2. List Petrův 2,14-16
Biblické texty v kázání
2. Petrův 2Numeri 221. Janův 4
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
0:04Před týdnem jsme tedy procházeli textem od druhé poloviny 10. verše až do verše 13. Dost jsem mluvil o tom, protože o tom mluví i to slovo, jak drzí a sebejistí padlí andělé se nebojí vynášet konečné soudy nad jinými duchovními mocnostmi i nad lidmi, i když jim to nepřísluší,
0:36protože konečným soudcem všech bude pán Ježíš Kristus. A ale tahleta epištola opravdu není napsaná andělům, ale je napsaná nám lidem, protože i my často jednáme podle příkladů těhletech hříšných pyšných andělů, protože opravdu všichni ti, kteří
1:08jednají bez pokory, píš čně a sebevědomě, tak Boží slovo je přirovnává k přirozeným zvířatům, které jednají tělesně. Takže i my lidé často jednáme tělesně.
1:38Takže bylo tady to přirovnání k těm zvířatům. Mluvil jsem o tom, že mnohá zvířata mají ty přirozené schopnosti a smysly dokonalejší než lidé, ale žádné zvíře nemůže překročit hranice toho dočasného tělesného tělesné existence. Lidé mají od Pána Boha jiný dar. Ti kvůli Kristu mohou žít duchovně.
2:16A i v náboženské víře, ale žel často žijí v církvi, ale jen tělesně, nikoli duchovně. A vlastně kvůli tomudle má i křesťanská víra v těch dnech kdysi křesťanských zemích tak špatnou pověst.
2:50Takže opravdu Satanovi se povedlo hodně tu církev Ježíše Krista zprofanovat a přirovnat ke světu, protože lidé žijí podobně jako jako svět a žijí také často pyšně jako ti padlí andělé, kteří slouží ďáblovi. Ale ty verše, které budeme probírat dnes, tak ty už mluví opravdu
3:22o falešných učitelech, kteří učí falešné náuky, ale hlavně sami žijí hříšně. Takže si můžete otevřít ve svých Biblích v té druhé epištole Petrově tu druhou kapitolu a budeme přemýšlet nad 14. až 16. veršem, tedy
3:52nad těmito třemi verši. Můžeme z úctci k Božímu slovu povstat. Oči mají plné cizoložství. a nenasitné hříchu lákají neupevněné duše. Srdce mají vycvičené v hrabivosti. Jsou to děti prokletí.
4:25Opustili přímou cestu a zabloudili. Dali dali se na cestu Baláma, syna Bosorova, který dal přednost mzdi za nepravost. Ale byl za svůj zlý čin poká. Němé tažné zvíře promluvilo lidským hlasem a zabránilo prorokovu šílenství. Takže až dosud ten oddílek z Božího slova. Můžete se posadit.
5:00Možná jednoho z vás také zarazilo ta apoštolova slova o cizložných nenasytných očích, o hrabivosti a podobných hříších, které si říkáme, to by ani mezi křesťany být nemělo, ale musíme si opravdu uvědomit, v jaké době církev vznikla. vznikla
5:31a to její kdy pokud to pokud nevznikla tedy mezi Židy, tak tam byla ta morální úroveň přece jenom vyšší, ale v těch pohanských zemích žili lidé pohansky. Takže dovolte mi na začátek takovou trochu odbočku.
6:10My když se scházíme teďka na setkání staršovstech, tak čteme úsek z té první epištoly k Timoteovi a na tom posledním sejtí jsme došli k vlastnostem, které má mít biskup, tedy starší. A dost jsme mluvili o tom, jak chápat význam muž jedné ženy, protože dnes je to docela v křesťanských církví jasný, jasné, ale
6:41mezi těmi pohany to jasné vůbec nebylo. Jde tedy o ženatého muže s jednou ženou. Jde o ženatého muže žijícího s jednou ženou bez svatby. Mohli mít muži i milenky. Mohl mít ten muž předtím jiné ženy. Může být také starším neženatý.
7:13Nebo mohl být starším jenžel, který byl až do své svatby panic. My jsme právě uvažovali o tom, že v té době, pokud by platilo to poslední, tak by se možná nikdo takový nenašel. I dnes to není úplně pravidlem ani v křesťanských církvích
7:48a tenkrát už vůbec ne, protože opravdu lidé žili po hansky. To znamená, že s tím sexuálním životem třeba začínali zhruba od 15 let. Ale dnes je tahleta otázka ne příliš snadno i pro dnešníc křesťany, protože i křesťané často žijí pohonsky a tydlety problémy se v různých sborech
8:18řeší různě, ale také žel se někdy raději ani neřeší. Takže to je konec té odbočky, ale právě to tehdejší pohanské okolí by nám mohl vysvětlit, proč jsou v písmu i takováto místa. Protože přijmout křesťanství
8:48v těch pohanských zemích zase nebylo tak nemožné. Lidé už tenkrát věděli, že všechno dokonalé stvoření není náhodné. To jim bylo jasné. Také opustit názor, že stvořitelem a pánem všeho byl Chronos a pak Zeus, alias Jupiter. To asi také nebylo tak těžké.
9:20A uvěřit v oběť ukřižovaného dokonalého Božího syna bylo také možné. A navíc to ti lidé, ti pohané viděli i na životech a víře opravdových věřících. Ti byli ochotni kvůli Ježíšovi opravdu obětovat všechno a i toleto mocně působilo.
9:51Ale tím problémem, který byl tehdy a objevuji se i dnes v církvi, že no může být někdo věřící, tenkrát i někdo z těch spohanů mohl být inteligentní a navíc nadaný řečník a na jeden z těhletěch lidí, kteří měli
10:21schopnosti, tak se mohl stát v církvi učitelem. Ovšem co je třeba si uvědomit, že bez vedení Ducha svatého nemohl nikdo z takových lidí opravdu zvěstovat Boží slovo. Nutně učil spíš lidskou moudrost a nauky. A poznalo se to podle toho, že také
10:53tělesnost se v jejich životí jasně prokazovala. V tom 14. verši napsáno: "Oči mají plné cizoložství a nenesitné hříchu lákají neupevněné duše. Srdce mají vycvičené v hrabivosti. Jsou to děti prokletí. Takže opravdu, pokud v trsty člověka nesídlí Duch svatý,
11:25pokud jí jenom uvěřil, možná se i mohl nechat okřtit, ale pokud Duch svatý nepro neproměnil srdce toho člověka, tak opravdu v lidech přetrvávají a mnohí vládnou. lidské nároživosti a touhy a tady opravdu nehraje takovou roli, jestli to bylo kdysi nebo
11:55teď. V tom tu hlavní roli hraje naše lidská padlost. Protože to, když někdo říká, řekne, že věří, to ještě nemusí znamenat, že to je opravdu proměněné Boží dítě, protože nežijí jako křesťané. Dnes třeba v USA
12:27je možná skoro většina lidí jsou se hlásí jako křesťané, roste počet těch, kteří sledují pornografii v téhle vizi. že lidé sice věří, ale nežijí jako křesťané
13:03a potom není divu, že hřeší. A také je docela běžné, že se nespokojí s tím, že hřeší sami. Snaží se do stejného stavu hříchu stáhnout jiné. Mám takovou vzpomínku z mého dětství, k jsme byli někde venku a tam jsme objevili kouřícího staršího
13:34spolužáka a ten tu situaci vyřešil tak, že těm nám mladším rozal cigarety, abychom si také zakouřili. Asi možná jeden z těch důvodů bylo to, že že zkrátka, abysme ho někde nepráskli a když jsme taky kouřili, tak tak už jsme to těžko mohli udělat.
14:08Ale opravdu těch to, že hřích nebo hříšní lidé sváděj do hříchu, to je běžné a děje se to i dnes a opravdu v daleko ještě podstatnějších věcech, jako třeba všelijakých těch eh setkání. kde kde se provádí sex, kde se kde se kouří drogy a podobně.
14:41Lidé totiž neradi zůstávají v hříchu sami. Taky je v tomhleom 14. verši slovo o hrabivosti. A jedno staré příslovy říká, že všechny hráby hrabou k sobě. Každý neznovorozený člověk ani nemůže žít jinak. Takže je to pro něj přirozené, že se
15:11snaží hromadit a shromažďovat stále víc. Ale tudletu tuhletu schopnost to máme v sobě i my, kteří jsme uvěřili. Dokonce i znovuz člověk může mít stále v sobě takovou starou padlou přihrzenost a přece jenom
15:41touží trochu v uvozovkách trochu něco vlastnit. To po čem křesťané touží, to se opravdu ale může lišit. Ale ta naše vrozená přirozenost chce alespoň v něčem hrabat k sobě. A opravdu, když tímhletím způsobem žijeme, tak dokážeme své srdce
16:12velmi dobře k té hrabivosti vycvičit, protože my sami svoji padlost nepřemůžeme, pokud nás nezmění, jako pokud nás nemění Duch svatý, a pán Ježíš a Boží slovo. Tak opravdu pořád to v nás někde v pozadí bude a může přijít chvíli, kdy to
16:45i v nás probukne. Proto musíme dávat co nejvíc příležitostí, aby nás pán Bůh měnil a i kvůli tomu máme číst Boží slovo. máme se omývat čistou vodou Božího slova, protože to nás opravdu nejen poučuje, ale Boží slovo nás i vnitřně mění.
17:22Pokud opravdu nejsme proměňováni, pokud se z nás nestává skutečné nové stvoření, může se stát, že i z lidí, kteří o sobě říkají, že věří, tak se přece z nich mohou stát děti prokletí. V tom 15. verši, tam jsme četli, opustili přímou cestu a zabloudili.
17:52Dali se na cestu Baláma, syna Bozorova. To je opět už odkaz k události, která se stala kdysi dávno při dobíjení zaslíbené země, ale platí to stále. Ten, kdo opustí přímou cestu, kdo přestane následovat Pána Ježíše Krista,
18:24tak nutně zabloudí, protože bez pastýře a bez vůdce to nemůže skončit jinak, než že zabloudíme, že se vzdálíme od úzké cesty, která směří je k nebi. Takže nutně sejdeme na širokou cestu, na tu pohodlnou, která vede dolů a tak pěkně pohodlně se po ní jde,
19:07a to už opravdu je ta situace, kdy kdy se každý věř řící, ale neznov neznovorzený člověk vydá po Balámově cestě. A přitom je potřeba si uvědomit, že ti lidé, stejně jako Balám, stále ortodoxně věří v Hospodina,
19:39Stvořitele nebe a země. a dnes tedy v jeho Mesiáše Pána Ježíše, Ten, kdo skutečně věří v Pána Ježíše Krista, v Boha, ten nejen v něho věří, on ho také miluje,
20:10on ho poslouchá. Projevuje se to i tím, že že miluje své duchovní sourozence, že miluje své bližní. První Janova čtvrtá kapitola, 20. verš. Tam je o tom opravdu velice takový tvrdý, ostrý verš. Řekne-li někdo milují Boha
20:40a přitom nenávidí svého bratra Jelhář. Vždyť kdo nemiluje svého bratra, kterého viděl, nemůže milovat Boha, kterého neviděl. Takže když budete číst, nevím, jestli si na to uděláte čas, ale když by když byste chtěli číst i to i tu událost s tím moabským králem Balákem a
21:10aramejským věžcem Balákem, je to napsáno v té čtvrté Mojžíšově 22. až 24. kapitola. Tímhletím, opravdu tím dlouhým příběhem tady nechci zdržovat, ale tam jasně vidíme, jak se snažili, ale že jim to pán Bůh, Hospodin přece nedovolil.
21:46Takže prorok Balám věřil v hospodina a bál se ho, Nechtěl udělat nic, co by bylo proti jeho vůli, ale nemiloval hospodina a neposlouchal ho z lásky. A tak opravdu v tom v těch událostech tam čteme, jak jak to často zkoušel,
22:19jestli se ta jeho cesta nedá s vůli hospodinovou dát nějak dohromady, jestli mu opravdu pán Bůh nedovolí proklínat Izrael, aby mohl získat í skat tu asi velice bohatou odměnu, kterou za proklínání mohl získat. Ale opravdu tohleto se nestalo, protože
22:52Boží vůle ani Boží slovo se nemění, je stále. Takže opravdu Boží slovo se nemění podle okolností, ani podle toho, jak by si lidé přáli. V tom pokračování toho 15. ver čteme, že Balám dal přednost mzdě za nepravost,
23:24protože ta jeho snaha získat odměnu je opravdu naprosto zdřetelná. několikrát se ptá, jestli pán Bůh přece jen nezměnil svůj záměr a nejenom, když ho navštívili ti Balákovi poslové, vždycky jim řekl, já se v noci zeptám,
23:56uvidíme, co pán Bůh řekne. Nakonec tedy s nimi, s těmi posly jel a pokoušel se proklínat Izrael. Ale když už potom nemohl Izrael proklínat,
24:26tak Balam alespoň Moabcům poradil, jak svést Izraelce k hříchu smilstva při slavnostech Bál Peora. Toleto je v 31. kapitole čtvrté Mojžíšovi. Takže ta Balámova cesta byla cestou chtivostí po velké finanční odměně, i když určitě jako vyhledávaný,
24:56uznávaný vědec, věštec určitě nebyl chudý, ale přesto dal přednost mzdě za nepravost. Takže touha po majetku. Milovat mamon peníze víc než Boha může být velkým pokušením i pro někoho z nás.
25:27I když třeba říkáme, že také věříme v Boha. Otázka ovšem je, jsme-li Božím duchem skutečně proměňováni. V 16. verši je napsáno, že Balám byl za svůj zlíčný pokárán. Takže pokárání za porušení Boží vůle je vždycky milost.
25:59Já to přečtu ještě jednou. Pokárání za porušení Boží vůle je vždy milost. I když je pravda, že to pro někoho z nás není to pokárání příjemné. Většinou to v nás vzbuzuje pobouřenou reakci. Dokonce se stává, že často přestaneme mít k tomu, kdo si nás dovolil pokárat
26:30tak blízký vztah, jak jsme ho měli před tím napomenutím, protože tím pokáráním je pošarmocena naše vážnost, naše důstojnost před ostatními. Pokud tedy to pokárání probíhalo veřejně, ale často pokárání nebo napomenutí nesneseme ani tehdy, když proběhne z očí do očí,
27:03protože to bereme tak, že je tím poškozen pohled nás samých, na sebe a na to, jak by nás měli vnímat druzí. To opravdu souvisí s tím, jak si myslíme, jak by se druhý nebo druzí měl měli chovat k nám. Často argumentujeme třeba tím tím naším věkem.
27:34Často řekneme, druzí by už s námi neměli jednat jako s malým dítětem. Ale jestliže jsme byli pokáráni a myslím pokáráni ve smyslu, abychom poslouchali opravdu Boha, abychom změnili svůj život a víc ho následovali, tak to, co bylo zasaženo, to byla naše pícha.
28:08A teď si představte, jak se musel cítit ten slavný a na celém blízkém východě známý a vyhledávaný věštec, když byl napomenut a to ne jiným člověkem, ale něm mým zvířetem. On byl podle těch jeho očích, toho jeho názoru, jak to Balám viděl.
28:38On byl od té oslice zesměšněn už předtím, před těmi posly. Ale ta oslice potom promlu prom promluvila něak předtím několikrát uhýbala před andělem,
29:10kterého Balám neviděl, ale kdyby ta oslice neuhnula, tak by Baláma zabil. A ta oslice tedy Baláma ponížila. A proto jí byl. A až po pokárání od oslice, kterou Bůh uschopnil mluvit, uviděl Balám anděla a poznal vážnost celé té situace.
29:47Ale já říkám, že opravdu pokárání je vždycky milost. Takže svrchovaný Bůh musí i nás někdy pokládat, ale opravdu má nedělá už to dnes často skrze zvíře, skrze oslici. Někdy můžeme být pokáráni od člověka a někdy dokonce pán Bůh nám promluví i skrze událost nebo nějakou neživou věc.
30:19Třeba dlouho se nám naše snahy nedaří a bortí a až potom nezdaru porozumíme, že nás pán Bůh celou událostí napomenul a že bychom tedy měli jít asi jinou cestou, jiným způsobem jednat. Tak takhle je v tom verši napsáno: "Neboť něméžné zvíře promluvilo lidským hlasem
30:53a zabránilo prorokovou šílenství." Vy jste se už asi setkali s tvrzením vědců, že žádný osel nemůže mluvit, protože k tomu nemá uzpůsobeno své hlasové ústrojí. Ale přesto apoštol Petr tuhletu událost, tenhleten zázrak, tu nemožnou věc, on ji
31:27použil jako která je pravda. Proto je to a protože je to v Božím slově, tak je to pravda i pro nás. Ale to, že může být někdo napomenut i od oslice,
31:59tak to je opravdu nadějinou zvěstí třeba pro mě, když i oslice mohla být Bohem použita k tomu, že zabránila šílenému ču člověka, zachránila mu tím život, Může pán Bůh způsobit, že i v mém, v mnohem nedostatečné vyučování písma může přece i někdo uslyšet přímé Boží oslovení a změnit jeho směřování života.
32:32To je opravdu moje naděje, ale myslím si, že nejenom moje, že je to naděje i mnoha dalších bratřích. kteří probírají a zvěstují Boží slovo. Jsme si totiž opravdu velice dobře vědomi, že nás naše lidské slovo nemůže zbořit hradby lidské nevěry a nemůže opravdu
33:04ty hradby pochybností nějak ohrozit a už vůbec nemůže lidské slovo proměnit jejich život. Ale naštěstí mocný Bůh, ten Bůh, který umožnil, způsobil, že ta oslice promluvila, tak kvůli tomu může pán Bůh oslovit
33:36skrze obyčejného člověka i mysl nějakého poslouchajícího člověka. Proto může pán Bůh nasměrovat takového člověka od cesty do zahynutí k cestě následování Krista a nebo také může posunout
34:07v uvozovkách věřícího, který v tom vyrostl, kteří věří, ale může ho posunout. od pohodlné tradiční křesťanské víry k opravdové a věrné službě našeho Spasitele a může sloužit jemu jeho spolubratřím.
34:39Na závěr chci už jenom říci to, že přestože Balám přímo Izrael neproklel, nebylo mu to dovoleno, přestomávcům alespoň poradil, jak svést Boží národ k hříchu. A při dobývání zaslíbené země byl potom Balám Izraelci zabit jako jejich nepřítel.
35:09Tohleto je určitě velice důrazné napomenutí, že i správné napomenutí a pokárání se může nakonec min svého cíle. Já myslím, že kdyby opravdu Balám se nechal napomenout i od té své oslice, kdyby se vrátil domů, protože on dobře věděl, že to, že jde s
35:39těmi posly, že to asi nebude Boží vůle, tak by se potom neprovinil i tou radou, jak svést Izraelce k hříchu. a nemusel by skončit jako izraelský nepřítel. A tak chci opravdu upozornit, pokládejte napomenutí a kárání za projev Boží milosti
36:10a nereagujte tělesně. Opravdu my máme jednat pokorně, poslušně. Máme se podřídit pokárání, protože tím, kdo opravdu v první řadě kárá, je nebeský otec, který i nás často kázní,
36:42kárá švihá, abychom se vrátil na jeho cestu. Takže teď už jenom takové shrnutí toho. I lidé, kteří věří v existenci Boha, ale nebyli proměněni přítomnosti Ducha svatého v jejich životech, kdy Duch svatý opravdu nežije v jejich
37:12srdcích, tak máme stále tendenci jednat a žít tělesně. A opravdu můžeme se setkat velice jednoduše i s tím, že i ti, kteří vyučují, tak mohou mít oči plné cizoložství, že rádi sledují hříš na jednání
37:44a dokonce svým příkladem nesvatého života svádějí k hříchu ty, kteří jsou zatím ve víře slabí a neupevnění. Protože opravdu, když zhřeší někdo, o kam lidé vědějí, že je církve, tak si lehce řekne, když on, tak co já? Proč bych si to nemohl dovolit?
38:34I my můžeme být v zisku zisku chtiví. A pokud tak jednáme dlouhodobě, tak opravdu můžeme velice dobře svoje srdce vycvičit k hrabivosti. Ale je potřeba si uvědomit, že kdo činí hřích, je jeho služebníkem. No tak nemůže skončit jinak, než že každý dostane svůj svojí zaslouženou odoměnu.
39:07V tom dalším verši jsme četli, že falešní učitelé zabloudili a opustili správnou cestu za Ježíšem Kristem, protože opravdu nejsou Božími dětmi, jednají tělesně jako Balám, propadli touze po bohatství tohodle světa, tak opravdu dali přednost tomu, co nabízí život na tédleté zemi.
39:38Tady dali přednost světské odměně mzdě nepravosti. Tady opravdu ale není řečeno, že že bohatství je něco hříšného. ale ti přesto Boha milovali mnohem víc než to, co vlastnili. A tak záleží opravdu
40:10mnohem víc než na množství stát, kdysi nebo dnes na výšce konta, na našich účtech. Mnohé míce záleží na našich motivech jednání a na naší lásce k Pánu Bohu. Také jsem mluvil v tom závěru o napomínání a kárni.
40:42Opravdu to nejsou pro nás příjemné věci, ale jestli jsou to věci, které mají vést ke změnám a k nápravě v našich životech, k tomu, abychom byli blíž k Bohu, tak v takovým případě je to vždycky Boží milost. pokud jde o naše přiblížení Bohu a jeho věcem,
41:12tak bychom se opravdu neměli postavit do opozice a nebo na druhou strana se zkoušet tu situaci nějak oklikou obejít a dosáhnout svého tělesného cíle. Tak i právě v tomhle je nám věžtec balám velmi výrazným příkladem, výstražným.
41:42A musíme si uvědomit to, že nejenom, že se mu nepodařilo získat ani tu odměnu moábského krále, ale nakonec byl zabit i jako nepřítel Izraele. to znamená, že nikdo z nás nemůže změnit své srdce, své nitro, ale ten, kdo to může
42:13se změnit, je náš sám nebeský otec, pán Ježíš Kristus a Duch svatý. Takže víra opravdu může být někdy proklamována jenom naším ústy, ale to se to jestli opravdu věříme, to se pozná v našem životě. To se pozná podle toho, jestli jednáme
42:43tělesně a nebo nebo opravdu milujeme Pána Boha na prvním místě. Takže opravdu pokud nás v našich životech někdo nebo něco napomene, tak bychom měli uposlechnout. Měli bychom být těmi, měli bychom se o to i modlit,
43:14aby nás pán Bůh proměnil, proměňoval. abychom opravdu nebyli jenom křesťany podle jména, ale bychom byli těmi, kteří opravdu skutečně následují. Amen.