Tato otázka by vzbudila u části lidí rozpaky a u mnohých údiv; a své přesvědčivé „ano“ by na ní neodpověděli ani všichni, kteří se považují za křesťany. A v postkřesťanské Evropě by si nad její nesmyslností mnozí zaťukali na čelo. Ale přesto je poctivá (ať kladná, nejistá či záporná) odpověď na tuto otázku důležitá zvláště

Vím, že v současné blahobytné a konzumní době a zvláště při postupném útlumu pandemie, uvažují lidé naprosto opačně. Teď si zase začneme užívat. Ale my křesťané bychom o tom, co vše bychom v případě nutnosti (kvůli Kristu) byli ochotni opustit, uvažovat měli. Protože možná právě tímto způsobem přemýšlení můžeme zjistit, jaké jsou naše skutečné priority.

To kdysi bývala druhá část klíčové věty určující hlavní význam Velikonočních svátků. Její první část zněla: „Byl ukřižován a pohřben.“ S touto první částí věty o Ježíšově smrti nemá dnes většina lidí problém. Bylo by však zajímavé, kolik procent lidí by v dnešní době považovalo nadpis tohoto článku za skutečnou událost. Kristovo vzkříšení je považováno

Asi nejednoho z vás při přečtení nadpisu tohoto článku napadlo: Co je to za podivnou otázku? Když se řekne Kristus, je tím vždy míněn dávný zakladatel křesťanství – Ježíš z Nazaretu. Ale otázka má smysl: V jakého Krista lidé věří (a jaký je podle nich jeho vztah k Bohu), podle toho se pohledy a názory

Každé naše jednání je důsledkem toho, podle jakých informací jsme se rozhodli. Je jasné, že každý se snaží vycházet z informací, které pokládá za pravdivé. Je ovšem otázkou, zda vždy dokážeme pravdivé zprávy rozpoznat. Snažíme se je ověřovat, protože vnímame, že vycházet z pravdy je potřebné pro to, abychom mohli činit dobrá rozhodnutí. Ale i

Opět tu je předvánoční adventní období, kdy lidé začínají stále víc myslet na vánoční dárky a dary. Kvůli pomalému ústupu druhé vlny covidu-19 nás letos navíc omezuje nouzový stav, takže se nedalo nakupovat v kamenných obchodech. Nákupy dárků se tak přesouvaly a přesouvají do objednávek přes internet. Bez shánění „skvělých“ darů si už dnes lidé