2. List Petrův 1,1-2
Výraz klid je v přepisu na 4 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
2. Petrův 1Matouš 282. Korintským 5Efezským 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:10Minule jsme skončili s probíráním [Hudba] první epištoly Petrovy a já teda chci celkem logicky pokračovat i v tom probírání jeho druhého listu. křesťanským věřícím. V úvodu je potřeba něco říci vůbec celkově k
0:42tomudle dopisu, protože i vůči tomudle dopisu se během těch staletí objevily objevilo nemálo námitek. Je třeba říci, že tenhleten spis, takzvaná druhá Petrova, tenhleten dopis patřil mezi biblické spisy, které u kterých se pochybovalo, že
1:14jsou inspirované a byly spolu s s knihou Jakubovou, s listem Judy, s druhým a třetím listem Janovým. Takže byli docela dlouho zařazeny mezi spisy nekánonické a sporné. Takže se asi i kvůli kvůli tomu se z druhého listu
1:46Petrova příliš mnoho necitovalo v kázáních a vlastně do jisté míry určité pochyby měli i reformátoři. Tohle to, čeho se týkaly tydlety námitky, tak to se nejednalo o teologické zavádějící
2:16informace, jak o učení, tak i o křesťanské praxi. Tím hlavním důvodem, proč tady vládly určité pochyby, tak to byla pochybnost a byla způsobena mnohem nižší úrovní řečtiny v tom druhém dopise Petrově. Zvláště pokud ji srovnáváme s
2:47tou první Petrovou epištolou. Ale tím docela jasným vysvětlením, ta je v závěru té první Petrovy, protože je tam uvedeno, že první Petrovi Peter vopsal Silvánus a nám tedy ze skutků apoštolský známý sílas, což je zkrácení
3:17na tohodle jména. A Slas byl lepší řečtinář než pisatel Petrova II dopisu, protože tenhleten dopis možná v závěry života psal apoštol Petr sám z vězení. Takže Petr sice mluvil řecky, ale neměl žádné řecké vzdělání.
3:50Asi by se to dalo možná trochu přirovnat s tím, že i dnes většina mladých lidí a ti se učí nejen mluvit, ale i psát anglicky, tak se sice slušně anglicky domluví, ale jejich psaný projev má určitě nižší úroveň než lidí, kteří se narodili v
4:20Anglii nebo ve Spojených státech. A ti lidé také mají ti, kteří se anglicky teprve naučili, tak mají určitě menší slovní zásobu. Ale i ta druhá epištola Peterova byla církvi Pána Ježíše Krista rozpoznána jako inspirovaná. a byla tedy přijatá i do kanonických
4:51knih, protože tydlety knihy určují správné biblické učení a také odpovídající praxi věřících. mít celkem o autorství tohodle dopisu, že ho napsal Petr, tak skoro nepochybujeme nebo nikdo z nás, ale potvrzuje jeho autorství
5:26i docela dost slov, které apoštol Peter ve svých proslovech, které jsou zaznamenané v kníze Skutků apoštolských, tak je tak je používal. Dost často říkal třeba slova obdrželi zbožnost nebo mzda za nepravost. To jsou slova, které jsou napsány i v knize apoštolů.
6:01V tou v obou dopisech Petrových jsou totožné i pozdravy, milost a pokoj vám, kež se rozhojní. V obou listech jsou používány i slova jako ctnost, vzácný, odložte, očitý svědek, konec času, proroctví a mnohá další. V obou dopisech také
6:33autor uvádí osobně prožité skutečnosti života. a je svědkem života, utrpení, vzkříšení i na nebe vstoupení jeho mistra. Používá také stejné starozákonní události jako příklady Božího soudu. V obou listech se například píše o potopě světa. Je vzpomínaný Noé.
7:07Jsou tam pochopitelně v obou knihách i některé různé jiné výrazy, ale ty se dají do jisté míry vysvětlit i různosti témata témat a taky motivy, proč apoštol Pavel tydlety dopisy psal. Takže my opravdu věříme a to z mnoha
7:37důvodů, že autorem tohoto dopisu není, jak tvrdí kritici písma, nějaký pozdější falzifikátor, ale že tenhleten dopis opravdu napsal apoštol Petr. I adresáti tohodle toho dopisu jsou stejní, protože v tom listě ve třetí kapitole první verš je napsáno, že jim, že těm, kterým píše,
8:08tak píše už druhý dopis. V tom prvním listě je povzbuzuje a varuje před očekáváním proná očekávaným pronásledováním. A v tomhle druhém listě se soustředuje hlavně na falešné učitele a učení. V tom prvním,
8:38kdy ti lidé v tom severním Turecku očekávali pronásledování, tak je posiluje a upozorňuje je. na brzký příchod Pána Ježíše v tom druhém, který byl napsán o něco později, pravděpodobně nedlouho před smrtí apoštola
9:11Petra, tak se tak reaguje na posměch odpíračů toho, že pán Ježíš Kristus podruhé přijde Ale vysvětluje věřícím, že pán Ježíš přijde jistě, ale až v Bohem přesně určený čas. Takže to jsou ty hlavní námitky, které se týkají tohodle
9:44dopisu. A teď se pojďme věnovat tomu danému textu. Můžeme si přečíst znovu ještě ten první verš, první kapitoly druhého listu Petrova. Je to v podstatě takové úvodní slovo, přivítání. Šimon Petr, otrok a apoštol Ježíše
10:17Krista. Těm, kteří dostali stejně vzácnou víru jako my, spravedlnosti našeho Boha a zachránce Ježíše Krista. Takže apoštol Peter se tady představuje svým jménem, ale i jménem, které mu dal sám pán Ježíš. A vlastně pod tímhletím jménem byl Petr znám v celé prvotní
10:56církvi a i když je uznávaný jako účastník a svědek života Pána Ježíše, ale i jeho smrti vzkříšení i na nebevstoupení, tak se představuje pojmem otrok, bezprávný služebník, který je majetkem svého Pána. Také se představuje jako apoštol,
11:29vyslanec, posel. Měl tedy jen vykonat úkol, kterým ho jeho mist pověřil. Je také docela zajímavé, že se nepovažuje kvůli svým zkušenostem z těch 3 a pů let následování Pána Ježíše za nějak nadřazeného nad jinými
12:03věřícími. ví, že i když viděl mnohé, co jiní, i ti adresáti jeho neviděli, ale že stejně nemá nic podstatného navíc, protože i on stejně jako všichni ostatní je závislý na Boží milosti. Vždyť i on stejně jako ostatní věřící dostal víru. a také jen jako nezasloužený
12:35dar. Přečtu velmi známý verš Efezkým 2:8. Neboďte zachráněni milosti skrze víru a ta záchrana není z vás. Je to Boží dar. není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil. Protože bez víry, kterou dává pán Bůh, tak nemůžeme dělat nic my.
13:08Ale nemohl by dělat ani apoštol Petr. Nemohl by být apoštolem a nemohl by být svědkem o Pánu Ježíši. Ty zážitky ho neudělaly apoštolem, protože stejné zážitky měl Jidáš, ale tomu bez spasitelné víry nijak neposloužili.
13:41A takže si apoštol Peter opravdu uvědomuje vzácnost této víry, která mu byla nezaslouženě dána. Další věc, kterou apoštol připomíná, je spravedlnost. Tedy dostali jsme stejně vzácnou víru jako i my spravedlností našeho Boha a zachránce Ježíše Krista.
14:16Takže ospravedlní a to potřeboval nutně i apoštol Petr. Opět přečtu jeden z mnoha veršů. Druhá Korintským 5:21. Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem. abychom se my v něm stali Boží
14:51spravedlností. I to ospravedlnění bez našich zásluh je dar. Ani Petr nemohl spoléhat, jak už jsem se trochu zmínil na to, na ty prožité výhody. Možná, že když o tom přemýšlíme, tak mu to i možná trošku závidíme, protože apoštol Peter slyšel to, co my jsme neslyšeli. Ty kázání Pána Ježíše Krista,
15:21ty musely být úžasné, protože nikdo nemluvil jako on a taky viděl, co jsme my neviděli. spoustu znamení, zvláštních věcí, zázraků. Ale na toleto apoštol Peter nespoléhá.
15:52je také Boží milostí a darem, že i my jsme s Boží milosti po dvou tisíciletích také dostali nezaslouženě ospravedlnění a to tím, že jsme uvěřili v zástupné zásluhy plně spravedlivého Pána Ježíše Krista. a že si nás pán Bůh z tohodle
16:24světa přitrhl k sobě. A opravdu jsme byli obdarováni spravedlností našeho Boha a zachránce Ježíše Krista, protože to on nás zachránil od temnoty věčného zatrcení. A to jsme si zasloužili. Bylo by to
16:54spravedlivé, kdyby opravdu jsme byli potrestáni za to, že jsme Boha odmítali. Takže pán Ježíš nás zachránil zástupnou obětí za naše hříchy na Glouském kříži. Tam se za nás celé obětoval a svojí svatou krví obmil i naše hříchy. A že to, co jsme nebyli
17:25schopni udělat sami, to nám svou smrtí způsobil náš pán a mistr pán Ježíš Kristus. četl, že jsme byli obdarováni spravedlností našeho Boha, zachránce Ježíše Krista.
17:59Takže pán Ježíš byl rozpoznán Petrem, že je Bůh. Mělo to docela velké [Hudba] poznání pána Ježíše, když chodil tady po téle zemi, jak jsem již řekl, 3 a pů roku s ním byl. Na tolika jeho činech viděl, že mistr z Nazaretu není
18:31obyčejným člověkem. po určité době uvěřil, že i zaslíbeným Mesiášem a Božím synem to také vyznal, ale na tomhle místě už bez jakýchkoli pochybností říká, že pán Ježíš je Bůh v tom slově nebo v tom obratu
19:04Je to potvrzeno i v tom římském originále i mluvnicky, protože v tomhletom úvodu listu druhé Peterovi, tam je dvakrát mluveno o Bohu a její Pánu Ježíši Kristu v tom prvním i v tom druhém verši. Ale v tom prvním verši je uveden jen jeden určitý člen. V řečtině se také
19:34používají členy jako v některých jiných jazycích. Třeba v angličtině se používá to. A když tenhleten člen nepoužijete, tak se slovo stává často slovecem. A když ten člen použijete, tak je to jasné, že je to podstatné
20:07jméno. My členy v češtině moc nepoužíváme. My používáme ukazovací zájm. jenom říkáme ten. To znamená, že v tom v té řečtině apoštol Peter určuje Boha a našeho zachránce Pána Ježíše jako jednu entitu, jako soucnost. Kdybychom to chtěli říct v češtiněc, tak tam bych bysme to četli
20:37asi takto. To je ten náš Bůh a zachránce Ježíš Kristus, jeden člen, který vlastně spojuje dvě věci na jednu osobu. Ale v tom druhém verši tam pán Ježíš nebo pán apoštol Peter píše o dvou
21:08osobách. Tam už jsou dva členy a ten člen je i před Bohem i před Pánem Ježíšem Kristem. Takže pán Ježíš je Bůh. A to si uvědomuje i Petr, že je jen hříšný omilostněný člověk a služebník, ale že pán Ježíš má skutečně
21:39všechny vlastnosti Boží, tak jak to prohlásil při svém vystoupení do nebe v Matouši 28:18. V tom druhém verši tédleté epištoly, tak je napsáno: "Milost a pokoj, kež se vám rozhí v poznání Pána Ježíše Krista, našeho Pána."
22:14Takže spolu s darem víry i té připsané spravedlnosti si apoštol uvědomuje i nepochopitelnou Boží milost. A tu milost také nemůže dát nikdo jiný než sám Bůh. Tyovi 2 2011. Zjevila se totiž Boží milost, která přináší záchranu. Žádný z nás si to nemohl zasloužit, protože ani tenhleten dar Boží milosti není zdaleka
22:46žádnou samozřejmostí. To prožil velice bolestněji apoštol zapřel Pána Ježíše a vlastně byl znovu omilostněn na osobní porozbu Pána Ježíše. Takže Peter si tudletu novou
23:16milost velmi dobře uvědomoval. Uvědomoval si, že to byl velký nezasloužený projev Boží přízně a byl za to také náležitě vděční, protože věděl, že on mohl být zavržen, ale pán Bůh se k němu znovu sklonil a udělal z něho poslušného služebníka.
23:48otroka Pána Ježíše Krista. Ale je potřeba si uvědomit, že stejně velkou milost Božího smilování si máme uvědomovat i my, protože nejsme o nic lepší než lidé kolem nás. Právě naopak mnozí lidé, kteří jsou kolem nás,
24:18tak bychom o nich řekli, že jsou lepší než my, ale z Boží prozřetelnosti neprožili Boží milost a nebo zatím neprožili Boží milost. Ale to je věc, která je na Pána Bohu, na Pána Bohu a ne nás. Protože ani my jsme si žádnou Boží milost nezasloužili.
24:54Nedostali jsme ji třeba kvůli našim rodičům, ani kvůli tomu, že jsme chodili a poslouchali kázání, protože já sám vzpomínám na některé lidi z naší mládeže, kteří pocházeli ze stejného prostředí věřících rodin jako já. Takže prožili mnohé naprosto shodné
25:24zkušenosti a věci jako já, ale dnes nejsou součástí žádné části Božího lidu. Tihleti lidé možná stále věří v Boží existenci, ale nenastoupili na jedinou cestu, která vede k Bohu. A tou cestou je náš spasitel, pán Ježíš Kristus.
26:00Apoštol přeje také všem čtenářům jeho dopisu mimo rozhojnění nutné Boží milosti i Boží pokoj. Opět je potřeba si uvědomovat, že ani Boží pokoj není možné získat jinak než od Boha, protože jediným dárcem Božího pokoje je on. Opět přičtu velice známý a používaný verš Filipenským
26:33čtvrtá kapitola 7. A pokoj Boží, který převyšuje všechno porozumění, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. Takže tenhleten pokoj je opravdu jiný než klídek, který je možné získat v tomhletom světě.
27:13Ten pokoj, o kterém tu apoštol mluví, tak je to hluboký vnitřní klid, jistota, kterou neporuší žádný pozemský nepokoj nebo bouře. Možná bychom to mohli přirovnat ke klidu, který panuje v hlubinách našich moří. Na povrchu moře často běsní vich a valí vlny velké jako
27:43domy. Ale hluboko v moří přesto panuje klid. A podobný pokoj mohou prožívat i Boží děti v tomhle rozbouřeném světě. Velmi dobrým příkladem takového pokoje je i sám apoštol Peter. V noci předtím, než měl být v Jeruzalémě popraven, tak si klidně spí.
28:14Anděl, který ho přišel vysvodit, tak ho musel provodit docela drsným způsobem. Na Petra čakala ráno poprava a on si přesto spal klidně jako malé dítě. Ten, kdo opravdu věří, tedy důvěřuje svrchovanému
28:44Bohu, tak nemusí prožívat strach. Nemusí prožívat strach ani před smrti, které se tolik lidí obává, raději o nluví. Takže ten, kdo opravdu věří, tak nemusí prožívat strach, obavy. Vždyť jsme v Božích rukou. Pán Bůh nás možná nezachrání za
29:15rozpálené pece nebo před smrtí, ale přesto Bohu důvěřujeme, protože o nás ví a my věříme, že nás provede i údolím stínů smrti. Další věcí, kterou apoštol přeje i nám, je rozhojnění Boha a Ježíše Krista,
29:45našeho Pána. Poznání nebo známost Boha. Tohleto slovo poznání se opakuje i v tomhletom, v tédleté knize, tak je klíčovým slovem a hlavním důvodem, proč apoštol svůj dopis křesťanům psal.
30:16Je opravdu velice nutné říci, že je naprosto nutné společné poznání Boha Ježíše Krista, protože je spousta učení, která říkají, že znají Boha. Jsou to třeba Židé, kterým pán Bůh dal zákon. Je to islám. Svědkové Jehovovi,
30:46mormoni, mnisté a mnozí další vlastně téměř všechna východní učení, protože ti nevěří v Pána Ježíše jako v pravého Boha, ale ti všichni také pravého Boha neznají. Přečtu jeden úsek z písm, jeden verš z Janova evangelium osmá kapitola 19.
31:19verš. To pán Ježíš tam se dohaduje se Židy. Řekli mu: "Kde je tvůj otec?" Ježíš odpověděl: "Neznáte ani mne, ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého otce. A tuhletu věc pán Ježíš řekl věřícím potomkům
31:49Abrahámovým. Věřili v Boha Abraháma, Izáka, Jákoba, ale nevěřili v Pána Ježíše jako Boha. A ten, kdo nezná vtěleného Boha Ježíše, nezná skutečně ani nebeského otce a stvořitele světa. Bez Ježíše neexistuje pravé poznání Boha.
32:22Tak to pravé poznání je tedy určeno jen křesťanům a je neustále pokračující křesťanskou povinností a to nejen na této zemi. Jana 17. kapitola, třetí verš. Tam je napsáno: "A toto je život věčný, aby poznávali tebe, jediného pravého Boha a toho, kterého jsi poslal. Ježíše
32:52Krista. I tady je to spojeno. Tedy na zemi, ale i v nebi máme poznávat pravého Boha Ježíše Krista. V novém zákoně tadleta spojitost Boha a Pána Ježíše Krista stále opakována. Bylo by to opravdu mnoho a mnoho
33:24veršů. A tahleta, toleto poznávání Boha a Pána Ježíše Krista, ta bude pokračovat i na věčnosti. I ve věčnosti budeme postále poznávat Boha, jeho velikost ve stvoření, nepochopitelnost v jeho moci. v jeho milosti, v jeho věrnosti, v jeho lásce, k jeho stvoření a zvláště tedy k padlému
33:57lidstvu. A myslím, že máme stále dva pokračující zdroje našeho poznávání. Tím prvním je písmo, zvláštně písmo nového zákona, kde opravdu je zcele jasně ukázáno, že ten, kdo nezná Pána Ježíše, nezná v plnosti
34:30Boha. A je to také, jsou to také naše osobní zkušenosti s Božím jednáním. Když mu pravdu věříme, tak můžeme prožívat, že pán Bůh jedná. Pán Bůh se o nás stará, pán Bůh nás nenechává na pospas těm okolnostem.
35:02Takže mááme poznávat Boha zjeveného v Pánu Ježíši Kristu a budeme ho poznávat i na věčnosti. budeme poznávat jak Boha Otce, tak jeho syna Pána Ježíše Krista, ale budeme poznávat i nám málo pochopitelné působení Ducha
35:35svatého. Tohleto všechno budeme prožívat v nebi. A já jsem si jistý, že se na věčnosti nebudeme nudit. Protože trojediný Bůh je nekonečný a my na to poznávání Boha budeme mít taky nekonečně času.