Strach je, podobně jako bolest, užitečnou ochranou, kterou nám Pán Bůh dal. Kdyby nás bolest nevarovala, že v našem těle není něco v pořádku, pokračovali bychom dál v poškozujících činnostech. A i lidé, kteří vůbec neznají strach, se často uvádějí do nebezpečí, kterým bychom se my, normálně bázliví lidé, na hony vyhnuli. Uvedu extrémní příklady. V několika ZOO na světě vlezlo několik mladíků (a v r. 1996 i jeden v Praze) do výběhu tygrů; a v drtivé většině případů to nepřežili. Ale hazarduje se v mnoha dalších oblastech a situacích.
Strach nám tedy v nejednom případě může dobře posloužit a vést k tomu, abychom příliš neriskovali. Ale na stranu druhou i přemrštěná přecitlivělost, a stejně i strach, který se stane ovládajícím „otrokářem“, může způsobovat lidem i jejich okolí nemalé problémy. Každý z nás je ale „nastavený“ jinak. Máme různě vysoký (či nízký) práh bolesti a každý z nás prožívá strach nebo obavy v různých úrovních.
Dnes se všude nejvíc mluví o nákaze koronavirem, protože každého z nás už v různé míře ovlivnila. A jsou lidé, kteří se nákazy velmi bojí a jiní ji podceňují, protože si myslí, že jim se to nemůže stát, a nebo žě riziko i průběh „chřipky“ je většinou mírný. Jak se máme k této otázce postavit jako křesťané?
Boží slovo v Bibli nás, i tváří v tvář této ohrožující skutečnosti, vede nikoli k extrémům, ale k vyváženosti. Na jedné straně nám Pán Bůh nezaslíbil, že nás nikdy nenechá projít těžkostmi, problémy i nemocemi. Vzpomeňme na nemocné, pronásledované a dokonce zabíjené křesťany, které zmiňuje Nový zákon. Ale to, co Pán Bůh slíbil, je, že bude ve všech situacích a okolnostech s těmi, kteří se kvůli oběti Pána Ježíše Krista stali Božími dětmi. A pokud věříme v moc a pravdivost Jeho slova, nepropadáme přehnaným obavám. Věrný je však Bůh, který vás nenechá zkusit víc než snesete; ale se zkouškou dá i východisko, abyste ji mohli snést (1K.10,13). Nebo: Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi (Mt.28,18).
Strach lidí kolem nás ovlivňuje spousta věcí a okolností. Ale strach a obavy křesťanů ovlivňuje hlavně to, do jaké míry se dokáží spolehnout na svrchovaného, všemohoucího a stále jednajícího Boha, a v jaké míře věří v pravdivost a moc Božího slova. A tyto dva důvody jsou spojenými nádobami.
Takže i v této době omezeného setkávání věřících, vyhlížejme v naději další dny, pokud jsou nám podle Boží vůle připraveny. Ale nezapomínejme dodržovat praktické pokyny, které nám vydávají v moci postavení; a vyprošujme jim moudrost i v jejich rozhodováních.
K.H.