící. A jak už se tomu věnuje náležitě, víra ve skutku je mrtvá.
40:20Jakmile ve vás ve mně nepracuje Boží duch, všechno marné, jak byste chtěli svými životy oslavovat, milujícího spasitel, není možné, kde svý zvuk modlit vám, těch předmětů zaznělo opravdu hodně, zkusme se modlit poněkud kratšej. A možná někdo z těch nově obrácených řekne poprvé slova Pane Ježíši, děkuji, že jsi za mne hříšnou položil svůj život.
41:10Protože Pane Ježíš říká, kdokoliv nevyzná před lidmi, vyznám i já jej před Otcem svým, i anděli nebeskými. Je to úžasné, když jsme zakusili Boží milost, že za ní můžeme veřejně poděkovat. Je to všechno, je to všechno Boží milost. a když někdo řekne, pane Ježíši, děkuji, že patříme si povolané, vyvolené, když tím oslavujeme pána Ježíše, předzvěděné, předurčené.
42:05No to je, to je kolosální věc, zkušenost. Pán Bůh je tak mocný, když má sečtené vlastně na naší jelavě, jak by o nás nevěděl před ustanovením světa, tak čteme Biblii, ale jak to prožíváme? Tak proto jsme byli tady, abychom si to připomněli, abychom se dobře učili písmu, které je božním nástrojem k tomu, abychom nesli ovoce a abychom mohli také druhým ve smyslu toho okopávání a toho pohnojování sloušit. Církev to velice potřebuje.
42:57Ale znamená to, že druhé budeme poučovat, napomínat, prosit Božím duchu ve veliké pokoře. Povstaňme a prosím o kratší modlitby, které já ukončím pak závěrečnou. Modleme se.