OPUŠTĚN BOHEM | NEZASLOUŽENÁ MILOST
Biblické texty v kázání
Matouš 7Matouš 23Marek 15Genesis 22Genesis 42Exodus 3Izajáš 53Matouš 15
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (6)
- 1:09 Marek 15,33
- 22:11 Genesis 22,11
- 23:43 Matouš 7,21–23
- 25:21 Matouš 23
- 31:17 Marek 15,35–36
- 34:35 Izajáš 53
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:07[hudba] Je vám teplo nebo to cítí? Pociťuju
0:37jenom já. To je můj tlak. Ventilátory chybí. Martine, [smích] jsou ty zvláštní český zvyky, že? Nebudem jim vám to říkat. Hells Midnight. Nacházíme se v Markovi v 15. kapitole.
1:09Mark 15, co? Jo. Marek 15:33. A když nastala 6 hod, padla tma na celou zemi až do 9 hodiny. Je to 12 hpolední. Místo toho, aby tam byla ta středovýchodní středový to vedro
1:39v tom, kdyby to bylo v brském konci března, začátek dubna, což je ten židovský měsíc Nissan. Jsme svědky zvláštního jevu. Je temnota nad celou zemí. Raní pisatelé, kteří nebyli křesťany,
2:13oni zaznamenali tento fenomén. Talas, což bylo, on psal v roce po Kristu. V tomto o tomto dni píše toto. Byla strašlivá tma všude. Afrikan
2:43další. Je to římský historik. On cituje ve svém deníku, ve svých pamětech, že to nemohla být taková to odvrácení slunce, takové to to zatemnění toho slunce, protože to se děje při úplníku, což by udělalo to zatění slunce nereálným jevem.
3:16Flavius ve druhém století píše toto. Zaznamenává podobný podobný jev a popisuje to, že slunce bylo zatemněno, když se na něm člověk hledí. Lidé mluvili o tom, že hvězdy byly vidět v poledne.
3:46Takže je pravdou, že je toto zaznamenáno mimo Bibli, když jsem měl svoji tu mládež a já jsem je bral do Evian, což je ve Francii. A a jeden rok si pamatuju, že byl téměř, bylo to téměř takové zatmění slunce. Bylo to jedna z nejzvláštnějších věcí, které jsem byl svědkem.
4:19Ptáci utichli a bylo zhruba 1 hod odpoledne. Najednou se museli zapnout i ty to pouliční osvětlení. Lidé se zastavili uprostilnice ve svých autech a vystoupili. A a a a během několika chvil byla naprostá tma jako v noci.
4:50Ženevské jezero vstouplo o 1 metr, ale byl to opravdu takový prazvláštní pocit, ale to, co já jsem zažil, to je nic oproti tomu, než co co čeme v Bibli, co se stalo, když Ježíš umíral. Byla to naprostá temnota. v poledne.
5:24Pojďme se podívat do slov Jana Kalvína, velký reformátor. Popisuje to následovně. Majestát Kristův. Byl deklarován tím, že se zatemnělo slunce zemětřesími, když umíral. tím, že se rozdělily skály,
5:55rozdělení opony v chrámu. Říkal, celá země skládala úctu svému stvořiteli. Jiní říkali, byl to všemohoucí Bůh, který který zahaloval nahotu svého syna od zraků země a světa, která ho který ho
6:26nenáviděl. Eh, po generace žili Židé ve světle, ale v tuto chvíli oni se snažili zatemnit své jediné světlo, které přišlo k nim. Bylo to symbolické hněvu a spravedlnosti Boží. A nebudeme ani mluvit o té lásce, která
6:56tam byla. že neušetřil svého jediného syna pro někoho jako jsi ty, hříšník, zklamání a nepřátel Boží. Byl to Bůh, který zahaloval dobrovolnou potupu Ježíše Krista. Pro ty, které miloval před založením
7:27světa. Jeho život utíkal, vyprchával. Ten život vyprchával, ale jeho láska nikoliv. Pokud jste u paty kříže, zajímalo by mě, co byste cítili ten den. Je 12 hod. To by měla být nejjasnější část toho dne.
7:59Ale přesto svět nikdy neviděl tem poledne temné jako toto. Dav se smál, pohrdal jím, potupoval ho z každé strany. A on byl v naprostých bolestech a přesto udělal toto pro tebe.
8:31Všechny ty falešná obvnění, všechny ty lži jako každá lež pochází od otce lží. To je ten velký žalobce. Děkuji. Satan sám je to žalobce bratří.
9:01Pokud někdy uslyšíte ve vašich životech neférovou, nesprávnou kritiku křesťana, vždycky pochází od Satana. Pro zachránce, který tam visí sám. poprvé na věčnosti. Bylo to taková ta pekelná půlnocne.
9:31čteme nebo víme, že prvních několik hodin utrpení na kříži bylo velké vedro, ale to bylo něco, co bylo spíše potěšení ve srovnání s těmi posledními třemi hodinami na kříži, 3 hodiny temnoty. Když se podíváme na Marek 153 až 34,
10:02to tak čteme, že že v tom polní bylo to ta to ticho bylo prolomeno. Jsou t hodiny temnoty, ticha jsou t hodiny ticha. mezi verši 33 a 34
10:34a o 9 hod bylo toto ticho účelně prolomeno, kdy na vrcholu utrpení najednou uslyšíme zvolání duše, která je zatracena a se vší svojí mocí zvolá v této temnotě.
11:06Můj Bože, můj Bože, proč jsi mně opustil? Je důležité, že to bylo zvoláno silným hlasem. než můžeme přistoupit k tomu, abychom pochopili úžasnou hloubku a význam těchto slov. Pojďme se zeptat ještě jednu otázku.
11:36Proč po ty t hodiny byl Ježíš potichu? Musíme zpátky jít k tomu soudu a těmle zkouškami Ježíše. Během těch těch zkoušek tam byly charakteristické takové svatá taková svatá tichostan předtím než byl ten ten San Hendrine,
12:06než se sešel ty ty ty ty ten velekněz před Herodem a ještě před Pilátem Ponským to ticho bylo prolomeno jednoduchým tvrzením pravdy. Na kříži Ježíš aplikoval tuto tento důležitý princip. Silence, ticho.
12:39Je tam kontrast mezi tichem a pak jednoduchým tvrzením hluboké pravdy. Byl známý kazatel před mnoha lety. A když byl ve své ve své kanceláři, tak jeho dcera zaznamenává, že slyšela něco, co znělo jako pláč.
13:12Já stejně tak, když jsem byl ve své kanceláři, tak tak vždycky ty dveře byly otevřené pro mé děti. V prvé řadě jsem otcem a následně jsem kazatelem a jsem manželem předtím, než jsem kazatelem. Takže tam vždycky musí být přístup pro vaši rodinu. A ona oslyšela svého otce, jak pláče ve své kanceláři. Teď ona vyjde ty schody
13:44a tam tam nachází svého otce, který je u svého stolu a má hlavu ve svých rukách. A on si opakoval tento verš z písma na na na své bibli tam byly slzy. On říkal Bože Boha, který opustil Boha kvůli mně.
14:18Bůh, který opustil Boha svého syna kvůli nikomu, jako jsem já. byl přemožen touto úžasnou láskou, kterou podceňoval. Ta dcera následně zaznamenává, že naučila jsem se tolik eh z těchto zkušeností, které mám věd.
14:48Pojďme se podívat na verše 34. Je důležité, jak jsem už zmiňoval, že abychom četli, Ježíš zvolal silným hlasem. Má to velký význam. Proč zvolal silným hlasem? Tak to řecké slovo je přesně to, co řekl. Je to takový takový takový výkřik.
15:22Je takový zvolání, které můžeme mít jako jednou za život v temném světě. Je to zvolání z naprosté hloubky vašich emocí a osamělosti. Je to zvolání naprostého oddělení a naprosté izolace. Je to zvolání z duše.
15:54Je rozdíl mezi pláčem a vzlikáním. Musím vám říct jako kazatel, když uslyšíte pláč pocházející z duše člověka, tak poznáte rozdíl. Vyprazňují své srdce. To je to, co tady čtu, že se dělo mému pánu.
16:26Tento zlý svět jim opovrhoval. Já nenávidím jejich opovrhování. Je také důležité nezapomenout, že to bylo zvolání z kříže. Proč je to důležité? Je důležité, aby Pánův hlas byl silný a
16:57asertovní. Asertivní, i když byl v té nejslapněší pozici, kdy měl, kdy byl ve velkých bolestech. Víte, umírající muži a ženy mají oslabené hlasy. Někteří z vás jste mladí zde a mrzí mě to vám toto říct, ale vy uvidíte lidi zemřít.
17:31Ale když někdo umírá, tak nemá žádnou sílu ve svém těle. Někde je ten hlas tak zesláblý, že opravdu se musíte přiblížit, abyste je slyšeli, protože jejich život je jim v tu chvíli brán a oni to nemohou zastavit. Nikdo z nás to nemůže zastavit. Ale Ježíš chtěl, aby všichni věděli,
18:03že nikdo mu nemůže vzít život, jelikož on se musí vzdát svého života v ten příhodný čas na tom v tom na tom pesach o 9 h 3 hodině odpolední a pak se pak pak pak pak se zvedne na těch hřebech a seše se se všechou všechnou moc nebe
18:33zvolá: "Můj Bože, můj Bože, proč jsi mně opustil?" A říká každýmu tím, vy mi neberete život. Já mám tu sílu, abych si ho vzdal sám. To vy nemáte. Nejenom, že jeho tělo bylo zničeno pro hříšníky, ale jeho duše byla zničena a to bylo
19:03cenou toho, aby bylo usmíření. A a ten smutek v jeho duši byl tak ten ten tak velký a tak tak tak násilný, že že byl donucen tomu zvolat. zoufalství. Děkuji.
19:33Nikde na těch chodbách věčnosti a nebo v záznamech lidí jste nikdy jste nemohli najít postavu tak plnou bolestí, hlubokého zármutku. jako u toho čtvrtého zvolání z kříže. Pojďme zpět na začátek toho kázání.
20:07Pamatujme si, jak jsme říkali, že to je to jediné zvolání v Matoušovi a v Marku a je proto důvod. Je to cíleně dané Duchem svatým, který inspiruje lidi, aby zaznamenali písma a a bylo to tak učiněno, aby to ukázalo tu centrálnost a důležitost toho kříže a
20:37toho zvolání. Řada z vás je bezob bezpochyby studenty teologie nebo v budoucnu plánujete studovat. Já doufám a bylo by to krásné, kdyby z tohoto společenství mohli vzít kazatele a existuje něco, taková disciplína, které se říká hermeneutika. Jsou to takové principy, jak
21:07interpretovat Bibli. A tyto pravidla interpretace nám dává trochu víc pochopení a a vhlédnutí do toho, jak chápat Bibli. A je jedna jeden aspekt hermenutiky, kterému se říká duální tvrzení. E, chci vám dát nějaké známé příklady tohoto.
21:39Například faraon měl dva sny, eh, ale které prakticky mají stejnej stejnej význam v Genesis. Je to na zdůraznění. To pravidlo tý duplikace, toho zdůraznění tím opakovaným tvrzením nacházíme sedmkrát v Bibli. Čtyři ve Starém zákoně a tři v Novém zákoně.
22:11Například Genesis 22:11. Nemůžete si tam otáčet. Čteme o andělu Páně, o kterém jsme mluvili v minulosti. A my čteme, že on zvolal a volá, přivolává Abraháma dvakrát. Abbrahám, Abraháme, Abraháme, toto bylo volání k víře. Genesis 42 46:2. Anděl mluví k Jákobov,
22:43Jáobe, Jákobe. Bylo to volání k tomu, ke vzdání se. Exodus 3, když tam je ten hořící keř, ten stejný anděl, volá Mojžíšovi a říká: "Mojžíši, Mojžíši." Bylo to volání k tomu, aby sloužil a vysvobodil ten lid. Samuel třetí kapitola.
23:13Mladý Samuel a máme máme toho anděla, který volá Samueli. Samueli. A je to povolání ke zjevení. Ale máme tři tyto dvojité zvolání v novém zákoně. První je v Matouši 7. Pojďme společně do Matouše do sedmé
23:43kapitoly. Myslím, že to jsou jedny z nejděsivějších slov v Novém zákoně. Matouš 7 21 až 23. Ne každý, kdo mi říká: "Pane, pane", vejde do království nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den
24:15řeknou:„Pane, pane, což jsme v tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů a tehdy jim vyznám: "Nikdy jsem vás nezdal, neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. Mnozí, kteří si myslí, že jsou zachráněni. Mnozí, kteří chodí dnes do církve,
24:48uslyší toto a půjdou do nebe a budou si myslit, že jsou zachráněni, ale nebudou. Pavel nás vyzývá, abychom se zkoumali, zda jsme ve víře. Toto je dvojítvrzení izolace a odstoupení od Boha. A Ježíš říká: "Pane, pane,
25:21je to při cestě pryč z nebe." Matouši a v Matouši 23. kapitole čteme, kdy kdyvolává Jeruzalé. Ó, Jeruzaléme.
25:54Je to zvolání takové takového zoufalství pro lid, který opustil opustil Boha. Je to Matouš 23:37. A to poslední je právě tam v tom textu, kde jsme v Matouši 15. A toto je toto je zvolání zničené duše.
26:25A teď to, co zdůrazňují písma a Žid v té době by toto věděl. Je to důraz. silný pán by řekl tato slova s s nutnostní byl by to by byl to silné tvrzení a amen že
27:01on by to neřekl jako prostě před před spaní mám něco takovýho. On by to řekl s velkým důrazem. Žid před 2000 lety, když by mluvil s jinými Židy, by téměř jistě se se nakláněl dopředu a hleděl by přímo do vašich očí a říkal by: "Amen,
27:32naslouchejte, naslouchejte pozorně. Toto je důležité." A to je proč to Ježíš řekl. Ježíš zde zkoumá ty chodby těch zatracených a on je naší dobrovolnou obětí. je uprostřed hříšníků na kříži
28:03a každou okamžik, kdy kdy kapka krve trefí zem. Otec říká, cena byla zaplacena. Všech tyto starozákonní dvojí duální tvrzení pokrývají křesťanský život od víry až do slávy. V novém zákoně to vidíme naopak.
28:37Vidíme ty, kteřé odcházejí od Boží slávy, což je to to oddálení se od té slávy, to je ta finální destinace ztracených. Takže toto konkrétní zvolání Krista v Marku 15:34, není to takový duchovní vývoj, je to spíše takové zničení.
29:08Není to to, když člověk jde k Bohu. Je to vrchol odloučení od Boha. O na kříži. Eh, to zarmoucení Božího syna eh bylo na místo jeho úsměvu. Ta ten Boží hněv nahradil nahradil to ten milostný vztah.
29:42Vy můžete měřit fyzickou bolest. Ale je nemožné změřit duchovní bolest. Nebylo to můj můj bože můj bože. Aha. Nebylo to Ó Bože, ó bože, bylo to můj bože. Bylo to osobní vyjádření. Můj Bože, můj Bože,
30:16v duchovním slova smyslu Kristův vztah s Bohem nemůže nikdy být zničen nebo nebo oddálen. Svatost sama se nemůže zapřít, ale z lidského hlediska, tak musel Ježíš zažít to odloučení,
30:46které je způsobeno hříchem. Nezapomeňte, Ježíš je tím druhým Adamem. Je to hlavou církve. Je naší zástupnou obětí. A ještě v krátkosti od odloučení zase k usmíření.
31:17Takže pojďme poďme opět do Marka 15 35 až 36. A když to uslyšeli někteří z těch, kdo stáli poblíž, říkali: „Hle, volá Eliáše. Kdo si pak vyběhl, naplnil houbu octem, připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít se slovy: Nechte ho, ať uvidíme, přijde-i Eliáš, aby ho sundal.
31:55Souhlasili byste se mnou, že ta ta nenávist a to pohrdání u paty kříže je tak odporným projevem. Bylo spousta věcí, který se dělo před jejich očima. Byli tam muži velice nadaní, velice intelektuální a nepochopili toto. Víte, každý anděl,
32:26bezpochyby každý starozákonní svatý, musel být naprosto oněemněn, když viděl krále králů a pána pánů umírat tímto způsobem.
32:57Ano, všechny ty ty svatí ty museli mít naprostý úžas před Kristem a před Bohem. Ale toto toto byl jejich postoj k nim. Ale nyní ho vidí viset na kříži, jak platí dluh za lidi, kteří jsou viní. A jak na něj hledli, museli si říct, jaký je toto
33:29zachránství? Pohleďte na něho. Hleďte na to, jak úžasný je. Svět vidí takového trapného člověka, muže, který my můžem pohrnout, zničeného, poraženého, muže, umírajícího muže. A víte, co já vidím? Já vidím úžasný.
34:03Možná nevím, ale možná andělé řekli:Bhu Otci, pane, tyto hříšníci nejsou hodni tohoto. A on by řekl: nejsou, ale řekl by: "Ale toto je má vůle. Chci, aby byli se mnou navždy.
34:35Možná ta pasáž v Izajáši 53 v Izaiáš 53 Isa 53 53 verš 10, což bylo 750 let před narozením Krista. Eziáš 53:10. Hospodin si přál zdeptat ho nemocí, když položí svou duši jako oběť za vinu, uvidí potomsto prodloužit své
35:07dny a Hospodinovo přání se jeho prostřednictvím staří. Tak jako hospodina netěšilo vidět syna, jeho syna v tomto stavu. Žádný z vás, otců by nechtěl vidět svého syna v tomto stavu, ale jeho otec byl nadšen z toho, čeho docílil jeho syn,
35:38i když ho musel strestat, byť byl nevinný. Souhlasili byste se mnou, že to je největší projev lásky, který jsme mohli kdy vidět na tomto světě, že Bůh by potrestal svého jediného drahého syna kvůli tobě.
36:10Vy jste ho nikdy ani nehledali. Jsou tady hloubky, nad kterými lidská mysl může pouze pouze hlžasem. Přesahuje to všechny nástroje, měření, které můžeme mít. A víte, co to je? Láska Boží. Je to taky jednoduché.
36:41Prosím. Neberte toto jako samozřejmost. Když se vrátíme do Marka 15, pojďme se podívat na 37. verš. Ještě než než se dostaneme právě k tomu verši 37, tak Ježíš mluvil ještě třikrát. Pátý pátý zvolání na kříži, které není v tomto evangeliu, ale v jiném je: Já žízním.
37:14A toto nám ukazuje rozsah toho odloučení na kříži. Pokud pokud bychom se podívali do Lukáše, tak ta žízeň byla obraz pekla. Pokud si pamatujeme na to podobenství, kdy tam byl ten bohatý člověk, který byl ale v pekle a žíznil a chtěl toužil pouze po tom, aby měl svlažený jazyk.
37:49Šestý zvolání je dokonáno a to nám ukazuje to dovršení a dokončení, vyvrcholení toho plánu spásy. Zvládnul jsem to. A teď jsme u toho posledního zvolání. kde kde čteme, že pane, do tvých rukou
38:21vkládám svou duši. Možná, když váš život se bude blížit ke konci, tak řeknete také nějaké slovy. A když Ježíš řekl tato slova, tak pak dobrovolně svou hlavu, což symbolizovalo to, že daroval svůj život jako vykoupení za mnohé.
38:56A pak čteme nejzvláštnější slova, které byly kdy zapsána. Ježíš zemřel, vydechl naposled, přišel z nebe a teď toto. Ta cena za hřích byla zaplacena na kříži
39:27a nebe řekl: "Dokonáno jest. Nikdo mu nevzal život. Ale protože Bůh miloval svého syna a jeho poslušnost, nedal svůj život za ty sebespravedlivé, ne pro ty nábožné,
39:58ale za hříšníky. Pro ty, kteří udělali chyby v životě, pro ty, kteří udělají hrozná rozhodnutí ve svých životech. Pro ty z vás, kteří jste byli zničeni život, pro ty, který nemají žádné východní blízko. Pro osamělé, pro ty, které nejsou nebyli milováni a ty, které nikdo nechtěl.
40:30přišel, aby udělal ty, kteří jsou ztracení, aby je a ty, který ty, který prohrávají, přišel je udělat výherci. Než skončím, dovolte mi se vás optat na jednu otázku. Jak se vás tohotoý toto dotýká ve vašem srdce? Zamilováváte se do něj znovu a znovu?
41:01Když se podíváme na to první zvolání na kříži, tak Ježíš oslovuje Boha. Otče, Otče, odpustím. To prostřední zvolání, to je to čtvrté. Je tam je tam trošku větší, víc té vzdálenosti, takové oddělení. říká, říká, už neříká otče, ale říká můj Bože.
41:33Ale teď u toho posledního zvolání taky je tam opět říká otče. Ten ten vztah byl znovu obnoven. Nezapomínejte, Kristus je naší hlavou. On musel zažít to odloučení od Boha na kříži.
42:03A teď je tento úkol naplněn. Spravedlnost byla nasycena skrze jeho krev a proto jeho ospravedlnění je naším ospravedlněním. A to je navždy. A ten důvod, proč ta opona, ta 18 m opona ve svatyni byla roztržena,
42:34když Ježíš zemřel s tím zemětřesením a rozdělení ská a následně i lidé vstávali z mrtvých. Bylo proto, že kvůli jednomu slovu, neboť teď máte přístup k Bohu, nepotřebujete žádného papeže, kněze. Vy jako křesťan
43:06máte přímý přístup všemocnému trůnu Hospodina, který je nyní tvým Otcem. Je to nový úsvit milosti. Ta temnota, ty ty pochybnosti, které byly v tý temnotě, byly poraženy. Je je stará česká hymna kancionála.
43:36Nevím, jestli ji tady zpíváte. Je to je to modlitba, kterou mám. Pane, pomozumět. pomoct mi to to přijmout. Co to znamenalo pro tebe toho svatého? aby vzal můj hřích na sebe.
44:06Amen. Amen. Toto je milost překonající vše. Amen.